Diskuse Elektrika.cz

Setkávám se s odlišnými názory revizáků.

Například: že každý kondenzační kotel má mít svoji zásuvku se samostatným jištěním i přes to, že kotle mají svoji vnitřní pojistku.
Dále, že každé oběhové čerpadlo má mít svě jištění i když jsou všechny ovládány regulací, která má také svoji pojistku?
Pokud by to tak bylo a čerpadlo shořelo, tak to vyhodí předřadný jistič a regulace to nebude vědět a dle požadavku bude stále zapinat kotel a ten se bude opakovaně přehřívat, protože nebude mít odběr tepla!

Existuje norma na elektoinstalac i plynové kotelny nad 50kW?

ČSN 07 0703

Nebude se opakovaně přehřívat. Přehřeje se jednou a zůstane odstavený, dokud někdo nepřijde resetovat havarijní tepelnou pojistku.

Jak to tak čtu, moc toho o kotelnách nevíte.
Toto vše přeci řeší řádný projekt elektro. Pokud není, je to bastlírna jak řemen.
Není zřejmé, na co se kmonkrétně pptáte.
Těch kotlů je víc pohromadě?
Topí do jednoho systému?
Odjištění MaR, je v pořádku, ale i odjištění každého čerpadla, je taktéž v pořádku.
Tak o co vlastně jde?

On 50kW kotel, nebo 100kW kotelna už nemají jen tak nějaké čerpadýlko, ale většinou velmi slušné oběhové čerpadlo s autonomním řízením otáček podle rozdílového tlaku.

A takový kotel či kotelna už spotřebuje něco spalovacího vzduchu a má i rychlouzávěr plynu, podtlakový spínač v vzduchu kotelně, čidlo úniku paliva (plynu) a jiné havarijní nezbytnosti.
Takže kotel je vybaven havarijní smyčkou, která kotel předepsaně odstaví.
Zavedení stavu oběhového čerpadla, nebo jištění proti zkratu přívodu čerpadla je samozřejmě nějak v této smyčce zohledněno, stejně jako zohlednění stavu spalinových a  větracích ventilátorů, sledování plamene, zapalovací soustavy apod.

Ona už taková velká kotelna je "nově" strojní zařízení a elektrovýzbroj se řídí druhotně i souborem norem pro strojní zařízení. Nejen soubor ČSN-EN elektro norem 60204, ale i ČSN-ISO normy o bezpečnosti strojního zařízení.
Velké kotle jso různé - nízkotlaké, vysokotlaké, energetické, technologické - paušalizovat nejde a je nutné přistupovat ke kotelně konkrétně.

Navíc je to velmi komplikovaná technologie, zařízení s Ex zónou, tlakovou nádobou, plynové zařízení a elektrické zařízení v jednom.
Už na něj platí stanovení rizik a jiné projekční a provozní náležitosti.
A nemalou úlohu v projektu hraje výrobcův návod k obsluze a instalaci vlastního kotle.
 
Prostě pro těžké profiky a v podstatě specialisty, kteří dělají jen kotle a kotelny.

Děkuji za odpovědi. Jen pro doplnění:Jedná se o kotelnu se třemi 45kW v kaskádě a kotelna je předělávka ze staré parní na plynovou. Odpověd na odjištění každého kotle jsem zde již našel v jiných diskusích.
Jedná se mi hlavně o to odjištění každého čerpadla. Kotle ohřívají TUV a topnou vodu. Jedná se o kotle Buderus a ty nemají samostatnou tepelnou pojistku, takže po dosažení max. teploty se automaticky vypnou a po schlazení znovu naběhnou. Takže odjištění každého kotle   může způsobit předčasné poškození ionizační a zapalovací svíčky neustálým zapalováním. Navíc je v kotelně těch čerpadel pět a zdá se mi zcestné, aby z čerpadel vedli kabely do nějakého rozvaděče a z něj do regulace, která je ovládá a jistí. Proto mi zajímá, zda je nějaká norma, která by toto konkrétně doporučovala, nebo zda je to jen přání revizáka.

To mluvíte o funkci provozního termostatu. Havarijní (manuálně vratnou) samozřejmě mají také.

Jsou na to dělané - na životnosti by se to projevilo až při mnohaletém provozu v takovém režimu neustálého zapínání a vypínání.

Je potřeba odlišit několik věcí. Regulace má své vlastní jištění, ale je potřeba zvlášť jistit i silové obvody. To není to samé. Vzhledem k velikosti kotlů a kotelny předpokládám, že se jedná o třífázová čerpadla a zde bych rozhodně doporučil odjištění každého čerpadla zvlášť, aby kvůli závadě na jednom z nich, nedošlo k "umrtvení" celé kotelny. Je to zcela normální a běžné řešení. Navíc občas bývají tato čerpadla zdvojená a regulace je střídá, stejně jako pořadí spínání kotlů, aby vše bylo "opotřebováno" rovnoměrně.


A co na to projekt? Je kotelna provedena podle něj? To jsou velmi důležité otázky  (norm)

čerpadla jsou práve jednofázové a do 100W . Projekt bohužel není.... :( Proto mi zajímá jestli na toto je nějaká norma, nebo je to jen něco co je lepší udělat.... ??

Hmm kotelnu se třemi kotly (nebo třema kotlama?) v kaskádě dělat hydraulicky a elektricky bez projektu a bez zkušeností? = Pěkná rovná cesta do pekel... Přeji šťastnou cestu.

Bez legrace. Aby to nějak fungovalo, tak to musí někdo zkušený naprojektovat, pak to může někdo méně zkušený podle projektu natahat a zapojit. A pak někdo zkušený oživit...

Jak naznačil Martin Kurka
 - bezpečnostní prvky - hlídání úníků, přehřívání, tlak vody...
 - regulace výkonu - předpokládám, že ty kotle nebudou v režimu 0-1, tedy ty kotle musí spolu nějak "komunikovat
 - nějak musí být řízeno jestli ohřev TUV nebo jestli se bude topit
 - nějak asi bude řízeno jak teplá voda poteče do topného systému (jinak teplá v zimně kdy bude venku -10° a jinak teplá na jaře a na podzim kdy bude venku +10°
 - xxx

A teď je otázka z jaké pozice se ptáte.
Zástupce investora?
Elektrikář co má natahat kabely?
Nebo snad projektant?
 

Mám pocit, že do 250kW výkonu je to bez Exx zóny. Ale úplně jistej si nejsem...

Doporučoval bych vytvořit projekt. Projektant si s tím již poradí. Ten projekt potřebujete ke kolaudací. Možná, že i tato kotelna bude spadat pod vyhlášku 73/2010 Sb. Stavební úřady mají přesné direktivy a vyžadují posouzení TIČRu. Jak máte stanovené vnější vlivy?

Jedna věc jsou samotné kotle a jejich regulace a druhá věc je celá periferie a skloubení silové a regulační části. Každá část má svoje pravidla. Zde se bude vztahovat více norem na BSZ - bezpečnost strojního zařízení. Proto se s tím musí projektant prokousat a jako odborně způsobilá osoba se pod projekt podepsat. A RT musí především zajímat prováděcí projet a zda je to podle něj instalováno. To, že někdo tvrdí že se nemusí jistit "motorky" do 100 W může být v dané situaci také blábol. Někdy jistíme i  jednotlivé ventily v hydraulice ....opravdu záleží na dané aplikací. Osobně bych bez projektu odmítl se podílet na výchozí revizi elektrického zařízení.


Je na to spousta norem ......a lepší je vždy udělat něco lépe, než naznačuje norma. A tam, kde doporučuje, tak podcenit, nebo vynechat je .....TR to klasifikuje jako ledabylost.