Diskuse Elektrika.cz

Jakým způsobem provést u podobného anténního systému ochranu před bleskem tak, aby to bylo možno zrevidovat.
(http://www.dj4uf.de/funktechnik/eme/EME4.jpg)
Tento anténní systém se otáčí v horizontální rovině 0°- 360°,   ve vertikální 0°- 90°. Všechny kovové části antén včetně prvků a zářičů jsou galvanicky spojeny s nosnou konstrukcí antén. Systém bude umístěn asi 5m nad střechou panelového domu.

Vzhledem k rovinám otáčení celé soustavy nevím, jak bych něco jako jímač na tuto soustavu umísťoval. Oddálený jímač taky není zrovna ideální vzhledem k velikosti anténního systému. A umísťovat kovové prvky do elektromagneti ckého pole antén taky není příliš ideální. Čím budou dál, tím lépe.
Proto se ptám zda je možné prostě využít toho, že všechno kovové prvky na tomto anténním systému jsou galvanicky spojené a připojit je do systému hromosvodu ? V tom případě bych přemostil vhodným průřezem pohon (rotátor) a stožár  spojil se soustavou hromosvodu.
Co se týče koaxiálního vedení, bylo by vedeno po střeše v plechových žlabech připojený taktéž k soustavě hromosvodu a při vstupu do objektu bych umístil ekvipotencioná lní svorkovniví připojenou k hlavnímu pospojování ke které by bylo připojeno stínění koaxiáních kabelů.

Mám obavu, že jediná možnost budou oddálené jímače. Pokud uzemníte anténní stožár a zabloudí na něj blesk, pravděpodobně vám shoří vše, co je na to připojené. Kontaktujte pana Hájka, jistě najde řešení, ale připravte si na to pořádně nabitou peněženku (ne pro pana Hájka, ale pro jeho chlebodárce za jeho komponenty).

No levné řešení by bylo vztyčit vysokou jímací tyč (nemyslím že by to byl zas takový problém z hlediska signálu). A takto jednoduše realizovat oddálený hromosvod.
Z Vašeho dotazu není zcela jasná dispozice střechy ,  materiály atd.,
Možná opravdu nezbude nic jiného než varianta pospojování a nasazení svodičů bleskových proudů, což bude dražší a méně kvalitnější než oddálený hromosvod.
Cinkněte mi prosím, rozhodně bude potřeba vědět více podrobností.

Oddálený hromosvod je asi jediné možné řešení. Připojuji se do davu nositelů této myšlenky. Z obrázku není bohužel patrné, zda na ploché střeše je již instalována nějaká hromosvodní soustava. Byla by možnost využít stávající.

Díky za odpovědi.
Pro upřesnění uvádím, že se jedná o umístění na střeše čtyřpodlažního panelového domu - výška asi  15m, kde je stávající hromosvodová soustava poplatná stáří domu 35let. Jedná se o klasickou jímací soustavu pro ploché střechy tvořenou sítí 8mm FeZn (přesněji řečeno dnes již pouze Fe) se čtyřmi svody. Všechny kovové prvky jsou pospojovány a nejvyšší bod je cca 5m stožár STA.
Co se týče oddáleného hromosvodu bylo by asi velice problematické vzhledem k chystanému u místění stožáru zabránit přeskoku z jímací soustavy na stožár. Další problém který musím řešit je statická elektřina. V případě, že se mi na anténách vytvoří náboj, který není vhodně odveden do země, způsobuje nebývale velké rušení při příjmu. Tento jev se vyskytuje hlavně v mlze nebo při příchodu bouřky kdy ještě neprší. Někdy bývá dobře pozorovatelný při TV příjmu, kde při příchodu bouřek začne s časem zhoršovat obraz a při vzdáleném úderu blesku toto rušení náhle zmizí. S časem začne opět narůstat.
Vzhledem k charakteru provozu této anténí soustavy jsem spíše nakloněn pospojování, protože zařízení napojené na tuto soustavu jsou natolik drahá, že se v případě výskytu blesků nekompromisně odpojují a konektory se uzemňují. Jde mi hlavně o to, abych při úderu blesku (přesněji nějakého bočního bleskového kanálu) zavlekl dovnitř budovy co nejmenší část bleskového proudu.

Pro co nejlepší navržení svodičů bleskových proudů bude potřeba znát parametry jednotlivých systémů (frekv. rozsah, typ konektoru, jaké je napájecí napětí) a zároveň vědět, zda je možno pod/na střechu umístit rozvaděč, kde by se tyto PO umístily. Bude potřeba do tohoto rozvaděče dotáhnout velice kvalitní , ,zem,,  .
Příklady PO pro TV signály:
http://www.dehn.cz/cz/pdf07/KK2007CZ/KK2007CZ.pdf (http://www.dehn.cz/cz/pdf07/KK2007CZ/KK2007CZ.pdf)
strana 32 např. DGA GFF obj. č. 909 705, nebo jiné, ale .... chtělo by to konzultaci  ;) .

Jsem elektrikář s šestkou ale v oboru automatizace a řízení.

Začal jsem trošku laborovat v oblasti radioamatérstv í a potřeboval bych na dům osadit antény viz foto. Chráničky na vedení budí dojem novostavby ale dům je již několik let zkolaudován bez hromosvodu.

Řeším otázku zda-li bude nutné řešit ochranu před bleskem komplexně nebo bude stačit provést např. uzemnění anténního stožáru svodem do základového zemniče. Na střeše je v plánu anténa/prut cca 5m nad hřeben a pokud budou další budou maximálně 1m nad hřeben. Dále je na střeše kovová stříška na komíně který má ale keramickou vložku.  Předpokládám že např. oddálený jímač u antény 5,5m nemá význam... Samozřejmě před realizací se provede projekt s tím problém nemám ale spíš mi jde dopředu o nějaké tipy z praxe jak se to u takto vysokých antén řeší. Samozřejmostí jsou pak na svody bleskojistky. Základový zemnič je také realizovaný takže není problém s napojením svodů.   Aktuálně je vysoká anténa instalovaná dočasně přes zimu s tím že před bouřkovým obdobím pokud neproběhně realizace ochrany tak se na léto sundá.

"pětiosmina" na CB pásmo? Nebo "půlvlna"?

- schovat anténu do ochranného prostoru oddáleného jímače by bylo z hlediska ochrany dobrá volba, ale pro pásmo CB vychází rozměrově dost šíleně

- brát zářič antény jako jímač - tam je obrovský problém s tím, že různé cívky nebo transformátory v patě antény nemají často dostatečný průřez pro bleskový proud, pokud mají, stává se, že to cívka nevydrží mechanicky (viděl jsem "Céčka" rozházená po zahradě),  takže ani výborné uzemnění antény toho moc neřeší.

- nějaké koaxiální ochrany do svodu sice umožní služné připojení uzemnění ke svodu, ale zpravidla jdou na nějakých  2 - 2,5kA, což je tak na nějaké indukované špičky a ne na bleskový proud

Asi jsem vás nepotěšil, ale ideální řešení za rozumnou cenu budete těžko hledat

Protože na snímku nikde nevidím protiváhy, domnívám se že jde o 1/2 antému.

Ostatní už tak nějak bylo řečeno.

Ano na foto je CB půlka bez protiváhy, další antény budou menší dipóly nebo yagi ale schované pod hřeben. Právě jsem se ve většině případů setkal s přímým uzemněním stožáru a antény.. tak nevím. Jak píšete pokud by byly antény nižší nebyl by to až takový problém.

Pokud máte strach z blesku, tak uzemnění antén pouze zmírní následky jeho úderu, ale riziko nevyřeší.

CB anténa (pásmo 27 MHz) je v každém případě (díky své délce 5,5 až  6,8m) "spotřební materiál". Myslím, že není anténa lambda 1/2, která by měla cívku udělanou tak, aby vydržela proud při přímém zásahu bleskem. Některé 5/8 (Sirio) mají velikou cívku udělanou z masivního měděného materiálu, kde nějaká šance sice je, ale není jisté, zda to vydrží sám zářič z hliníkových trubek.

 Před asi 15 možná 20 léty se stalo nějakému pražskému CB-čkáři, který měl anténu na vysokém paneláku, že do ní šel přímý zásah a část antény se roztavila. Je to JPP, neviděl jsem to osobně, ale tehdá se o tom na pásmu hodně hovořilo. Dá se říci, že pokud skončí nějaký incident s bleskem pouze zničením antény, tak je to úspěch a škoda přijatelná.

Tak samozřejmě o anténu nejde. To je to poslední co by mě v ten moment trápilo. Ano jde o zmírnění následků protože u rozměrů antény úderu určitě zabránit nejde. Já stejně uznávám názor že takovým přírodním vlivům se neporučí. Jde jen mi primárně o to jestli je nutný komplexní hromosvod nebo jenom svod z anténního stožáru do základového zemniče protože nějaký půl metrový jímač pár metrů od této antény asi bude mít minimální význam..

Jímačem bude anténa, ovšem zřízení hromosvodu je určitě na místě, jeden svod do uzemnění v základové desce je málo. Je třeba si uvědomit, že bleskové proudy jsou obrovské a kvůli spolehlivosti odvedení takových proudů je dobré jejich rozložení a svedení více svody. Zabrání se tím též nadměrnému zahřívání materiálu svodů a případné riziko požáru. Je třeba také ošetřit možné přeskoky a paralelní výboje. Samotný aktivní prvek antény není spojen dostatečným způsobem se stožárem antény, elektrické propojení je pouze přes cívku v patě antény, která nemůže vydržet bleskové proudy, proto by bylo dobré vytvořit mezi aktivním prvkem antény a zemnícím systémem dostatečně dimenzované jiskřiště.

Mrkněte se na tyto díly eDEHN, kde se ochraně před bleskem pro antény věnuji:

Osobní zkušenost s úderem blesku do CB antény.

Taky jsem měl 1/2vlnou anténu a byla instalovaná kousek vedle domu, na kovovém stožáru, který byl dobře uzemněn. Neměl jsme instalovány žádné ochrany proti přepětí, ale poměrně kvalitní spínaný zdroj, přestavěný z jiného napětí. Zvládal až 30A (vypínal někde okolo 32A) . CB Alamat s analogovým budíkem (je to cca 29let) . Kvalitní silný koaxiál, na tom jsem nešetřil a vřazený PSW metter s matchboxem.
Nevím jestli to byl přímý uder, nebo jen nějaký "bratříček",  ale po hromové ráně a otřesení domu, přestalo CBčko fungovat. Po "restartu" napájení zdroj naběhl, ale CBčko odešlo. Po zakoupení nového CBčka jsem zjistil, že vše ostatní přežilo, ale anténa byla o cca 10cm kratší. Stačilo jen povytáhnout poslední opálený díl a bylo to OK.

Pak jsem vložil na vstup koaxiálu do domu bleskojistku a tu přizemnil zvlášť FeZn tyčí. Nicméně pak už se mi nic podobého naštěstí nestalo.

Celková škoda byla okolo 5 tis (tehdy to byla spousta peněz) za CBčko a trocha práce. Naštěstí se nic jiného nestalo. CBčko jsem měl v té době u postele na nočním stolku a nechci ani pomyslet na to, co by se mohlo stát, kdybych zrovna vysílal, tedy držel mikrofon v ruce. V té době jsem samozřejmě neměl tolik zkušeností jako dnes. Byl jsem elektrikář který se teprve rozkoukával okolo sebe.

Moje osobní zkušenost za zhruba také 30let vysílání je, že v okamžiku, kdy nevysílám, mám stanice odpojené od antény, jejíž konektor mám uzemněn! Díky tomu jsem o žádnou stanici úderem blesku nebo statickým přepětím nepřišel. Je to pracnější, ale spolehlivé. Bleskojistky a jiskřiště ochrání dům a možná moji osobu, ale citlivou elektroniku těchto dnes procesorem řízených zařízení těžko. Dobré řešení je použít anténní konektor stejného typu jako na vysílačce (u CB je to PL 259) umístěný poblíž vysílacího pracoviště, který je oběma póly spojen s dobrým uzemněním silným měděným vodičem, nejlépe 16mm² a tam mít anténu připojenou v době, kdy nevysílám - v bouřkovém období trvale a v době ,  kdy z nějakého důvodu nevysílám delší dobu i po ostatní části roku (známe ojedinělé bouřky i v lednu a únoru).


To by mohlo být hodně nebezpečné. Přesto znám lidi, kteří nepustí mikrofon za bouřky z ruky, dokud jim to nepráskne za domem. Jakmile se blíží bouřka, je dobré udělat potřebná opatření a přestat vysílat, žádná informace není tak cenná, aby se muselo riskovat.

 a hlavně osobní zkušenosti. Samozřejmě ochrana odpojením zařízení při bouřce je ta nejlepší alespoň co se zařízení týče. Slyšel jsem spousty názorů že uzemnění antény nemám řešit že takových případů úderu blesku je minimum. Ovšem s tímto názorem se tak nějak jako viz. výše zmíněný elektrikář který se v této problematice rozkoukává nespokojím. Pokud se něco udělat dá není důvod to neudělat. Problém je to že mi jako laikovi přistálo několik rozdílných názorů od odborníku i radioamatérů a to mě v tom jenom zamotává. Zatím co mi z toho tak v souhrnu vychází je spojení anténního stožáru s jímací kompletní jímací soustavou + dodatečná ochrana svodů bleskojistkou i když je fakt že ty koaxy se nejspíše upálí.

Špatný názor, bohužel.
Nejde jen o blesk, ale o přepětí obecně.
Zastáncům takového názoru je nejlépe ukázat,  jak dlouhé přeskoky dokáže vyvolat obyčejné sněžení.
Metoda pana Václava Třetího "nevysílám, tudíž zemním" je obrana správná, neměla by však být jediná.

Pak si připravte k ruce hasící přístroj a nepřibližujte se k ničemu, co bude spojeno s koaxem a napájení zařízení na těch koaxech.
Když si to nakreslíte na papír a do schématu doplníte odpory jednotlivých cest, zjistíte, kolik toho poteče  kterou cestou.

Při odparu vodiče vzniká oblak obsahující vodivé částečky, dojde v vytvoření elektrického oblouku a hádejte, jestli je impedance obloučku menší, nebo větší než drát.

Záleží jaké koiaxiální kabely použijete.

Levné (tzv. ekonomické) provedení RG 58 se slabým středovým vodičem a mizerným stíněním z plastové pokovené folie a několika chlupy stínícího vodiče nevydrží nic.

Kvalitní RG 213 se silným středovým vodičem a mohutným opletením je ideální pro rozvod vně budovy a vnějším průměrem jen o malinko větší než RG 58 je dovnitř budovy a na připojení ke stanici vhodná RG 223U (MIL-C-17) s dvojitým stínícím opletením ze skutečných drátků. Tyto kabely něco vydrží.

To, že se kabely upálí bych nepovažoval za výhodu ani jako bezpečnostní pojistku. Kabel se sice přeruší, ale je třeba uvažovat, že měď má teplotu tání 1083°C a minimálně na tu se bude při přepálení muset zahřát. Teď je otázka, kam budou tyto rozžhavené zbytky padat. Na betonový dvorek nebo na mokrý trávník to nebude příliš nebezpečné, ale na hořlavý povrch střechy (např. různá provedení šindelů) a nebo umělohmotný koberec v místnosti, to může iniciovat požár v krátké době. Dále viz kol. Hájek v předcházejícím příspěvku.

K2K
a seminář nebo spíše elektrotechnic ká olympiáda eDehn. Tak jsem si to vychutnal.
Antény a ochrana proti přepětí a dokonce proti blesku, tak to jsou dvě velká témata.

A i když mne celý život doprovází antény od KV až po mikrovlny, tak mne ani nenapadlo, že ze záliby jsme se dostali do dnešního světa "bezdrátu". A tak téma antény & ochrany se již opravdu týkají skoro každého majitele nemovitosti.

Oba semináře mne velice obohatily a občas to musí někdo Honzovi Hájkovi říci, že na jeho přednášce neusna ani emeritní elektrotechnik . U jedné prezentace měl poznámku, že " kdo je dospělý elektrotechnik ou",   tak prezentaci na tabuli porozumí. Nevyhýbá se ani zákonným ustanovením, že EZ se musí udržovat, revidovat a kontrolovat. A pro objekty platí Z 183/2006 Sb.  A co je v objektech tak také jiné zákony pro EZ.....a jak to revidovat na to máš normy.

K tématu.
Realizovat ochranu proti přepětí není technický tak značný problém. Dnes je dosti bižuterie.
Základem bylo galvanické spojení proti zemi. Ale viděl jsem několikrát, kdy se takové přepěťovky zcela odpařily. A nemusela být bouřka, stačilo husté sněžení. 
Dipolové antény jsou z hlediska přepětí odolnější, protože isolovaný je pouze zářič a ostatní prvky jsou spojené se stožárem a uzemněny.

Velkým problémem jsou vertikální antény se zvýšenými radiály na střechách RD. Proti blesku je ochráníme pouze řešením jaké navrhuje Dehn. Musíme ale dávat pozor hlavně v pásmu CB  na rozměry oddálených tyčí hromosvodu, kde je nebezpečí technické a to při určitých rozměrech a vzdálenosti, že zcela změníme vyzařovací diagram antény.

V minulosti, když nebyly takové výkonové jiskřiště, tak jednou z ochran bylo vzduchové jiskřiště. Ale myslím, že to bylo také jen proti přepětí a ne proti blesku. 

Platilo pravidlo, při bouřce odpojit antény a uzemnit. A to platilo i na vojně v oblasti radiového spojení. Používaly se i nožové zkratovače. Pokud se antény a to hlavně drátové jen odpojily bez zkratování, tak v PL konektorech "lítaly blesky a přeskoky". Prostě malé jiskřiště.Přes koková vzdálenost ve vzduchu je 3kV/cm.

Je vhodné mít zapojenou anténu přes anténní relé a když nevysíláme, tak je anténa automaticky uzemněná. Ale několik "malých" relátek mi také vyhořelo. Dobře se uplatnily vakuové relátka na 4 nebo i 10 kV.

Na KV to není tak jednoduché jako na vyšší pásma.
Dobré je, když je možné zářič uzemnit tak, aby tam mohl projít bleskový proud.
To je možné pokud je zářič přímo spojen se zemí a je použito tzv. bočníkové napájení.
Nebo existují antény, které mají jako zářič v podstatě "čtvrtvlnný rukáv". U takových antén se můžeme setkat i s termínem "anténa vhodná pro vrcholovou montáž"

Možná teď řeknu (napíšu) něco kacířského - antény Tesla pro pásmo 150 - 159MHz, radiostanice napájená přes oddělovací transformátor s atestem na 4kV A při tom množství radiostanic bylo za řádově 30 let těch "totálních škod" minimum. Pak nám jednu zapojili na napájení trochu "jinak" a když si to našel blesk, nebylo co opravovat, komplet na výměnu. Mohla to být náhoda...

Přes koková vzdálenost ve vzduchu je 3kV/cm.

Trošku jsem se o řád upsal. Jsou to 3 kV na mm.

Ze zkušenosti na KV
Provozoval jsem radioranč, kde bylo 6 příhradových stožáru ověnčeno dlouhými Yagi anténami pro pásma 7, 14, 21 a 18 MHz.  Stožáry byly vysoké 25-30 m na horizontu kilometr od vesnice ve výšce 300 mnm. Stožáry byly uzemněné na rozsáhlou zemnící síť. Mimo tyto stožáry stály isolované od země vertikály pro pásma 1,8/3,5/7 MHz. Dále několik desítek dlouhých drátových antén.
Na vstupu do objektu byly všechny opletení koaxů propojený na zemnící sběrnu, která byla spojená s centrálním uzemněním. Koaxy byly vyvedeny na propojovací pole konektorů. Konektory PL byly ukončeny zkratovacími uzemněnými záslepkami. Bez vysílání byly všechny konektory zkratovany a vysílací zařízení odpojené.

Za 20 roků provozování jsme několikrát zaznamenali úder blesku do příhradových stožáru.
Škody vznikly jen z hlediska přepětí a statiky, kdy jsme ještě neměli výstupy řádně ošetřené tlumivkami. To mne ale k tomu dohnalo, když se vypařila celá vstupní část transcievru za 100 KKč. Našel jsem tam jen hrst malých kuliček. Přitom ( a to možná nutně) všechny přístroje i zdroje byly připojený na PE sběrnu ve vysílacím sále.

Mnoho radioamaterů, kteří mají antény jen na RD, tak často šli cestou stavby příhradového stažáru na zahradě. Je to investice a "radost" sousedů. Zvláště, když byla analogová TV. Ale i tam byl problém ochránit systém proti blesku. Navštívil jsem stovky radioamatérů a málokdo má antény na RD chráněny proti blesku. A antény k InterNetu? Stačí se projít s pohledem vzhůru na střechy domů....

Bočníkové napájení CB antén je dobrým řešením, jen platí to co napsal Honza Hájek.