Diskuse Elektrika.cz

V prosinci u známého doma došlo k poruše na elektroinstala ci, kdy v elektroměrovém rozvaděči došlo k uvolnění PEN vodiče v zaplombované části u elektroměru. Stará bílá keramická svorkovnice a po tomto došlo k odpálení řídící jednotky na elektrokotli za 9000Kč.

Chci se zeptat zda tuto část vedení vlastní uživatel nebo místní distributor společnost EON, která nám tvrdí, že to už není jejich, ale uživatele. A náhradu škody si má uživatel uhradit ze svého. Elektroinstala ce je ještě stará v hliníku. A na pojišťovně mu navíc prý řekli, že se jedná o přepětí a na toto se pojistka domu nevztahuje.

A na základě čehomu to řekli?
Přerušený PEN a přepětí? Jakou tomu dávají souvislost? Myslím, především tu, že by se z toho vyvlékli! :-)

Přerušením PEN u vícefázové přípojky vznikne přepětí- 400V v obvodech 230V.
Majetek odběratele začíná na pojistkových spodcích v HDS, tudíž svorkovnice v ER je jeho a nese za ni odpovědnost- ačkoliv je zaplombovaná.

Dosti podobná věc se stala známému. Uvolněný PEN - odpálená pračka, ventilátor v koupelně, nějaký světla, fáze na kolíku, napětí cestovalo všemi směry...

Pračka naštěstí šla opravit (odešel zdroj),  elektrika se předělala "do mědi" a je klid... Vše samozřejmě ze svého.

Asi bych dodržoval terminologii.
Přepětí není nadpětí.
Často se to zaměňuje a zlehčuje, což je náš národní sport.
Přičemž pojišťovny nekryjí přepětí (pulsní, či atmosférické),  pokud to není ve smlouvě uvedeno. Nadpětí a podpětí má často svého viníka.

Toliko ze slov jednoho pojišťováka.

Kde je to definováno?

Ve smlouvách s pojišťovnami je vyjmuto z plnění to, co bylo poškozeno pulsním nebo atmosférickým přepětím. Přičemž nejmenovaný pojišťovák (evidentně znalý problematiky) podotkl, že hodně lidí neví, že nadpětí není přepětí. A podivoval se, že to neví ani někteří elektrikáři.

Mne se neptej kde je to definováno. Nejsem normožrout, mám jinou práci. Pouze konstatuji, to co se k tomuto tématu často opakuje.

A k tomu dodává více lidí, že pokud takto postižený uživatel nenajde elektrikáře, který by ho obhájil, má se obrátit na Unii soudních znalců ...

Já v žádné ČSN rozdíl mezi nadpětím a přepětím neviděl (ani slovo nadpětí),  proto se ptám.
Pokud je to někde uvedeno v pojistné smlouvě, pak by to asi bylo platné, ale pojistné smlouvy neznám.
Minulý týden jsem řešil upadlý PEN v JOPce v paneláku včetně posudku na vzniklé škody a po návštěvě pojišťováka prý nebude problém s plněním.

Ten pojišťovák také říkal, že upadlý PEN je jasné plnění. Jen se prý často dožadují plnění za přepětí, když to je ve smlouvě vyloučeno. A ve skutečnosti jde prý o nadpětí způsobené nedbalostí ...

Tak z fyzikálního hlediska je přepětí v podstatě napětí přesahující nejvyšší hodnotu provozního napětí v elektrickém obvodu.

A dle ČSN IEC 60050-151 je článku 151-15-27 definováno přepětí takto:
- napětí, jehož hodnota je vyšší než stanovená mezní hodnota

Takže i upálený PEN dle výše uvedeného může způsobit přepětí. To že pojišťovny považují za přepětí jen přepětí pulzní, což se dělí na přepětí atmosférické a spínací a je definováno jako krátkodobé přepětí trvající řádově nanosekundy až milisekundy, je už věc jiná.

Asi záleží jak jsou sepsány podmínky té které konkrétní pojišťovny. A když nebude chtít plnit, tak se začne hrát oblíbená hra se slovíčky.

To má pravdu, ale tady se EON řídí tím, kde se upálí !
Pokud je za HDS, je to majitele problém, má si dělat pravidelné revize !
Pokud je to na sloupě, před RD (taky jsem to řešil) tak vše platí ze své pojistky a ze svých rezerv EON (mají tam na kontě stovky milonů).... ;)   (dance)
A také, vše zaplatili do koruny, těch TV a SAT, kotle a pod. byla cena dost vysoká . (norm)

Pokud se bude rozlišovat přepětí od impulzního přepětí, pak se nemusí používat termín nadpětí. Asi by nebylo vhodné označovat stejným termínem hodnoty, vyskytující se např. na 130%Un a 1000%Un a časově trvale oproti mikrosekundám.
Další rozpor je v tom, že na  200%Un nebude žádná přepěťová ochrana reagovat.
Tak jaké přepětí?
Asi není možné, aby tento drobný rozdíl interpretovala mezinárodní norma v cizím jazyku. Kdo pracoval v oboru ví ,  o co jde.

Pokud vím, tak se rozlišuje přepětí dočasné - tj. impuls, se kterým si svodič poradí a přepětí trvalé, někdy zvané též lidově nadpětím.

Přesně tak! Vidím to stejně.

Takže podle vás pojišťovna neplní při přepětí, ale plní při nadpětí, a co je nadpětí určí ten, kdo pracoval v oboru?
Dosud jsem žil v omylu, že (zejména v) technických oborech je odborná technologie přesně definována a lidové výrazy (fíčko, antoníček apod. ) nejsou přesně to, čím by se dalo operovat např. v soudním sporu.
Opět vím něco nového, díky.

Většina techniků vidí svět jako stav jedna nebo nula a nic mezitím nepřipouští. Stále se tu volá po přesných definicích, ale jak vidíme jak se snažíme, možné to není. Právník tu stejnou problematiku vnímá zcela odlišnou optikou.

Asi tu nebudeme řešit jak dalece je relevantní třeba "podpěťová a nadpěťová spoušť". Pokud jsem v úvodu zmínil terminologii, tak pro odlišení stavu který v instalaci nastal. Nešlo o přepětí které by řešila přepěťová ochrana. A také jsem uvedl, že pokud tomu někdo nerozumí soudní znalci doporučují se obrátit na Unii soudních znalců, kteří to zájemcům objasní.

Ohledně přepětí - pokud si probereme normy a definice, zjistíme, že jsou
- přepětí hladinové, tedy trvající více než cca 1 minutu
- přepětí pulzní, které trvá mezi 3 sekundami a minutou
- přepětí impulzní s pomalým průběhem - tedy cca 100 ms až 1 s
- přepětí impulzní s rychlým průběhem, tedy s náběhem od 1 mikrosekundy, a příslušným doběhem
- přepětí s velmi rychlým průběhem, například ve vn na kontaktech plynem plněných zařízení...

Které měli pánové na mysli?
Jinak - pojišťovny se brání krýt škodu, kde klient nesplnil požadavky ČSN EN 62305. To ale případ upadlého nuláku není.  ;)

Nevím, co dělá pojišťovna a ani jsem v tomto smyslu žádný názor neprezentoval.  :-[

Pokiaľ sa budeme baviť o prepätiach (nadpätiach) vo verejných distribučných sieťach, rozlišujeme iba dva typy:

1.Vzrasty napätia,  alebo v angl. terminologii často nazývané tzv. Swell - vznikajú ak napätie sieťovej frekvencie, prekročí určitú definovanú hodnotu (najčastejšie je to 110%Un). Vznikajú pri poruchách v sieti, napr. pri poškodení transformátora, pri prerušení PEN vodiča a pod.  Zariadenia pripojené v sieti sa proti týmto prepätiam môžu chrániť nadpäťovými ochranami, preto tieto vzrasty napätia niekto často nazýva aj "nadpätie". Klasické prepäťové ochrany sú tu neúčinné. Poisťovne škody vznikajúce týmito vzrastami napätia (nadpätím) pravdepodobne  uznávajú a riešia ich.            

2. Prechodné (Transientné) prepätia,  ktoré majú väčšinou kmitavý charakter a sú veľmi rýchlo tlmené. Väčšinou trvajú kratšie než niekoľko ms. Vznikajú v dôsledku spínacích procesov v sieti, pri zásahu blesku a pod. V nn sieti môžu dosahovať úroveň až do 6kV. Zariadenia užívateľov siete sa proti týmto prepätiam majú chrániť prepäťovými ochranami. 

Citácia z EN 50160:
voltage swell (temporary power frequency overvoltage) - a temporary increase of the voltage at a point in the electrical supply system above a specified start threshold. For the purpose of this standard, the swell start threshold is equal to the 110 % of the reference voltage (see CLC/TR 50422, Clause 3, for more information).

transient overvoltage - short duration oscillatory or non-oscillatory overvoltage usually highly damped and with a duration of a few milliseconds or less.

 

Pokud se jedna o Českou pojišťovnu, tak pokud jakákoli škoda přesáhne cca 10000,- Kč Máte téměř jistotu, že bez soudu nezaplatí nic :)