Diskuse Elektrika.cz

V posledním čísle časopisu "Praktická elektronika" je jednoduchý návod na fázový regulátor žárovky.
Je zde i zmíněn známej způsob snížení jasu pomocí diody.
Ale autor dodává že: NENÍ PŘÍPUSTNÉ ODEBÍRAT ZE SÍTĚ SS PROUD.
Měl snad namysl zatěžovat síť jen např. v kladných půlvlnách.
Opravdu je to v nesouladu s nějakou normou?

Asi vstal z hrobu p. Edison a rozhodl se rehabilitovat svůj dávný spor s Nikolou Teslou, a nyní pouští do rozvodné sítě svůj SS rozvod.

Jednocestný usměrňovač v síti je čisté zlo. Je to něco jako žák ve školní jídelně, co nemá rád polívku. Narušuje to řád, jsou s ním problémy a vůbec, kdo ho sem vůbec pustil!

Problém je v tom, že umrtvuje proudové chrániče typu AC (na poruchu nebudou reagovat, nebo jenom občas). Produkuje to vyšší harmonické (druhou? tuším). Je to prostě REBEL!

Ale jak hledám, tak hledám, nenašel jsem normu, která by drobný spotřebič napájený přes diodu zakazovala. Znám dost spotřebičů s plnou dávkou atestů CE a EU a kdovíčehodalší ho, které takto fungují ...

Jasně že jednocestně usměrněný proud obsahuje sudé vyšší harmonické, ta druhá tam bude hodně výrazná.
Také nevím o normě, která by to přímo řešila, ale nepřímo se na to dají napasovat Připojovací podmínky, kde se píše o dodávce AC 230V 50Hz... A v jistou dobu energetici vyhrožovali, že půjdou po těch, co budou svinit síť vyššími harmonickými.
Asi "úsporková a LEDková lobby" s lichými harmonickými je příliš mocná, že si na ni ani energetici netroufnou  >:(

DC složka pokud by byla vyšší, tak kromě chráničů přesycuje i transformátory ...
V praxi existují např. vysoušeče vlasů, některé horkovzdušné opalovací pistole a další spotřebiče, které při přepnutí na menší výkon používají jednocestný usměrňovač (diodu).
Také tento "jednocestně usměrněný" proud odebíraly rozhlasové a TV přijímače s tzv. univerzálním napájením. Zpravidla jsou to spotřebiče třídy II, jejichž vidlice nemá určeno jak ji zasunout, takže se předpokládá, že někdo odebere jednu půlvlnu, někdo jiný opačnou, ty spotřebiče tvoří malou složku z celého zatížení sítě, takže to tak moc rozvodnou síť neovlivní.

V tom popisu v Praktické elektronice je typický nesmysl - napětí na žárovce neklesne na polovinu. V jedné půlvlně je plné (napětí střední, efektivní i špičkové),  ve druhé není žádné. Takže na polovinu klesne "střední výkon". A to je velký rozdíl. Zkuste si žárovku na 24V zapojit na 12V přímo a na 24V přes diodu.   

Je tam taky zmíněno, že klasická edisonka na 230 V při tom hnusně mrká?

To,že tá žiarovka potom "mrká"je pravda. Pokiaľ však si to doslova nebudete sledovať, nebude to vadiť. Ja to mám v byte už asi od r.1973 a som s tým spokojný. Tu totiž všade ide do svetla len dvoj-vodič.Jedna dióda (KY705)+dvoj-páčkový vypínač môj problém vyriešil za pár minút. Mám slabšie a silnejšie svetlo.  ;)

I o tom "blikání" je v článku zmínka.
Já bych to asi neoznačil za blikání, ale spíše bych to popsal jako jakési "chvění" světla.
Je to celkem výrazné u slabších žárovek, silnější žárovky mají větší tepelnou setrvačnost vlákna a tak to není tak výrazné.

Přesto, že to člověk prakticky nevidí, tak to blikání vnímá. Mě z toho za chvíli bolí hlava.

Znám toto zapojení a jeho nectnosti. Moc rád ho nemám z více důvodů, ale je skutečně běžným fíglem mnoha zde již zmíněných spotřebičů.

Dokonce se kdysi vypínače s tímto přepínáním výkonu vyráběly průmyslově. V druhé polovině 70. let se v řadě prvních velkoplošných spínačů (ostře hranaté rohy, tmavě šedé rámečky, světle šedá plocha ovládací klapky) dodávaly a od normálně dodávaného provedení vyp. č. 5 se lišily tím, že půlka ovládací klapky pro plný svit byla bílá. Možná bych nějaký originál ještě našel.

O zákazu tohoto zapojení nic nevím, a ani si nemyslím, že by byl užitečný. Dnešní spínané zdroje produkují tolik harmonických a posílají do sítě stejnosměrnou složku také. A kdyby se toto vše zakázalo, tak energetici zkrachují.

Tímto způsobem se mě dařilo kdysi vytvářet elektrickou imitaci hořící svíčky, když to bylo za matným krablatým sklem, vypadalo to dost dobře.

Školní polévky se jíst většinou nedaly, byl jsem vždy problémové dítě.  :)
Také jsem nikde nenarazil na zákaz. Zajímavé by to bylo v objektu, kde je v rámci úspor tzv. centrální proudový chránič. Kdo ví, jak by v případě úrazu dopadl spor, když chránič byl osazen a na použitém výrobku je CE.

V tom případě je to chyba projektanta. Měl takový druh provozu předpokládat a předepsat chránič typu A.

Takový druh provozu je dnes nutno předpokládat prakticky všude.