V jaké vzdálenosti od hromosvodu lze namontovat anténu - parabolu?

[Jaroslav Ratiborský]

Ano, a taky v tom, že by se vám těžko realizoval přívod uzemnění (od HOP),  až do bytu k oknu, dostatečně dimenzovaným vodičem. To není o tom, že byste tam natáhl Cu 2,5 mm² z nejbližší zásuvky. 


Namísto různých útržků a z kontextu vytržených polopravd by bylo lepší si přečíst soubor norem EN 62305. V ČR platí, a pokud vím, měla by platit i na Slovači.

Mooooc poutavé čtení ČSN EN 62305.

[Valter Mayer]

Namísto různých útržků a z kontextu vytržených polopravd by bylo lepší si přečíst soubor norem EN 62305. V ČR platí, a pokud vím, měla by platit i na Slovači.

Dostal sa mi do ruky projekt na elektro a bleskozvod z roku 2006.
Uzemňovacia sústava je navrhnutá zvlášť pre inštaláciu (FeZn pás pod vedením od ER) a bleskozvodovú sústavu (3 zvody uzemnené 2 tyčami).
Anténa pripojená na bleskozvodovú sústavu.

Otázka na Slovač:
Dokedy je možné v SK realizovať bleskozvod na základe projektu podľa starej normy?

[Miroslav Macek]

Dakujem vsetkym za odpovede.
Pravdepodobne mu to tam nakoniec nedam
Soft si pozriem.
Je zaujimave, ze ak je parabola na stoziari na streche musi byt prepojena s bleskozvodom.
Ked ju namontujete na stenu vedla bleskozvodu a spojite, uz nevyhovuje...

Máte pravdu, je to nelogické.

Autoři normy EN 62305-3 si patrně uvědomovali, že na střeše by povinnost oddáleného svodu proti lobby anténářů neprosadili.
Na fasádě si ale antény a podobné věci montují obvykle jen drobní soukromníci, takže tady bylo možné v normě přitvrdit - požaduje se dodržení izolační vzdálenosti.

[Jan Hájek]

Je zaujimave, ze ak je parabola na stoziari na streche musi byt prepojena s bleskozvodom.
Ked ju namontujete na stenu vedla bleskozvodu a spojite, uz nevyhovuje...

Ups ,  .... bacha to jste trochu zmotal, na střeše platí stejná fyzika.
Pokud nejde hromosvod od zařízení (nebo naopak) oddálit lhostejno zda se jedná o střechu nebo stěnu objektu, pak se musí připojit a v tomto případě je potřeba vyrovnat potenciál za pomoci svodičů bleskových proudů, tedy pokud chcete sebe i zařízení ochránit.
To připojení je, ale leckde dražší než oddálení a navíc je lepší bleskový proud do zařízení nepouštět. Přečtěte si kapitolu 6 KníŠky 2.0.

Vše je to velmi jednoduché a vystačíte si se znalostmi fyziky ze základní školy.

[Jan Hájek]

Máte pravdu, je to nelogické.

Autoři normy EN 62305-3 si patrně uvědomovali, že na střeše by povinnost oddáleného svodu proti lobby anténářů neprosadili.
Na fasádě si ale antény a podobné věci montují obvykle jen drobní soukromníci, takže tady bylo možné v normě přitvrdit - požaduje se dodržení izolační vzdálenosti.

Spiknutí je ještě většího rozsahu než si myslíte, cca v počátkem 18 století Leibniz prolobboval, že je blesk elektrický jev, a povedlo se mu strhnout Graye,  který též vylobboval izolanty.
Od těch dob jsou lidé zblbnuti a věří v dogma vodičů a izolantů. Víte, kolik ropy padne zbytečně na izolaci vodičů?
 

To vše je samozřejmě vtip a sranda, ale na rozdíl od citovaného to já uvádím.
 

[Miroslav Macek]

Ups ,  .... bacha to jste trochu zmotal, na střeše platí stejná fyzika.
Pokud nejde hromosvod od zařízení (nebo naopak) oddálit lhostejno zda se jedná o střechu nebo stěnu objektu, pak se musí připojit a v tomto případě je potřeba vyrovnat potenciál za pomoci svodičů bleskových proudů, tedy pokud chcete sebe i zařízení ochránit.
To připojení je, ale leckde dražší než oddálení a navíc je lepší bleskový proud do zařízení nepouštět. Přečtěte si kapitolu 6 KníŠky 2.0.

Vše je to velmi jednoduché a vystačíte si se znalostmi fyziky ze základní školy.

Některé příklady z KníŠky 2.0 se mi zdají poněkud školácké - spíše teoretické.
Je to také případ obrázku oddáleného jímače hromosvodu (tuším na na straně 94),  který patrně máte na mysli. Pěkné monstrum, zvlášť ten oblouk. Může to mít ale i mouchy. Zejména v zimě, leží-li na střeše více sněhu.

[Jan Hájek]

Může to mít ale i mouchy. Zejména v zimě, leží-li na střeše více sněhu.

Ano v zimě by mohl být problém, na možné problémy se stabilitou uživatele upozorní upadlá anténa (má větší plochu a méně robustní úchyty),  takže může být včas sníh ze sestavy oddáleného hromosvodu odstraněn. 

Celá sestava se klientům líbí v okamžiku finančního porovnání s variantou nasazení svodičů bleskových proudů, to je varianta většinou několikanásobn ě  dražší. Proto se s použitím této varianty setkáváte na domech nejčastěji a dobrý hromosvodář ji umístí na opačnou, než pohledovou stranu objektu, kde ruší méně,a je krytá  ošklivou  anténou.

Kdo má rád estetická řešení zvolí izolovaný hromosvod s vodičem HVI nebo HVI-light v sestavě DEHNcon. Je to sice  dražší než ona konstrukce, ale většinou opět levnější než svodiče bleskových proudů a jejich instalace.

Realizace oddáleného hromosvodu, pokud to objekt dovolí, je i časově méně náročná než instalace SPD typ 1 na koaxiální vstupy.

Příklady aplikací jsou na webu www.kniSka.eu ,  www.dehn.cz a nebo v odborných časopisech.

[Fuk Tomáš]

Některé příklady z KníŠky 2.0 se mi zdají poněkud školácké - spíše teoretické.

Ano, v publikaci mající za účel jednoduchým způsobem něco vysvětlit, se právě pro jejich názornost takové příklady obvykle volí 

[Jan Hájek]

Takto to vypadá v , ,reálu,,  školícího centra : http://www.kniska.eu/centrum/galerie-centra/DSC_0041.jpg/image_view_fullscreen

v té galerii jsou i další případy.

[Miroslav Macek]

Ano, v publikaci mající za účel jednoduchým způsobem něco vysvětlit, se právě pro jejich názornost takové příklady obvykle volí 

Některé příklady v KníŠce 2.0 jsou jen teoretické, tak se to dá brát.

Ale například provedení jímače hromosvodu na fotovoltaickém panelu (str. 121) vypadá spíše jako fotka z praxe.
Myslím, že toto je názorný příklad, jak by se to dělat nemělo.

[Fuk Tomáš]

Ale například provedení jímače hromosvodu na fotovoltaickém panelu (str. 121) vypadá spíše jako fotka z praxe.
Myslím, že toto je názorný příklad, jak by se to dělat nemělo.

Leda že by tam byl instalován doplňkový akumulátor energie blesku, pro napájení měniče (v době bouřky obvykle FV panely moc energie nedají, tak se ten měnič fláká) 

[Jan Hájek]

KníŠka 2.0 je složena z jednotlivých dílů seriálu Tipy Triky v ochraně před bleskem a přepětím. Tento seriál se snaží reflektovat na počátky různých trendů a snažíme se  s Daliborem Šalanským  řešit problematiku, která do té doby nebyla přijatelným způsobem zpracována.  Proto máme k dispozici fotografie ve špatné kvalitě (to poslední co na střeše řeším je focení aplikace) anebo vůbec, proto to Dalibor vždy raději překreslí tak aby to bylo v časopise tisknutelné, většinu mých pracovních fotek odmítají, ty pak používám v prezentacích. Více o FV obsahuje Snídaně na AMPERU 2007

Tento díl 9. byl napsán v létě roku 2007 fotografie je ještě starší z firemních materiálů DEHN.Oproti současnosti se tenkrát ještě uživatelé FV zdrojů rozhodovali k využívání stojanů s panely jako náhodných jímačů, nyní preferují oddálené jímací sestavy. V roce 2007 jsem řešil ochranu jednoho FV zdroje měsíčně, teď prakticky denně.

Ale to už jsme se dostali dost daleko od původního tématu, které je vyčerpáno, navrhuji diskuzi uzavřít.