Diskuse Elektrika.cz

Tuto problematiku jsme řešili při ralizaci domu několika léty. Dům o dvou bytech, plně elektrifikovan ý. Příkon 3x63A a dnes díky odlehčovacímu relé uvažujeme o snížení o stupeň. Obecně jde o to, že dobře nastavené relé blokuje některé obvody tak, aby nedošlo v reálném čase k překročení hodnoty hlavního jističe. První úvahy byly v článku, jehož odkaz zde uvádím. Ale byly to první teoretické propočty a praxe nakonec ukázala, že lze ještě snížit. http://www.elektrika.cz/data/clanky/jts030819

Příkon 8 kW není nic moc, otázka je, jaká sazba bude použita? Pokud to bude 8 hod. sazba "nízký tarif",  myslím, že bude dostatečný jistič 3x 32A bez jakéhokoliv přednostního relé. Teoreticky by měl stačit i jistič 3x 25A. Běžné spotřebiče se používají ve dne, topení bude v provozu hlavně v noci, nemělo by se to potkávat.  
Není to tak těžké spočítat, u tepelných spotřebičů je odebíraný proud I = P (příkon ve Wattech) / U (napětí tj. 230V). U třífázových věcí je ještě nutné výsledek vydělit třemi (tři fáze :-)
Na jistič 3x 25A tedy teoreticky můžeme "pověsit" cca 17 kW, na jistič 3x 32A  cca 22 kW. To topení 8 kW bude odebírat proud asi 11,7A v každé fázi.
U domácích spotřebičů se nepředpokládá současný trvalý provoz, to byla dost extrémní situace.
Je vhodné připojit spotřebiče podle používání na jednotlivé fáze tak, aby byly fáze rovnoměrně zatíženy.
S přednostními relé moc dobré zkušenosti nemám, ale používal jsem je hlavně v době boomu průtokových ohřívačů (1990 - 1995),  věřím, že se situace od té doby zlepšila.

Takový domácí regulátor byl nabízen SE Schrack v r. 2001. Má označení regulátor odběru el. energie řady HJ (HJ101, HJ102, HJ103, HJ303, HJ306). Může ovládat až 6 stykačů. Osobně jsem jej nikdy nepoužil a znám pouze teoreticky z katalogu.

Byl vymyšlen pro domácnosti ale reálné využití? K tomu se nebudu vyjadřovat. Rozhodnutí záleží na vás.

Děkuji všem za reakce. Článek jsem již dříve četl. Vytápění bude teplovzdušné spojené s řízeným větráním a rekuperací, pravděpodobně systém Atrea (www.atrea.cz). Uvažuji nádrž 925 litrů. Dům má pro -12 výpočtovou ztrátu 6,5 kW bez započtení rekuperace a zisků. Pro takovou situaci vystačí objem nádrže čistě pro vytápění bez TUV na cca 8,2 hodiny. Z toho důvodu nepřichází NT 8 hodin v úvahu. Předběžně počítám s D45, uvažovat se dá o D35. Soudobost jsem počítat zkoušel a s ohledem na výše uvedené mi vychází, že pro jistič 3x25A, do kterého bych se rád vešel, může být v některých případech odběr nárazově vyšší. Po přečtení informací o odlehčovacím relé jsem nabyl dojmu, že by bylo možné se do 3x25A vejít postupným vypínáním spirál v aku nádrži (obsahuje 2x2kW a 1x4kW). Aku nádrž takové krátkodobé odpojení bez problému vykryje. Je něco na takové úvaze špatně?

Rozdíl ve stálé platbě nepovažuji za zanedbatelný. Pro sazbu D45 a rozdíl platby za jistič 3x25 a 3x32 je návratnost investice do odlehčovacího relé méně než 5 let. Není to reálné využití?
Jakou má takové zařízení životnost?
Kacířská otázka: Myslí si někdo z vás, že s pomocí odlehčovacího relé je možné se vměstnat do 3x20A?

Ve svých poznámkách jsem našel k tomuto tématu něco
od OEZ!

Možnosti zvýšení instalovaného příkonu v bytových instalacích aniž bychom
museli změnit velikost hlavního jističe (popř. navíc i průřezy vodičů) lze
docílit poměrně jednoduchým způsobem. Tento způsob spočívá v instalaci jednak
vlastního spotřebiče ,  který zvýší zmíněný instalovaný příkon a také v instalaci
zařízení, které bude spínat spotřebiče podle předem určené priority, protože je
zřejmé, že pokud se pohybujeme s instalovaným výkonem na hranici propustnosti
jističe, nemohou běžet všechny spotřebiče zároveň. Jako jeden z takových prvků
může být použito přednostní proudové relé RPl. Dále jsou praktické ukázky
zapojení s jejich popisem a v tabulce 17 naleznete přiřazení RP1 k výkonům
prioritně spínaného spotřebiče.

Při blokování odběru například elektrického kotle (neprioritní spotřebič) při
zapnutí průtokového ohřívače vody (prioritní spotřebič) se proudová cívka
(svorky A 1 ,A2) zapojuje do obvodu průtokového ohřívače vody a řídící

kontakt (svorky 1,2) se zapojuje do obvodu stykače elektrického topení. Pokud
tedy pustíme průtokový ohřívač vody a proud skokem dosáhne tzv. "zaručeně
spínacího proudu'; řídící rozpínací kontakt přeruší napájení stykače, čímž dojde
k odpojení elektrického kotle.

Při prioritním spínání spotřebiče s elektronickou regulací je funkce relé rušena
(relé spíná v rytmu elektronické regulace). Z tohoto důvodu doporučujeme do
obvodu řídícího kontaktu zapojit časové relé se zpožděnou funkcí.

Používání odlehčovacích relé bych doporučoval až tehdy, přesáhl-li by jinak hlavní jistič hodnotu 40A (s ohledem na paušální poplatek za "ampéry") nebo kdyby nás omezil dodavatel el. energie např. na hodnotě 25A. Tato zařízení ve mně nebudí příliš mnoho důvěry a jejich použití má smysl pouze pro blokování vytápění (ale ne přímého ohřevu přiváděného ventilačního vzduchu) a akumulace TUV - čili u spotřebičů, kde se předpokládá aspoň částečná akumulace tepla. V žádném případě nemá smysl blokovat třeba kuchyňské tepelné spotřebiče nebo saunu.

to Hynek Bureš
Mohu znát důvody vaší nedůvěry?
Vzduch je ohříván vodou z aku nádrže, tedy nezávisle na chodu topného tělesa.

To Lukáš Masák:
Moje obecná nedůvěra k těmto přístrojům spočívá v různých metodách testování, zda se odběr již  snížil a odpojená zátěž může být zase připojena tpět. Připadá mi, že výrobci trochu "mlží" při popisu funkce, některé přístroje vyzkouší po nějaké (pevné nenastavitelné) době na chvíli připojit zátěž zpět a zjistí zda celkový proud opět překorčí nastavenou mez, jiné (myslím že Schrack) si pamatují hodnotu proudu po odlehčení a odpojenou zátěž připojí po jejím dalším snížení (přístroj "řízený mikroprocesore m"). Ale co se děje mezi tím.... A navíc jmenovité proudy max. do 100A (potřeboval jsem zrovinka vloni snížit hodnotu hlavního jističe objektu s akumulačními nádržemi zvlášť pro topení a TUV ze 160A na 125A - po bádání a vymýšlení náhradního zapojení, aby se dostalo na topení i TUV - se nakonec akce nerealizovala). Další oříšek je vybrat způsob zapojení (u Hageru dokonce se stykačem s rozpojovacími kontakty!),  zvolit spotřebiče které se mají odpojit a v jakém pořadí. Prostě takto experimentovat a ušetřit pár korun na stálých platech měsíčně za hlavní jisitič 25A místo 32(40)A se mi nezdá adekvátní. Ve Vašem případě se mi zdá použití odlehčovacího relé zbytečné, hlavní jistič 32A by měl Vaší elektroinstala ce bez problémů "udržet". Neznám váš konkrétní případ, ale preferuji ve vybraných případech spíše klasická přednostní relé (průtokáč TUV proti topení).

To:Lukáš Masák.
Pan Beláň vám doporučil odlehčovače HJ 306, a podobné. Osobně jsem dvě takové aplikace projektoval, nainstaloval a oživil. Odlehčovač pro 6 kanálů, to znamená 6 výstupů a 2 vypínací úrovně v každé fázi, beru od fy BMR.Na bmr.cz najdete jejich sortiment a manuály. Co se týče srovnání s přednostními relé, jejich výhoda je cena, za 3000 mám 6 výstupů, relé stojí cca 1000 na jeden výstup. Navíc většina těchto relé má přednastavenu proudovou hodnotu pro vypínání.
Hodně úspěchů.

Pááni relé HJxxx od BMR, to je přece ten "Schrack řízený mikroprocesore m". A novinka - verze pro nepřímé měření, přesně to, co jsem postrádal ve svém předchozím příspěvku (děkuji za tip p. Němcovi). A kupodivu na www stránkách BMR i celkem podrobně popisují co se vlastně uvnitř děje a algoritmus je celkem logický. Ale ještě drobná záhada - uvádějí rozsah do 100A a přitom v nastavení citlivosti dip-přepínači je u prvního hodnota 128...? tj. když všechny zapneme, dostaneme se na 255A...? Ten první switch by tam tedy vůbec nemusel být (64+32+16+8+4+2+1=127A). Limit 100A zřejmě není dán měřicími schopnostmi, ale max. průřezem protahovaných vodičů a oteplením.