Proč je nutné provést přizemnění jednoho pólu odděleného ovládacího obvodu?

[Štefan Beláň]

Navazuji na předchozí diskusi, jaka síť je za oddělovacím transformátore m u ovládacích obvodů.

1) Proč je nutné provést přizemnění jednoho pólu odděleného napětí?
2) Který pól se musí uzemnit (lépe ukostřit)?
3) Je možné použít jiné řešení?

 

[Jiří Středa]

1) Proti samovolnému spuštění stroje
2) V řídicích obvodech s jednou stranou obvodu připojenou (nebo určenou k připojení) k ochrannému obvodu (viz 7.2.4),  musí být jedna svorka (přednostně vždy stejně označená) pracovní cívky každého elektro-magneticky ovládaného přístroje nebo jedna svorka jiných elektrických přístrojů připojena přímo k této straně řídicího obvodu. Všechny spínací prvky (např. kontakty) řídicích přístrojů, které ovládají cívku nebo přístroj, musí být zapojeny mezi druhou svorku cívky nebo přístroje a druhou stranu řídicího obvodu
3) ?

[Jan Alin]

1) viz výše
2) viz výše
3) Je možné použít jiné řešení?
    Ano je například dvoupólové spínání v ovl.obvodech nebo hlídání "izolačního stavu" (např.na jeřábech). Vždy je nutné posuzovat řešení dle konkrétních podmínek a v podstatě jde o to aby při spojení ovl.obvodu s kostrou nedošlo ke spuštění nebo naopak nevyřadilo zastavení zařízení.

[Štefan Beláň]

TO: Středa

Můžete mi vysvětlit, jak uzemněním jednoho pólu zajistím, aby nedošlo k samovolnému spuštění stroje?
Nějak tomu nerozumím. Není to i z jiného důvodu? 

TO: Alin

3) OK super! 

[Jiří Středa]

Pokuď nebude jeden pól uzemněn a dojde ke spojení s kostrou, nevybaví jistící prvek.

[Milan Karvánek]

Viděl bych to než na uzemnění na "spojení jednoho pólu řídicího obvodu s ochranným obvodem (vodičem)" viz třeba ČSN EN 60204-1/7,2,4 a další

[Jan Alin]

Viděl bych to než na uzemnění na "spojení jednoho pólu řídicího obvodu s ochranným obvodem (vodičem)" viz třeba ČSN EN 60204-1/7,2,4 a další

Což je dle platné terminologie jistě správně ale uzemněním je zde jistě myšleno ono spojení s ochranným obvodem. V rozhovorech mezi běžnými elektrikáři pracujícími na údržbách se to prostě tak říká ,  zrovna tak nemohli pochopit když jsem na vojně sháněl kladku na skříňku  .

[Milan Karvánek]

No je to trochu potíž řada lidí říká "uzemnění" a má na mysli "nulování",  nebo možná dneska nějakou jinou ochranu  . Nejsem zrovna terminologický puritán, ale přecijenom u ochran a dalších základních názvů bych se pro přehlednost držel správné terminologie. 

[Miroslav Janča]

To: Beláň

Samovolné spuštění stroje může vzniknout až při dvoupólovém spojení.
Při dlouhodobém provozu s velkým množstvím ovládacích obvodů, různých spínačů, čidel může dojít někde k poruše izolace ovládacího obvodu a spojení na kostru zařízení (pracovní stroj, výrobní linka). Pokud by pak došlo k další poruše, může se některý obvod samovolně spustit. Když však je provedeno uzemnění, tak je nutné již první poruchu odstranit.

Ten případ s hlídačem izolačního stavu by byl také možný, nicméně norma na pracovní stroje striktně požaduje toto přizemnění pro stroje, myslím tam, kde je víc než jeden ovládaný přístroj (stykač). Dělá se to i u izolačních rozvaděčů, protože veškeré obvody čidel, koncáků apod. jsou mimo něj, tedy v prostředí kovových částí stroje, linky.
 

[Miroslav Janča]

Ještě doplnění. Představte si, že dojde ke skřípnutí kabelu spínačího čidla mezi dvě ostré části. Dojde k samovolnému nežádoucímu spuštění. V případě přizemněného obvodu dojde k vypnutí výpadkem jištění. V případě použití hlídače izolačního stavu dojde pouze k varování.
Aby to bylo rovnocenné, musel by hlídač izolačního stavu nuceně vypínat ovládací obvody.

[Štefan Beláň]

TO: Janča

Tak právě takovou odpověď jsem očekával! Nemám rád, když někdo cituje normy a přitom neumí vysvětlit princip, a ani proč je ten či onen požadavek vyžadován.
Vaše odpověď svědčí o tom, že jste ten správný elektrikář!   

[Jiří Schwarz]

Ještě bych se vrátil k původnímu zadání. Jeden z dotazů byl který pól se má "uzemnit".
Pokud by ovládací obvody byly napájeny DC zdrojem, když "uzemníme" kladný pól, budeme tak chránit "strojený zemnič" před korozí a pokud vznikne někde "náhodný svod" na zem a bude na něm "zápornější napětí" než na strojeném zemniči, bude korodovat právě ten náhodný (nežádoucí) zemnič, což je lepší, než kdyby nám kvůli nějakému svodu "uhnilo" uzemnění, které potřebujeme.