Diskuse Elektrika.cz

Dotaz ohledně normy na výrobu strojů ČSN EN 60201-1 ed2.
Přesněji se jedná o část: 8.2.5 Části, které nemusí být připojeny k ochrannému obvodu

Revizní technik má problém s tím že se nedoměřil ochranného obvodu na kovové krabičce 200mm x 100mm. V této krabičce jsou umístěny ventily které jsou ovládány PELV napětím 24V které vede z rozvaděče.

Musí být kovové části pospojeny je-li tam bezpečné napětí PELV?

Je nutné prostudovat celou kapitolu 8.2 o ochranných obvodech.

Pokud bude ta "krabička s komponenty" charakteru třídy II. jak ukládá 6.3.2.2, pak nemusí být připojeny k ochrannému obvodu. U PELV je otázka, zdá splníte u 6.4.1 bod b),  kdy jedna strana obvodu musí být spojená s ochranným obvodem.

Je nutno posuzovat celé zařízení komplexně. Revizní technik nemůže mít problém, problém máte vy jako výrobce, který musí doložit shodu s ČSN EN 60204-1 ed. 2
RT vás pomocí PON - protokolu o neshodě, pouze upozornil, že zde mate  chybu. Za dodržení zákona 90/2106 a 118/2016 je odpovědný výrobce, ne revizní technik.

Platí zásada, že všechny neživé části musí být připojeny k ochrannému obvodu. Výjimka podle 8.2.5 se tyká převážně malých části, které jsou menší než 50x50 mm jako jsou šrouby, nýty, štítky,  ale také některé mechanické části přístrojů . Box 200/100 s přístroji uvnitř mezi tuto kategorii určitě nepatří. Stejně tak všechny ventily a čidla, pokud mají kovovou část, tak se vždy připojují s vodičem PE.

Děkuji za objasnění.
Samozdřejmě že je to můj problém a ne RT, proto se táži aby to vše bylo jak má být.

Jedná se stroj I třídy. Takže vše kovové větší jak 50x50mm musí být pospojeno na PE.
A ještě prosím jakým průřezem se dělá pospojení? Musí být průřez min jako přívod (do 16 mm2).

A poslední otázka když si takhle promítám stroje jiných výrobců např. Stroj třídy I má kovový svařený rám který je ukostřen a uvnitř je motor na 400V. Na rám jsou přišroubované ochranné plechové kryty které už samostatně nejsou kostřeny. Vše je natřené barvou. .... Takže by to je také chyba že plechy nejsou kostřeny??

Děkuji

Vše nemusí být pospojeno, to záleží na výrobci. Pokud jsi výrobce, tak použij normu v odkazu kolegy Bočka a selský rozum. :)

Napovídat výrobci strojního zařízení, jak má zabezpečit základní bezpečnostní podmínky stroje je tak trochu....

Předně má znát dobře zákony pro VTZ, do kterého spadá elektrické zařízení strojního zařízení a to je zákon 22/97, dneska již 91/2016. na to navazuje zákon 90/2016, který říká, že byly splněny všechny základní technické požadavky týkající se výrobku, postupů, služeb a systému. Pro elektrikáře, kteří COKOLIV vyrábějí platil zákon NV 17/2003 dnes již 118/2016 a aby toho nebylo málo, tak pro strojní zařízení platí zákon NV 176/2008 Sb. Tam v příloze 7 je uvedeno jak má vypadat dokumentace ke stroji. A to nejen tu, kterou předáváte zákazníkovi, ale i vaše výrobní. A jako výrobce se musíte do normy živitelky 60204 prostě zamilovat....

Dost ale "kázání" a teď vážně.
jak je možné, že neznáte normu pro vás živitelku ČSN EN 60204-1 ed. 2, kde v tabulce 1 je zcela jasně uvedeno jaké jsou nejmenší průřezy pro ochranný vodič. Učili jsme se to před 50 léty, že do průřezu 16 mm2 je průřez ochranného vodiče stejný, jako průřez fázových vodičů. Do průřezu 35 mm2 je stále jen 16 mm2 a nad 35 kvadrát je průřez poloviční. To platí pro vnější ochranné vodiče. Pro vnitřní vodiče si to nastudujte. Prostudujte také obr. 2. zdá se na první pohled jednoduchý, ale málokdo mu rozumí v praxi a často i výrobci ujedou....

Prostudujte také ČSN EN 60445 ed. 4 pro ochranné pospojování, může být prospěšná.
A jako výrobce musíte proti svorce PE ( to je ta sběrnice PE na obr.2) kde musíte měřit přechodový odpor proti každé neživé části stroje. Někdy to jsou desítky a někdy stovky spojů.¨
A je nutný protokol měření. A používá se VA metoda a musí tam protékat nějaký proud ( 10-25 A)

O plechových krytech se také dočtete v uvedené normě, jak to má být ošetřeno. I když jsem v životě viděl šílené pospojovače, kteří zž drátem připojili i  kliky dveří v koupelně....pr ostě udělejme to, co je psáno, co má smysl a neblbněme na kvadrát.

Tak určitě žádný učený z nebe nespadl. Určitě je těžké odpovídat na moje dotazy když člověk přesně neví o co jde.

Nicméně můj dotaz zněl ohledně ochranného pospojení u stroje kde je například přívod 5x6mm přiveden do řídící skříně. Tam montážní desku uzemním CYA6mm a dveře  řídící skříně mohu brát jako doplňkové pospojení? Takže dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 jestli lze použít, bych propojil dveře (0,5 x 6) CYA4mm? Takže i další kovové části mohu propojit min tímto průřezem.

Namísto bádání o niancích bych dal tu šestku i ke dveřím.

Právě proto tu píši. Zdá se mi prostě kostřit krabyčku 100x200mm kam vede 24V průřez drátků do 0,75mm drátem 6mm?

Určitě by to bylo přehnané.
Pokud v kabelu nemáte zž vodič, tak použijte vodič zž o průřezu 2,5 mm přopojený na zem krabičky a na svorkovnici PE

Nemám moc rád vodiče 0,75 i když to norma povoluje ( tab.5). Při rekonstrukcích používáme minimální průřez 1 mm2. Je třeba použit kabel, který má navíc zž vodič.

Pokud instalujeme dodatečné pospojování, tak tam, kde není vodič mechanicky chráněn, používáme 4 mm2 a je-li chráněn, tak stačí 2,5 mm2. Podrobnosti jsou v ČSN 33 2000-5-54 tab.2 a článek 554

Je-li v kabelu 3x1, L+N+PE, nebo L1+L2+PE, pak plně vyhovuje podle tab. 1 ČSN 60204-1 ed. 2. Přechodový odpor nemá být větší než 0,1 ohmů podle ČSN 330360 čl.3.1

Na vnější OP používáme vodič zž o průřezu 6 mm2, který se připojí na vnější ochrannou svorku PE podle čl.5.2 a 8.2.1

Jsou-li vodivé části el. zařízení  dosažitelné do 2,5 m, musí být mezi sebou propojeny ( ČSN 33 2000-4-41)


Přívodní kabel bude zapojený PE na vnitřní svorkovnici PE ( 8.2). Tato svorkovnice PE bude propojena s kostrou rozvaděče vodičem 6 mm2 ( konstrukční pospojování dle 8.2.1). Na vnější svorku PE bude připojený zž vodič 6 mm2 při montáž ( 5.2). Dveře bych propojil vodičem zž 4 mm2. Je nutno rozlišovat ochranné pospojování a pracovní pospojování.