Diskuse Elektrika.cz

Dovolím si dotaz na který sám neznám přesnou odpověď z mé krátké praxe, protože jsem se s ničím podobným doposud nesetkal a ani o tom zatím neslyšel. Sám zatím takovou instalaci neprovádím, ale přišlo mi to jako hodně zásadní takovou věc řešit před samotným provedením instalace v rámci projektu.

Používá se proudový chránič a je to vůbec vhodné u koncertních sálů, pódií kam hudební skupiny připojují současnou audio techniku? Litera normy pro zásuvkové obvody je zřejmá. Ale jak je to v reálu? Nepředstavují moderní elektronické nástroje a technika problém pro okruh s chráničem? A nebavme se teď o projektu. Ledničku každý raději taky připojíme do zásuvky bez chrániče.

Možná byste trochu nasměroval odpovědi kdybyste naznačil jako "kdo" se ptáte...

Proudový chránič mě nějaký přínos pro bezpečný provoz elektrických zařízení a spotřebičů, takže debata o jeho osazení o nových rozvodů je poněkud hloupá.

Není žádnou vyjímkou, že kapely mají svůj "rozvaděč",  kde je proudový chránič, jističe a vše důsledně v TN-C-S.
K tomu mají různé přívodní kabely, aby se mohli připojit na různých místech. I když se připojují na síť TN-C, dál mají vše v "S",  čímž kromě bezpečnosti eliminují i možnost toku nějakých vyrovnávacích proudů (zbytky pracovních proudů PEN vodiče pokud si hledají cesty po stínění aparatury dokážou pořádně potrápit)
To je zásada, kterou je vhodné použít i "doma" - všechnu audio/video techniku, která je nějak galvanicky propojena, napájet z jednoho okruhu v "S",  ideálně z jednoho zásuvkového vývodu.

Ptám se z vlastního zájmu, žádná záludnost za tím není. Vím, že vše vyřeší projektant v PD, ale bude to vždy ku prospěchu věci kdy u pódia bude osazení všech zásuvek proudovým chráničem? Neznám tak dokonale současnou audio techniku a nevím jak se chová který nástroj a další podpůrná technika. Nechci si doma budovat vlastní nahrávací studio. Zajímá mě to spíše z hlediska praxe.

Pokud chcete "bezpečnou" instalaci, jsou ještě jiné způsoby jak to provést.
Chránič má také své problémy při provozu.
Co tak třeba izolované trafo a podobně, když už chcete více bezpečnosti.

Zrovna pro hudební aparatury je nutné osazení proudového chrániče s reziduálním vyp. proudem nepřekračjící 30mA.
Za svoji krátkou hudební kariéru jsem měl tu možnost 2x vidět kroutícího se muzikanta a popálené ruce od strun. A mohu jen potvrdit, že jim to milé vůbec nebylo. Kamarád baskytarista měl na ruce i vypálenou strunu.
Hudební aparatury nemají ani v součtu takové unikající proudy, aby během produkce chránič samovolně vybavoval. A pokud vybavuje, je chyba v aparatuře nebo prodlužovacích kabelech. Ale to je už věc jiná. Na tyto věci by měla být vystavována samostatná pravidelná revize.

Pane Reinisch, měl byste se ale také zamyslet nad ochranou proti přepětí. Proudový chránič řeší u aparatury "pouze" bezpečnost osob, ale vůbec ne ochranu zařízení. A moderní audioaparatura představuje často nemalou hodnotu. A tu by jste měl chránit proti různým přepětím ze sítě - pokud se připojujete na různých štacích, kde nevíte, co se tam v síti může všechno dít.....

Trochu z praxe: Pavel Horský, coby též muzikant, to tu již naznačil poměrně výstižně. Na druhé straně je třeba ale rozlišovat aparatury a jejich mobilní rozvody čistě v majetku muzikantů a pak větší aparatury, se kterými se živí profíci. Opravdu děsivé hrůzy ála rozpadající se zásuvkové psy, částečně povytrhané kabely z vidlic, dvojlinkové prodlužky po dědečkovi není až zas tak nic neobvyklého jak např. u mladých punk-rockových garážových uskupení, tak postarších fotrů z vesnického tanečňáku. V tomto případě je tedy 30mA chránič na okruhu 230V zásuvek velkým přínosem.
Něco jiného je přívod pětipóvé 32A zásuvky na pódiu, do které se především připojují "profíci" svoji rozvodnicí v 19" racku. Ta nejčastěji obsahuje několik jednofázových vývodů: vývody pro sestavy koncových zesilovačů v racku vedle nebo aktivní reprosoustavy, vývod k FOH mixu a samostatný vývod pro tzv. "nástrojovku". Tyto jednotlivé okruhy mají své samostatné jištění, nejlépe chrániče s nadproudovou ochranou (jističochránič e),  aby právě výpadek v okruhu nástrojovky (kytarová a klávesová komba, nástroje, někdy i aktivní odposlechy) nezpůsobil výpadek celé aparatury. V tomto případě ovšem chránič na hlavním přívodu výhodu v dislokaci výpadku degraduje.
Pokud půjde o zásuvku 32A na jevišti kulturáku, která je oficiálně určena jako technologická, nemusí být chráničem osazena. U venkovního pódia již platí jiná ČSN, kde je již proudový chránič 30mA požadován.
A úplně jinou kapitolou je hlavní zásuvka 63A nebo 125A, kde 30mA chránič být nemusí, dodavatel ozvučení-osvětlení-videoprojekce/LED stěny - pódia si připojí svůj rozvaděč. Tyto zásuvky pro mobilní rozvody by již měly mít v okruhu selektivní chránič 300mA pro případy v rámci závažnější havárie, např. poničení kabelu při neúmyslném přejezdu, eliminace vzniku požáru apod.

Přepěťové ochrany slouží v těchto aplikacích pouze na posledním stupni, tj. pro "pohlcení" různých přepěťových špiček, vznikajících vypínáním indukčních zátěží. Přepětí vytvořené např. přerušením nulového vodiče musí hlídat napěťová monitorovací relé a v případě nebezpečí rozpojit prostřednictví m napěťové/podpěťové spouště hlavní spínač mobilní rackové rozvodnice.

Děsivé hrůzy v oboru zapojování audio techniky se opakují bohužel neustále. Revize těchto spotřebičů se většinou neprovádí, případně se nepředloží rozvaděč sbastlený až běda.  Na Portě v Plzni jsem dvoužilový prodlužovák rozstříhal na malé kousky jednomu muzikantovi z Pardubic.

Taky jsem se s jednou "kapelou" hádal. Na jedné straně si stěžovali a chtěli řešit, že když sahnul basák na odposlechový zesilovač, dostal ránu, ale zvukař bránil vlastním tělem prodlužku bez PE, protože "když tam zapojí ten žlutozelenej, tak mu to někdy brumí"  (zle)

Když to není z jednoho "bodu",  ale nastrkají několik prodlužek do několika zásuvek, které u pódia najdou, tak tam asi teče i po stínění ...