Diskuse Elektrika.cz

Nemáte někdo katalog k motoru výrobce Papcel typ U160L1*. Je to motor D/YY 12/16kW 380V. Potřeboval bych schéma zapojení svorkovnice.

Bez fotografie štítku motoru se asi nikdo neozve.

Je to divné, protože Papcel Google nezná a tak asi půjde o výrobní štítek litovelského výrobce papírenských strojů a ne o štítek motoru.

Je možné, že štítek je na motoru jinde, zejména šlo-li o skrytý motor, u kterého sice má výrobce povinnost umístit duplicitní výrobní štítek na stroj do přístupného místa, ale zhusta se tak neděje, nebo výrobce strhne originální štítek.

Jestli je U160 osová výška 160mm, připojuji z katalogu několik obdobných dahlanderovský ch motorů stejné výšky.

Svorkovnice by měla být normovaná a standardizovan á včetně označení - viz příloha.

Pokračování:
Pokud štítek motoru chybí, lze postupovat podle obecné identifikace asynchronního motoru (musíte si být jisti, že je motor opravdu asynchronní).
Nouzový postup je pro motor se 6 vyvedenými vývody na svorkovnici.

Prvotní, je zjistit, kde motor pracoval, na jakém stroji a v jakém režimu.
Z toho se odvodí, zda šlo o motor se zatěžovatelem 100%,  nebo vyšším, zda to  mohl  být motor pro speciální průběh zátěže (kvadratická). A také, je dobré zjistit, jak asi je to starý motor. To určuje energetickou třídu motoru.

Ve druhém kroku se změří základní rozměry. Osovou výšku, průměr hřídele, osovou délku.

Ve třetím kroku se porovná zjištěné s obdobným motorem v katalogu.

Pak se provede připojení motoru.
Pokud je motor s originální nerozbitou svorkovnicí a není zřetelné, že byl převíjen,
ověří se ohmmetrem odpory vinutí (všechny klemy ze svorkovnice vyndané). Tím se zjistí, jestli jde o standardní motor, nebo o nějakou víceotáčkovou specialitu.
Měří se jak odpor každého vinutí, tak jejich sériová či paralelní propojení.
Jakmile se ukáže spojení mezi více vinutími, postupuje se s rozvahou podle obvyklých schemat zapojení - standard - nestandard (převinutí) jedno vinutí v Y - dvě sólo vinutí  v Y - Dahlander nebo PAM. Porovnává se zapojení s naměřenými odpory a   uvažují se i možné varianty.
Tento krok vyžaduje zkušenosti, zejména u víceotáčkových motorů.
Motor se zapojí podle normovaného připojení zjištěného měřením ohmmetrem.

 
Nakonec se provede zkouška žehem.
Ve zkušebním obvodu se motor vždy zapojí s předřazeným jištěním, toto jištění se navrhne podle obdobně velkého motoru z katalogu.
U Dahlanderu se zapojí motor pro nižší otáčky.
Pak nastane okamžik O a motor se krátce zapne (musí být zajištěný proti pohybu!).
Je- li
- chod motoru klidný a rovnoměrný
- ve všech fázích motoru změřený proud odpovídá proudu naprázdno  (cca 40-50% jmenovitého proudu obdobného motoru v katalogu)
- motor se nepálí
- točí se normovaným směrem

 pak se změří i otáčky naprázdno.

Podle otáček se upraví se hodnota jištění podle katalogu obdobného motoru.
Dále se případně přepojí zapojení pro druhé otáčky a měření se opakuje. Ovšem hodnotu jištění je nutné opět upravit, podle obdobného motoru.

Nakonec se vyrobí provizorní štítek motoru.

K výše uvedenému postupu je nutné říci, že je to řešení nouzové, nedávající 100% výsledky a není bez rizika pro motor.
Nutno podotknout, že ponecháte-li zjišťování opravdu odborné motorářské a navijářské firmě má naprosto jiné možnosti zjišťování, co je to za motor. Mimo měřicího vybavení (booster transformátor, dynamometr, vibrometr...) mají i ohromné zkušenosti a mají jednu možnost v případě pochyb motor rozebrat a podle způsobu a druhu vinutí a pólů poznat mnohem více mnohem rychleji, co je to za motor.
Navíc vám prověří ložiska a izolační stav atd.  
Prostě motor nad 1,5kW už není tak laciný, aby se s ním prováděla identifikace nouzovou metodou.

Děkuji p. Kurkovi za obsáhlou odpověď.
V příloze posílám fotku štítku motoru a zapojení svorkovnice. Omluvte kvalitu fotek, motor je v dost nedostupném místě.

Podle aktuálního zapojení se o Dahlander nejspíš nejedná, jelikož jsou použity pouze dva stykače, každý pro jednu rychlost.

Mohu zapojit motor 1:1 jak je teď, ale rád bych věděl o co se jedná abych třeba nekopíroval nějakou chybu...

ještě jedna fotka...

No a hned je veseleji.
Ze štítku se po propasírování přes program dá vyčíst toto:


Papcel je strojírenská firma (i podle grafické zanačky souhlasí ) ... dodnes činná, tzn. s archívem
Asynchronní motor 3fázový ... i kdyby byl převinutý, jiný nebude
Motor U160LI 42 .... osová výška 160mm, dlouhý rotor, přepínání 4/2pól
Výrobní číslo 7528181 ... u Papcelu by šel dohledat
12-16kW    .... poměr výkonů 1,3 odpovídá Dahlanderu
D - YY         .... odpovídá Dahlanderu
380V
25,4A   ... stejný v D i v YY
50Hz
740 - 2910 ot/min  
rok výroby 1991 - odpovídá ČSSR


Nevím, jestli jde Dahlander převinout na dvě nezávislá vinutí. Ta jediná používají jen dva stykače. Jestli to jde, měl by motor naprosto jiné parametry a výkonově by byl o hodně níže. Proč by to ale dělali, to nevím.

Jestli tam jsou opravdu jen dva stykače, je možnost, že se používaly jen vyšší otáčky.
Jednodušší by bylo použít pro jedinou rychlost jen jeden stykač, ale údržbáři jsou někdy z Dahlanderů na větvi a spáchají leccos.

Takže bych postupoval podle standardního zapojení svorkovnice, přívody odpojil a ohmmetrem měřil  (stejně se musí přelisovat jedno oko a vyčistit zkorodované kontaktní spoje). Zapojení se dvěma nezávislými vinutími by neměla galvanické spojení mezi sebou. Dahlander ano.
Vývodky i těsnění víka je v zoufalém stavu, vlhkost jde dovnitř, to je nutné opravit minimálně.
Ten motor by si podle stavu zasloužil jít na dílnu, ložiska a izolační stav ani nechci vidět. Jestli dlouho stál, chce vinutí aspoň vysušit ss proudem. Zapnutí v tomto stavu může být jeho smrt.

Mimochodem do víčka svorkovnice jste se díval jestli zde není reliéf zevnitř či zvenčí?
Fotky zapojení stykačů by řekly více.

Já jsem proud rozluštil jako 25 - 34 A, což odpovídá i nastaveni motorových ochran u jednotlivých stykačů.

Motor je v provozu i když celá instalace kolem je v havarijním stavu. Viditelně se změní otáčky, při změně sepnutého stykače. Do vyšších otáček se motor rozbíhá tak, že se zapne na pomalejší a po chvíli se zapne na vyšší. Pokus o zapnutí na vysoké otáčky přímo končí vypadnutím jističe 40A charakteristik y M.

Schéma připojení motoru nemám, ale asi mi nic jiného než to celé propískat nezbude...

Ve víčku svorkovnice ani na není nic vidět...

Zítra se zkusím obrátit na papcel, zda nebudou mít nějakou dokumentaci.

Ještě tedy foto zapojení stykačů. Jedná se o ty v horní části rozvaděče. Ty dva dole ovládají jiný stroj...

Tohle zapojení stykačů je čistokrevné zapojení motoru se dvěma nezávislými vinutími.
Blokování velkých stykačů křížově proti sobě vylučuje zapojení Dahlander. Tím se vylučuje možnost, že by malý hvězdový stykač byl umístěn někde  jinde u  řízení rozběhu. U Dahlandera se blokují velké stykače jen jedním směrem, druhý směr je na hvězdový stykač.
Takže buď bude motor převinutý, nebo je to Dahlander, ale je zapojen mně neznámým způsobem.

Psal jsem na Papcel... Zatím bez odpovědi.

Dále jsem měl tendenci změřit odpor mezi jednotlivými svorkami motoru Bohužel měření multimetrem se ukázalo jako špatný nápad. Hodnota odporu se měnila v rozsahu 0,5-50 ohmu podle přítlaku. To dávám za vinu nízkému napětí na hrotech. Napadlo mně měření realizovat nepřímo laboratorním zdrojem SS napětí s proudovým omezením nastaveným cca na 500mA. Nemůžu tímto napáchat nějakou škodu na motoru? Nebo mám použít nějaký jiný způsob měření?

Ještě pro pobavení přikládám jednu fotku...

přiloha

Měření multimetrem špatné není ;),  jen musíte měřit mV přímo na okách vinutí.
A do šroubů prát velký proud. Nejméně 2A. Když máte laboratorní zdroj, je to snažší, protože jej přepnete do zdroje proudu a přivedete tento proud na šrouby svorkovnice.
A na okách měříte kroty multimetru DC napětí na vinutí. Kelvinova metoda vylepšená zdrojem proudu.
Uvědomte si, že vinutím tohoto motoru teče za provozu proud 25A a ten udělá na činném odporu vinutí stejné oteplení, jako proud stejnosměrný. Takže jestli máte slušný laboratorní zdroj, klidně můžete měřit 10A a napětí v milivoltech dává odpor v desetinách milioohmu.

Mimochodem na přesnosti měření vůbec nezáleží, potřebujete zjistit jen které spojení vinutí je menšího odporu (paralelní). A na zjištění zda jde o Dahlander, nebo jestli jde o dvě nezávislá vinutí, tak na to stačí  obyčejný šlusmetr. Jsou-li vinutí galvanicky spojená či ne.

Nechci být zlým prorokem, ale vypadá to, že motor byl již převíjen. Usazuji tak z barvy a způsobu připojení vodičů od vinutí. A ani svorkovnice neodpovídá. Takže bych doporučoval se obrátit na nějaký odborný servis motorů, aby vám zjistili zapojení motoru, odzkoušeli a případně navrhli řešení při nějaké závadě např. nízký izolační stav apod. A určitě by nebylo od věci aby vám na elektromotor udělali nový řádně čitelný štítek. na druhé straně musím velmi kladně ohodnotit předcházející příspěvky, jak odborně popsali případné možnosti zapojení. Ale zcela otevřeně, zkoušet to laicky pod plným napětím je dost velké riziko. A je tady pak ještě i druhá stránka. Při zkoušení naprázdno se to může točit, ale při zatížení při nesprávném zapojení se to nemusí točit vůbec a navíc může lehce dojít k poškození vinutí.

Ano, to je stinná stránka zkoušení žehem. Trochu se to pozná podle proudu naprázdno, je v jednom z vinutí moc vysoký.
Z těchto důvodů je dobré uzel hvězdy Dahlanderu nedělat klemou na svorkách, ale vyvést jej do svorek, nebo ke stykačům, aby šel měřit proud do uzlu.

On se vůbec Dahlanerovský motor bez rozebrání špatně servisuje, Jsou v něm skryté uzlové vnitřní propoje, které u normálního motoru jsou dostupné přímo ze svorkovnice.

Navíc je Dahlanderovský motor nesmírně citlivý na kvalitu a správné sepnutí stykače nebo spínače hvězdy.
Pokud není hvězda Dahlanderu sepnuta alespoň několik desítek milisekund před připojením napájení, jdou vinutí proti sobě a teče extrémní proud. Většinou jedno z těchto vinutí odejde.
Pudové zkoušení  zapojení motoru Dahlander ("buď to pude,nebo nepude") většinou skončí jeho destrukcí.

I z těchto důvodů se Dahlander nehodí do provozů s nízkou úrovní obsluh, údržby a projekce.

Možná z těchto důvodů skončil originální dahlanderovský motor kutru převinutím na motor se dvěma nezávislými vinutími.
Rozvaděč rozhodně není profi práce, ale předělávka nějaké údržby velmi pochybné odborné a řemeslnné kvality. Z původního rozvaděče asi zbyl ze zapojení jen propoj mezi prvním stykačem a tepelnou ochranou.

Docela by bylo zajímavé se podívat na štítek motoru míchačky ovládaný spodním párem stykačů. Podle zapojení stykačů šlo také o dvouběhový. Ale nyní je levý propálený stykač "profesionálně" odstaven.  A tak je možné, že na konci už je nyní jen obyčejný motor.

I když se to může jevit podivné oba stykače u míchačky fungují... Zatím nebyl prostor se míchačce více věnovat, ale na první pohled v ní jsou dva samostatné motory, každý ovládaný jedním stykačem a pohánějící jednu "vrtuli"...

Vycházel jsem z odpojeného živého drátu dávajícího různým lidem různé rány.

V tom případě jedan z vrtulí podle té fotky vůbec není chráněna proti přetížení a původní zapojení bylo na 1 dvourychlostní a nyní je přepojené. Až se mi chce říci přeprasené.