Diskuse Elektrika.cz

Situace: Nový slušně zateplený dům / zdi 45 cm beton tvárnice + 15 cm rockwool, střecha 20 cm rockwool/ Vnitřní prostor propojené přízemí s prvním patrem. Výška až k hornímu stropu 7 m.
Celkový objem 900 m3. Příprava pro topení elektřinou, přímotopy. Jednotlivý bod topení snese 3000 W. Rada kamaráda- je jedno čím budeš topit, prostě ty kilowaty tam dostat musíš, aby ti bylo teplo.  Teplo pro mou ženu znamená 24 st.  Další rada: vykašli se na drahé přímotopy s akumulací, / Mirava, Kopřiva/  připoj levné olejové radiátory. Nebude se přepalovat prach jako na přímotopech a naakumulované teplo v domě lehce překoná dobu, kdy tě odpojí a nebudeš 4 hod. topit. Už jsi ušetřil cca 300 000 Kč za instalaci topení- Kotel, rozvody, radiátory, ušetři ještě díky použitím olejových radiátorů. *** Namítám a co tam dát infra topení. Prý se ušetří 60% nákladů na elektřinu?? Odpověď pana profesora, kamaráda- " prostě nesmysl, to už by tím topil celý svět.  Vyhozené peníze!"

Otázka zůstává: Přímotopy, Přímotopy s akumulací nebo olejové radiátory?

1/ V domečku 9 x 10 metrů, v obci bez plynu, s obyvatelným zatím pouze přízemím, celoročně provoz "chalupa",  plná cihla 45 cm po obvodu, okolo rozumně blízká zástavba či stromy, přímotopné Ecoflexy (1000 + 1000 + 1500 + 500 W) s 0,1 °C elektronickým regulátorem, z nichž dva po 2,5 letech "odešly",  a tak nahrazeny AEG s mechanickým termostatem 1°C, v zimě při přítomnosti lidí zásadně přitápěno v kuchyni 6 kW sporákem Wamsler na dřevo a uhlí, cca od prosince do února běžící temperace nezámrzná nebo kolem 10 °C. Roční úhrada cca 8000,-- Kč za paušál D 45 či D46 (tehdy jsem sice rozhodnutí podporoval grafem v Excelu, abych si zjistil, od jaké spotřeby a jejího rozložení do obou tarifů, výše se mně vyplatí dražší paušál, ale ČEZ mně to může každý rok změnit a já jen jednou za rok, takže dál to neřeším) přímotopné sazby (přímotopy + zatím nezapojený bojler) a cca 14 tis. Kč za spotřebované kW v obou tarifech. Tepelný komfort, resp. příjemnost jen a jen tehdy, topí-li se nejméně 3 dny stále v oněch kuchyňských kamnech a nejen sálající příspěvek těchto kamen se stane podstatným, jelikož je vyhřáta celá kuchyň, obrovské těleso komínu a přiléhající stěna na chodbě a v koupelničce. Také se trochu pere proudění vzduchu z přímotopů s kamny. Prachu je do vzduchu přímotopy zdviháno citelně dosti, ikdyž se do domu přezouváme. Okna špaletová + dveře = žádná těsnost. Nejdražší rok byl druhý, celkem cca 21 tis. Kč před 6 lety, kdy byla el. energie podstatně levnější a my si chtěli vyzkoušet, co obnáší, když teplota v domě neklesne pod 12 °C. Plán do budoucnosti říká: Půdorys domu bude zvětšen o poctivou stavařinu, k obýváku a chodbě bude přiléhat kotelna a další nové místnosti, tamtéž čtyřprůduchový komín vnitřkem domu,  topit se bude zpočátku elektrokotlem, po osídlení natrvalo kotlem na tuhá paliva či plynovým, event. podpořeno výdobytky viz na konci. Se zateplením domu vyčkávám, až si technologie poněkud sednou a začnu jim důvěřovat (protože tam také zatím nemusím bydlet).

2/ V panelákovém nezatepleném bytě 88 m2, nová plastová okna Rehau s ventilačkami, radiátory, dálkově vytápené, zatím bez individuálního měření - nic laciného, ale pohodlí a příjemný vzduch stále, možnost sušit na topení ručníky, nechat proschnout svlečené oblečení, apod. Žena stále důsledně "poučována",  co je to rosný bod, jak větrat, co je to setrvačnost vytápěného prostoru a prodlení při zahájení topení.

3/ V činžovním domě u rodičů, stěny 60 až 90 cm plná cihla, okna východ + západ, zvýšené přízemí nad sklepy, cca 75 m2, po rekonstrukci na ploché vodní radiátory + karmokotel Junkers v koupelně. Každý °C nad 20 °C je silně pocítit na spotřebě plynu. Metalická regulace z jednotky v jediné, hlavní místnosti, kuchyni, t.j. nic moc. Při návštěvě u rodičů mě skoro vždy studí nohy.

4/ Do mých 25 let byl mým domovem poctivák činžák 4+1, zdi 45 až 90 cm, okna jih+sever v centru HK, špalet.okna, 100 m2, s litinovými vodními radiátory, pod bytem prodejna = paráda i v době, kdy měly vchody vlastní kotelny

Můj závěr - na trvalé bydlení jedině poctivé radiátory, raději "tlustší",  ať již podpořené elektrokotlem, plynovým k. či tepel. čerpadlem či solár.panely či krbem či krbovými kamny s vložkou. V koupelně vždy i kus vytápěné podlahy, byť i elektricky, a infrazářič, jsou-li malé děti. Na bydlení s necelotýdenní přítomností a požadavkem temperace - přímotopy, nejde-li o panelák apod. Rozhodně to znamená horší vzduch. Chata či chalupa, která snese promrznutí - kachláky, krby, krbová kamna, kamna na tuhá paliva, apod.. Chata či chalupa, která nesnese promrznutí a je ztotožnění v nevýhodách přímotopů - elektro nebo plynový kotel, popř. tepel. čerpadlo.

Sálavým panelům nejsem ochoten důvěřovat m.j. ze zdravotních důvodů (škodlivost pro oční sítnici, gradient na dráze hlava-noha, celková nepřirozenost).

Až se účinnost finančně dostupné fotovoltaiky přehoupne přes 18% (to očekávám zhruba v roce 2025),  ochotně se vyřádím na její inkorporaci do vytápěcího systému.

Tolik můj čistě subjektivní názor.

(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) a přeji mnoho zdaru, Michal Souček

Tady bych si dovolil upozornit na častý omyl:
Teplo vám bude ne tehdy, když je v místnosti určitá teplota (to by platilo pro pobyt v nekonečně velkém prostoru),  ale když je součet průměrných teplot všech předmětů v okolí (stěn, radiátorů....) a teploty vzduchu roven určitému číslu. Jinými slovy, máte-li teplotu stěn o stupeň nižší, musíte mít teplotu vzduchu o stupeň vyšší. Aby vám bylo stejně teplo. Jeden stupeň C je asi 6% nákladů navíc. Takže toto zkuste do svých úvah zahrnout.

telo jinak posuzuje pocit salaveho tepla a treba teploty sdilene vedenim ci proudenim. Salavou slozku nicim nenahradime, proto taky u kamen je dobre a v proudicim vzduchu, i kdyz ohratem ,  mame jine pocity. To zaprve. Za druhe- mnozstvi tepla nicim neosidime. Mam na mysli to, ze kdyz k udrzeni 20st v dome potrebuji 12kW, tak uz je v podstate jedno z pohledu vypoctu zda zapalim autogen, plynovy kotel a nebo treba zapnu primotopy. S prihlednutim k bodu 1 to ale jedno neni. Treti bod- Akumulace tepla do materialu je take dulezita. Vsichni to znaji- prijede se na chalupu v patek, topi se jako o zivot a prijemne je v nedeli odpoledne, kdyz uz se jede domu- zde jde o materialy s velkou akumulaci, ale neni prakticky potreba zadna regulace. Druha krajnost- moderni dobre zateplene domky(orsil, polystyren)- po zatopeni je hned teplo, minimalni akumulace tepla, ale je potreba presna regulace, protoze tepelnou pohodu snizi caste pretopeni mistnosti. Setrilek narazi na dalsi problem- kdyz vypne topeni pri odchodu z prace tak po navratu sice vzduch ma treba 24st, ale predmety jsou jeste dlouho vychlazene a tedy na dotyk mene prijemne, s pocitem jako by z nich "salala zima",  i kdyz toto je fyzikalne nesmyslne. Takze to tak zas jednoduche neni. Hlavne neverte halogenovym ci podobnym topidlum z ruznych akci. 1000W je prece jen malo.

Přihlédnu-li k domům s velkou akumulací je tedy vhodné tyto domy, v případě, že jsou obývány tři dny v týdnu, vytápět například na 19 st a při příjezdu dotopit na cca 23. Než je nechat vychladnout na 5 stupňů a tři dny topit jako o život abychom dosáhli nejen 23 stupňů, ale také dobrého pocitu? Prosím má někdo zkušenost zda jsou náklady na topení  nižší v prvním, nebo v druhém případě?  Domnívám se, že podobnou otázkou se zabývá spousta lidí, ale doporučení jsem nikde nenašel.

Oběma  pánům, Jirkovi Š. i Jirkovi  Kokešovi díky!  Díky za odpovědi, které vyjadřují váš odborný a střízlivý pohled na věc. Znamená to opravdu, že je jedno, čím  do prostoru  teplo naženu. Tedy v čem spotřebuji požadovanou elektrickou energii, ale jde o to aby také byly trvale potřebně teplé předměty, zdi a stropy, v případě, že máme cihlovou i když zateplenou stavbu. Z toho plyne, že bych měl zvolit nejlevnější zdroj tepla-  např. olejový radiátor Delonghi, / cca 3500,-/ který nepřepálí vzduch a jeho účinnost je dostatečná. Tedy je zbytečné použít přímotopy s akumulací / 13000,- kus/  když akumuluje kámen 30000,- kus/ . *** Za ušetřené peníze za teplovodní rozvody a kotel, za další dražší topidla mohu topit, je-li rozdíl mezi topením elektřinou a plynem na rodinném domě cca 15000 ročně, mohu topit cca 18 let. Po 18 letech už bude elektřinu vyrábět slunce, prostřednictví m panelů na střeše, nebo kdoví co bude. Mimochodem, byl jsem ve stanu americké armády, který prostřednictví m tkaniny, ze které byl vyroben, produkoval elektřinu  potřebnou pro všechny přístroje v něm i na vaření a klimatizaci.
*****
Další otázky a úvahy mám v dalším příspěvku a už toho nechám, slibuji.
Mylda

... než vychladne náš vyhřátý dům na 5 °C - to by musel být mimořádně silný vítr a zima venku. Prakticky by vyhřátý dům z příkladu 1 vychladl zcela za 4,5 dne bez vytápění cca tak na 7 - 8 °C. My ovšem, vědomi si integrálu (plochy pod křivkou) topíme po 5 dnech "nebydlení" tak, že celý první den jsou regulátory přímotopů na teplotě odpovídající cca 18 °C a ona velká část energetické injekce na vrub 4. mocniny snižujícího se teplotního rozdílu a prosté nutnosti tu počáteční dardu energie dodat se děje kuchyňskými kamny na dřevo či uhlí. Teprve po 24 hodinách topení, které z valné části kryjí kamna na dřevo či uhlí a zhruba 1/3 energie darují přímotopy, ladíme přímotopy na 21 až 23 °C podle okolností.  Vycházíme m.j. z prostého faktu, že při takovém režimu ne/bydlení není ani finančně, ale v podstatě ani prakticky možné dokonalou tepelnou pohodu mít. Počáteční přetopení kamny na dřevo snášíme lépe jak tělesně a psychicky, tak finančně.
Ani trochu bych nechtěl nikoho přesvědčovat - za sebe mám však pro moji konstelaci domu jasno v tom, že přímotopy tam nebudou a že ihned po rozšíření domu chci poctivé radiátory. Zda bude kotel plynový, elektrický či jiný nepovažuji za veledůležité proto, že jsem přesvědčen, že tak "chytrý" jako, já jsou dodavatelé energií nejméně také a vždy mně to nakonec spočítají, zregulují, marketingově a mým blahem zdůvodní, že nakonec zaplatím totéž. Mluvím o modelovém středním případu, kdy nemám truhlářskou dílnu a tudíž si nemůžu vyrábět dřevěné brikety, topit dřevem za hubičku, netopím 6 let dřevem z broukem prolezlé stodoly, apod.
Teorie, moderní i klasické, zahrnují poznatky objektivně známé, dostupné. V konkrétním případě mně před 6 lety nikdo nemohl dobře poradit. Tak jsem si 6,5 let vedl grafy spotřeby VT/NT a dnes mám nejen proto výše uvedený názor. Změnit jej jsem ochoten odůvodněně kdykoli. Za hlavní nevýhodu přímotopů považuji 1/ zvýřený a přepálený prach 2/ nemožnost na radiátorech dosušovat či sušit 3/ hanebná platba ČEZu za paušál (to nemění nic na faktu, že za topení bez paušálu dám nakonec totéž - jde jen o tu drzost nechat si onen rozdíl platit - nevěřím, že ono navýšení paušálem je zdůvodnitelné náklady dvoutarifní distribuce) 4/ nezanedbatelné chladnutí místností v době VT (jistě s dopadem na rozhoupanou křivku teploty a tím i na onen milý integrál - plochu pod křivkou) 5/ potíže s větráním při zapnutých přímotopech 6/ nutnost mít dekorativní doplňky bytu v uctivé vzdálenosti od přímotopů 7/ nebezpečí vřelých těles přímotopů pro malé děti (nejen vlastní) 8/ nutnost vést další metalická vedení pro kvalitní elektronickou centrální metalickou regulaci a náklady na ni, protože v mém případě elekronická zabudovaná regulace selhala a výrobce se od ní odklonil (takže se nejednalo o náhodu) 9/ náklady na FM i metalickou inteligentní centrální regulaci činí z celého záměru zajistit s malými náklady vytápění poněkud jiný projekt 10/ nutnost čistit vdechy, výdechy i žebrování konvektorů častěji (a také složiteji, než běžné radiátory),  než bychom očekávali, pokud je naším přáním zachování účinnosti .
A to se nerozepisuji o tom, co vše vydávají někteří výrobci či prodejci za konvektory - jaký je asi podíl konvekčního / sálavého vytápění u konvektorů, které, ktará mají namísto přibližně laminárně obtékaného jemného žebrování změť do ruda rozpálených (a i kdyby ne do ruda) spirál, apod.
S dodatkem, že vytápění a regulace není má obživa a tudíž mně nelze podezírat z poplatnosti, a s přáním mnohého zdaru

Michal Souček

... nesouhlasil bych bez výhrad, že je jedno, čím energii do domu dostanu. Pro ideálně umístěný a regulovaný zdroj tepla pro dům, kde nejsou lidé a jediným sledovaným parametrem je teplota místností, snad. Avšak podíly složek sáláním/konvekcí/vedením považuji pro případ domu živého za stejně důležité jako samotné kvantum tepla.
Konkrétně jsem se dosud nedotkl olejových radiátorů jako jediné myslitelné náhrady za konvektory proto, že
1/ jsem se zatím ve svém bezbřeze omezeném prostoru nesetkal s olejovými radiátory k zavěšení na zeď
2/ s takovými, které na sobě nemají značku či nápis nezakrývat (byť jen např. část radiátoru s elektronikou či obyčejným regulátorem, t.j. je třeba poctivě promyslet, jak vlastně bude tento radiátor regulován, pokud na něm bude dosušován ručník či utěrka či dětské oteplovačky a jak se tím změní poměry u čidla teploty, byť by to byl bimetalový pásek v tom nejhorším možném případě)
3/ s radiátory, jejichž příkon jde spojitě, t.j. např. elektronicky, nebo pseudospojitě, s přiměřenou diskretizační chybou, měnit

Potenciálně spornou účinnost olejového radiátoru zatím neuvažuji.

Znovu vše uvádím čistě subjektivně a pokud někdo ze čtenářů víte o výrobci, který mé výhrady k olejovým radiátorům překonává, děkuji zdvořile za odkaz. Tehdy bych také možná přidal infrareflexi na stěnu za radiátor, u poctivě zateplených domů patrně okrajovou.

S pozdravem Michal S.


 

... abych doplnil cele, dodám ještě: Požadavek spojité regulace s event. nastavením maximálního příkonu je zcela na místě a to kvůli souběhu odběrů a z toho vyplývajícího dimenzování hlavního jističe domu a paušální platby za něj jakož i použití jističů pro topná tělesa. Považme, kolik výkonu ukrojí z hlavního jističe topná tělesa s celkovým příkonem 10 kW a máme jasno, kolik zbývá na ostatní spotřebiče a že řešení souběhu musíme nějak řešit. Ne, že by to nešlo, ale uvažme, kteří výrobci a prodejci nám bez matení poskyují potřebné technické specifikace (nejen k topným tělesům) a jaké jsou v nich rozpory či nedostatky. Narážím např. na nemožnost používat přednostní relé při elektronickém spínání nula/plný výkon, a to i 100x za hodinu stejně regulovaným spotřebičem, životnost přednostního relé, stejně jako na skutečně plynulou regulaci, ale bez možnosti omezit maximum. A pokud je pravdou, že účinnost olejového radiátoru bude horší, než u konvektoru, jsem nazpět u předešle uvedených důvodů, proč jsem dosud olejové radiátory jako náhradu konvektorů zavrhoval.
Také se bavíme o řešení pro život a ne "mámo, skoč prosím vypnout radiátor v obýváku, budu teď psát s dětmi v pokoji úkoly")

Zdraví M.S.

  Krásné příspěvky pana Součka  (jednicka) Možná by nebylo na škodu zavést na základních školách předmět "energie" což bude to nej čím se bude lidstvo v blízké době zabívat až spálí to, pro co se stačí jen sehnout na zem (ropa) a který by hned od začátku vychovával lidi, aby by pak nepodléhali obecně rozšířeným bludům, přeci jen vývoj jde dopředu a průměrní rodiče s prarodiči  ;) v tomto směru na výchovu nestačí.

  Z hlediska týdeního cyklu obývání pouze o víkendu jsem vždy slyšel od "rozumných" lidí, že se finančně vyplatí udržovat sníženou teplotu víc, než netopit vůbec. Lidi kteří šetří tak, až jim popraská zamrzlé topení neuvažuji.

  Není to sice odpověď na otázky pana Říhy, ale pěkné porovnání nákladů na různá vytápění je zde
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=269

  Řešil jsem před lety toto: Starý dům, nezateplený, 3,3m do stropu, zdi silné skoro 1m. Zjistil jsem že během celé zimy zdi pomalu ale nezadržitelně prochladají, takže venkovní teplota -15 v únoru znamenala vnitřní teplotu u země 16 a u stropu 28! Zjistil jsem že stěny jsou tak studené že kolem nich vzduch doslova padá k podlaze. Venkovní zateplení nemožné - státní památka. Vyřešeno vnitřním zateplením, obávané tepelné mosty se naštěstí nekonají, pohoda teploučko úspora a žádná plíseň   8) (topení vlastní plynový kotel)

Souhlasím s názorem popsaným výše, že přímotopy přepalují prach, neusušíte na nich prádlo a spoustu předmětů musíte držet v uctivé vzdálenosti. Vzhledem k tomu není vždy možné jej osadit tam, kde ho potřebujeme.
Řešil jsem to u sebe kombinací kotle na dřevo a elektrokotlem, v době přítomnosti topím dřevem, po odchodu a vyhoření dřeva termostat v kotlině kotle na TP vyhodnotí ochlazení a přepne systém do zálohy na elektrokotel, který brání celkovému vychladnutí topení a domu. Samozřejmě elektrokotel jede na D45, a jde o únosnou alternativu.
Další zajímavé řešení by bylo vytápění pomocí topné rohože v podlaze, celá flígna spočívá v tom, že teplo ženete už od podlahy, a nehromadíte ho pod stropem, jako u běžného teplovodního systému. Subjektivně vnímáte teplo již od noh a díky tomu vám stačí vytápět o několik stupňů níž, což v součtu je již poznat. Ale i tato varianta má svá malá proti, například nesmíte na vytápěnou část podlahy postavit skříň, protože by docházelo k přehřívání topné smyčky.

Pár drobných poznámek na okraj:


Nějak nerozumím. Nižší účinnost by měla znamenat, že se někam ztrácí elektrická energie, aniž by se přeměnila v teplo?


Existují i přímotopy bez těchto negativních vlastností: klasické vodní radiátory s el. topnou patronou  :)

To máte pravdu, problém u tohoto systému je v tom, že patrona musí být ponořená ve vodě, aby se nezničila. Voda musí být v radiátoru, a po ohřátí se někam musí dostat přetlak vzniklý roztažením kapaliny. To řeší expanzní nádrž, a už se dostáváme ke klasickému teplovodnímu systému, takže jsem si toto řešení nedovolil nazvat přímotopem.
Někdo to řeší tak, že napustí radiátor pouze z poloviny, a horní polovinu nechá zavzdušněnou, aby se měl kam cpát přetlak kapaliny. Toto řešení není vhodné, protože tím klesá výkon radiátoru a dochází k vnitřní korozi na přechodu hladiny voda-vzduch.

Není to tak černé. Např. radiátory Korado snesou provozní přetlak 10 bar, takže stačí nechat tam vzduchovou kapsu cca 5% objemu radiátoru. Ne polovinu  ;) U deskových radiátorů také trochu pruží stěny, takže by stačilo ještě míň.
Koroze by byla problém, kdyby se tam vzduch vyměňoval. U uzavřeného systému to problém není - nemluvě o tom, že se dá do vody přidat třeba INHICOR nebo TOPEKOR apod.

Naše diskuze se začíná dostávat do akademické roviny, a to nemluvím o tom, že se odkláníme od původního tématu  :)
Provozní přetlak 10 bar je již slušná pevnost, možná by bylo dobré zkoumnout, jaký názor by měl na toto řešení výrobce.
Zkušenosti z praxe jsou takové, že málokdo si do systému dá přípravek proti korozi, a když někdy rozeberete radiátor, který takto fungoval, tak ty stopy hladiny jsou na něm patrné. I když je uzavřen. Nemluvě o tom, že pokud budu ohřívat patronou vodu, a vodou posléze vzduch, tak už se nemůže konstrukčně jednat o přímotop, ale to je už slovíčkaření bez podstaty řešení problému  ;)

Já myslím, že se naopak k tématu vracíme  :)
Ale je fakt, že obvyklejší je takové řešení v kombinaci s klasickým teplovodním rozvodem, jako volba pro automatické temperování apod. Ale třeba topné žebříky do koupelny se takhle používají bez expanze naprosto standardně.
Když si tam necháte vzduchovou kapsu 10% objemu radiátoru, tak vyhřátím na 100°C stoupne tlak na 1 bar a na to výrobce nemůže říct ani popel :-)
(P.S. je rozdíl mezi "stopami po hladině" a prorezlým radiátorem  ;) A že si málokdo dá do vody antikorozní přípravek? To přece, při ceně např. TOPEKORu 70 Kč/400 l vody, není argument).

Jestli to je přímotop nebo ne - záleží na tom, co se tím slovem míní. Přímotop ve smyslu podmínek pro přiznání sazby D45d to je.

Dotaz zní trochu nešťastně. Není pravda, že nezáleží na druhu vytápění, není pravda, že je stejně potřeba nacpat potřebné kW do domu aby bylo teplo.
Základní myšlenkou pro vytápění by mělo být, za co nejméně dostanu nejvíce tepla a uživatelského komfortu. Ideální by bylo aby vytápění bylo zadarmo, ale to není až tak možné. Nižší náklady lze například dostat buď použitím nízko nákladových zdrojů paliva jako je např. dřevo. Případně užít tepelného čerpadla kde 1 kW příkonu vám dá cca 4 kW tepelného výkonu, u toho bych navrhl nikoliv použít zdroj ze země nebo vody, ale použití vzduchu jako investičně a provozně nejméně nákladného zdroje. Další ještě lepší možností je užití takových možností vytápění které jsou zadarmo nebo skoro zadarmo- První podmínka je zateplení domu včetně podlah a střech.
Existuje ještě jeden zdroj tepla - Teplovzdušné vytápění. Kolem domu se vyhloubí zemní rýha a položí se PVC potrubí cca o průměru 200 mm do hloubky 1,5 metru až 2 metrů a délce nejméně 25 metrů ideální je 40 metrů. Tímto zemním kolektorem proudící vstupní čerstvý vzduch se na vstupu do domu oteplí (v létě ochladí) o teplo země ze vstupních -12 na cca 0 stupnů. Tento vzduch projde rekuperátorem tepla kde odváděný znečištěný vzduch ohřívá tento čerstvý vzduch. Dále tento vzduch se dohřívá pomocným zdrojem tepla (jen cca 5-10% spotřeby tepla) např. tepelným čerpadlem. Upravený vzduch se rozvádí do jednotlivých místností pomocí vzduchovodů (spiro potrubí) uložených v podlaze, stropu nebo stěně. Odvody vzduchu jsou z WC, koupelny a kuchyně. Mezi přívodem vzduchu a odvodu ovšem musíme vzduchu umožnit proudění (podříznout dveře, mřížky ve dveřích nebo stěnách apod.). Odvodní vzduch z těchto sociálních místností jde zpět jako znečištěný do rekuperátoru kde předává své teplo přívodnímu čerstvému vzduchu (účinnost cca 80%) a odchází jako odpadní vzduch mimo dům. Když to shrneme, tak zemní kolektor ušetří cca 10% za vytápění, rekuperátor 80%,  tepelné čerpadlo cca min. 5 %,  tak máte náklady za vytápění skutečně zdarma. Navíc máte zařízené větrání domu, stálý přívod čerstvého vzduchu, již žádné pachy, rosení a srážení vody, plísně po zdech atd. Lze podotknout, že lze i zapojit přípravu TUV do systému včetně solární energie a docílit i teplou vodu mít skoro zadarmo. Navíc použitím tepelného čerpadla a soláru lze dostat dotaci a především docílit nejnižší sazby nikoliv jen na vytápění, ale i na celý dům (D56),  tzn. 22 hodin nízkého tarifu a 2 hodiny vysokého (bez HDO).
Takže závěrem na způsobu a zdroji tepla pro vytápění strašně záleží a je nutno hledat vždy to nejlepší a nikoliv to co vám nabízejí v reklamách.

To: Smutný
S celkovým závěrem Vašeho příspěvku souhlasím, ale s některými dílčími argumenty ne.
Uvádíte roční průměrný COP tepelného čerpadla 4 - to je hodně optimistické, realita je spíš 3.
Uvádíte, že pasivní rekuperátor má účinnost 80% - to bývá při redukovaném průtoku, skutečnost při plném výkonu bude spíš 75%.
Uvádíte, že rekuperátor ušetří 80% energie - ale neuvádíte, že se jedná o procenta z tepelných ztrát větráním, které tvoří jen část tepelných ztrát. Z tepelných ztrát okny, stěnami, střechou a základy ten rekuperátor neušetří nic.
Zemní registr je prima, ale zase - tak výrazný předehřev udělá jen při malém průtoku vzduchu, a taky se v průběhu času vybíjí. Takže celkově - spotřeba energie se sice výrazně sníží (ne na 5%,  jak by vycházelo vám, ale např. na 25%) ale rozhodně nelze tvrdit, že to je zadarmo, nemluvě o investičních nákladech.

Souhlasím s Vámi, je to teorie. Účinnost takové rekuperace by mohla být při jiných teplotách, než je cca 27°C u stropu. Pokud takový přívod čerstvého vzduchu do domu rekuperátorem nebude v provozu, nebude to promrzající otvor do domu, ve kterém bude kondenzovat voda? Postačí nějaká PE hadice v zemi jako ochrana proti radonovodu do domu? Účinnost přenosu tepla v registru v zemi bude malá a bude mít časové zpoždění. Po čase bude vše plné prachu a čištění velmi obtížné.
Moc se mě to nezdá, i když je to jistě možná úspora.

Děkuji za názor, ale nemohu plně souhlasit. Tepelné čerpadlo které mám na mysli a nechci se dopouštět reklamy (jedná se o značkový výrobek nikoliv Čínu) má podle výrobce energetickou účinnost 4,37. Pochopitelně čím nižší teplota tak nižší účinnost, ale to by měl výrobce zohlednit.
Stejně tak účinnost rekuperátoru dle diagramu výrobce je skutečně mezi 78 až 82%,  navíc nic nebrání při mrazech ve směšovací komoře snížit podíl čerstvého vzduchu za oběhový a tím účinnost dále vzroste.
Podle hygienických norem je pro jednu osobu potřeba min. 45 m3 vzduchu/hod.,  pro 5 člennou rodinu tak 5x45 m3 = 225 m3/hod.,  tímto i větším množstvím vzduchu zemní kolektor o průměru 200 mm obtížně vybiji.
Investiční náklady jsou cca stejné jako jiné klasické způsoby.
Jestli ale víte o jiném provozně a finančně méně náročnějším systému ,  zároveň komfortnějším, tak dejte vědět. Teď jsem dodělal projekt RD, kde dodávám na vytápění jen 2,5 kW a to se jedná o dvoupatrový RD o rozloze 10 x 13 metrů.

Chci ještě dodat, že pan Fuk se mýlí když píše, že neuvádím, že se jedná jen o úsporu 80% z tepelných ztrát větráním a nikoliv z tepelných ztrát prostupem tepla. To skutečně neuvádím, jelikož se jedná skutečně o celkové tepelné ztráty

Vím, že se s topením všemožně čaruje. Byl jsem na revizi RD, který měl 30cm polystyrenu na fasádě a taky něco podobého kolektoru a teplovodům. Odsávání z kuchyně měl svisle vyvedeno na studenou půdu - potoky vody. Poznatky z provozu nemám. O tepelném čerpadle si myslím, že je to dost drahý přímotop, který je o třetinu " výkonnější " než obyčejný panel. Zda je toto vyváženo pořizovací cenou, je otázka. Dotaci na toto považuji za lumpárnu, kterou platí všichni ostatní. Celý národ nemůže mít přímotop, to by ČEZ neprodal nic ven ze státu. Už jen spalování elektřiny na topení je hrůza sama o sobě. Každý vzduch - vzduch má v záloze el.kotel. Kompresor má taky svoji životnost jako obyčejná lednička a pokles tlaku v kompresoru má myslím pronikavý vliv na účinnost.
Průtok 225m3 /hod je odporný průvan 62,5l/s vzduchu, možná " teplého " 8°C. To už radši na zimu zalezu do vinného sklepa, kde je tato teplota naopak velmi příjemná, zejména nyní v období burčáků.  o:-)  (dance)

Největší problém s prosazením dobrých věci, je myšlení lidí a fámy. Odvod z digestoře musí mít své uhlíkové filtry a mít jen oběhový vzduch. Nemůže se pouštět nikam na půdu. Nemluvím zde o vzduchu teplém 8 stupňů, na výstupu ze vzduchovodu může mít až 39 stupnů.
225 m3/hodinu vzduchu v domě který má sám cca obsah 800m3 prostoru nikdo ani nepocítí. Když budeme takto uvažovat jako přispívatelé tak naše intelektuální maximum bude stále zděný domek z cihel které nemají žádný tepelný odpor, plastových oken a dveří které se kroutí teplem a za čas uhnijí rohy, na střeše těžká betonová taška, izolace mezi trámy s tepelnými mosty, kotel na uhlí a radiátory, atd. Podívejte se někdy za humna co se staví třeba v Nemecku, Kanadě a jiných státech. Tento náš český domek by neprošel ani jako zahradní domek na nářadí. Ale Češi a jejich odborníci v TZB jsou jiného názoru. Je s podivem, že nezůstali ještě u skalních jeskyní. Tam také neprší.

Ještě pro upřesnění. Tepelné čerpadlo vzduch/vzduch nemá v sobě elektrický kotel jelikož není vůbec využívána voda jako medium. Šlo by si prodiskutovat co je monovalentní a bivalentní zdroj, ale bylo by to moc odborné, ale tento zdroj lze používat jako jediný zdroj tepla. Však já sám tím vytápím a chladím můj dům již více než 8 let. Než jsem na to přešel tak jsem měl UT s kotlem na koks a protopil jsem za zimu za 24 tisíce korun a 58 tisíc korun za elektřinu. Teď spotřebuji za rok jen elektřinu za 12,5 tisíce za rok. A to mám jen tepelné čerpadlo a nemám to co jsem popsal. Jak jsem psal kompresory jsou v provozu již 87 let bez jakékoliv opravy a servisu mimo čištění od nasávaného prachu a listí. Pokles tlaku v kompresoru je chyba a ta se musí řešit servisním zásahem stejně jako když vám praskne žárovka nebo vyhoří jistič.

Teplovzdušné vytápění je možná prima, ale obávám se, že zajistí tak maximálně uniformní teplotu v celém domě. To mi nevyhovuje - rád bych v ložnici málo, v obýváku víc a v pracovně tak něco mezi. To je u teplovzdušného vytápění velmi obtížné.

Distribuční prvek - výustka jde pochopitelně regulovat a to i ručně nebo na základě čidla termostatu a reguluje množství přiváděného vzduchu a tím tepla. Takže ani tato výtka není opodstněna.

Ne tak zcela. Výústku lze regulovat, ale vzduch proudí dále - abychom se neudusili (podříznuté dveře, mřížky ve dveřích nebo stěnách apod.). Pokud teplovzdušné vytápění zajišťuje i ventilaci, nelze docílit podstatně rozdílných teplot v jednotlivých místnostech.

Ještě něco. Protože ohřívání vzduchu jak je popsáno není teplem akumulačním, tzn. nevyhřívá nejdříve zdi, podlahu a až potom vzduch, ale přímo sám vzduch, docílíme okamžitou změnu tepla regulací. To mimo jiné značí, že když příjdu domů a zatopím tak do 10 minut máte všude teplo což jiným způsobem není možné. Pochopitelně mohu než příjdu domů si mobilem zapnout TČ nebo zvýšit teplotu z udržovací na provozní. Nemluvím již o tom, že jako jediný zdroj tepla umí krom vytápění také chladit, odvlhčovat a větrat. Dá se zároveň použít jako čistička vzduchu když ho vybavíte příslušnými uhlíkovými fitry. Vše je o komfortu a co si za něj zaplatíte, ale v každém případě dýcháte vzduch který si upravíte takže může být bez prachu, pachů a jiných nečistot. To již není o komfortu ale životě.

Není přesné. Kde není přívod není ani odvod. Z místnosti mohu odvést pouze takové množství vzduchu jaké přivedu do místnosti. Místnost nelze nafouknout ani vycucnout vzduch z ní. Takže jaký vzduch do místnosti přivedu o jakém množství a teplotě tak takový i odvedu. Tzn. Když je v místnosti vzduch o teplotě 18 stupnů tak neodvedu teplotu ani nižší ani vyšší, se vzduchem je to samé, ani víc a ani míň (nepočítám, že u stropu je pochopitelně teplota jiná, trochu jsem to zjednodušil lze pochopitelně udělat přetlak a podtlak,ale nikioliv tak aby se to odrazilo na teplotě a markantně i množství vzduchu). To již zabýhám do přílišných podrobností.

Zdá se, že už tu diskutujete především sám se sebou - ale tohle mi tedy vysvětlete, jak ten pasivní rekuperátor (=výměník) ušetří 80% tepelných ztrát obálkou domu (předpokládám, že nemluvíme o domě, který má nulovou tepelnou ztrátu). Vy jste vynalezl perpetuum mobile?

Asi vám dobře nerozumím a tak nevím kam otázka směřuje. Nevím totiž co je ta vaše "obálka domu". Snad vám nemám vysvětlovat co jsou tepelné ztráty a jejich náhrada. Na to jsou příslušné učebnice nebo skripta.
Škoda že se nedržíte citátu, který máte v zápatí příspěvků.

Víte to moc dobře. Dopustil jste se tady tvrzení, že rekuperátor (a z kontextu vyplývá, že pasivní) ušetří 80% celkových tepelných ztrát domu, a teď nevíte, jak byste se z toho vymluvil:

V kontextu ostatních výroků jste se jen zařadil po bok těch prodejců, kteří ve snaze vnutit své zboží slibují nemožné:

A protože diskuse už zcela ujela od tématu do oblasti, která patří spíše na tzb-info, navrhuji ji ukončit.

Psal jsem, že se míchá (směšuje) čerstvý a oběhový vzduch, který se dál dohřívá a tím také kompenzuje tepelné ztráty nikoliv jen větráním, ale i tepelné ztráty prostupem tepla.

To: Smutný:
Tak jste se nám představil, (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!). Doporučuji vám k přečtení pravidla tohoto portálu, když vás doma nenaučili slušnosti.

KONEC