Diskuse Elektrika.cz

Mám starý vánoční řetěz složený z 12 ks 20W wolf. žároviček zapojených do série.

Co mě překvapilo - že když jedna žárovka praskla, řetěz fungoval dále.  Vzal jsem náhradní žárovku a všiml si, že na ní je v jednom místě mezi objímkou a paticí takový prášek (vypadalo to jako zoxidovaný kov). Lekl jsem se, setřel jsem prášek a řetěz nefungoval. Tak jsem vzal jinou žárovku, která ten prášek měla a řetěz se rozsvítil. Poté jsem zjistil, že tento prášek mají všechny žárovky.

Nikdy bych nečekal, že patice bude spojena s objímkou a obvod se přitom nezkratuje. Nevíte, co je to za způsob zapojení?

Zapojene do serie = vsetky musia mat neprerusene vlakno, aby nimi tiekol prud a svietili.
Vyrobcov napad : ak sa jedna prerusi, urobit z toho "prasku" odpor premostujuci ziarovku, ktorym prud tecie aj pri prepalenom vlakne a retaz svieti.

Lépe řečeno onen prášek je napěťově závislý odpor čili varistor. Pokud je žárovka 0.K. má varistor takřka nulový odběr, jakmile se po přerušení vlákna varistor  "prorazí" (vyšším napětím, než je jmenovité napětí žárovky),  protéká skrz něj proud omezený zbylými žárovkami.  "Průraz" je u varistoru v tomto případě vratný.

P.S. škoda toho setření

S tym varistorom sa mi to nepaci :

Ratajme 20 ziaroviek, napatie 230V, vsetky su ok, na jednej je teda 19,17V
Teraz hornu hranicu sietoveho napatia 230V + 10% = 253V, na jednej 21,08V
Dolna hranica 230V - 10% = 207V, na jednej 17,25V

Ake je prierazne napatie toho varistora ? Ako ho vyrobca dimenzoval ?

Pokud pamatuji, tak by tato úprava neměla fungovat jako varistor.

Bývalo to označované jako samozkratující patice a mělo by to pracovat tak, že pokud se na žárovce vyskytuje napětí odpovídající jejím jmenovitým parametrům s nějakou tolerancí směrem nahoru, nezúčastňuje se tento materiál vedení proudu. V okamžiku přepálení vlákna dojde k soustředění celého síťového napětí na tomto přemostění a dojde k jeho zkratování, obvykle změní barvu, ze světlé nazelenalé nebo našedlé ztmavne a tím dojde k rozsvícení všech ostatních žároviček. Mělo by se ale neprodleně okruh odpojit od sítě a žárovku vyměnit, protože ty ostatní jsou přetíženy vyšším napětím.

Viděl jsem u některých dovozových vánočních okruhů též přemostění přímo v baňce žárovičky, přes přívodní vodiče jdoucí k vláknu byl v dolní části namotaný drátek, který je zdánlivě zkratoval, jednalo se však o drátek se speciálním zoxidovaným povrchem, který měl také za úkol se prorazit plným napětím sítě a na běžné provozní napětí žárovičky nereagoval.

Když už se zde nakousla problematika vánočního osvětlení, tak mě napadá, že sem napíšu též dotaz na historii výroby vánočních osvětlovacích souprav v Československu .

Již delší dobu sbírám informace o této výrobě v Piešťanech. Výrobu spustil jakýsi pan Ĺudovít Schlenc ještě jako soukromník (prameny se různí v době počátku činnosti od konce I. rep do r. 1946) pod názvem Heliand. V padesátých létech byla výroba znárodněna a stala se součástí firmy Zlatokov Trenčín. Pod tímto označením se vyrábělo až do doby krátce po revoluci 1989, pak se firma vrátila k názvu Heliand, ovšem pouze na nějaký čas. V současnosti lze výrobky, které evidentně jsou pokračováním tradice najít pod označením Exihand (firma ovšem sídlí v Brně).

Zajímají mě jakékoliv informace pamětníků, případně jejich potomků o firmě, majiteli, výrobním programu od počátků výroby až do konce totalitního období (a případně o přechodu k označení Exihand).

Mnoho informací pamatuji, nebo jsem v poslední době shromáždil, ovšem stále vím, že toho mnoho také nevím. O případné reakce, zejména většího rozsahu poprosím pomocí SZ, abychom zde nevytvářeli nepřehledné a dlouhé vlákno.

Nebere mi hlava, proč po zapojení OK žárovky, byť bez zkratovacího proužku, řetěz nesvítí.
Ten proužek přece začíná plnit svoji funkci až po přepálení vlákna.
Nebo je tam uplatněna ještě nějaká "speciálnosť."
Když vezmu 12ks obyčejných (asi  20V žárovčiček),  bez zkratovacích proužků, a zapojím je do série - nebudou svítit?


Žárovky jsou opravdu každá 20W ?
To už je spíš pro křišťálový lustr. než řetěz na stromek.

Ano, mate ve vsem pravdu. Za prve jsou zarovicky samozrejme 2W, napeti je 20V. A za druhe, seslo se tam vice faktoru. Kdyz prestala svitit jedna, zbytek svitil, jenze ja ji hned nevymenil, az prestal svitit cely retez. Jenze to bylo tim, ze praskla pro zmenu ta vedlejsi zarovka a ja uz tam na jedne mel setreny ten zkratovaci prouzek.

Moc diky vsem za rady, uz je mi to jasne.

Takže už si budete pamatovat, že ten provoz s jednou nesvítící žárovičkou je určen jen k tomu, aby se rychle identifikovala ta spálená (ty zbylé svítící jsou přetěžovány a rychle budou následovat tu první).

Pane kolego, jestli zjistíte podrobnosti, velmi by mne zajímala funkce a typ tohoto materiálu.
Já si také jen pamatuji, že se měnila i barva napěťově přetížené patice, ale měl jsem za to, že šlo o vratný děj, protože výměnou přepálené žárovičky by se pro běžného spotřebitele naprosto ztrácel význam tohoto zkratování.
Nevím, jestli v návodu k obsluze nebylo uvedeno, že se musí před výměnou žárovičky zkratování setřít.
Prostě jsem měl za to, že šlo o jakéhosi prapředka ZnO varistorů na jiné materiálové bázi (asi jako hrotový detektor krystalek v následné řade usměrňujících polovodičů  cuprox, selen, germanium, křemík, galiumarsenid).
Možná úprava patice měla nějaké autorské osvědčení, nebo československý patent.

On Zlatokov Trenčín bylo docela pokrokové výrobní družstvo, dělalo třeba i první bezkontaktní přibližovací snímače pro automatizaci.

Samozkratovací mechanismus nemusí být vratný, je součástí žárovičky, která se stejně jako vadná vyhodí. Pro běžného spotřebitele zajistí snadnou identifikaci vadné žárovky a to plně stačí. Uživatel - spotřebitel pak má vadnou žárovku dle návodu výrobce co nejdříve vyměnit.

Co to bylo za hmotu jsem nikde nenašel. Také předpokládám, že se jednalo o nějaký materiál na bázi kysličníků kovů, který se vyšším napětím zahřeje a vyredukuje na vodivý spoj. Většinou to bylo naneseno na izolačním kroužku patice žárovky v tlustší vrstvě v předem připravené drážce mezi závitem a středovým kontaktem. Dost často se manipulací s žárovičkou tento materiál odloupl. U žároviček, které Zlatokov označoval jako Typ 5 (žárovičky 14V 3W dost věrně napodobující pravé svíčky svým tvarem i velikostí a které ve stejných parametrech i tvaru vyráběl Osram a mnoho dalších výrobců) byla tato hmota umístěna mezi vývody z baňky žárovky a patici, takže byla chráněna před mechanickým poškozením.

V momente ked sa 1 ziarovka prepali, prud bude 0A a na varistore bude plnych 230V. Predpokladam, ze prierazne napatie bude hodne nad 21,08V, ale pod 230V.

 

     Průrazné napětí bude jistě daleko vyšší než provozní napětí žárovek, protože jsem měl v ruce i soupravy, kde byly vadné, ale přemostěné dvě i tři žárovky, které zajistily svit těch zbylých. Na těch bylo již dost slušné přepětí, přesto zkratovací materiál ještě nereagoval. Ono je to tak ovšem v pořádku, jinak by se z celého řetězu žárovek mohla stát sada skleněných ručních granátů.

Samozkratovací zařízení jsem objevil již v žárovkách Osram z konce 30. let. Zřejmě to byla tehdá novinka, protože na krabici bylo viditelně dotištěno klasickým razítkem :
   
        " mit Strombrücke "

Protože stále pátrám po historii výroby vánočních osvětlení v Československu firmou Heliand (zakladatel a původní majitel Ludovít Schlenc) - Zlatokov, tak jsem si dovolil vytáhnout toto téma na viditelné místo. Zajímají mě veškeré informace od založení firmy přes dobu znárodnění až k restitucím, obnovení značky Heliand a vznik firmy Exihand. Hledám informace pamětníků a jejich potomků o výrobě a sortimentu. Něco málo již vím, na internetu se najdou pouze velice skromné, útržkovité informace.

https://www.decorfactory.sk/historia-vianocneho-osvetlenia

Díky za odkaz, tyto stránky znám již delší dobu. Ono toho na internetu moc není, našel jsem i  sken jakýchsi místních novin asi 40 let starých, kde se o výrobě pojednávalo, dokonce tam byly nějaké foto z výroby. Bohužel jsou to věci moc staré, které by se našly spíš v nějakém domácím albu v rodinách bývalých zaměstnanců.

to.p.Patrik Mlynar.
  Trochu sa mýlite. Pokiaľ budú žiarovky v poriadku, bude na jednotlivých žiarovkách napätie, ako hovoríte. Avšak ak sa jedna vypáli, okruh sa preruší a preto sa na tejto pätici objaví plné napätie zdroja, čo je tých 240V. Toto napätie aktivuje ten prášok. Prášok ale nespôsobí úplný skrat. Je upravený tak, aby mal po aktivácii odpor cca dobrej žiarovky.  Reťazec žiaroviek sa môže chovať ako odporový delič len pokiaľ je uzavretý. 

Něco k materiálům použitým jako "varistor" je v popisu patentu DE4334510A1 (byť novodobého) a v odkazech na starší zdroje a patenty v něm uvedené.