Diskuse Elektrika.cz

Narazil jsem dneska na článek na Idnesu,
 praha.idnes.cz/elektricky-vyboj-kravy-sloup-cez-dqu-/praha-zpravy.aspx?c=A170822_141349_praha-zpravy_rsr

Nějak mě to asi nejde do hlavy. Když udělala poštolka zkrat mezi fázema, tak jak se dostalo nějaký napětí po sloupu dolů do země|? Nebo že by seděla na konzole a ta je uzemněná? A tudy nějaký zkratový proud projel do země?
Může mě nějaký vn-kář vysvětlit co se stalo?

Četl jsem to na více zdrojích, ale nikde fotka konzole.
Ale podle "déčka" tipuji rovinnou konzoli, nejspíš přizemněnou, poštolka dosednuvší na konzoli v blízkosti izolátoru, možná suspenze, a přes poštolku a uzemnění fáze dolů. A pokud nebyla uzemněná, tak teoreticky i přes armaturu a pak mohl rozdíl potenciálů zabíjet. Ovšem vidím, že sloup je poněkud ošudlaný, kravky mají ve zvyku se o ně drbat, pak by byl možný scénář drbající se tele, další okolo a pak ten svod přes poštolku.
Škoda telat.
Problém podobných článků je, že svědci mají svou verzi, tiskový mluvčí se to snaží vysvětlit srozumitelně a pisálek ještě srozumitelněji plus to přibarvit a pointa se ztratí hned na začátku.

Asi sa dostala k armatúre stĺpu a 1 faza. Možné je tiež uzemnená konzola a dotyk fazu a konzoly. I keď neviem či sa v čr zvyknú konzoly uzemňovať.

A aby záhad bylo ještě víc,
tak tato vedení se provozují v drtivé většině jako IT.

No a? Kapacitní proud v místě zemního spojení a dotykové a krokové napětí s ním spojené, to je prevít, ten zapálí pole, ten zabíjí krávy...

Jo máte pravdu.

Jenom by mě zajímalo jak to ten pracovník Čezu myslel.

Od jiného pracovníka ČEZU spolehlivě víme, že bezpečný je cca každý šestý sloup, protože takhle se šetří! V okruhu 10 metrů, při mokru 15 m rychlá smrt.

PS -
Podle mě je bezpečnější sloup bez uzemnění, což je ale v rozporu s
názorem pí Volšické  - majitelky telat (?),  na facebooku..

Je-li funkční uzemnění ekvi- prahy, je takto přizemněný sloup či stožár bezpečnější o to, že se zmenší rozdíly potenciálů v případě poruchy na únostou mez. I přesto lze v případě čtvernožců trochu pochybovat o dostatečnosti.
Bez uzemnění a pokud by to šlo přes armaturu, je otázkou co je dole.
Nezřídka je po vytržení sloupu díra "plná" vody, v řezu je vidět jíl i černozem, jezedáckou chemií prosáklá půda urychluje korozi, ovlivňuje rezistivitu půdy.
Čili může se stát, že porucha se bude šířit převážně směrem do hloubky, ale i nahoru.
Nejhorší je asi varianta s uhnilým zemničem na přechodu země vzduch, po dešti a zemní spojení na "přizemněnou" konzoli. Pak by asi vyvstal scénář popisovaný pracovníkem ČEZu.
Problém s uzemněním je hlavně na polích. Mechanické poškození při orbě, chemické narušování apod.
Jinak u nových linek a při rekonstrukcích uzemnění na sloupech přibývá, ale zároveň prevence podobných případů už dávno probíhá ukončením využívání rovinných konzol a izolací stávajících proti dotyku ptáků.

Ta armatura se s něčím spojuje, nebo je celá zalitá v betonu ?

Skrat nebol žiadny a nespôsobil ho dravec na konzole. Konzoly holých vední sa uzemňujú len v určených miestach ,  kde dochádza k manipulácii s vn vedením. Inde nie. Sieť je kompenzovaná . Pri páde vodiča na konzolu preteká do zeme kapacitný prúd cez konzolu a betonový stožiar. Krokové napätie závisí od merného odporu pôdy ,veľkosti kapacitného prúdu a rozchodu hov. dobytka.
Teoriu potvrdzuje odlomený kus sukničky izolátora VPA s čerstvým lomom na fotke č.3

Nejsem odborník na distribuční síť vn. Zažil jsem ale zemní spojení na kabelovém přívodu 22 kV. Proteklo tím 1000A. To na nějakou velkou kompenzaci nevypadá.

Kompenzaci jsme řešili u vn rozvodu v jedné ocelárně laděnou petersonkou. Je to rozsáhlá síť.

Jak je to u venkovních vedení, nevím.

Vonkajšie vzdušné vednia sú kompenzované ladenou tlmivkou, kábelové a kombinované odporníkom, tam je kapacitný a skratový  prúd vysoký, obmedzený len nízkou impedanciou odporníka. Tých 1000A je možných, aj keď je tam skôr pravdepodobnos ť skratu a nie zemného spojenia . To je skôr unikát.Ale stane sa

 za odpovědi.
V podstatě je to tak jak jsem si (asi) myslel.

Ještě tedy jedna podotázka. Předpokládám, že je normativně někde stanoveno, zda-li se má uzemňovat každý sloup nebo jen po xy metrech vedení? U nn vím, ale u vn? Nebo to vychází se stejné normy? 

Případ bych shrnul bych to asi takto. Nešťastná shoda okolností.

Nespojuje se s ničím, ale starý sloup bez čepice s časem odprýskaným betonem na špičce a armatura se odhalí. Soudě i podle počtu vývrhů dravců je to místo celkem frekventované a pak je to o náhodě. V zemi může být ošoupaný beton až na vrchní armaturu, když se sloup táhl daleko za traktorem ale stačí i ty konce které jsou na patě odhalené z výroby, aby přes beton, zem a vlhkost půdy došlo k celkem slušnému spojení.

Stál jsem 2 m od toho (ještě druhý den jsem škytal). Viděl jsem i důsledky v kabelovém prostoru. Šlo to z L1 proti kostře skříně.

-:)  Boli ste svedkom unikátneho javu. Je to tienená koncovka, tá nezvykne prdnúť. Bolo by zaujímavé vidieť koncovku po rozrezaní. Obvykle je porucha v mieste konca odstránenia polovodivej vrstvy, keď nie je dokonale navinutá páska na riadenie poľa ,  poprípade je tam nejaká nečistota. Kopa borcov používa na čistenie technický benzín  a na izopropyl kašlú. Vysokým gradientom napätia sa prerazí izolácia a oblúk sa natiahne na tienenie. Aj tu to tak vyzerá. Je to pomerne hlučná a jasná záležitosť.
TO V.Rotlekl
To uzemňovanie vn. Konzoly holého vedenia sa neuzemňujú. Výnimkou sú ÚO . Uzemňujú sa len konzoly pri systéme PAS-Ensto  ( vodiče SAX, Vodiče AMO nie, tie majú polovodivú vrstvu) ale len v  prípade umiestnenia opalovacích rožkov na elimináciu prepätí.( či už na podperných izolátoroch alebo na ťahových)
Neuzemňujú sa ani konzoly nn. Uzemňuje sa PEN v predpísaných vzdialenostiac h

Dobrý odhad :)

Něco podobného vn 22 kV...
Celkem nové zapojení trafa... >:(

Raychemy sú tým známe. Tam je problém s lepidlom na vnútri zmršťovačky. Nedá sa odhadnúť kedy je plášť tak zohriaty, že lepidlo, ktoré plní zároveň funkciu  vrstvy na riadenie poľa  dokonale zatečie. Už sa prestali používať. Zujímavé ale je, že ak sa pužije RICS adaptér na takejto koncovke, neprdne to. V tejto aplikácii to ale nie je možné. Zlaté 3M poprípade FTFI.

Jirka Š. Svejkovský
  Tí vaši borci pre istotu ukončovaciu   pásku ani asi nepužili :-))  Zvyšok by tam zostal. Ak je to tak aj na ostatných, je len otázka času, kedy sa bude riešiť oprava

Páska je odstraněná. Je tam vidět zářez, jak holil až přeholil.

Možná tam sehrála roli ještě jedna věc - pokud dojde k primárnímu přeskoku, v tomto případě možná mezi fázemi, ionizovaný vzduch v místě přeskoku výrazně mění vlastnosti, především vodivost, a pak jsou "lepší podmínky" aby výboj sekundárně přeskočil i jinam, dál,...
Další drobností, která mohla mít nějaký vliv na neštěstí, je stav půdy. Za sucha  právě tam budeme mít místo, které může být znečištěné výkaly, močí zvířat. A to asi bude "vodivější než čistá voda".
Ono to není jednoduché. "Lidem" tam dáme výstražnou tabulku. Ale neměl by se i majitel zvířat nějak postavit k jejich bezpečnosti? Nebo řekneme že je to tak vyjímečná situace, že představuje přijatelné zbytkové riziko do jehož řešení nebudeme investovat?

V tomto konkrétním případě mám informace ze záznamu ochrany. Musím poznamenat, že vypnutí nebylo od ochrany, protože se jednalo o druhý pokus o zapnutí. První pokus už ochrana vypnula, takže byl aktivní TRIP. Čas byl velmi krátký, cca 50ms. Na vypínací cívce bylo napětí, takže to byl jenom "prokluz". Možná to byla moje chyba, nevšiml jsem si svítící diody na ochraně.
Opětovné zapnutí jsem nařídil, protože šlo o trafo a měli jsme problém s ochranou (opomenutá druhá harmonická...). Tak sem k tomu šel a nechal to dálkově zapnout.

BTW tie koncovky sú spravené zle. Plášť je odstránený cca 50 mm za koncovkou a aby to zachránili dali tam zmršťovačku. Koncovka musí končiť na preklopenom tienení cca 20mm. Napäťová skúška by to odhalila 3xU0 39kV 0,1Hz. vn káble v zemi nedám pod napätie pokiaľ nie je urobená plášťová skúška, napäťová skúška a diagnostika metódou čiastkových výbojov. Potom ma nečakajú prekvapenia tohoto typu.

Koncovky dělali bývalí pracovníci EZ Brno (patřičně vyškolení!).....

 ;) Tak potom je to OK. U nás by nám to otrepali o hlavu a odstavili od válovu na pol roka + nové školenie + museli by sme zaplatiť škody .

V cr nie je zvyk hneď robiť plášťovky a napäťovú skúšku? U nás v zse je to automatika.

Bez těchto zkoušek se samozřejmě nezapíná. K průrazu může ale dojít až po nějaké době.

Je to tak, ako píšete. Nie všade sa robí diagnostika spojek a koncoviek metódou čiastkových výbojov. Toto vie odhaliť aj nedokonalosti montáže, poprípade vadu materiálu. Odkedy sa to u nás robí štandardne ,  poruchy na koncovkách sa minimalizovali . Je to ale drahšie a trvá to dlhšie. Pred niekoľkými rokmi sa robili len plášťovky a napäťové skúšky a tie to neodhalili. Búchalo to aj rok po realizácii.

Trafo bylo v provozu bez závad cca 10 let! :o

V mém případě to bylo po několika zapnutí (šťouchanců).

Souhlas. Ani napěťovka nemusí odhalit problém.