Diskuse Elektrika.cz

Domnívám se, že pokud anténu umístím pod střechu (běžné eternitové šablony na dřevěných prknech),  nemusím ji nijak chránit před atmosférickým přepětím.
Co však s koaxiálním kabelem, který stavebně vnitřkem táhnout nelze (nebo jen obtížně)?
Musel by se protáhnout bočním okýnkem ven na střechu, pak přes okap (připojený k hromosvodové soustavě) dolů, např. do okna.
Podle staré normy by asi byl celý kabel v ochranné zóně hromosvodu, ale je to dostačující?

Vaše řešení není dobré.

 Anténa umístěná pod střechou - byť nevodivou - bude, v případě příjmu v UHF pásmu, mít výrazně slabší signál,než umístěná vně a to se ještě zhorší např. za deště. Toto řešení je použitelné jen při malé vzdálenosti od vysílače.

Vedení koaxiálního kabelu přes okap spojený s hromosvodem může umožnit přeskok.

Jinak je k dispozici málo informací o provedení hromosvodu, o budově, o tom v jaké vzdálenosti od hromosvodu pod střechou chcete anténu umístit, přes kolik pater budovy chcete vést koaxiál.

Nejlepší bude, pokud zajdete na www.kniska.eu. Tam najdete vše potřebné o ochraně před atmosferickou elektřinou.

Anténa pod střechou-neuzeměná je stejně nebezpečná jako na střeše!!
Více v diskuzích....

Síla signálu: Tady obavy nemám, jedná se o příjem digitálu, anténa má vysoký zisk. Myslím, že to fungovat bude.

Neuzemněná anténa pod střechou: Čerpám informace ze starší knihy (Český - příjem rozhlasu a televize),  kde se uvádí, že antény na oknech a pod střechou dle tehdejší ČSN uzemněné být nemusí. Myslím, že současně prováděné oddálené hromosvody u antén na střeše budou v tomto ohledu horší. Uzemnit mohu leda na vodovod.

Koax a okap: Na střeše je v současnosti více antén, některé jsou uzemněné na hromosvod, některé vůbec. Prostě jak si který nájemník historicky anténu umístil. Všechny mají koax vedený přes okap. Je mi jasné, že to není dobrá situace, ale je více nežli častá. Proto začínám rozvažovat, co s tím. Nejlépe antény pod střechu a nějaký rozvod.

Hromosvod je klasický tyčový s ukotvením pod střechu, má jen jeden funkční a před několika lety zrevidovaný svod, několikapodlaž ní dům s několika byty. Sousední objekt (společná stěna) má hromosvod stejný, zaručeně nefunkční, dohoda nemožná. Na hranici obou objektů je na hřebenu střechy doplněn ca půlmetrový jímač ze stejného drátu jako hřebenové vedení.

Knihu velmi dobře znám, Ing. M. Český ji napsal před skoro 40 léty ( první vyd.). Nevím, které vydání máte Vy ,  já čtvrté z r. 1978, kde je problematice ochrany před účinky atmosferické elektřiny věnována jedna! necelá stránka, takže podle informací v této knize bych ochranu antény rozhodně neřešil.

Pokud se jedná o dům s více byty, byla by vhodná instalace společné antény, která by Vaše problémy řešila  daleko lépe, protože les antén na střeše nezaručuje dobrý příjem nikomu. Měly by být dodrženy rozestupy antén podle jejich kmitočtového určení.

Co se týče příjmu digitálu se mezi lidmi díky hloupé reklamě rozšířil názor, že není potřeba anténa, že stačí různé pokojové či náhražkové antény, což není cesta ke kvalitnímu, spolehlivému příjmu. On se sice v digitálu nepozná nekvalitní signál podle šumu v obraze, ale dochází ke kostičkování a zasekávání obrazu a zvuku. Také příliš výkonná anténa může být v místě se silným signálem a výskytem odražených (zpožděných) signálů nevhodná. Použití různých zesilovačů také nelze doporučit, protože zanášejí do signálu vlastní šum a v případě silného vstupního signálu se mohou rozkmitat.

Pokud by byla anténa namontována na půdě, měla by být co nejvíce vzdálena od míst s hromosvodem a jeho svody. Bylo by vhodné jí uzemnit alespoň na Vámi zmiňovaný náhodný zemnič tvořený vodovodním potrubím - ovšem jen v tom případě, že je tvořeno v celé své délce kovovými trubkami a svod bych vedl vnitřkem budovy, třeba světlíkem nebo chodbou a schodištěm.

Pokud by to prostorová dispozice Vašeho bytu umožňovala použití aktivní antény, doporučil bych její montáž na okno s nejlepším výhledem k uvažovanému vysílači za předpokladu, že je možno dodržet dostatečný odstup od vodivých částí budovy spojených s oním zřejmě nefunkčním hromosvodem.

Navíc by bylo velmi užitečné vyvolat jednání s majitelem objektu (pokud jím nejste náhodou Vy) ohledně uvedení hromosvodu do funkčního stavu. Stav ,  který popisujete, ohrožuje bezpečnost nejen Vaší elektroniky ,  ale i Vašich životů.  Objekt s nefunkčním hromosvodem je výrazně nebezpečnější ,  než objekt, na kterém hromosvod není nainstalován vůbec (za předpokladu, že se na střeše nenachází les neuzemněných antén) !

Tak jsem po pětadvaceti letech toho Českého znovu otevřel a zjistil jsem, že žiji v omylu. Opravdu doporučuje zemnit i anténu pod střechou (třeba na ten vodovod),  ale o provedení svodu v tomto případě nic nepíše (mám 2. přepracované vydání z roku 1981 8)). Takže jste měli pravdu.

Jedna věc mi ale nesedí. Dovedu si totiž představit situaci, kdy pod touto střechou bude podkrovní byt (přibude vrstva izolační vlny a sádrokarton),  nebo prostor pod střechou bude horní patro průměrného paneláku. To mám zemnit na vodovod pokojovou anténu umístěnou někde na TV přijímači, pokud se budu nacházet v podobném prostoru? Svod hromosvodu navíc nevede jen po střeše, ale i např. za zdí obývacího pokoje. Je nebezpečí indukce tak veliké, je-li anténa pod střechou dostatečně vzdálena od hromosvodu a jeho svodů? Jaká by musela být ona vzdálenost?

Začnu asi uvažovat o zcela jiné variantě, a to opravdu o té společné anténě a rozvodu vnitřkem.

Jinak kvalita hromosvodu je výsledek práce odborné firmy a kvalifikovanéh o tehdejšího vlastníka domu (města). Hromosvod byl alespoň částečně rekontruován po několikaletém nátlaku nájemníků. Je to jeden z nejkvalitnější ch hromosvodů v okolí a možná i v celém městě. Ty ostatní (s výjimkou nově kolaudovaných staveb) jsou v mnohem horším stavu. Město na to kašlalo a noví vlastníci jednak nemají peníze, jednak vůbec netuší, že by měli něco podobného dělat. Budu se snažit přesvědčit zainteresované o celkové rekonstrukci celé elektriky (nejen hromosvodu),  ale je tu problém onoho sousedního objektu. Dělat hromosvod de facto jen na půlce domu mi přijde k ničemu.

Pane Jiří,

   v současné době již tato problematika není konkrétně řešena žádnou normou. Za pomoc by složil pouze složitý a obsáhlý soubor norem na ochranu před bleskem ČSN EN 62305. Pokud zmiňujete publikaci Ing. Českého, vycházel při jejím vydání z před několika lety zrušené ČSN 34 2820 „Předpisy pro antény“. V § 28 243 Ochrana před atmosférickým přepětím  je řečeno, že se tato ochrana vyžaduje u antén a) venkovních pod úrovní střechy, b) antén umístěných na půdě pod krytinou. Ochrana se provede vhodnou bleskojistkou příp. jiskřištěm nebo čtvrtvlnným zkratovaným vedením zpravidla v obvodu anténního napáječe. Tyto ochranné prvky musí být uzemněny (např. vlastním uzemněním spojeným s hromosvodem, popř. vodovodem vodičem o průřezu min. 2,5 mm2 popř. vyšším s ohledem na mech. pevnost a korozi).
   Antény, které nevyžadují ochranu před přímým úderem blesku ani před atmosférickým přepětím: venkovní antény pokud jsou alespoň 3m pod okapem a nevyčnívají-li více než 1,8 m od stěny a jsou od hromosvodu vzdáleny alespoň 2 m, a dále antény uvnitř budov, pokud jsou vzdáleny alespoň 2 m od hromosvodu, a v poslední řadě antény zabudované uvnitř přístrojů.
   V § 28 220 Provedení a montáž napáječů se dále dočtete, že pokud jde o napáječe antén tvořené koaxiálním kabelem,  mají být vedeny tak, aby přechody přes okapy, oplechování říms apod. byly provedeny tak, aby zabránily prodření izolace kabelu, přičemž vnější plášť koaxiálních kabelů je nutno uzemnit dle výše uvedeného § 28 243. Napáječ antény, která není uzemněna, musí být opatřen jiskřištěm. Vzdálenost 0,5 m od okapů a oplechování se vyžaduje u anténních napáječů drátových antén, pokud nejsou tvořeny stíněným napáječem. V tomto případě se rovněž nedoporučuje pokládat napáječe na střechy, římsy atd.
   Samozřejmě, z dnešního pohledu, je toto ustanovení již nedostatečné. Bohužel je takto dosud provedena naprostá většina přijímacích anténních systémů v ČR.

Také nesmíte zapomenout na výpočet dostatečné vzdálenosti antény i koaxiálního svodu od jímací soustavy a svodů. Jinak by v případě blesku mohlo dojít k přeskoku na anténní systém třeba právě skrz střechu. Anténu je samozřejmě nutné připojit k vnítřnímu vyrovnání potenciálu. Pokud vnější svod bude celý v ochranném prostoru hromosvodu, což předpokládám, pak dole na vstupu koaxu do domu stačí příslušný svodič přepětí.