Diskuse Elektrika.cz

Jaké je dle normy správné uložení vedení v případě duté podlahy v RD?
Elektrovzdělán í mám, ale pohybuji je prakticky jen v slaboproudu, tedy příslušné normy a postupy pro silnoproud mi chybí. Pokud by mi někdo zde zaslal odkazy, kde ty správné normy ohledně navrhování rozvodů v rodinném domě najít, velmi rád je nastuduju.

Ale k věci - všude v domě bude dutá podlaha skladby v ploše - betonová deska, hydroizolace elastek, 170mm foukané celulózy (nehořlavé),  2x15mm OSB 3 N PD, finální podlaha. V místě podlahového roštu bude skladba - betonová deska, hydroizolace elastek, 50mm PIR deska, KVH hranol 60mm, křížem hranol 50mm, 2x15mm OSB 3 N PD, finální podlaha.

Veškerá vedení silnoproudu bych rád vedl v podlaze. Každý kabel povede až do domovního rozvaděče ve svojí chráničce. Vybral jsem typ SUPER MONOFLEX 1216E, ale nevím zda je to pro toto použití vhodné.

Mohl byste mi prosím někdo poradit, zda je toto řešení správné či jak ho upravit? Zatím jsem našel pouze skladby s podlahovým betonem atp. nic co by bylo relevantní k mému řešení, tak nevím zda je tak "unikátní",  špatně hledám či je to jednoduše nesmysl.  (norm)

Hlavny problem je mozne oteplenie kablov : CYKY v rurke a rurka este v tepelenej izolacii z celulozy vyrazne zhorsi prestup tepla oproti beznemu pripadu, kde je CYKY zahodene omietkou a chladene stenou alebo naopak je volne vedene vzduchom. Situacia sa este zhorsi pri subehu viacerych vedeni. Vypocty a tabulky k tejto teme ma kazdy projektant. Kalkulacka zatazitelnosti je aj priamo na tunajsom servri, pre zakladnu orientaciu postaci.

Pravda - chlazeni kabelu - z toho mam nejvetsi problem. Chranicky byt nemusi - celuloza je nehorlava. A aby kabel byl odizolovan od horlave hydroizolace, tak muze byt polozen na vrstve celulozy to neni problem. Projektant co resil elektro RD jiz neni dostupny, tedy to musim resit sam. Ocekavam tedy vetsi prurezy vodicu, hlavne u spotrebicu s velkym prikonem.
Jeste uvazuji o variante vedeni vodicu zasekanych v zdivu, Porfixu - ale pod urovni podlahy, tedy s minimalni moznosti poskozeni vodicu nejakym vrtanim atp ...

CYKY sa moze klast priamo na horlavy podklad, napr smrekove drevo. Dolezity je vypocet oteplenia. Povodny projekt to riesil ako ? Zmenilo sa nieco oproti projektu, ked hladate riesenia na internete ?

Puvodni technicka zprava elektro v ramci PD domu hovori o pouziti PVC 16mm trubek pod omitkou. Primo o reseni oteplovani kabelu ani pismeno. Zmenila se hromada veci oproti projektu, nebot projekt ma radu chyb a nesmyslu. FeZN hromosvodnou soustavu (spatne navrzenou) na hlinikove strese atp.

Zde konkretne jde o to, ze byla v planu podlaha skladby : zakladova deska, hydroizolace, EPS 150S 100mm, betonova mazanina 60mm, finalni podlaha.
Toto je pro dum, jenz bude parametry temer pasivni (urcite nizkoenergetic ky) absolutne nevyhovujici skladba. Byla proto nahrazena dutou podlahou, kde prave neni problem vest rozvody a tedy usetrit si spoustu bordelu a drazkovani sten.

Vedel by tedy nekdo o moznem reseni ? Prosim  o:-)

Když má projekt spoustu chyb tak ho reklamujte.
Nechte si udělat nový pořádný a dle něho tahejte kabely nic jiného vám asi nikdo neporadí.

Podlahy a stropy se využívají k elektrickému vedení již léta.
Na podlaze je vždy základová deska a to co popisujete jako dutou podlahu, tak je jen otázka isolačního řešení až po finální podlahu.
Výhodou je značná vrstva od 150 do 300 mm do které se ukryje topení, odpady, voda, elektrika..... obvykle se volí zásyp lehkým keramickým kamenivem na příklad iapor1/4 a na to SD desky 20-40 mm.
Kabely se ukládají do chrániček ,vždy samostatný kabel do jedné chráničky min 16 mm.  Typ 1216E je na zatížení 750 N a teplotu +60 vhodný.

Zde asi nebudete hledat v normách, ale jen zkušeností. Doporučují prostudovat všechny články ing. Karla Dvořáčka i zde v archivu.

Pokud jsou zásuvkové okruhy rozdělené na dostatečný počet  a jsou použitý kabely 3x2,5 Cu, tak by neměl nastat problém s vyšším oteplením. Na příklad do kuchyně vedeme samostatné 3-4 okruhy zásuvek, stejně do technické místnosti. To jsou obvykle největší odběry.

P.S. viděl někdo již tak detailní PD RD, že tam je uložení vedení a umístění spojovacích míst?
Obvykle to je otázkou řemeslného zpracování. A to jsou zase zkušenosti.... a využití daných prvků s doporučenou technologii od výrobce.

Bohuzel ne vždy vše jde reklamovat. Tady to ani reklamovat nechci, neboť to zdrží stavbu a navíc původní dodavatel domu pro nějž projekční firma dělala tento projekt, se ukázal jako banda podvodníků a moje aktuální snaha je co nejdříve s nimi ukončit veškerou spolupráci.

Je mi jasné, že nový celý projekt mi tu těžko někdo grátis pošle a to ani nechci.

Má otázka směřovala jednoduše k tomu, zda mohu kabely tahat v podlahy místo ve zdi. A pokud je tedy lepší mít kabely zahozené v drážkách ve zdech pod úrovní podlahy, tak ok. Byl bych ale raději, pokud by mohly být uložené v podlaze.

Velmi děkuji za Vaši odpověď, shrnul jste to velmi pěkně.



Princip nově navržené podlahy není podlaha se zásypem, ale dřevěný rošt nesoucí pochozí vrstvu, vyplněný tepelnou izolací. Právě do(pod) této vrstvy izolace budou umístěny všechny rozvody. Jak už jsem říkal, měl jsem největší obavu z oteplení kabelů neboť jejich umístění v tepelné izolaci k odvodu tepla nepřispěje, naopak.


Rozumím, ok.


Přesně tak, nejde mi hlavně o detailní dodržení norem, ale opření se o zkušenosti těch co tyto instalace a návrhy provádějí běžně, neboť kvalitní zkušenost je nenahraditelná a vlastně obsahuje i příslušné normy.


Zásuvkové okruhy mám rozdělené tak, jak píšete - do kuchyně vedou 4 okruhy plus jeden extra na rychlovarnou konvici.


Souhlasím v mé PD toto není řešené prakticky nijak a spoléhá se, že elektrikář ví co dělá. Jelikož maximum práce s rozvody elektřiny si chci udělat sám (mám platný §6) a od elektrikáře budu chtít pouze kontrolu a revizi, tak zápasím se změnami projektu a mojí praxí, jenž není v silnoproudu při instalaci rozvodů RD.

Určitě je jednodušší pokládat vedením na podlahu v ochranné trubce a zasekávat pouze vertikálně do zdi pro zásuvky.

Ve stropech zase po roštech a spouštět po vertikále vývody k vypínačům.

Dělat drážky v nosné zdi pod úrovní podlahy je pracné a myslím zbytečné.

Ještě malá poznámka.

Jsem velký odpůrce spojovacích  krabic a zvláště těch skrytých.
Hlavní spojování má být v rozvaděči.....

Já bych se toho uložení v té celulózové izolaci nebál. Nemyslím, si že v běžném RD, kde bude "normální" počet obvodů, bude dodrženo 3x2,5 na zásuvky Xx1,5 na světla, tak si nemyslím, že by mělo docházet k nějakému výraznějšímu oteplování.

Osobně si ani nemyslím, že by bylo nutné dávat kabely do chrániček. Asi bych jen v nějakých mechanicky exponovaných místech, např. ve dveřích, celý svazek dal do nějaké větší chráničky (KOPOFLEX 50 např.) tak aby nedošlo k poškození během stavby.

V RD málokedy nastane najhorší možný prípad z tabuliek - viacero káblov zaťažených na maximum. Ani v tom najhrubšom zväzku nepotečie viac prúdu ako je dané prípojkou, teda bežne napr. 3x25A. (Iba ak by káble viedli tam a späť)

Díky všem za reakce, tak to vidím na Kopoflex na exponovaných místech a ve zbytku na volné uložení, svázané stahovací PE páskou. Neumím si představit, že by někdo provrtal 20 cm podlahy přímo do kabelu. Když navíc k podlaze budou chycené jen vestavěné skříně a kuchyně - pomocí 40 mm vrutů například.
A oteplení ? Přípojka bude 3x25A, či spíše 3x20A a okruhů dostatek, hlavně do kuchyně (zásuvky 5x  3x2,5mm² + včetně rychlovarné konvice).

Absolutně souhlasím - není důvod pro spojování v krabicích, zvláště v novostavbách kabely jsou velmi levné a předejde se možným poruchám atp.

V bytové výstavbě, přesněji u běžných domů a bytů, nemusíte počítat s nějakým zásadním oteplením, souběhem kabelů a tak podobně. Tedy pokud budete využívat doporučená normová řešení - světla 3x1.5 a zásuvky 3x2.5mmm.
Je to tak i popsáno v normě (ČSN 33 2130, v různých ed.). To začínám řešit maximálně v "extrémních" instalacích bytů a domů.
Tedy se toho nebojte. Jde o běžný postup. Jen je potřeba myslet na vlastní uložení kabelů, jak bylo napsáno s ohledem na mechanické poškození, dilatační spáry, nebo třeba „sedající“ betony či dilatační spáry, místa přivrtávání prahů, ….   a podobně. Občas bývá problematické i místo přechodu z vytápěné podlahy do stěny, kde se často mění teploty a stavba tak trochu pracuje.

Jan Franěk: děkuji za odpověď. Díky konstrukci podlahy nehrozí stavy, jenž popisujete, tedy situace bude celkem jednoduchá.

Doufám, že toto diskusní vlákno pomohlo nejen mě, ale i jiným kolemjdoucím  o:-)