Diskuse Elektrika.cz

Máme na chalupě dva dlouhé jímače, jak se to dříve dělalo.
Stav zemničů neznámý, předpokládám nefunkční.
Podél jímačů mi teče na půdu.
Plánuje se nová střecha cca za dva roky.
Mám jímače demontovat podle pravidla: Lepší žádný hromosvod než špatný?

Předpokládám, že budete střechu rekonstruovat, takže bych ochranu před bleskem zahrnul do vznikající projektové dokumentace k přestavě a pak se jí řídil.
Vše podle pravidla nějaká dokumentace je lepší než žádná dokumentace.

A doopravdy tam žádný špatný hromosvod nebude? V chalupě nebude nic po čem by se mohl blesk projít do země. (Elerktroinstal ace, kovové konstrukční prvky, .......)
Potud soushlasím....
Tady nevím, jestli je blbá dokumentace lepší než žádná...

Z čeho tak usuzujete? Nebylo by lepší, nechat si je změřit a potom se dle toho zařídit při rekonstrukci? Třeba je uzemnění funkční a chtělo by to pouze dílčí úpravy.

Proč chcete dělat rozhodnutí, když neznáte skutečný stav hromosvodní soustavy. Jinými slovy jsem zdůraznil to, co již tady bylo řečeno. Co vám brání, abyste si pozval odborníka, a třeba se i radoval z ušetřených investic. Správné rozhodnutí přeci udělám, jenom když vím na čem jsem, a ne když jenom předpokládám.

Souhlasím s tím, že špatný hromosvod vás ohrožuje víc, než žádný. Svod s velikým odporem proti zemi dokáže vytvořit napěťový impuls tak velký, že pošle blesk dovnitř domu.

Ale souhlasím s tím, že by se na to měl někdo mrknout.

Pane kolego nic ve zlém ale je to jako při podezření na zlomeninu radit změření délky nohy namísto použití rentgenu.

Hele a o kolik ten blbý hromosvod zvýší pravděpodobnos t zásahu bleskem? Jaká je šance, že i blbý hromosvod svede nějaký dílčí výboj z bočního úderu, že svede část přímého úderu a ten pak nadělá menší škody.

Takže nesouhlasím. I blbý hromosvod je pro majetek investora (vč. zdraví) lepší než žádný.

Takže zkusme ještě:
Jen tak informativně jsem zkusil hodit v dehnsupportu výpočet sběrné plochy objektu 15x10m, výška 9m, DS počítá s plochou střechou, sběrná plocha Ad 3790m2
pak jsem doplnil jímací tyče na hřeben 4m od kraje 4m výška nad hřeben a sběrná plocha vychází: 5424m2.
Tedy zvětšení sběrné plochy o 30%. Jo je docela dost. Tedy riziko přímého zásahu.
Když jsem pak do analýzy naházel rychle stejné parametry pro oba případy, vychází mě bez ochranných opatření v případě 1. tj. bez tyčí riziko ztrát na lidských životech na 6035% a v případě s jímacími tyčemi na 6254%,  pokud z toho omezíme vliv zavlečení po síti, tak jsme na 527% bez jímacích tyčí a na 746%,  tedy opět nárůst cca 30%.
Z toho plyne, jednoznačně, z tyčí udělat hromosvod nebo zdemontovat.

Samotná tyč není hromosvod. Pak se můžem experimentovat, nakolik zvýší pravděpodobnos t zásahu nový hromosvod s hřebenovým vedením a jedním 2m jímačem (komín, anténa),  (3914m2 a 538%).......

Ano souhlasím, je to dobré přirovnání. Jenom jsem chtěl upozornit na to, že měření na místě, je nezbytnou součástí hodnocení  stavu uzemnění a bez měření nelze dělat závěry.  Uzemnění může být provedeno jako B, nerezovou páskou s nerezovým příslušenstvím, ale bez dokumentace výkresové a fotografické a pokud ho nebudeme vidět před zakrytím a tudíž ani nebudeme schopni zkontrolovat uložení zemniče a provedení spojů, potom samozřejmě i pokud měřením zjistíme vyhovující zemní odpor, nemůžeme konstatovat, že uzemnění je provedeno zcela v souladu s ČSN.

Nevím co bude platná sebelepší dokumentace při úderu blesku,musela by mít dobrý zemní odpor...

Myslím  si, že ohledně dokumentace má Honza Hájek pravdu. Tou je přece potřeba začít, jak popisuje Honza hned v prvním příspěvku. Bez dokumentace nebude investor, přesněji montážni firma vědět, jak má na rekonstruované střeše provést hromosvod odpovídající platným normám.
Jak zpracuje dobrou dokumentaci navazující na současný stav a provedenou dle platných norem, je asi všem jasné.

Nechápu proč by dokumentace "musela mít dobrý zemní odpor". Její účel je zcela jiný. Možná je jen trochu nešťastná formulace o tom že je lepší špatná, než žádná dokumentace. S tím také mějak nemohu souhlasit.

Pokud nic jiného tak je  demontujte a opravte si střechu.
Správný postup by  byl, že si pozvěte člověka, kterému věříte a který má zkušenosti, a ten provede mimořádnou revizi. A podle výsledku hromosvod buď opravíte nebo instalujete nový nebo ho nechte zdemontovat.

To Jan Fraňek:
Myšleno to bylo takto:
Co je důležité při úderu blesku:
A: správně provedená dokumentace
B: správně provedený hromosvod

Samozřejmě souhlasím s tím že když bude rekonstruovat střechu mněl by si nechat udělat projekt hromosvodu a hromosvod podle ní kvalifikovaným projektantem a firmou.
Jen aby mu do toho zatím nebacilo.

A je tu téma:
Řekněme že stávající hromosvod je v pořádku.
Vymění se krytina, tím pádem i vodič hromosvodu, konzole a přijednom se i zateplí budova..
Lze pak na to vše vystavit pravidelnou revizi? Předpokládám že pravidelná nebo výchozí revize už byla. Setkal jsem se s tímto problémem (určitě vy všichni),  a chtěji po mně přravidelnou revizi jako by se nic nestalo. Jak to řešíte.

O tom, kde začíná rekonstrukce a kam až může jít oprava je hezky napsáno zde:
Oprava a rekonstrukce ing. Jiří Kutáč
Od strany 32.
http://uniesoudnichznalcu.cz/public/media/files/sborniky/Novy/Sbornik-prednasek-IX.pdf (http://uniesoudnichznalcu.cz/public/media/files/sborniky/Novy/Sbornik-prednasek-IX.pdf)
Rekonstrukce Valena
Co je oprava a co už rekonstrukce?
http://elektrika.cz/data/clanky/zakladni-rozdil-mezi-rekonstrukci-a-opravou-elektrickych-rozvodu (http://elektrika.cz/data/clanky/zakladni-rozdil-mezi-rekonstrukci-a-opravou-elektrickych-rozvodu)

S tím, co je zde napsáno, že dá souhlasit, ale přijde mi poněkud zavádějící ten název vlákna.
Co to je "spolehlivý zemnič"?

To, že naměřím nějaký vyhovující zemní odpor u "velmi starého zemniče",  ještě není dostatečným podkladem k tomu, abych mohl tvrdit, že má dostatečný průřez pro bleskový proud, že to není spojeno posledním "vláknem minimálního průřezu" zkorodovaného přívodu k zemniči.