Diskuse Elektrika.cz

Rekonstruujeme RD a dům stojí na skále ...
základy se dělali max 30cm pod zem a dál už nešlo kopnout.
Za domem je svah a cca 3m od domu už je kopec vyšší než samotný dům.

Sousední stavby jsou o 1-2m vyšší nemají hromosvod.
Do ulice by šlo vykopat ale jen v místech kde je eon/UPC/RWE a je to cca 1-2m od domu.
Nikdo se tam s tím nechce dělat, že by to kopání bylo nákladné a ani se neví jestli ty jímací tyče půjdou zavrtat do skály a jestli by to vlastně fungovalo.

A četl jsem, že je lepší žádný hromosvod než špatně udělaný hromosvod.
Projekt sice je ale ten nepočítal se skálou a podobně.
Aktivní hromosvod by zase stahoval blesky z okolí a to uzemění by bylo opět diskutabilní.

Jak by se to dalo řešit/neřešit?

,  z Vašeho dotazu vyplývá, že jste laik. Bude lepší se obrátit nejdříve na projektanta, který dokáže posoudit situaci a vytvořit co nejkvalitnější řešení.

 

Když letí letadlo a zasáhne je blesk, mělo by být udělané tak, aby to neznamenalo jeho zásadní poškození.

Co tím chci naznačit - pokud to nejde pořádně uzemnit, pořád se dá udělat "klec",  kde bude vše kvalitně pospojováno, co nejde spojit přímo, bude chráněno pomocí přepěťovek.
Blesk bude mít ztíženou cestu do země, ale pokud tam nevzniknou nebezpečné rozdíly potenciálů, nemusí to být tak velký problém.

Ale to se nedá řešit "na dálku",  to je třeba vidět a posoudit na místě!

Jojo, dobré odpovědi. Reklamujte projektanta nebo si najděte dobrého projektanta.
Záležitost hromosvodu i jak uvádíte na skále, je řešitelná.

A ten projekt jste dostal zadarmo, nebo vám za jeho laskavé převzetí ještě zaplatili?

To jestli sousední stavby mají nebo nemají hromosvod, ale není váš problém, pokud tím neohrožují vás.. Vy máte s projektem zajisté zpracovanou analýzu rizika, kteoru s vámi váš prjektant rozebere, ukáže vám jaké a vysvětlí proč zrovna takové dosazoval hodnoty, ....
A realizátorům vadí, že by to bylo nákladné? Nevadí to spíše vám?
To je sice pravda, ale špatně udělaným hromosvodem je i samotný objekt a když už se budeme tvářit, že je z nevodivých materiálů (i u hromosvodářů hodně často vídaný jev),  tak elektroinstala ce vodivá bude a spojená s potenciálem země taktéž...
Reklamujte
Tady jste si odpověděl sám..

Jojo, tam by asi mohlo směřovat řešení. Zůstává sice pár problémů (co osoby kolem objektu, jak doklecovat základy, které už tam jsou..),   ale to je fakt na posouzení na místě

Rozumná odpověď. Snad bych ještě doplnil několik možností technického provedení:
- máte tam nějaké přívody, které nejspíš jsou zakopané v zemi - kabely, plyn, kanalizace, voda. V té dráze, kde jsou zakopané, by pravděpodobně šel uložit i zemnicí pásek
- šel by udělat vrt do skály (do hloubky, kde už je vlhko),  uložit tam dlouhou zemnicí tyč a zasypat bentonitem
- taky by šlo položit pásek na skálu kolem dokola objektu a zasypat přiměřenou vrstvou zeminy.
Ale to už musí zvážit, spočítat a navrhnout  projektant pro konkrétní případ.

V těchto případech je uzemnění tak nebo tak závislé na vodiči PEN.
Dostatečná vzdálenost by měla být tedy zvětšena o poměr mezi hodnotou uzemnění PEN a předepsanou hodnotou uzemnění hromosvodu plus skutečnou dosaženou hodnotou, nebo se na to dívám špatně?

Tady je třeba rozlišovat. Entity zahrnuté do systému ekvipotenciálového vyrovnání tím vysokým zemním odporem ohrožovány nejsou - typicky vnitřní instalace (pokud jsou osazeny SPD typu 1),  obyvatelstvo domu se základovým zemničem atd. - viz ten příklad letadla.
Entity nezahrnuté do systému ekvipotenciálového vyrovnání (typicky kolemjdoucí u domu, elektroinstala ce bez osazených SPD typ 1) ovšem tím zvýšeným zemním odporem ohrožovány jsou, a tebou navrhované zvýšení "dostatečné vzdálenosti" je pak více než žádoucí.

Podle mého názoru, při velkém odporu uzemnění (např. na skále),  v případě zásahu bleskem půjde velká část jeho energie přívodním napájecím kabelem.
Myslíte, že to kabel např. AYKY 4x16 zvládne?

To máte bratru 25-50 kA na žílu.
Honza Hájek tu někdy před lety vyvěsil fotku Cu 2,5 mm²,  která jakž takž přežila šlehu 100 kA. Tedy měď, izolace šla do pryč. A jestli si to dobře pamatuju, tak v Neumarktu jsem viděl, jak 70 kA mechanicky cvičilo s dlouhými kusy Cu desítky, ale izolace mám dojem přežila.

No, já jsem s odvoláním na zdroj Říhánek,L.,Postránecký,J.: Bouřky a ochrana před bleskem. ČSAV Praha 1957 uvedl, že 2,5 mm vodič Cu snese 100 kA bleskového proudu, rozpoutala se diskuse a pak jsi Ty uvedl výpočet, že je to opravdu na hranici tavitelnosti mědi a je to možné.
 ;)

,  chlapi přede mnou vám odhalili velmi důležitou pravdu, chce to projektanta se zkušenostmi s objekty na skále.

Zda máte mít či nemít hromosvod vám kolegové rovněž napověděli, výpočet rizik je jednou z relevantních odpovědí, zbytek je na Vašem svědomí a strachu.

V případě, který Vy popisujete, budete muset uvažovat o zřízení ekvipotenciáln ího prahu jako ochrany před nebezpečným krokovým napětím a uzemnění bude muset mít dostatečnou délku, aby se energie mohla rozptýlit do dostatečné plochy a nikoliv pouze do přívodu nn. To znamená uspořádat uzemnění do mřížové soustavy, ale to vám projektant snadno spočítá. Pokud budete mít možnost vrtat, pomožte si prostředky na snížení přechodového odporu bentonitem nebo kontaktními gely.

Určitě vám nedoporučím, spoléhat se pouze na elektrickou zem.

Až toto budete mít hotové, nezapomeňte všechny vodivé konstrukce včetně elektrických přívodů pospojovat, aby vznikla důsledná Faradayova klec, pak už budete jako vlaštovky na vedení vn. ...