Diskuse Elektrika.cz

Jednou z důležitých činností při návrhu dimenzování rozvodů je stanovení součinitelů náročnosti (pro průmyslové provozovny) nebo soudobosti (pro budovy pro bydlení). Součinitele náročnosti pro průmyslové provozovny jsou uvedeny v ČSN 341610. Tato ČSN však pochází z roku 1963 a uvedené součinitele již podle mého názoru neodpovídají současnému stavu techniky (používání polovodičových měničů, NC strojů, nových technologií atd). V budovách pro bydlení se soudobost stanovuje podle ČSN 332130 z roku 1983 se změnou v roce 1994. Ani v tomto případě zde není zohledněno používání nových, energeticky náročných spotřebičů v domácnostech (klimatizace, myčky nádobí, sušičky prádla atd). Pro řadu oborů pak nejsou součinitele náročnosti stanoveny vůbec (školství, obchod, služby, zdravotnictví). Nevite, zda existují nějaké příručky, pomůcky nebo zahraniční normy, z nichž by bylo možné tyto důležité a aktuální údaje zjistit?

U některých provozů těžko najdete nějaké tabulkové koeficienty. Zde je nejjistější používat vlastní zkušenosti z podobných provozů.
Osobně to vždy zkouším nějak propočítat, ale nějaký univerzální návod na to nemám. Beru hlavně v úvahu nejméně příznivý stav. Také není od věci občas změřit odebíraný proud v různých provozech, pro kontrolu i pro další přehled. Určitou nápovědou je také spotřeba el. energie za nějaké období.
Je tu také možnost použití přednostních relé, některé problémy mohou být odstraněny poučením obsluhy.

Problém dnes je, že když se to vše propočítá na jistotu, tak je pomalu většinou i u malého objektu potřeba vlastní transformátor vn/nn, nebo ještě lépe vlastní malý atomový reaktůrek.  :) Např. v mé kulturákové branži: V nově rekonstruované m objektu se sejde lepší ples s doprovodným programem. Všude světlo, scénické osvětlení jeviště, světelný park hudební skupiny, hledištní osvětlení, hospoda jede na plno, výkonná klimatizace jen sviští...,  zátěž v každé fázi jiná, při značném množství mobilní techniky hudebních skupin jen velmi nepravděpodobn ě rovnoměrně rozdělená. A přívodní kabel do domu je ještě z dob 70.let AYKY 4Bx70. To se ale děje jen párkrát za rok. Jinak teče při většině akcí přívodním kabelem proud zhruba 3x20-50A. To je pak odhad součinitele náročnosti - na to aby byl člověk i režisérem.  :) Tlak investora je pochopitelně na stanovení co nejmenšího hlavního jištění z důvodu nízkého paušálu a o výměně stávajícího přívodního vedení nechce zpravidla ani slyšet. Navíc je tu ve většině případů i problém s rezervami RZ. Jedinou metodou, jak se zde dopátrat maximálního příkonu je důkladné promyšlení těch nejnáročnějšíc h, avšak opravdu reálných konstelací. Stejně to vyjde o dost více, než povolí možnosti distributora el. energie.

Neodpovím přímo na otázku, ale ze zkušeností s bytovými domy se koeficienty pohybují cca: od 2 bytů 0,77, 5 bytů 0,56, 10 bytů 0,45, 20 bytů 0,38.... Také jsem ale nikde nenelezl přesné určení. Ono to asi také nejde vzhledem k různému vybavení bytů spotřebiči atd. Myslím, že by toto měl zohlednit projektant ze své zkušenosti a z podkladů investora.

Přiznám se že nechápu, proč bylo možné před desítkami let součinitele náročnosti stanovit a dnes je to problém. V době, kdy existují digitální elektroměry a počítače by přece mělo být relativně snadné pořídit dostatečně velký soubor měření v nejrůznějších provozovnách nebo objektech, tento soubor měření statisticky zpracovat a zpracované hodnoty zveřejnit - alespoň jako informaci nebo doporučení. Je-li dnes dimenzování rozvodů velmi podrobně řešeno v ČSN 332000-5-523 a v souvisejících normách, pak nevím, proč by tak důležitá data jako jsou součinitele náročnosti nebo soudobosti měla být jen odhadována podle zkušeností projektantů. Jsou přece i začínající projektanti bez praktických zkušeností nebo i zkušení projektanti, kteří určitý druh provozovny nebo objektu projektují poprvé a ti uvedené informace potřebují.

Já to vidím takto.
Soudobost je bezrozměrné číslo a nemá s enrgetickou náročností co dělat. Když budeme uvažovat spotřebiče z 1963 a soudobosti z té doby, tak určitě např. sušičky, pračky a myčky nemají soudobost větší, jak třeba obvody světelné. Např. večer svítí každý, ale nesuší. Při návrhu sítí se "těžké" spotřebiče dostanou do vzorce svým instalovaným příkonem. 
(samozřejmě mluvím o bytech, nikoliv o průmyslu)

Součinitel náročnosti je podle ČSN 341610 podíl maxima a instalovaného výkonu. Součin instalovaného výkonu a součinitele náročnosti nám dává výpočtové zatížení. Součinitel náročnosti je tedy v zásadě totéž, co soudobost (viz též příloha 2 ČSN 332130). Projektuji převážně v průmyslu a podle mých praktických zkušeností zde již součinitele náročnosti uváděné v ČSN 341610 neodpovídají dnešní realitě. Pokud se týká bytové výstavby, máte do jisté míry pravdu. Měl jsem na mysli spíše maximální soudobé příkony bytů podle čl. 4.6.9 a tab. 3 ČSN 332130.

V příloze je uveden vzorec pro výpočet soudobosti a dále příklady výpočtů.  Na řádku č. 13 je chyba, patří tam hodnota 0,42.   

Mno, nevim jak u bytovych domu, ale soudobost spotreby napr. male obce nekde uz na trafostanici je az zarazejicne vyznamna. 8)

Pokud uvazujete typicky vzorek "mala obec s 1 TS" - tj. vetsina, co elektrinou jen sviti, par primotoparu a nekolik podnikatelskyc h odberu + urad, nejake to ver. osvetleni, apd.,  pak se na trafostanici obvykle uplatnuje v dobe maxima pouze cca 5% ze sumy velikosti hlavnich jisticu!
Dost velkym specifikem je vyuziti velikosti hlavnich jisticu u jednotlivych odberatelu, ktere je obvykle prabidne, rozhozeni 1f odberu mezi jednotlive faze je nevyvazene, coz samozrejme distributori vitaji s povdekem. I ti "nejlepe rozfazovani" odberatele vytezi svuj hlavni jistic stezi na 40%... 8)