Diskuse Elektrika.cz

Teoretický dotaz.
Mám společnou (spojenou) zem s hromosvodem i rozvaděčem (FeZn v základech).

V rozvaděči 3p B+C přepěťovka. Co se stane, když do hromosvodu uhodí blesk? Rázový proud se musí zákonitě dostat na PEN, nebo ne? Jak v tom pak figuruje přepěťovka? Jaká jsou rizika škod a jak je potlačit?  

Praktický dotaz:
Co se stane, pokud na uzemnění hromosvodu bude potenciál 2 000 000 V a mezi ním a PEN bude 5 m vzdálenost s měrným odporem 1000 Ohm?

Spojené to je vždycky, ale pokud to není spojené na přímo, je to o to větší problém, o co je větší odpor půdy.

Řešení: Nasazení svodiče typ 1. potenciál se vyrovná na něm. Čím lépe bude vše v úrovni země propojené, tím menší budou rozdíly potenciálu a tím menší riziko.

To je jednoduché. Pro to napětí existuje něco jako "přeskoková vzdálenost". Pokud by to nebylo spojeno, napětí z hromosvodu přeskočí na něco, co v tu dobu má ještě potenciál země.
To je přesně ta situace, kdy blesk svedený hromosvodem, dokáže něco zapálit. Tím, že vše co spojit jde, spojím na jeden potenciál, zabráním takovému přeskoku. A to, co nejde spojit "natvrdo",  připojí se přes SPD.

Dobře, berme fakt, že mám hromosvod natvrdo spojený s FeZn páskou uloženou na dně základů po obvodu domu a zároveň mám na tuto pásku připojené uzemnění elektroinstala ce v domě přes pásek vyvedený do domovního rozvaděče, resp. do ekvipotenciáln í svorkovnice a z něj 2x CY 10 do rozvaděče (takhle http://c2n.me/3rZUQCg)

Co se teda prosím přesně stane když uhodí blesk do hromosvodu (vzhledem k PEN) . A jaký je rozdíl když v rozvaděči bude svodič přepětí (1. a 2. třídy) a když nebude?

Ty vodiče máte moc dlouhé, úbytek napětí na jejich délce může způsobit problémy.

Scénář co se stane:
1/ Zásah bleskem do jímací soustavy.
2/ Bleskový proud teče jímací soustavou na uzemnění (pokud jsou zemniče propojeny, jinak dojde k přeskoku na instalaci objektu).
3/ Proud doteče na zemnič a jeho potenciál stoupne.
4A/ Mezi zemničem (spojeným s PEN) je instalován svodič bleskových proudů - nejlépe jiskřiště- zapálí a bleskový proud se rozdělí mezi PEN a F1/F2/F3 a spokojeně teče na zem trafa.
4B/ Mezi zemničem (spojeným s PEN) není instalován svodič bleskových proudů a tak dojde k přeskoku na nejslabším místě izolace v lepším případě rozvaděč.
5/ Rozdíly potenciálu mezi vodiči v domě zvládnou svodiče přepětí typ 2.

Zatím tam žádné vodiče nemám, je to ilustrační obrázek, jak jsem si to představoval.
Za 4A (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!),  netušil, že přepěťovka to vyrovná mezi fáze a pošle to na zem trafa. To je pro mne nejdůležitější informace:) a trošku se stydím, že jsem to s elektro (byť slaboproudým) vzděláním nevěděl.

Nemáte se proč stydět, někteří výrobci svodičů v tom plavou ještě více, dokonce tvrdí, že svodič přepětí zadrží, nebo nepustí.

U svodičů přepětí je to velmi jednoduché,stačí si vše představit jako trubky s vodou.

Pojišťovák u bojleru:

Dojde k přetlaku mezi teplou vodou a okolím:
1) pojišťovák není - rupne trubka nebo bojler na neslabším místě
2) pojišťovák je ale není připojen k odpadu - povolí pojišťovák a máte potopu (blbě instalovaný svodič, tlak s okolím se sice vyrovná, ale stejně někam vyteče kam nemá)
3) pojišťovák je zaveden do kanalizace - otevře se cesta tlak odtéká do kanalizace, tedy vyrovná se tlak a přebytek z potrubí odtéká kam má...

I když to trošku pokulhává v některých momentech, přijde mě to takto pro laika nejsrozumiteln ější...

Nejsem úplný laik (no, i když možná v tomhle asi fakt jsem),  akorát jsem nevěděl kam to pojišťovák pustí, když to bouchne do hromosvodu viz: http://c2n.me/3s0jrgI

NO a tady to právě pokulhává....   :) Musel by ten pojišťovák být obousměrnej a pustit to naopak zpátky do trubky, aby se tlakem zvenku nezmáčkla :)

To vysvětlení jsem ani tak nedával pro vás, ale obecně.

Kdepak, to netvrdí výrobci, ale jejich obchodní zástupci. Občas mám pocit, že začíná doba, kdy je lepší se zeptat toho Franty v hospodě, než obchodního zástupce firmy. Děláme si z toho srandu, ale občas je to tak. Já osobně chci vždy kontakt na technickou podporu, tam to bývá lepší.

Pokud bude v domku vypnutý hlavní jistič nebo bude přípojka nn bez proudu / za bouřky nelze vyloučit /,  celá teorie velmi kulhá...

Jak?
Vypnutý jistič představuje izolaci několik kV, to je zanedbatelné.

Tak mě napadlo, zda by se neměl více používat termín impulzní přepětí. I mezi některými odborníky není jasná funkce přepěťové ochrany a chtěli by třeba použít přepěťovou ochranu na snížení napětí např. z 250 V v rozvodné síti. Také jsem se setkal s požadavkem distributora na nastavení ochrany generátoru: přepětí: 120% Un

Jistě, může zafungovat jako jiskřiště, ale asi jen 1x?

a to vydatně vyfukující...

Já v redakčním terminologu eviduji přepětí impulsní a atmosférické a v sítí z hlediska kolísání, či úbytku ... podpětí a nadpětí.

No právě. Podle dikce normy 50% tlačíme do sítě.
Zde asi do rozvaděče RD?

Cieľom je pripraviť pre bleskový prúd nízkoodporovú cestu po jasnej trase, ktorou odíde preč. Ak to nespravíte, blesk si spraví vlastnú cestu. Tam, kde ho budú ťahať gradienty poľa. Tam, kde sa to iste nikomu nehodí. Pre zlý odpor odovzdá viac energie a teda zničí toho viac.

A ještě jeden kacířský dotaz, související s tématem ...
Je v případě bleskosvodu na objektu pravděpodobněj ší, že do něj blesk udeří?
Nezaobírám se otázkou, že škody jsou pak úměrně menší, pokud je bleskosvod v pořádku.
I mezi některými "odborníky" totiž kolují názory, že do objektu s bleskosvodem uhodí blesk n x častěji, než do toho bez něj. Také, že elektrický ohradník v blízkosti objektu je dostatečnou ochranou před bleskem ... a další bludy.
A váš názor?

Někde to napsal Milan Hudec, tak někdy 2 roky zpět....Přesné znění si nepamatuju, ale vyznam byl zhruba ten, že zvýšení pravděpodobnos ti zásahu bleskem instalací hromosvodu se zvýší asi tak stejně jako pravděpodobnos t nedobrždění autem před překážkou při instalaci bezpečnostních pásů. Myslím, že toto přirovnání je velmi trefné, a to i s vzhlednutím směrem k likvidací následků...

Keď nemá niekto nainštalovaný bleskozvod, tak obyčajne má na streche anténu alebo komín. Blesk si hľadá potom cestu do zeme cez elektroinštalá ciu. Teda má bleskozvod.  (zle)
Elektrický ohradník nemusí byť v ochrannom priestore bleskozvodu (aj antény),  ale cez elektrický obvod dostane znovu blesk do elektroinštalá cie objektu.
 

To jiskřiště v jističi tam vznikne stejně bez ohledu na naší vůli a navíc v případě absence SPD ještě navíc může vzniknout i někde jinde. Čili instalací SPD se případné jiskřiště eliminuje jen a pouze do toho vypnutého jističe a už nikam jinam. Takže jde o zbytkové neodstraniteln é riziko.

To impulsní bych opravil na spínací.

No právě. Požadavek na jiskřiště je to, aby "nízkoohmově" vše propojil. Prohořívající jistič je přece jen trochu něco jiného?

Proč, když elektromagneti cký impulz vyvolá třeba blesk? (viz ČSN EN 62 305-1 ed. 2)?

Impuls je universum, jak pro atmosferické tak spínací přepětí.

Instalací SPD typu 1 před jistič (tj. na stranu přípojky) a SPD typu 2 za jistič (tj. v instalaci) dosáhneme toho, že impulsní napětí na rozepnutém jističi nepřekročí průrazné napětí. Čili se jedná o riziko odstranitelné, tuze závislé na naší vůli (udělat to tak jak se má).

Úvaha samozřejmě předpokládala, že SPD  je až za hlavním jističem v podružném rozvaděči, resp. za hlavním vypínačem, což je pro daný případ jedno. Může být sice i před, ale nejčastěji stejně bude za jističem před elektroměrem. Umístění před něj se v praxi určitě moc nerozšíří.

Takže impulzní není třeba opravovat na spínací?  ::)

Zastoupeni jsou kluci a holky, nikoli kluci a děti.

Pro toho, kdo by se tímto tématem se zájmem probíral bez potřebných znalostí jako já.

Zde je k tomu ještě jeden pěkný doplňující článek (ale vše již bylo v principu řečeno):

http://elektrika.cz/data/clanky/dehn-prepetove-ochranne-zarizeni-spd-typu-1-a-jeho-role-vsystemu-ochrany-pred-bleskem

Podle mého názoru, čím více je vodivých předmětů na objektu, navíc ještě dobře spojených se zemí a čím jsou tyto předměty výše nebo ještě zvětšují objekt, tím je pravděpodobnos t zásahu blesku větší.
Jestliže je nevhodně nainstalovaná např. anténa nebo jiné zařízení na objektu s hromosvodem nebo bez něho, tak při zásahu bleskem sjede tento blesk nebo jeho část po kabelu dovnitř do objektu.
Nikomu nebráním, aby si pořídil hromosvod, ale měl by být dobře udělaný bez chyb a závad, aby nedošlo jeho instalací ke zvýšení nebezpečí.