Diskuse Elektrika.cz

Mám udělat kamaradovi v pokoji nové zasuvky. V krabici jsem našel hlinikové vodiče je to dělano ješte podle TNC. Zajel jsem koupit nove vodiče samozdřejmě z mědi. Mám dvě otázky:
1 . mohu Al vodič propojit s Cu ve wagosvorce? Nejsem si jist jestli hlinik se při zahřáti nevyvlíkne nebo mám raději ho propojit v čokoládě s Cu a ten zavest do WAGO a odtamtud do zasuvek. viz obr.

2. Zasuvky mu mohu zapojit po staru ? PE+N propojit.

Vodiče z mědi se NESMÍ dotýkat vodičů z hliníku
Wago svorku lze použít (viz starší diskuze)

Zásuvky po staru NE !

Ok tak ve WOGOsvorce propojit
 
A zapojit takhle: obr

Na levé straně jste se "upsal".  :)
Patří L

Ostuda :-[...děkuji za opravu

Wagosvorka vyžaduje pro hliník speciální pastu, jestli se něco nezměnilo.

Nejde o speciální pastu, ale o běžnou kontaktní.

TO : Sikora.

Takže použití svorek WAGO, včetně kontaktní pasty je dobré řešení.
No a co se týká té staré stávající soustavy TN-C, tak ty nové zásuvky doporučuji kabelem CYKY 3J x 2,5mm2, modrý (N) vodič nezapojovat, a nové zásuvky zapojit také jako soustavu TN-C.  ??
Jedna z podmínek pro soustavu TN-C-S, je, že v místě rozdělení vodiče PEN, na PE a N, je přizemnění vodiče PE. Jak chcete docílit přizemnění vodiče PE v té rozbočné krabici ? To asi nepřipadá v úvahu.  (norm)

Co teda navrhujete?

To Sikora :

Ono tady není jediné správné řešení, dané jednoznačně normou ...
Takže nelze jednoznačně tvrdit, že je jedno řešení správné a druhé špatné.
Každé řešení má své úskalí.
Osobně jsem spíše pro to, aby se stávající PEN rozdělil na samostatný N a PE a dále bylo pokračováno trojvodičově.
Podle mého soudu se tím situace rozhodně nezhorší.  Argument o přizemnění místa rozdělení PEN v mých očích příliš neobstojí, v síti TN-C je místem rozdělení PEN v podstatě každá zásuvka 230V.
Podle mého soudu je tedy nesmysl použít třívodičový kabel a potom ho zapojit jen dvouvodičově.
Tak či onak, vždy jde o nějaké "dočasné" řešení, "do doby celkové rekonstrukce".
Když budu uvažovat tímto směrem, při rekonstrukci by v případě třívodičového zapojení zásuvek bylo nutné připojit pouze nový přívod a do další instalace nebude zapotřebí zasahovat.
Pokud budou zásuvky zapojené pouze dvouvodičově, bude nutné všechny zásuvky rozpojit a znovu zapojit, tentokrát třívodičově (s modrým vodičem).
Jediným argumentem proti třívodičovém zapojování nově instalovaných zásuvek 230V ve starých sítích TN-C je určitá nepřehlednost, někdo by mohl při letmém seznámení s instalací předpokládat, že je vše zapojeno třívodičově, tedy TN-S. Proti tomu se dá celkem úspěšně kontrovat tím, že ke každému elektrickému zařízení musí být dokumentace skutečného provedení, včetně provedených změn ...

Bod rozdělení PEN - ani ČSN 33 2000-4-41 či ČSN 33 2000-5-54 přizemnění uvedeného bodu nebo jeho spojení s ochranným pospojováním přímo nepředepisují, je však doporučeno v zájmu bezpečnosti toto přizemnění nebo spojení provést - viz zakreslení v ČSN 33 2000-3(1995) v příloze nn na str. 46.

Jen poznámka.
Nemám rád použití vago svorek i s pastou na hliníkových vodičích. Dost často to nedělá dobrotu (naposledy oprava v úterý- napojení vodiče v rozvaděči- Dokonce bez pasty.) Výsledkem bývá vyhořelý spoj.
V těchto případech raději používám šroubkové spojení (čokoládu).
To bývá jistota.

V těchto případech raději používám šroubkové spojení (čokoládu).

 TO FRANEK

 Jakou používáte čokoládu mléčnou nebo hořkou nebo s oříšky.  ::)

 POMOJET-elektrotechnik

Všem oponentům.

Pokud rozšiřuji starou stávající elektroinstala ci, (dělanou v cca 1968 – 1980),  v tomto případě, TN-C, provedenou dvouvodičově,  nevidím nejmenší důvod, provést přidané zásuvky, které budou napojeny z tohoto stávajícího okruhu,   trojvodičově. Považuji rozdělení vodiče PEN na PE a N, kdekoliv v instalaci za blbost. Rozdělení PEN na PE a N, dělám vždy v rozvaděči, ať už domovním, nebo bytovém, a nebo v elektroměrovém rozvaděči, (což považuji za nejlepší řešení pro místo rozdělení PEN na PE a N)
Uvědomte si že rozšiřujete starou stávající elektroinstala ci.
Jo pokud bych dělal nový zásuvkový vývod včetně jištění, to je jiný kafe. Tak to udělám trojvodičově.

To Miroš :

A jak se vyrovnáváte s faktem, že v sítích TN - C je místem rozdělení PEN v podstatě každá zásuvka 230V ?  ;D ;D ;D

Já osobně zase považuji za blbost pokračovat kdekoliv v TN-C a nevidím nejmenší důvod, proč přidané zásuvky nenapojit třívodičově.
Sítě TN-C (ve vnitřních instalacích) vůbec považuji za slepou cestu, neblahé dědictví doby nedávno minulé, vynucenou snahou o úsporu stategického materiálu ...

A jak jsem psal dříve, situaci tím rozhodně nezhorším. Nebo zkuste vyslovit nějaký argument, proč je nebezpečné pokračovat v TN-S místo v TN-C.

Ať už má kdokoliv jakýkoliv názor, vždy je nutné si uvědomit, že na tyto situace není žádné "správné" řešení, dané normou ČSN.

Setkal jsem se s celou řadou instalací, kde byly použité třívodičové (čtyřvodičové) kabely a přitom byly zapojené jako TN-C. Modrý vodič byl úhledně smotaný na dně přístrojových nebo odbočných krabic, popř. byl vystřižený z kabelu. A to hlavně z důvodu, že "tak je to správně, tak to má být ... "  (doh)
To mi hlava nebere ...  (no)

Dobrá, seznámil jste nás znovu se svým názorem, že se v tom doplněném rozvodu má modrý vodič nechat ladem. To už víme.
Požádal jsem vás ale o informaci, proč to považujete za správné - zda je to z nějakého důvodu bezpečnější. Žiji totiž stále zřejmě v bludu, že
- udělat to (= nastavení TNC zásuvkového vývodu) třívodičově je bezpečnější
- argument, že by to mohlo někoho (kvalifikovanéh o elektrikáře) uvést v omyl, že celá soustava je TNS, těžko obstojí - stačí otevřít rozvaděč a když tam najdete jen PEN můstek, tak je jasno, nemluvě o dokumentaci skutečného provedení.

Spojit Al a Cu vodič lze v jakékoliv svorce která umožňuje připojení jak Al tak Cu. Doteku Al a Cu bych se nebál v suchém a vytápěném bytě protože ke vzniku článku je potřeba také vlhkost a ta tam prostě není. Vím osobně o několika místech kde je přímé spojení Al a Cu ve svorce a to již nejméně dvacet let a spoj je v pohodě, to samé platí o Al přípojnicích kde jsem viděl Cu opředené vodiče s očkem pod šroubkem, nic to nedělá a to jsou ty rozvaděče nejspíš starší než já.

Pokud dodělávám další zásuvku v obvodu TN-C tak ji zapojuji třívodičově jako TN-S. Nevím o žádném nebezpečí které bych tím způsobil a přizemění místa rozdělení je stejně možné v praxi jen u hl.rozvaděče. Instalaci nelze udělat naprosto "blbuvzdorně" aby se náhodou nějaký nepozorný elektrikář nemohl splést. Osobně bych šel spíš cestou vzdělávání než cestou zesložiťování zabezpečení které způsobí nakonec že je zařízení sice bezpečné ale naprosto nefunkční.

TO : anonymní

Považuji to za správné v tom, že pouze rozšiřuji starou stávající elektroinstala ci, která je dvouvodičová !

No tak si sežeňte ještě hlinikové AYKYLs vodiče, ať je to úplně dokonalé ... :)

Pořád jste nesdělil žádný protiargument, kromě vašeho vnitřního přesvědčení ...

Tak jak jsem psal výše, to že je původní instalace jakýmsi "úsporným kočkopsem",  není podle mě důvod v tomto dále pokračovat.
A pokud snad někdy dojde k nějaké komplexnější rekonstrukci, není zapotřebí do nově instalovaných okruhů nijak zasahovat.
Sám přiznáváte, že pokud by se nový okruh tahal z rozvodnice, udělal by jste ho třívodičově - tím si částečně odporujete ...
Co "místem rozdělení PEN",  jak budete řešit přizemnění třeba v panelákové rozvodnici ?

Podle mého soudu má požadavek ČSN o přizemnění místa rozdělení PEN svůj význam a smysl u nových instalací, ale nelze ho univerzálně aplikovat na staré sítě TN-C.

Kolego Hasalo.

Najděte mě jeden afgumet, kde se jasně hovoří o nutnosti, v případě že rozšiřuji starou dvouvodičovou instalaci, použít pro přidání několika zásuvek, trojvodičové zapojení.  ??

No já už jsem uvedl argumentů celou řadu.

Zkusím to srhnout :
Jak už jsem psal, stávající situaci tím rozhodně nezhorším, spíše naopak.
Při pozdější komplexní rekonstrukci není zapotřebí do této části instalace zasahovat. Není nijak vyjímečné, že se dělá třeba rekonstrukce RD po částech, udělá se třeba nová koupelna nebo nová kuchyň, přistaví se místnost, podkroví ... Později stačí najít pouze přívody, nově je připojit a do této části instalace není zapotřebí nijak dále zasahovat.
Připojovat v současné době něco (cokoliv) dvouvodičově považuji za návrat do doby temna.
Konečně, i "stará dobrá" ČSN 34 1010, podle které jsou staré instalace TN-C vytvořeny, připouštěla možnost rozdělení vodiče PEN kdekoliv v instalaci, aniž by to bylo nějakým způsobem omezeno. Konkrétně v článku 72, odstavec b) a ba). V článku bb) se dále mluví o doporučení (nikoliv o nutnosti) přizemnění místa rozdělení vodiče PEN.
Dále také, místem rozdělení vodiče PEN je podstatě každá zásuvka 230V v sítích TNC, takže podle mého soudu není takový problém z tohoto místa pokračovat TN-S i v pevných částech instalace.
Dále také, pokud dělám něco nově, dělám to tak, aby to splňovalo současné předpisy a obvyklé standardy. Pokud to není možné provést úplně "správně",  snažím se tomu co nejvíce přiblížit. Pro připojení nové zásuvky tedy použiji třívodičový kabel a zásuvku zapojím standardním způsobem - tedy třívodičově.
Některé (novější) typy zásuvek 230V nejsou ani uzpůsobené na dvouvodičové připojení.

Zkusme to otočit a napište mi nějaký argument, proč je při podobných situacích nutné pokračovat v TN-C.

,  se zájmem jsem si po dlouhé době přečetl tuto diskusi. Musím říct, že souhlasím s panem Mirošem. Pokud jde o rozšíření zásuvkového obvodu v ochraně nulováním ze tří zásuvek na šest (příklad),  tak nevidím důvod proč bych další zásuvky dělal v soustavě TN-S. Poslední místo rozdělení PEN vodiče by měl být poslední podlužný rozvaděč. Jde jen o rozšíření stávajícího obvodu, na který se ani nemusí provádět výchozí revize (pokud nedošlo o ke změně jištění). U revizí takovýchto instalací mi chodí hlava lokem, když celá instalace je udělaná v nulováním a najdu tam několik zásuvek připojených v TN-S. To se pak ptám, kde je místo rozdělění PEN - svorka Wago nekde v krabici? To přece nemůže žádný soudný elektrikář (revizák) myslet vážně, že to je to správné rozdělení PEN podle ČSN 33 2000-5-54.

Tohle je zvláštní argument.  :o
Snad si tady nebudeme zavádět podobná mlžení. To nechme politikům.

Buď jde o novou část a nebo o opravu staré. Pojem "rozšíření" je zbytečně zavádějící.  (plc)

U nové části se snad postupuje podle přadpisů momentálně platných.
U opravy staré části to neplatí - viz ČSN 33 2000-1, Předmluva.

Oprava je definována jako uvedení do původního stavu, rozsahu či funkce.
I když jde jen o nějaké "rozšíření",  tak to jednoznačně není oprava ale nová část a pak nelze postupovat jinak, než v souladu s platnými předpisy.

Jestliže budeme dogmatičtí puntičkáři (kteří trvají na přizemnění bodu rozdělení TN/C-TN/S),  tak když bychom v nové části instalace tvrdošíjně pokračovali soustavou TN-C, museli bychom ji pak provést vodiči min. 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al, že ? To taky platí, ne ?
A jak bychom je asi připojili k těm zásuvkám ?  (wall)

Navrhuji nebýt zbytečně papežštější než Benedikt XVI.
Co je nové, má se dělat nově.
A když by to byl pořád slabý argument, tak předpokládám, že i na ono "rozšíření" použijeme nové kabely a ty stejně v provedení 2B nekoupíme.   (no)
Tak když už stejně koupíme 3-žilový kabel 3C (po staru),  tak proč prostě nezapojit všechny žíly ? Nechápu.  :-\


BTW :
Mohl by někdo z těch, kteří se ohánějí argumentem o předepsaném přizemnění místa rozdělení TN-C/TN-S, sdělit, kde je tento požadavek takto skutečně uveden ?  ::)

TO: Novák

Tento požadavek byl doporučený již v ČSN 34 1010, čl.72 bb). Graficky je uzemnění znázorněné v ČSN 33 2000-3, změna 2, obrázek N N.2 - Síť TN-C-S.

Podle mne je to naprosto logické doporučení a osobně uzemnění PE-N vyžaduji. ::)

Přikláním se k názoru kolegy Rybnikáře, že při rozšíření stávající instalace zásuvkového nebo světelného obvodu má instalace pokračovat dvouvodičově a modrý vodič se nemá nezapojovat. (no)
Je to mnohem přehlednější a pro každého elektrikáře a revizního technika jasnější.
Zapojení všech tří vodičů je možné pouze u vývodu vyvedených přímo z rozváděče, což je také naprosto logické. :)

osobně provádím rozšíření stávající el.instalace TN-C dvouvodičovým způsobem.Jak již tady bylo řečeno rozdělení v některé zásuvce na TN-S je nepřehledné a naprosto zbytečně matoucí.

Už jsem to psal dříve - pro tyto situace není "správné" řešení dané normou ČSN.
Nelze tedy jednoznačně říci, že je jedna varinta "správná" a druhá "špatná".

Mé srdce bije pro třídrátové připojení, vždy a všude.

Nedávno -pár let byla přidána na chalupě na chodbu jedna zásuvka - mědí a dvojžíla  :( (dělal to elektrikář) takže včera sem ten 1metrový úsek musel rozsekat :P - kdyby to bylo třížilově mohlo to zůstat.

to Dingo.
Samozřejmě bylo myšleno,že se natáhne kabel 3C a modrý vodič zůstane nezapojen.

Otázka před kolika lety
Ve škole jsme se učili, že 3vodiče se tahájí tak od roku 98

Připomenu ještě jeden nešvar, který byl chybně praktikovaný, leč v souladu se sváleným technologickým postupem pro montáž typového bytového jádra.  :'(

Instalace byla zhotovená dvouvodičově (Al) a uzemňovací vodič pospojování byl přivedený pouze do krabice ACIDUR v jádře, tj. vývod k zásuvce a ostatnímu zařízení v jádře byl opět jenom dvouvodičový. Takto zhotovené pospojování se naprosto vymykalo zásadám ochrany pospojováním.

Osobně jsem nechával při výchozích revizích vyměňovat dvoužilové kabely od krabic ACIDUR za třížilové.
To se psal rok 1983!  (jednicka)(doh)

TO: Kolesa

Zavedení 3 vodičů je podle ČSN 33 2000-5-54, která byla vydaná již v roce 1995, s platností od 2/1996.

Do učňáku jsem nastoupil v v září 2000 a Pan učitel nám říkal cituji do slova: Podle nových předpisů se zásuvky zapojují třemi dráty. Je to tak asi 3 roky"

To jen poznámka na okraj

Vyučující si nedělali poznámky pro výuku z norem ale z knih volně dostupných na trhu (Elektroinstala ce doma a na chatě - Grada)

Pro mě je to pasta speciální (nehledě na to, že ji Wago přímo uvádí ve svém katalogu). Všechny ostatní pasty jsou buď na podlahu, nebo na zuby, nebo na broušení.....  ;)

TO : Hasala.

Takže způsob kterým provádím přidání nových zásuvek do stávajícího dvoužilového okruhu, není nikde v normách uveden. To máte pravdu.
Taktéž není nikde v normách uvedeno, (jak jste správně napsal),  jakým způsobem to přidání zásuvek má být provedeno. Myslím všeobecně, týká se to jak 1 F zásuvek, tak i 3 F zásuvek. Dále se to týká i přidání 1 světla do stávajícího dvoužilového okruhu.
Jenomže nejsem přesvědčen o tom, že způsob napojení čehokoliv, třívodičově, nebo pětivodičově, na staré instalace dvouvodičové nebo čtyřvodičově, je to správné.
Tím, že tento způsob nikdo neřešil, neřeší a ani nebude řešit, vznikají tyto problémy.
Způsob kterým provádím rozšíření starých instalací, nepovažuji za nijak nebezpečný.

Pane Novák, tím, že budeme pokračovat při rozšíření obvodu v ochraně nulováním nebudeme papaštější než Benedikt XVI. To bych řekl o někom, kdo mě bude nutit připojit Cu10mm do zásuvky 230V, nebo provést rozdělení PEN někde v krabici. Stojím si za tím, že poslední možné místo rozdělení PEN, je poslední podružný rozvaděč.
Při pravidelných revizích zjišťuji, že u vetšiny starých instalací chybí jakákoliv dokumentace. Proto jsem vždy alespoň rád, že je instalace přehledná a nemusím hledat někde po krabicích kde a kdo rozdělil PEN, protože se v poslední zásuvce nemůžu doměřit uspokojivé hodnoty impedance.
Zeptám se. V čem je ochrana nulováním špatná? Špatné vidím použití Al vodičů v malých dimenzích (mechanická odolnost),  ale pokud je přece dobře udělaná (ta ochrana),  potom v každém okamžiku mám kontrolu o připojení i ochranného vodiče. Pokud mi upadne propojka od PE kolíku k N zdířce, pořád mám zásuvku chráněnou. Ano, horší je to pokud se kombinují ochrany v jednom objektu. Ale na to myslela už i stará 341010.

Pánové, kolegové, dovolte mi ještě jednu otázku:
O kolik je třívodičový rozvod bezpečnější než dvouvodičový? Dá se to nějak změřit? Znáte nějakou statistiku úrazů od el.proudu, kde budou popsány i příčiný?

V těchto případech také použiji všechny vodiče z nového kabelu. Většinou jsou to obvody, které budou ponechány při očekávané rekonstrukci instalace. Většinu důvodů již zde uvedl kolega Jarda Hasala.
Mě to také prostě příjde čistší. Při revizích nechávám projít obě varianty, protože ani jednu nepovažuji za špatnou nebo správnou. Jen je mi bližší "nové zapojení".
A nechápu proč by to mělo být matoucí. Během revize sundám naprostou většinu krytů u zásuvek a vydím jak jsou zapojené.
Pokud budu někde jen něco dělat, nechápu v čem to pro mě bude matoucí. Prostě se jen napojím na stávající okruh a budu pokačovat dál  už po novu.

Je to jen jedna z možných variant co morma nezakazuje a tudíž umožňuje. Není to nic proti ničemu. Pokud mi dodáte pádný argument ,  že to je špatné, rád změním svůj postup.
Možná normotvůrci jednou náš "spor" rozseknou a pak se postup sjednotí a je už jedno kdo měl nebo neměl pravdu. Spíš to vypadá jako srdcová záležitost.   ;D

Statistiku úrazů sice neznám, ale už to, že je vodič PE nenamáhán stálým průchodem proudu mi příjde jako dobrý argument. Odnáší to za něj N. hrozba upálení PE je tím rovna nule a spotřebiče lépe chráněny.
Je jasné, že v kombinaci TN-C a S se tato výhoda nuluje, ale rozhodně to není na škodu a proti bezpečnosti. Je to srdcové   o:-)

Toto téma jsme zde probírali před více jak rokem.
Já osobně zůstávám zakopán na své půvpdní pozici, že "jednu či dvě přidané zásuvky mají zůstat v soustavě TN-C" (i když nataženo kabelem 3C) a to hlavně kvůli přehlednosti! Ostaní kolegové zastánci rozdělení na TN-C-S v poslední staré zásuvce zůstávají rovněž zakopáni na svých pozicích.

Ochrana nulováním a dvojvodičové rozvody nejsou vynálezem ani důsledkem socialistickéh o hospodářství, systém dvojvodičových ( příp. čtyřvodičových) rozvodů, kde se jeden vodič používá ke dvěma účelům - jako pracovní a zároveň jako ochranný - má svůj původ někde v období kolem první světové války, kdy se začal daleko více používat střídavý proud a vyšší napětí a tudíž bylo nutno se začít zabývat důsledněji ochranou před úrazem elektrickým proudem. Stávající rozvody se tedy začaly upravovat ze sítí izolovaných na nulované, což bylo nejsnazší a nejlevnější právě využitím jednoho vodiče pro dvě funkce. Tímto směrem šel celý vyspělý svět. Za první repubiky byly u nás domovní rozvody měděné a venkovní vedení byla buď tvrdá ( trolejová ) měď nebo bronz, problémy přineslo až období nedostatku surovin za druhé světové války, kdy se začal v domovních instalacích používat výhradně hliník a vodiče použité na venkovní vrchní vedení byly dokonce pozinkované železo. U nás toto období bohužel neskončilo po válce, ale o mnoho let později. Ve Velké Britanii začali s třívodičovými rozvody snad nejdříve, prakticky po skončení druhé světové války, v Německu kolem roku 1960.  Abychom si stále jen nestěžovali, je třeba podotknout, že i v Evropě není ochrana nulováním(nyní automatickým odpojením od zdroje) tak samozřejmá věc, nejen v bývalém SSSR, ale i v některých západoevropský ch zemích ( Holandsko, Francie, Španělsko, Portugalsko ) jsou dodnes v provozu rozvody se zásuvkami bez ochranného kontaktu a Norsko používá síť 3 x 230 V zapojenou do trojúhelníka. 

Největším neštěstím našich rozvodů v obytných objektech jsou  Al vodiče AYKYLs 2 x 2,5 qmm použité na zásuvkové rozvody, které jsou navíc jištěny
16 A jističi, protože se udělila před mnoha lety vyjímka pro panelovou výstavbu, která se pak nesprávně aplikovala i v rodinných domcích. Tyto rozvody jsou skutečně nebezpečné jak z hlediska nebezpečí úrazu el. proudem, tak požárně.  Tyto rozvody by si zasluhovaly urychlenou rekonstrukci. Rozvody TN-C provedené v mědi a dostatečně dimenzované již nepředstavují obvykle problém a mohou ještě řadu let sloužit.

Co se týče rozšiřování rozvodů - pokud se někde dodělává jedna zásuvka, tak je snad lepší skutečně dodělat v původním systému TN-C, pokud se dělá nový rozvod v celé místnosti určitě volit třívodičový rozvod TN-S, aby nebylo třeba to znovu předělávat.

Princip obou ochran je stejný účinný. Rozdíl je v tom, že u 3 vodičů ochranným vodičem neteče žádný pracovní proud a tím je "kdykoliv" schopen odvést nebezpečné napětí.
Vím z praxe, i když ne osobní, o dvou případech smrtelných pracovních úrazů zaviněných použitím z domu přinesené dvojvodičové prodlužovačky na 230V a použití spotřebiče tř.1. Pokud vím, jednalo se o dělníky ve stavebnictví.

Vzpomínám na jednu rekonstrukci RD.
Majitelka mi oznámila, že v určité části není zapotřebí dělat novou instalaci, protože se tam nová instalace dělala nedávno.
Po prohlídce instalace bylo zjištěno, že instalace je skutečně dělaná nově, bohužel tím nejhorším možným způsobem. Pro zásuvkové i světelné okruhy byly použité vodiče CYKYLO 3C, modré vodiče ovšem byly z kabelů vystříhány takovým způsobem, že se to nedalo ani napojit. Okruhy byly nově natažené z podružné rozvodnice, pro jištění byly instalované nové jističe.
Nutnost celkové rekonstrukce musela být jasná i v době, kdy se dělala i ta první část. V tomto případě bych považoval za "nerozumné" i nezapojení modrých vodičů, jejich vystříhání z kabelů mi přijde přímo jako pokus o sabotáž ...

Dvouvodičové - třívodičové ...
Ono bude záležet na minulosti dotyčných elektrikářů. Většina má klasické dvoudrátové nulování "pod kůží" a nepřipadne jim to tedy vůbec divné.
My z JM, vycvičení na sítích TT, máme zase zažité třívodičové zapojení (a proudové chrániče) ...
Ale i v dobách dávno minulých jsme třívodičové zapojení používali i v sítích TN, tehdy se tomu říkalo "moderní nulování" ...
Podle mého vnímání světa tím třetím drátem "navíc" rozhodně nic nepokazím.
Co se týká "přehlednosti",  s tou bych se příliš neoháněl. Ve většině starých instalací se stejně o nějaké přehlednosti moc mluvit nedá ...

Bo tak je to spravne a tak to ma byt.  :D

O tomhle není třeba diskutovat, prodlužovačka ,  která nemá samostatný ochranný vodič je prasárna odedávna, teď by bylo ještě potřeba sdělit, jak byly ony šňůry zapojené, jestli úplně bez ochrany, nebo byla provedena propojka PE-N jen na straně zásuvky (úplně nejnebezpečněj ší způsob, stačí stará rozdvojka z levé strany a neštěstí je hotové - fáze na kostře spotřebičů I. třídy),  nebo z obou stran ( padá jistič-pokud je někde L v pravé dutince zásuvky a též i chránič, pokud je použit). Jak bylo zde v jiném vláknu diskusí napsáno, dochází v tomhle případě k přirozené selekci, jen jestli ten, co měl smůlu, byl také autorem oné smrtelně nebezpečné prodlužovačky. Na stavbách se vyskytují individua, která dokáží přeměnit pěkný průmyslový stavební  rozvaděč k nepoznání za několik dní.

Zde se probírá hlavně problém sítí TN-C v budovách a tam se již musí sejít několik negativních faktorů  najednou, aby byl rozvod skutečně nebezpečný. Je ovšem pravdou, že socialistické honění plánu na poslední chvíli, mělo za následek chyby rozvodech takové, jak zde psal kolega Beláň.

Nevím jestli je to vina pouze režimu, ale na JM pokud já pamatuji, tak jak uvedl kolega Hasala, cca od r.1970 - a dále, se začaly zavádět plošně výhradně "fička" z NDR a plný počet vodičů. Byl to standard i v menších bytovkách, paneláky samozřejmě kulhaly.
V zásadě je jedno, jestli jde o 2 vodičovou prodlužku, nebo pevnou zásuvku i když jsou třeba obě správně zapojeny. Přerušení PEN na přívodu znamená u spotřebiče tř.1 přes klemičku v zásuvce plnou fázi na kostře.

Tomu také nemalou měrou přispěla technologie vodovodních přípojek z plastu a zákaz používat vodovod na uzemnění dle dřívější ČSN 35 7705/74

Nebyly to spíš napěťové chrániče? Pár jsem jich ještě potkal v maringotkách.

Ne, ne, byly to prouďáky. Bílý hranatý plast. K mání byly jen z dovozu z NDR a v Brně je prodával Elektroodbyt na bývalých Sadech osvobození, nyní Koliště.

Jo jo, zde soudruzi chybu neudělali.
Ve veké míře stále bez problému fungují na JM.

Proudové chrániče z NDR byly dobré, sice velké, ale kvalitní. Dokonce tady ještě jeden mám v provozu a stále bez problémů již asi 25 let.

Taky jeden mám, dělala se tady v bytovce rekonstrukce el. vedení a tak sem si jej  ze zvědavosti nechal a mrknul dovnitř  ?? vevnitř je téměř jako nový a dokonce ani kontakty nejsou vypálené - takže věřím, že je i nadále použitelný. (má to Idn500mA a je z roku 1970)

Osobně provádím revize bytových domů a bytů v Břeclavi pro místní Domovní správu, dá se říct, že všechny tyto objekty jsou osazeny na vstupu právě těmito proudovými chrániči...měř ení jsem úprovedl desítky a mohu říct, že zatím pouze jeden po vypadnutí nešel natáhnout...ji nak klobouk dolů... ;) všechna měření bez závad...nj, kéž by to tak bylo i u dnešních nových proudových chráničů  :'(

Rozum )) stojím za panem Hasalou, já když to táhnu trojžílově, tak to taky zapojím, případné pokračování rekonstrukce je jednodušší a nemusím se vracet do míst, kde to je již předěláno !

TO : Urbanec.

Já zase považuji za nejrozumnější, provést rozdělení PEN, na PE a N v rozvaděči, a né někde uprostřed elektroinstala ce.  >:(

nechme to ! Kdo jednou viděl vystříhané modráky Cu 2,5 ze zásuvek, tak by toho  >:D eldebila zabil.

Ten kdo štípal ty modráky, nebyl elektrikář, ale d.... (zle)

Samozřejmě, že uvádí. Udělejte si chemický rozbor, nebo se zeptejte někoho ve Wagu a dozvíte se to, že to je kontaktní vazelína.