Diskuse Elektrika.cz

Revizny technik na bleskozvody mi navrhol bleskozvod pre rekonstrukciu RD - navrh prikladam. Na kazdy zvod (7 zvodov) mi navrhol 2x zemniace tyce dlzky 2m. Teda celkovo 14 tyci. Avsak do neistoty ma dostal pracovnik vo velkoobchodnom sklade s elektromateria lom. Ze sa mu to zda strasne vela - predimenzovane ...
Je podla vas pocet zemniacich tyci v poriadku?

Neudržel jsem se abych nereagoval!
Od kdy revizní technik navrhuje? Pokud není součastně i projektantem, pak jako revizní technik kontroluje skutečnost vůči projektu.
A od kdy pracovník velkoobchodu má co kafrat do projektu? Velkoobchod je od toho aby dodal to, co se požaduje.

O tom, co dokáží někteří skladníci vylhat, by se mohly psát romány. Ostatně už máme několik případů.

Tedy nepátrejte po správné odpovědi zde v diskusích, ale kontaktujte projektanta. Ten to odpovědně posoudí podle aktuální platné EN 62 305.

Ono i dvě zemnící tyčky na svod mohou být málo...
Zkuste tu vyhledat nějaké téma, kde se to rozebíralo a můžete si udělat obrázek...
Raději než zatloukat mnoho zemnících tyčí, tak udělat okružní vedení (v zemi) a to doplnit tyčkami, pro každý svod jednu tyčku. Z výkresu to není poznat, jestli je to možné nebo není...

Myslím, že není nejšťastnější připojovat komínky co lezou na střechu na jímací vedení...
Pod dáte vodorovné podpěry od sebe dál jak 1m, tak bude u ALMgSi k průvěsu, i když bude správně zakroucený...

Teoreticky by dve na 70Ω pre zvod aj mohli vystačiť  :)

Páni, dakujem za reakcie.
Moj revizny technik je sucasne aj projektantom uvedeného navrhu. S pracovníkom skladu mate pravdu, ale prislo mi, ze pan ma predsa len prehlad aky a kolko materialu bezne vydava pre maloodberatelo v.
Spravenie okruzneho vedenia sme zavrhli hned, vzhladom na jestvujuce betonove chodniky a prijazdovu cestu.
Viem, ze na dimenzovanie ma vplyv aj zlozenie pody, kt. mimochodom je podla uzemneho planu hodnotena ako stredne tazka poda (hlinita, fluvizeme).
Co ste mali na mysli pod kominkami? Nemali by sa kominy (koncia vyssie ako hreben strechy) pripajat k na zberacie vedenie?

Slabý revizák, slabý projektant.... .
upevnenie vedenia max 1 m, uholník je prežitok, existujú elegantnejšie riešenia, vyústenia potrubí na streche sa umiestňujú do ochranného priestoru bleskozvodu (zachytávacej sústavy),  nespomenul rešenie "slepých koncov",  skúšobná svorka môže byť umiestnená aj v šachte v chodníku a pod.,  
Neverím, že sa nedá aspoň čiastočne priblížiť okružnému vedeniu. Min. by som vždy aspoň dva zvody spojil pásovinou v tvare U, na voľné konce zatĺcť zemniace tyče, do lomov pripojiť zvody - rovnomernejšie rozdelenie prúdu do zeme. Na čo to však píšem. podporujem nekalú konkurenciu - pán by toto a vela ďalšieho mal vedieť, pokiaľ je "od fochu" a aspoň trošku sa vzdeláva. Nájdite si reálneho odborníka.

Nejsem expert pres hromosvody ale uz z principu bych se zemnicim tycim vyhnul. To je spis znouze ctnost. Kvalitne se to nemuze rovnat spravne ulozene pasovine. Druha vec, lepsi nemit zadny hromosvod nez ten spatne provedeny.

Nazory prodavacu z marketu nebo elektra nebrat. Co clovek vi, jakou maji kvalifikaci nebo zkusenosti.

Nechci žádnému prodavači křivdit, ale ve srovnáním s tím, kdo o hromosvodech opravdu něco ví, tak profese prodavače v elektrotechnic kém velkoobchodě je vzdálená asi jako malíř pokojů a akademický malíř.

Presne tak. Ty jsou radi ze maji kseft a podle toho mohou ty nazory vypadat. Vec dalsi, oni se pod nic nepodepisou, tak se to dobre kybicuje.

Muj nazor je, lepsi rozbit par chodnicku a udelat tu nejdulezi cast hromosvodu poctive. Nez mit "draty" na strese na paradu, revizi podmaznout a pak cekat ze pri bource, zabloudi blesk misto do zeme do instalace pres HOP.

V čem je lepší nemít žádný hromosvod než hromosvod špatně provedený. Napadá mě jediné, a to klid revizáka, kterej by se pod to podepsal....

Tak to si myslím taky. Špatně provedený hromosvod protáhne bleskový proud nechtěnými místy (zhruba příklad chata Jizerka). Objektu bez hromosvodu se blesk možná vyhne.

O kolik se instalací hromosvodu zvýší pravděpodobnos t, že "přitáhne blesk"...
O kolik se zvýší pravděpodobnos t, že i blbě udělaný hromosvod svede větší část bleskového proudu do země plánovanou cestou....
O kolik výš vytáhneme potenciál země oproti potenciálu země na anténě (anténním stožáru),  nebo např. rozvodu osvětlení na půdě domku....

O zadnyho revizaka tu nejde. Za prachy vam kdejakej RT napise od stolu co chcete.

Vsak ono to ma svou logiku, jinak dobre udelanej hromosvod se spatnym zemnicem je prusvih. Z jimaci soustavy muze dojit k preskoku na okolni predmety. Vetsina elektrikaru pospojuje zemnic hromosvodu s PEN vodicem pres HOP, coz v tomhle pripade muze byt devastacni. A to nemluvim o tom ze cesty mohou vest pres anteny na strese, nebo bude v okoli objektu krokove napeti.

Jednoduse lze odvodit fyziky na obecni skole, ze objekt bez hromosvodu nic nepritahuje na rozdil od domu co ho ma.

Vhledem k tomu, že jste neuvedl třídu LPS nelze posoudit, jestli je délka zemnících tyčí dostatečná. Pokud budem uvažovat LPSIII, bude minimální délka jednoho zemniče 2,5m. (ČSN EN 62305-3 5.4.2.1, obr. 3) Vzhledem k tomu, že se doporučuje 0,5m pod povrchem nepočítat (ČSN EN 62305-3 5.4.3 Poznámka 2),  bylo by to v pořádku. Nemusí se dodržet, pokud dosáhnete min. 10Ohm. Ale jak říkám, nevíme skoro nic...

Předpokládám, že projekt je navržený jako elektricky izolovaná soustava (dodržení "s"),  bez ohledu na průvodní text, který si autor kopíruje zřejmě ještě z platnosti (a aplikace) hromosvodů "dle" ČSN 341390. Nevidím totiž nikde propojení s vodivými částmi stavby, tak aby se předešlo nebezpečnému jiskření  (ČSN EN 62305-3 6.2, 6.3). Z tohoto důvodu bude podstatné, aby byl odpor jednotlivých zemničů (svodů) co nejvyrovnanějš í (nejmenší by neměl být menší než 1/2 největšího - podle ČSN EN 62305 tab. 12 by se to mělo týkat dvou sousedních svodů, ale vzal bych to celkově, protože co jsou sousední svody? Jsou to dva vedle sebe na obvodu nebo ve vašem případě třeba 3,5, které k sobě mají elektricky stejně daleko jako 3,4 a 4,5....),  tak aby to nezkomplikoval o výpočet dostatečné vzdálenosti koeficientem kc, který by se musel uvažovat 1.

Pak bych měl k tomu návrhu ještě pár poznámek, ale na to se neptáte...

Správným "začátkem" návrhu uzemnění by mělo být změření měrné vodivosti půdy v místě instalace uzemnění. Ideální je vědět něco o tom jaké je podloží, jestli je to jíl, navážka, skála,...  To napoví co tam zatlouci nebo zakopat.
Pak je velký rozdíl jestli to bude provedené jako zemnicí soustava A nebo B.
Ale do toho rozhodně nemůže kecat prodavač!

A jestli je lepší špatný hromosvod nebo žádný?

Tak mi ukažte objekt, kde není "žádný"!
V okamžiku, kdy si dám na střechu jakoukoliv anténu, kdy budu mít v podkroví, pod střechou,... jakýkoliv rozvod z vodivého materiálu, i když to primárně nebylo vybudováno jako hromosvod, může se to při bouřce jako hromosvod zachovat, bohužel jako hromosvod naprosto nevyhovujícího provedení!!

Podle mého názoru, čím více je vodivých předmětů na objektu, navíc ještě dobře spojených se zemí a čím jsou tyto předměty výše nebo ještě zvětšují výšku objektu nad okolním, tím je pravděpodobnos t zásahu blesku větší.
Ten kdo nainstaluje např. anténu na nevhodné místo na objektu s hromosvodem nebo bez něho, tak riskuje, že při zásahu bleskem sjede tento blesk po kabelu od antény dovnitř do objektu.
Nikomu nebráním, aby si pořídil hromosvod, myslím si, že by to měl být, ale klasický dobře udělaný hromosvod bez chyb a závad, aby nedošlo jeho instalací ke zvýšení nebezpečí.

Vážení páni, som velmi vdacny za vasu odborne nazory a diskusiu. Ano jedna sa  o triedu LPSIII. Co sa tyka spojenia s vodivymi castami stavby je zberne vedenie napojene na dazdove odkvapy a zberna tyc bude aj na kominoch, kt. su na objekte 2. Mysleli ste to tak? Alebo prepojenie s akymi vodivymi castami stavby ste mali na mysli? Obidva kominy su vlozkovane antikorovymi rurami zakoncene pozinkovanou strieskou. Musia sa aj tie pripojit k zemniacej sustave?

Nechte si zpracovat projektovou dokumentaci nějakým opravdovým projektantem.
Diskuse není vytvářením online dokumentace zdarma.

To co jste sem vyvěsil a to co vám k tomu nabulíkoval je kromě vyhození peněz i vytvoření život ohrožujícího stavu při zásahu bleskem.

Jestli toho mazala budete chtít zažalovat, rád dodám vašemu právníkovi argumentaci zdarma, nebo vám doporučím opravdového projektanta.


Jinak tady v diskuzích pláčete na špatném hrobě, vaše peníze má ten mazal a chechtá se jak vás natáhl.

Musím se připojit k Mirkovi, návrh pana RT zastaralý. Patří k těm návrhům, udělejto to protože se to tak dělá.
Budete mít ošklivou instalaci, která navíc nebude pořádně fungovat. Zkusil jste si vyměnit zkušební svorku ve výšce 1,8 m. To si musíte vzít stoličku nebo žebříček. A přitom nejvíce závad na hromosvodech začínají na zkušebních svorkách.

Co furt máte se zkušební svorkou to je takový problém jít v kuse ze země na střechu?

V nerezu? Kromě toho, že to bude drahé materiálově to bude drahé i na práci. Navíc to lehce (ne neřešitelně) zkomplikuje revizní měření, zejména v případě oblíbeného (min u mě) vedení svodů po okapech.
Proč, naprosto bez problémů. Je to cca ve výšce očí nebo lehce pod ;D

Každý spoj byť provedený špičkovou svorkou snižuje kvalitu výsledku.
V tomto konkretním případě by s měřením neměl být problém nijaký, pokud budu mít změřeno uzemnění předem.

Obávám se, že při přímém úderu blesku rozdíl mezi dobře dotaženou svorkou, nebo svodem bez svorky, nebude prakticky významný. Horší to bude s tepelnými účinky na staré zrezlé svorce, ani na takových jsem ovšem nikdy nenarazil na významné poškození ani u objektů, do kterých určitě tluče. U samotného úderu, nebo těsně po něm, jsem se nikdy ke své smůle nenacházel, rád bych to jednou viděl z první řady.

A co periodická revize? U zemniče B, Ok, celkový odpor uzemnění změřím, změřím i celistvost smyček.

Co zemniče typu A?

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,26260.0.html
Alebo pozrite si napríklad tento.
http://eshop.micronix.cz/merici-technika/revizni-pristroje/revizni-pristroje/merice-zemnich-odporu/ms-2301.html

Vždy mě zaráží a zaráželo, když přišel borec od elektrofirmy a řekl svým mistrům...."tady vykopejte 30cm drážku cca 4m dlouhou, zaražte metr od domu a pak následně po 2m obě tyče, propojte je desítkou pozinkem, vyveďte jí fasády aby koukaly ze země cca 2m a běžte od toho"

Ta NEJ tyč křížového profilu délky 1m o průměru 50mm při min. rezistivitě půdy 50 Ohm/metr v počtu dvou kusů dají cca 17 Ohmů. Ano, připočítám k tomu 3m desítky což je pomalu nic.
Vždy bych brečel.

Mám hromosvod se 2 svody, zemniče typu A nebo i B, ono je to nakonec jedno. Jak zjistím bez rozpojení, který z nich je špatný? A ono nakonce nemusí být špatný ani zemnič, stačí na jímací soustavě blbě udělaný spoj..... Což pak platí i pro více svodů.
Klešťáky pro měření odporů smyčky (schválně nepíšu zemních odporů) samozřejmě znám, ale ty nevyřeší vše. 

No na následné revize v oblasti domků moc nevěřím a i kdyby tak revizák stejně musí zaúčelem kontroly vylézt na střechu kde si může svody i odpojit.
Nebo si je řízne a zaspojkuje což sebou přináší otázku existence vhodné spojky a pak jednu šťouravou a sice bude se bez svorky i se svorkou jednat o ochranu s identickými parametry vztaženými k návrhu?

.... a zdemontovat svody z okapů aby měřil jen ten zemnič .....
Na revize na RD sice nevěříš, ale každý  rok se jich pár před sezónou dělá.
Osobně v té svorce problém nevidím. Mluvím teda o kvalitní svorce v kategorii "H",  a cenové úrovni kolem 50-60Kč v katalogové ceně bez DPH.
Samozřejmě u parodie za 20Kč bych měl taky obavy...

Z logiky samotného princípu slučky máte samozrejme pravdu.
Bol som pri meraní s ms2301 na rozsiahlej škole so 17 zvodmi, kde je A uzemnenie isté. Meraný bol každý zvod samostatne a hodnoty boli až príliš rozdielne . Dokonca sa zvody merali opakovane pri zemi a na streche s takmer identickými hodnotami. Na zvode 1 napríklad 8 ohm a na zvode 12 trebárs 60ohm. A to stále rovnako s minimálnymi rozdielmi aj po častejších opakovaných meraniach.
Pri overovaní týchto hodnôt  meraním sondami po rozpojení som už nebol, celkom by ma zaujímalo, či má niekto podobnú skúsenosť.
Príležitostne si vystačím s mi2126, ten ale samozrejme nie je o slučkách.

Já provádím měření následovně:
 Když vím co je to za objekt a jak je provedené uzemnění. Vše spojeno se základovým zemničem/okružní vedení. Nebo jestli má každý svod samostatný zemnič.
 - Když je v zemi vše spojeno
- změřím se sondami (C.A.6116N) celkový odpor uzemnění, minimálně na dvou místech - do úhlopříčky objektu, pochopitelně s připojeným a odpojeným PEN
- klešťákem (C.A.6416) si oběhnu ostatní svody, jestli ty jsou v pořádku a ukáže to rozumnou hodnotu smyčky
 - když jsou zemniče samostatné
- musí se provést měření každého svodu samostatně trojvodičově, což je teda brutální opruz, když má dům moc svodů...

Ta chyba, ktora je aj v tomto projekte - vzdialenost medzi podperami je na Slovensku hadam nejake pravdilo. Presli mi rukami stovky projektov ale tato chyba bola hadam v kazdom - 1,2m...1,5m...alebo horizontalne 1,5m a vertikalne 1,2m, uz bolo vselico ... Ja neviem kde nato ti projektanti chodia, zakazdym sa cudujem ci som si to ja niekde blbo vsimol alebo kde je zase chyba...

Alebo typicky projekt bleskozvodu: "Cca kazdych 15 metrov od seba vytiahnite pasovinu na plasti budovy a to bude dobre.. " a potom chcu realizaciu (teda vykaz vymer, projekt, realizaciu aj OPaOS v jednom) a najlepsie zadarmo, lebo oni pripravili vsetko tak, ako im "znamy, miestny, ..." poradil..