Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  Oblast řešení teoretických úvah
| | |-+  Jak se rozdělí bleskový proud při přímém úderu blesku do jímače?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 Dolů Poslední příspěvky Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle nařízení vlády 194/2022 Sb. Podrobnosti zde!

Autor Téma: Jak se rozdělí bleskový proud při přímém úderu blesku do jímače?  (Přečteno 37259 krát)
František Leopold
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« kdy: 05.11.2008, 17:28 »

Při čtení kníŠky mne zaujala situace,
kdy nová  ČSN 62305 řeší použítí oddáleného jímače pro ochranu anténního stožáru,
kdy se tento na bleskosvodnou soustavu již nepřipojuje,
ale připojuje se na vodič PE z HOP.

Napadla mne myšlenka tato:
Jak se rozdělí bleskový proud při přímém úderu blesku do jímače?
uvažujme, že vodič PE bude mít dle normy 2 Ohmy,
se stožárem dejme tomu ohmy 4. svod bleskosvodu bude mít ohmů 8, bude tedy vyhovující.
 
Nezavleče se tedy podle logiky věci většina bleskového proudu do soustavy HOP a tedy tím i do celého domu, místo toho, aby byla svedena bleskosvodem?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Hynek Bureš
OSVČ
*
Offline Offline



projektant elektro nn, vn, slaboproudy


WWW
« Odpověď #1 kdy: 05.11.2008, 17:47 »

Udělejte si půl dne čas a zajeďte na školení hromosvodářů v Chomutově. Všechno vám tam bude pečlivě vysvětleno, včetně toho, že se neříká bleeee zle skosvod, ale hromosvod a proč.

Podle logiky věci bude mít svod hromosvodu cca. stejný odpor jako svod přes HOP, protože budou v zemi spojeny. Jelikož bude dodržena minimální ochranná vzdálenost všech částí anténního systému od hromosvodu, k přeskoku na anténu vůbec nedojde a všechen proud bude odveden hromosvodem. Uzemnění anténního stožáru vnitřkem na HOP je pouze záložní a odvede nanejvýš indukovaný proud. Případně proud z přepěťovek na anténním svodu, pokud tam budou instalované.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Jednoduchá zadání mívají často komplikovaná řešení. Jednoduchá se zdají být jen proto, že komplikace si žádný zadavatel nechce připustit. Řečeno česky: vyřeš to jednoduše norma nenorma, hlavně ať je to skoro zadarmo.
Lubomír Jindra
Revizní technik E2B
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #2 kdy: 05.11.2008, 18:02 »

Pokud budu hodně nepřesný nebo úplně mimo mísu, prosím někoho o uvedení na pravou míru a zasloužený pískot  Úsměv

 Oddálený hromosvod nejdříve svede výboj do země,  čímž razatně eliminuje jeho energii. Samozřejmě dojde k nějakému "zvednutí" potenciálů všech místních uzemnění a tedy i HOP v budově,  ale obecně myslím že to už bude jen zlomek té původní energie. Pokud bude vše správně pospojováno nemělo by nikde vzniknout nebezpečné dotykové napětí. Jediná nepříjemnost může nastat pro spotřebiče, protože může vzniknout přepětí mezi PEN (PE+N) a fázemy. To by měly "prozkratovat" přepěťovky... a tím kosek toho kopance pošlou k sousedům  Smích ale to už je mimo téma.

 Ještě se přiznám že na to ohmické počítání v případě úderu blesku jsem trošku alergický Kroutím očima bo si tak jako myslím, že ten blesk jo, má dóst strmej nárůst proudu a tím pádem teda do toho všeho odporu hódně promlouvá indukční odpor... jo a eště jsem teda jako chtěl říct, že ten blesk má taky dóst strmej pokles proudu (něco jako tohleto zhroucení elektromagneti ckýho pole),  což bych šacoval jako živnou půdu pro všelikerou indukci na všechno možný železný kolem (a tím nemyslím Vladimíra Železného že) takže tím chci prostě poukázat na todletonc, že představa že jako tá energie proudí čistě jen tím drátem ze střechy mi neštymuje, protože blesk v hromosvodu není jako proud v drátu dyž se rozžne žárovka, ale tadle energie je i kolem ve vzduchu, což se mi zdá že se tak jako dost opomíjí no  Úsměv
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Revize elektrických zařízení
Liberecký kraj
www.i-revize.cz
jindra@i-revize.cz
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #3 kdy: 05.11.2008, 19:12 »

To Jindra:

kouzelné formulace, ale podstatu jste vystihl  Smích
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
SMILEK
« Odpověď #4 kdy: 05.11.2008, 21:56 »

Pokud budu hodně nepřesný nebo úplně mimo mísu, prosím někoho o uvedení na pravou míru a zasloužený pískot  Úsměv
Karma +1. Je to zcela správný výklad.
To by měly "prozkratovat" přepěťovky... a tím kosek toho kopance pošlou k sousedům  Smích ale to už je mimo téma.
Není. Sousedi ušetřili na HOP a přepěťovkách? Ajajajaj  zle !
... bo si tak jako myslím, že ten blesk jo, má dóst strmej nárůst proudu a tím pádem teda do toho všeho odporu hódně promlouvá indukční odpor... ... ... ... ale tadle energie je i kolem ve vzduchu, což se mi zdá že se tak jako dost opomíjí no  Úsměv
Jménem spolku přepěťobijců vám uděluji Pulitzerovu cenu pro rok 2008. Gratuluji!  Palec vzhůru.

to František Leopold: Cílem je, aby se to zavleklo a aby byl všude stejný (zvýšený) potenciál (i když to nebude potenciál vzdálené země),  čímž se omezí možnost přeskoků. S tím souvisí i propojení všech vstupujících a vystupujících vedení a přívodů čehokoliv do objektu. Osobám ani technice v objektu to neublíží (na kratičký okamžik si vyzkouší polohu vlaštovky sedící na vedení vn).
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #5 kdy: 05.11.2008, 22:23 »

Jen bych položil otázku:
Dle ČSN EN 62305 je jmenovité impulsní výdržné napětí zařízení rozčleněno do 4 stupňů

LPZ 0    venek   6kV
LPZ 1    přívod   4kV
LPZ 2    např. rozvody v bytě   2,5kV
LPZ 3    koncový spotřebič        1,5 kV

Pokud bude osazena třístupňová přepěťová ochrana a výboj se bude šířit po vedení nn dá se předpokládat, že by to mohly tyto přepěťovky zvládnout, nebo významně omezit.
Pokud ale dojde k úderu do hromosvodu a plný bleskový náboj je sveden hromosvodem a zaveden na HOP, tak všechny tyto přepěťovky dostanou ve stejný okamžik napětí v " závěrném směru ". Už jsem tady ten termín použil, ale byl myslím vykládán ve smyslu polovodiče. Mám tímto termínem na mysli to, že všechny stupně přepěťových ochran jsou spojeny na stejný zemnič a pokud na něm velmi výrazně vzroste napětí při úderu blesku, tak jako první nevratně zemřou ty nejslabší, tím mám na mysli D, protože jsou zákonitě nejjemnější a vybijí se proti síti, jakožto vzdálenému zemniči. Není to trochu proti smyslu?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #6 kdy: 05.11.2008, 22:51 »

Pokud ale dojde k úderu do hromosvodu a plný bleskový náboj je sveden hromosvodem a zaveden na HOP, tak všechny tyto přepěťovky dostanou ve stejný okamžik napětí v " závěrném směru ". Už jsem tady ten termín použil, ale byl myslím vykládán ve smyslu polovodiče. Mám tímto termínem na mysli to, že všechny stupně přepěťových ochran jsou spojeny na stejný zemnič a pokud na něm velmi výrazně vzroste napětí při úderu blesku, tak jako první nevratně zemřou ty nejslabší, tím mám na mysli D, protože jsou zákonitě nejjemnější a vybijí se proti síti, jakožto vzdálenému zemniči. Není to trochu proti smyslu?

To napětí, které namáhá přepěťovky, se neobjeví všude najednou. Nejdříve se objeví na HOP a odtud se jako napěťová vlna šíří po PE, po vodičích pospojování, a po dalších trubkách a konstrukcích dále do objektu.
Nejdříve se ta vlna potká se svodičem typ 1 protože je nejblíže (poblíž vstupu en. přípojky do objektu, podobně jako HOP) i když opačným směrem. Tento svodič "přitáhne" fázové vodiče případně i nulový vodič na potenciál HOP. Je v pořádku, že se to koná na straně "ven" - vlna se šíří na obě strany, dovnitř i ven, a na stranu "ven" vedou obvykle i tlustší dráty. Každopádně pořádnou porci té energie svede.

Vlna se šíří dále do objektu, cestou narazí na svodič typu 2, ten to zase "připozkratuje" atd. svodič typu 3.
Odstupňování účinku ochran a jejich namáhání je tedy zajištěno.

Určitý rozdíl oproti tomu, kdy to přepětí přichází po kabelu zvenčí, tam sice je, ale pokud jsou instalovány všechny 3 stupně, tak bych ten rozdíl považoval za zanedbatelný.
O něco rizikovější by byla varianta, kdy by byl hned na vstupu kabelu do objektu instalován kombinovaný svodič 1+2 (a žádný typ 2 už by pak dále nebyl) - ale to se pokud vím dělá právě v případech, kdy se instaluje ten (kombinovaný) svodič hlouběji v objektu.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Lubomír Jindra
Revizní technik E2B
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #7 kdy: 06.11.2008, 00:02 »

Mám tímto termínem na mysli to, že všechny stupně přepěťových ochran jsou spojeny na stejný zemnič a pokud na něm velmi výrazně vzroste napětí při úderu blesku, tak jako první nevratně zemřou ty nejslabší, tím mám na mysli D, protože jsou zákonitě nejjemnější a vybijí se proti síti, jakožto vzdálenému zemniči. Není to trochu proti smyslu?

 Mě se to jeví jako zajímavá úvaha, protože tu je rozdíl: Když přijde přepětí po fázích jsou stupně přep. ochran zapojeny sériově, ale když přijde do HOP tak vední z HOP je paprskovité, což určitým způsobem narušuje systém stupňů p.o. Ale, pokud bude HOP správně umístěná co nejblíže u HR se stupněm "B" odhaduji že by to neměl být problém a jednostlivé stupně by měli reagovat správně. Teď plně chápu důležitost takového umístění.

 Problém by mohl nastat u větších budov, kde přepětí přijde po nějaké konstrukci z druhé strany než je zrovna umístěný HR s "B" a HOP, protože než dorazí až k "B" projde celou budovou a možná by mohl napáchat škody? Napadá mě, že v případě ochrany větších budov, by měl být stupeň "B" a nějaká obdoba HOP na více místech pro lepší "pokrytí",  ale to jsem v projektu v životě neviděl. Možná to je třeba až u opravdu velkých budov? Nebo není nutné zacházet do takových detailů?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Revize elektrických zařízení
Liberecký kraj
www.i-revize.cz
jindra@i-revize.cz
SMILEK
« Odpověď #8 kdy: 06.11.2008, 00:59 »

Mě se to jeví jako zajímavá úvaha, protože tu je rozdíl: Když přijde přepětí po fázích jsou stupně přep. ochran zapojeny sériově, ale když přijde do HOP tak vední z HOP je paprskovité, což určitým způsobem narušuje systém stupňů p.o. Ale, pokud bude HOP správně umístěná co nejblíže u HR se stupněm "B" odhaduji že by to neměl být problém a jednostlivé stupně by měli reagovat správně. Teď plně chápu důležitost takového umístění.
To je správný odhad  Úsměv. HOP je paprskovitá, ale nejkratší paprsek půjde ve Vašem případě ke svodiči B (HOP je u HR) a než vlna dorazí delšími paprsky např. k podružným rozvaděčům, stupeň B se zapálí (tam jde hlavně o to, aby se jiskřiště "B" stihlo zapálit a následně tak prudce snížilo energii vlny). Jistě, na kratičký okamžik jsou i "C" stupně vystaveny plné energii vlny, ale to je nepoškodí. Teprve pokud by "B" z jakéhokoliv důvodu nezapálilo (třeba by nějaké "C" zareagovalo dříve a pokusilo se absorbovat energii),  byly by "C" stupně vystaveny plnému průběhu vlny a to by je přetížilo a zničilo.
Problém by mohl nastat u větších budov, kde přepětí přijde po nějaké konstrukci z druhé strany než je zrovna umístěný HR s "B" a HOP, protože než dorazí až k "B" projde celou budovou a možná by mohl napáchat škody? Napadá mě, že v případě ochrany větších budov, by měl být stupeň "B" a nějaká obdoba HOP na více místech pro lepší "pokrytí",  ale to jsem v projektu v životě neviděl. Možná to je třeba až u opravdu velkých budov? Nebo není nutné zacházet do takových detailů?
Je nutno dodržet logiku pospojení. Plášť budovy by měl být spojen s HOP (a jejím prostřednictví m s přepěťovou ochranou "B") a odtud by měl jít el.rozvod dovnitř k přístrojům a zařízením nejlépe bez dalšího spojování s tímto pláštěm (je to často zobrazováno jako jednotlivé "vnitřní zóny"). Jistě, někdy se tomu nedá zabránit (např.velké stroje s propojením na plášť budovy v technologickýc h halách),  pak je dobré provést přídavná opatření. Ale je vhodné mít obecně navrženu instalaci tak, aby jedinou možnou cestou přepětí "dovnitř" budovy byla cesta "elektrickými vrátnicemi"  Úsměv s přepěťovými ochranami. To platí samozřejmě nejen pro silový přívod. Tedy přepětí nesmí jít skrz budovu (a vnitřní rozvody),  ale "po obvodu". Velké budovy (zejména technologické s velkým podílem pospojovaných ocelových konstrukcí v plášti) mívají navíc výhodu rozdělení energie vlny do mnoha cest po jednotlivých vodivých nosnících a vodivých pláštích po obvodu stavby, což významně snižuje dílčí energie a přeskokové vzdálenosti např. pro uvnitř umístěné elektroinstala ce.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
SMILEK
« Odpověď #9 kdy: 06.11.2008, 01:15 »

O něco rizikovější by byla varianta, kdy by byl hned na vstupu kabelu do objektu instalován kombinovaný svodič 1+2 (a žádný typ 2 už by pak dále nebyl) - ale to se pokud vím dělá právě v případech, kdy se instaluje ten (kombinovaný) svodič hlouběji v objektu.
Jen drobné doplnění: svodič 1+2 (např.Dehnventi l) neobsahuje varistory, ale dvě koordinovaná jiskřiště. Takže pokud je vstupní vlna příliš velká pro menší z nich, dojde k zapálení obou. Ven to jde jako z céčka, směr vlny nerozhoduje. Takže pokud jde HOPka nejkratší cestou ke svodiči, ani zde bych se nebál  Mrknutí.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #10 kdy: 06.11.2008, 07:35 »

Vaše argumenty chápu, ale myslím, že je nutno si uvědomit, že to napětí je skokem z nula na " hodně ". Toto napětí je skokem všude a za ním se " plazí " proud. Každý stupeň svodiče má svůj napěťový bod, při kterém spouští.  Než bude tedy dosaženo napětí, při kterém spustí typ B, tak D je již dávno zničeno. Je to jen má úvaha, ale myslím, že to není možno vyloučit a s větším a větším úderem blesku je toto riziko větší a větší. Myslím, že jediná ochrana tam, kde to jde, je nespojovat zemniče el. a hr.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #11 kdy: 06.11.2008, 10:21 »

Vaše argumenty chápu, ale myslím, že je nutno si uvědomit, že to napětí je skokem z nula na " hodně ". Toto napětí je skokem všude a za ním se " plazí " proud. Každý stupeň svodiče má svůj napěťový bod, při kterém spouští.  Než bude tedy dosaženo napětí, při kterém spustí typ B, tak D je již dávno zničeno. Je to jen má úvaha, ale myslím, že to není možno vyloučit a s větším a větším úderem blesku je toto riziko větší a větší. Myslím, že jediná ochrana tam, kde to jde, je nespojovat zemniče el. a hr.

Nezlobte se, ale nemohu souhlasit. To napětí se neobjeví skokem najednou všude, ale naopak se šíří postupně jako vlna. Pro strmou náběžnou hranu té vlny se již výrazně projevuje indukčnost vodičů, která dělá zpomalovací a tlumicí bariéru.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #12 kdy: 06.11.2008, 11:43 »

Ještě jsem se pokusil pro ilustraci namalovat velmi zjednodušené náhradní schéma obvodu, kterým se šíří blesková vlna po svedení bleskového výboje do místního zemniče.

(pro jednoduchost jsem tam namaloval všechny přepěťovky jako varistory, i když tam leckde - A, B budou jiskřiště)
Můžeme diskutovat o tom, že těch indukčností a kapacit je tam mnohem víc, kapacita vedení že je rozložená po délce vedení atd.,  ale pro ilustraci způsobu šíření té napěťové vlny to snad postačí.


* SCHEMA.jpg (36.03 KB, 1098x624 - prohlédnuto 1397 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #13 kdy: 06.11.2008, 13:57 »

Myslím, že jediná ochrana tam, kde to jde,  je nespojovat zemniče el. a hr.

Samozřejmě, dostatečná izolace oddálením je ideální. Klíčové je ale to dostatečná, tj. kde to jde.
Je třeba si uvědomit, že nejde jen o oddálení dole, u země. Ve vzorečku pro výpočet minimální izolační vzdálenosti s u oddáleného hromosvodu se vyskytuje něco jako
[vzdálenost "po drátě" k místu vyrovnání potenciálů] / [počet svodů]
To je totiž mírou impedance, na které se vytvoří průchodem proudu nějaké napětí.
Jakoupak tam dosadíme hodnotu, když místo vyrovnání potenciálů není definováno?

Zjednodušeně by se dalo říci, že o potřebnou izolační vzdálenost mezi zemniči hromosvodu a HOP je třeba také zvýšit izolační vzdálenosti na střeše i cestou dolů. Bleskovému proudu tekoucímu ze zemniče hromosvodu do zemniče HOP totiž stojí v cestě hrouda hlíny - proud si cestu najde, ale vznikne mezi těmi zemniči dost vysoké napětí.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #14 kdy: 06.11.2008, 16:41 »

Nevím, ale mám tady na stole např. Saltek typ CZ 275A. Je to svodič typ 3 a v návodu má napsáno, že je možné ho zničit zapojením na sdružené napětí, tedy 400V. Myslíte, že v námi uvažovaném případě, by při úderu blesku, bylo to napětí zavlečené z HOP nižší? Uvádíte indukčnosti, to je bezesporu pravda, ale stále se mi vybavuje poučka " u cívky jako u dívky, napřed napětí a potom proud " .  Smích
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #15 kdy: 06.11.2008, 17:03 »

Uvádíte indukčnosti, to je bezesporu pravda, ale stále se mi vybavuje poučka " u cívky jako u dívky, napřed napětí a potom proud " .  Smích

No právě - nejdřív musí být mezi konci cívky napětí (tj. před cívkou už blesková vlna, za ní ještě nic) a až pak začne polehoučku narůstat proud. Je to pro tu bleskovou vlnu něco jako airbag  Smích

Nevím, ale mám tady na stole např. Saltek typ CZ 275A. Je to svodič typ 3 a v návodu má napsáno, že je možné ho zničit zapojením na sdružené napětí, tedy 400V. Myslíte, že v námi uvažovaném případě, by při úderu blesku, bylo to napětí zavlečené z HOP nižší?

No však on taky těch 400V~ (tj. špičkových 566V) vydrží mnohem mnohem déle, než je doba trvání bleskové vlny 1,5 kA 8/20 mikrosekund. A jeho úlohou je, aby když se do něj pustí ta vlna 1,5 kA, tak aby ani při tak agresivním ataku nedovolil napětí (mezi svými vývody) vzrůst nad 0,9/1,5 kV. Zbytek napětí se srazí na impedanci vedení.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Jaroslav Hasala
OSVČ
*
Offline Offline


Znojmo (JM)


WWW
« Odpověď #16 kdy: 06.11.2008, 17:06 »

... mám tady na stole např. Saltek typ CZ 275A. Je to svodič typ 3 a v návodu má napsáno, že je možné ho zničit zapojením na sdružené napětí, tedy 400V.

Ono jde také o dobu působení. U nějakého běžného přepěťového jevu je to řádově max. v milisekundách, při zapojení na 400V není čas omezen ...

Ještě v dřívějších dobách, jako učni, jsme přemýšleli nad tím, jak je možné, že např. kulatina FeZn pr. 8 po zásahu blesku (cca 80 - 120 kA) prostě nevypaří, když při "pouhých" 400A se doslova rozžhaví (např. při svařování). Dospěli jsme k tomu, že "kouzlo" je právě v době působení ...
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

elektromontážn í firma, revizní technik E2/A
specializace : domovní a bytové instalace, průmyslové instalace, hromosvody.
tel. : 603 355 919
email : jarda@hasala.cz
Rozmahel Vladimír
OSVČ
*
Offline Offline




« Odpověď #17 kdy: 06.11.2008, 18:16 »

Trochu jsem přemaloval to schema.


* SCHEMA_2.JPG (31.36 KB, 879x500 - prohlédnuto 747 krát.)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Stran: [1] 2 Nahoru Poslední příspěvky Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Myslíte, že hromosvod pomůže? Proč se ten blesk choval tak divně?
 Lze blesk předpovědět?
 Proč chalupář zemřel zásahem blesku když byl v ochranné zóně hromosvodu?
 Proč chalupář zemřel zásahem blesku když byl v ochranné zóně hromosvodu? II.
 Co říkáte na blesk vysokorychlostní kamerou?
 Je možné dokázat konkrétní škody po úderu blesku?
 Jak řešit umístění rozvaděče na mostovém jeřábu z hlediska ochrany před bleskem?
 Jsou po úderu blesku do hromosvodu znatelné stopy průchodu bleskového proudu?
 Co představuje poměr T1-doba čela a T2- doba půl týlu dle ČSN EN 62305-1 ?
 Může uhodit blesk do jednoho místa hned třikrát?
 Opravdu může měřicí přístroj simulovat blesk?
 Ako spravne chranit tento typ kominu proti blesku?
 Jak chránit el. instalaci před bleskem do blízkého stožáru?
 Jaký má význam vypnutí hlavního vypínače uvnitř domu za bouřky?
 Co se děje s bleskem v zemi?
 OBO: Katalog systémů ochrany před transientními jevy TBS
 Jak ochránit plechovou buňku před bleskem?
 Sejmul chlapíka blesk opravdu?
 Jak pomůže "měděný svod" před bleskem (kulovým)?
 Jak také dokáže bouřka potrápit ty, kteří nám během jejího řádění pomáhají?
 Čo znamená údaj 8/20 μs alebo 10/350 μs?
 Je blesk přírodní elektrostatický výboj jev nebo jen elektrický jev?
 DEHN: Je možná unifikace ochrany před bleskem?
 Je blesk opravdu nevyzpytatelný?
 Znáte zařízení k monitorování události na hromosvodu?
 Přehled škod co způsobil blesk 2012
 Co říkáte na tento rozbor jednoho úderu blesku do panelového domu?
 Sledujete blesky kolem vás?
 Kdo je podle vás vynálezce s hromosvodu velkým "H"? Diviš nebo Franklin?
 Už jste viděli zvláštně poškozený strom bleskem?
 Jak vzniká kulový blesk?
 Odvede hromosvod na sile výboje ze svého okolí a ochrání tak blíže stojící dům?
 Kde by mělo být provedeno ekvipotenciální pospojování proti blesku mezi částmi LPS a jinými vodivými
 Jaké riziko je povoleno u objektů s nebezpečím výbuchu v místech, kde údery blesku zahrnují ztráty n
 Kolikrát podle vás udeřil blesk do Strahovského kláštera za 12 měsíců?
 Urobili elektrikári ochranu plynárenského zariadenia pred bleskom dobre?
 Máte nějaké postřehy z praxe, ohledně škod po úderu blesku?
 Které potenciály vyrovnává přepěťová ochrana při úderu blesku do hromosvodu?
 DEHN: Svodiče přepětí pro zajištění bezpečnosti osob i majetku
 Byl příčinou požáru v Rovni odpojený svod hromosvodu?
 Proč uhodil blesk potřetí do přibližně stejného místa?
 Opravdu může blesk iniciovat poškození mostní konstrukce?
 Referenční pohled na DEHN z Elektrické spojky 2019
 Tvorba bleskových kanálov a priestorové vyrovnanie nábojov
 Čtyři muži se schovali v bouřce pod strom, dopadli tragicky
 Slyšeli jste o blesku v nepříčetném stavu?
 Je možné aby po úderu blesku do smrku nedošlo k destrukci tohoto stromu?
 Jak spočítat napětí od blesku působící na plavce?
 Môže bleskový prúd v základovom zemniči poškodiť základy?
 Je třeba chránit kolo, resp. cyklistu před bleskem?
 Je možné nepoznat zásah blesku do svého těla?
 Teslův transformátor umí i hudbu!
 OBO: Příručka ochrany před bleskem
 JSS: Bleskový proud má být sveden bez nežádoucích následků
 Opravdu kulový blesk nebo dobrá fotomontáž?
 Jak funguje a kde se používá počítadlo úderů blesku?
 Co říkají odborníci na hromosvody na vytvoření umělého blesku?
 Je bezpečno uvnitř domu při zásahu blesku,když mám hromosvod a HOP?
 Víte kolik lidí usmrtí ročně v Brazílii blesky?
 Bude mít každý správný hromosvodář na střeše THORguard?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (3)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.082 sekund, 25 dotazů.