Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  Oblast řešení teoretických úvah
| | |-+  Je ocenění nákladů na ztráty podle ČSN EN 62305 správné?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: 1 2 [3] Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Je ocenění nákladů na ztráty podle ČSN EN 62305 správné?  (Přečteno 35291 krát)
František Šohajda
*
Offline Offline


RT E2-A


« Odpověď #36 kdy: 05.12.2009, 08:00 »

Asi alespoň minimální ochranu B a C a D by se vyplatilo /i když jsem zastáncem komplexního řešení/
mít i doma.......
Letos v létě v bouřkovém období v ulici kde bydlím /cca 8/ domků se do venkovního vedení naindukovalo
přepětí od velmi blízkého úderu blesku /podle slov obyvatel do vysokého stromu/...jako elektrikáře mě někteří zavolali že jim to a to nejde....co jsem já proměřil v pár domech tak asi 3 TV,2 SAT,2 HDO u jenoho i stykač HDO -cívka....ostatní nevím ....já jsem na tom samém vedení a mám "pouze" B,C,D ochranu sítě /jinak nic-amtény a pod../a mě se nestalo nic,ač jsem měl v tu dobu vše pohotovostním režimu zapnuto....
Ostatní obyvatelé neměli nic.Proto jsem zastáncem alespoň! minimálního ochr. opatření. Úsměv
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

RT -EZ   - elektroinstala ce domovní, specializace na zdravotnické rozvody... revize ve zdravotnictví ...už 40 let....
Jan Alin
*
Offline Offline



« Odpověď #37 kdy: 05.12.2009, 14:47 »

já jsem na tom samém vedení a mám "pouze" B,C,D ochranu sítě /jinak nic-amtény a pod../a mě se nestalo nic,ač jsem měl v tu dobu vše pohotovostním režimu zapnuto....
Ostatní obyvatelé neměli nic.Proto jsem zastáncem alespoň! minimálního ochr. opatření. Úsměv

A jak dopadly svodiče, zareagoval nějaký?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
František Šohajda
*
Offline Offline


RT E2-A


« Odpověď #38 kdy: 05.12.2009, 14:57 »

TO:Alin
Svodiče jsou vizuálně OK...zatím jsem je neměřil....dom a není čas,žárovky mění žena ,protože ode mne se nedočká... Smích
Co jsem slyšel o lidí co byli doma /já jsem byl mimo bydliště/ to nebyl úder přímý ale podle mne indukce a to velmi blízko...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

RT -EZ   - elektroinstala ce domovní, specializace na zdravotnické rozvody... revize ve zdravotnictví ...už 40 let....
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #39 kdy: 05.12.2009, 15:06 »

A jak dopadly svodiče, zareagoval nějaký?
Podle toho, jak to popisuje p. Šohajda, zareagovaly, a vďaka (lehni, robote!) správné koordinaci anebo slabé síle šťouchu to všechny ve zdraví přežily.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Jan Alin
*
Offline Offline



« Odpověď #40 kdy: 05.12.2009, 15:51 »

Podle toho, jak to popisuje p. Šohajda, zareagovaly, a vďaka (lehni, robote!) správné koordinaci anebo slabé síle šťouchu to všechny ve zdraví přežily.

Tak to bylo docela štěstí. Ptal jsem se proto že jsem letos několikrát narazil na svodiče které měly v jedné fázi prvek vybavený nebo poškozený a to jak podle terčíku výrobce tak i podle měření, jenže nic okolo nebylo poškozeného a nikdo nezaznamenal událost při které by se dalo přepětí očekávat. Docela mě zaskočilo že to byla v několika nesouvisejícíc h objektech, vždy jedna fáze a různí výrobci svodičů, vždy to byl svodič v podružném rozvaděči.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #41 kdy: 05.12.2009, 18:13 »

Ptal jsem se proto že jsem letos několikrát narazil na svodiče které měly v jedné fázi prvek vybavený nebo poškozený a to jak podle terčíku výrobce tak i podle měření, jenže nic okolo nebylo poškozeného a nikdo nezaznamenal událost při které by se dalo přepětí očekávat. Docela mě zaskočilo že to byla v několika nesouvisejícíc h objektech, vždy jedna fáze a různí výrobci svodičů, vždy to byl svodič v podružném rozvaděči.

Možná vysvětlení jsou asi dvě: jednak varistory mají nějakou životnost (když jsou pod napětím, tak jimi stále nějaký minimální proud protéká),  a jednak se v té síti mohla vyskytnout přepětí, třeba od vypínaných indukčních zátěží, kterých si nikdo nevšiml protože je svodiče pochytaly...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
J.Patúc
« Odpověď #42 kdy: 05.12.2009, 18:16 »

To je sice pravda, ale pokud si něco vypočtu na základě bezrozměrných koeficientů, jistě stanovených s dobrým úmyslem a tím cosi dostanu na vědeckou úroveň, tak jakto, že práskne vedle?
Jak můžeme stanovit položku výše ztrát na životě? To se jedná o lidi, kteří v daném objektu teprve budou třeba bydlet? Jaké je pak rozpočítávadlo pro toho, kdo se potkal s bleskem a má tudíž Černého Petra, ale statistika vyšla vcelku dobře? Chápu, že je blesk cosi nadpřirozeného, ale postavit ho do škatulky pomocí výpočtů mě nejde pod vousy.
Slabý blesk može udriet aj do chráneného priestoru. Viď:
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11670.msg85360.html#msg85360
Nič iné zatial nemáme k výpočtu rizika ako počet úderov blesku na km2 za nejaké obdobie pre dané miesto. Je to asi jediný štatistický údaj pre výpočet rizika za dosadenie ktorého zodpovedá projektant.
 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jan Alin
*
Offline Offline



« Odpověď #43 kdy: 05.12.2009, 19:31 »

Možná vysvětlení jsou asi dvě: jednak varistory mají nějakou životnost (když jsou pod napětím, tak jimi stále nějaký minimální proud protéká)

Tak toho se právě bojím, všechno to byly provozy cca 5 až 6 let staré. Pokud by svodiče měly takovou životnost tak by se provoz prodražil. Je divné že to byla vždy jen jedna fáze ale různá napájecí trafa. Pokud by to přišlo ze sítě tak společná je až část vn.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #44 kdy: 05.12.2009, 20:21 »

Tak toho se právě bojím, všechno to byly provozy cca 5 až 6 let staré. Pokud by svodiče měly takovou životnost tak by se provoz prodražil. Je divné že to byla vždy jen jedna fáze ale různá napájecí trafa. Pokud by to přišlo ze sítě tak společná je až část vn.

Co na to dodat? Snad jen ocitovat závěr materiálu od dr. Dudáše:

Co zkracuje životnost varistorových svodičů:
    *  dlouhodobě nebo trvale zvýšené napětí (nad hodnotu Uc),
    *  kolísání napětí spojené s překračováním hodnoty Uc,
    *  vysoký podíl harmonických, které zvyšují maximální hodnoty napětí v síti,
    *  časté svádění impulsních proudů, např. v blízkosti neošetřených (vadných) stykačů, neošetřených a často spínaných indukčních zátěží, blízkost neodrušených měničů apod.,
    *  časté bouřky a vzdálené i blízké údery blesků,
    *  trvale zvýšená provozní teplota,
    *  nedodržení technologie výroby varistoru a svodiče (nečistoty, nedostatečná izolace, nízký varistorový bod apod.).

Jsou-li popsané negativní vlivy eliminovány a nedojde ani k jednorázovému přetížení varistoru, může jeho životnost skutečně dosáhnout deseti let,  slibovaných mnohými výrobci. Může tomu být tak i přesto, že v síti se běžně vyskytují přepětí několikrát denně v bytových jednotkách a mnohem častěji v administrativn ích objektech. Každé sepnutí spotřebiče znamená přechodový jev s přepětím různé amplitudy a energie. V průmyslu může v některých případech značné množství a amplituda přepěťových pulsů vést i ke zkrácení životnosti svodičů. Svodiče zde doplácejí na to, že povolené meze rušení pro průmysl jsou nastaveny výše než u jiných sítí.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Jan Alin
*
Offline Offline



« Odpověď #45 kdy: 05.12.2009, 20:35 »

    *  vysoký podíl harmonických, které zvyšují maximální hodnoty napětí v síti,

To by mohlo být ono, v provozech je mnoho měničů pro motory a v osvětlení je spoustu předřadníků. V pondělí pokud se k tomu dostanu zkusím poměřit co se tam v síti potuluje.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Stran: 1 2 [3] Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Je podle Vás nutné kupovat všechy čtyři díly ČSN EN 62305-1 ...4?
 Nevíte někdo o software, který umí bleskovou kouli podle ČSN 62305?
 Je už nutno projektovat dle nové ČSN EN 62305 ?
 Kde sehnat software pro výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2?
 Jak se vám daří praktikovat novou ČSN EN 62 305 o hromosvodech?
 Jak řešit ochranu před bleskem klimatizace na střeše kovové haly dle ČSN EN62305
 Dokážete vysvětlit vzorec na počítání min.vzdálen. vnějšího LPS od ostatních?
 Víte někdo jak je prakticky uplatňována norma EN 62305 v jednotlivých zemích EU
 Je v ČSN EN 62305 stanoven počet svodů poměrem stran a výškou budovy?
 Jak si správně vyložit obr. E.31 z ČSN EN 62305-3
 aky je rozdiel medzi prevedenim bleskozvodu podľa starej a novej normy(62305)?
 Milan Kaucký o revizích v Občanském judu.
 Jak postupovat při návrhu oddáleného jímače ?
 Poradí mi, prosím, někdo s novými normami v oblasti hromosvodů?
 Prý podle nové normy nemusí být hromosvod opatřený ochrannými úhelníky?
 Ako by som mal riešiť bleskozvod na stožiarových stavbách mobilných operátorov?
 Existuje přiřazení LPS v (ČSN EN 62305) k objektům podle důležitosti?
 Má být zkušební svorka svodu ve výši 1,8 až 2m nad zemí i v případě 62305?
 Instalují se přepěťové ochrany dle 62305 stále ve 3 stupních?
 Které části normy nebylo použito, když udeřil blesk do balkónu?
 Jak se dá rozumět textu ČSN EN 62305-2 Příloha-J strana 100?
 Jak rozumět textu ČSN EN 62305-3: "dohodnutý zemní odpor zemniče?
 Kdo si myslí, že je ČSN EN 62305-2 (Ochr. př. blesk.) prakticky použitelná?
 Je nutno při aplikaci vyhlášky 137/1998 Sb. aplikovat ČSN EN 62305-1 až 4 ?
 Jak by se zamlouvalo projektantům používat místo ČSN EN 62305-2 TNI 341390 ?
 Jaky je rozdil mezi novou a starou normou hromosvodů?
 Lze při projektování hromosvodu používat kombinaci platné a neplatné normy ?
 Může se dle nové normy v nových projektech RD anténní stožár uzemňovat?
 Jak má být vypracovaná projektová dokumentace pro hromosvody dle ČSN EN 62305?
 Jak si vysvětlit obrázek E22 strana 89 v ČSN EN 62305-3 ?
 Je k něčemu analýza rizika u běžných RD?
 Provedení hromosvodu dle ČSN EN 62305, je to na kriminál?
 Jak určit LPL dle ČSN EN 62305?
 Jaký zvolit průměr jímacího vedení u staveb se střechou pokrytou zeminou?
 Myslíte si, že už nelze projektovat hromosvody dle ČSN 34 1390?
 Výpočet rizika dle ČSN EN 62305-2
 JAN HÁJEK: Blesková válka č. 4 – předělávat hromosvod nebo ne?
 Není povinná instalace hromosvodu v rozporu s ústavou?
 Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (1.)
 Jak se uplatňuje ČSN 62 305 v praxi (2.)
 Ako funguje metóda ochranného uhla a metóda valivej gule v praxi?
 DEHN: Přepěťové ochranné zařízení (SPD) typu 1 a jeho role v systému ochrany před bleskem
 HROMOSVODY pohledem soudního znalce
 Kdo je dle ČSN EN 62305-2 ten kompetentní orgán?
 Vyškolte se ke změnám 62305 také!
 VIDEO: Jiří Sluka o ČSN EN 62 305 (plná verze čas 1hod 07 min)
 Podle jaké normy provést revizi hromosvodu na paneláku z roku 1971 po zateplení?
 Je povinné inštalovať bleskozvod ak nie je na to projekt?
 Ochrana před bleskem po změnách ČSN EN 62305 z 09 – 2011 až 01 – 2012
 Hrom aby do toho (ne) praštil
 Co nového v ed.2 ČSN EN 62305?
 Postupy při revizi hromosvodu
 Prohlídka hromosvodu
 Nová opatření v ČSN EN 62305-4 ed.2
 Dá sa napísať kladná revízia podľa STN 62305 keď nie je vnútorná ochrana?
 Víte proč zrušili 34 1390 a v čem je 62 305 lepší?
 Máte někdo k dispozici text normy ČSN EN 62305-5?
 Ako uvažovať pri koeficiente km pri bleskozvodoch?
 Nemá být na skladech výbušnin oddálený hromosvod?
 Urobili elektrikári ochranu plynárenského zariadenia pred bleskom dobre?
 Mají bioplynové stanice v ČR dostatečnou ochranu před bleskem?
 Zapojíte se do diskuse nad jednotlivými díly Šokujících odpovědí Jana Hájka?
 Co asi na evropskou 62 305 říkají Američani?
 Cítíte se v nemocnici bezpečně?
 Zhotoviť bleskozvod podľa STN 62 305 alebo STN 34 1390?
 "Vnitřní hromosvody", jejich návrh, možné provedení a účinnost
 Už víte, že se "pro velký úspěch" připravuje nová ČSN EN 62 305 ed.3?
 Šokující výpovědi Jana Hájka #8: Pravda o STN 34 1398
 Rozlišujete při ochraně před bleskem průřez napájení chráněných technologií?
 STN 34 1398 zrušena! Na Slovensku zvítězil zdravý rozum!
 Co nám přináší/mohla by přinést, nová ČSN 33 2000-6 ed.2?
 Jaký software používáte pro zobrazení valivé koule ve 3D?
 Jaká je platnost revize hromosvodu obchodního centra dle ČSN 62305?
 O seriálu Jak sestřelit staříka
 Jaká je nejpraktičtější kniha či příručka o hromosvodech?
 JSS: Čím je dnes ČSN 34 1390 tak oblíbená?
 eDEHN#22: ČSN 34 1390 versus ČSN EN 62305 - REPRÍZA
 Může mi někdo poskytnout ČSN EN 62305 č. E5.2.2.8?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.047 sekund, 23 dotazů.