Diskuse Elektrika.cz

Soused má tří-generační rodinný dům - on s manželkou bydlí v druhém patře, babička v prvním a v suterénu (kde byl doposud pouze plynový kotel a pár světel) nyní zařizuje bydlení pro svoji dceru. S kolegou jsme mu tedy udělali přívod do suterénu ->> hlavní rozvaděč s elektroměrem a jističi (umístěný v prvním patře) tam nový jistič pro suterén 3×20A, dále v chráničce kabel CYKY 4×6mm dolů, v suterénu pak v nové RS proudový chránič a jištění příslušných nových okruhů.

Podotýkám, že jsme v břeclavska a přechod ze staré sítě TT na TN se zde řešil cca před pětadvaceti lety stylem -> závěšák - HDS - CHRÁNIČ (velké bílé čtyřpólové hovádko) - elektroměr - jističe pro okruhy. Přípojka pro suterén tedy nešla udělat jinak než -> závěšák - HDS - CHRÁNIČ - elektroměr - jistič 3×20A - CYKY 4×6mm - chránič v RS suterénu - jističe okruhů.

Na tom by až zase tak nic zvláštního nebylo. Všechno funguje tak jak má, suterén svítí a hraje bez problému, nový chránič též pracuje bez problémů.
Zákazník mi ovšem cca po 14-ti dnech volal, že pokud zapne výkonnou karbinu (úhlovou brusku, chcete-li) s výkonem 2kW tak mu vybaví hlavní chránič před elektroměrem. Brusku zkoušel zapínat v garáži a v horním druhém patře (tedy dle jeho slov mimo přívod do suterénu). Chránič vybavil i při zapnutí vysavače, který má rovněž 2000W.

Do telefonu mi uvedl skutečnost, že občasné vypadávání hlavního chrániče se stávalo i před zřízením nové přípojky do suterénu (byť tato s daným problémem dle mě nemá absolutně co společného) zhruba jednou z devíti zapnutí brusky. Incident s vysavačem se stal údajně nyní poprvé. Orientační měření Megmetem 500V v hlavním rozvaděči mezi nulovým a PE můstkem (samozřejmě při odpojených spotřebičích) neprokázalo nějaké propojení N a PE za chráničem déle v instalaci. Chápu, že ideální by byl Revex nebo něco podobného, ale za prvé ho bohužel nemám běžně k dispozici a za další ani nejsem revizní technik, takže do takového specializované ho měření se, pokud možno, nepouštím.

Má otázka tedy zní - proč při zapnutí spotřebičů o výkonu zpravidla větších než 2kW vybavuje hlavní proudový chránič?  :-\

Vím bezpečně jak funguje proudový chránič i ostatní prvky celé instalace, jen bohužel nemám praxi 15-20 let jako mnozí z vás a tudíž se stále "učím" a sbírám nové a nové zkušenosti z praxe.

Použitím kabelu CYKY 4x6 jste z již rozdělené soustavy TN-C-S za chráničem provedl zakázaný zpětný přechod na soustavu TN-C. Je tedy logické, že se to chrániči nelíbí. Navíc jste pro vodič PEN, který už v této fázi nemá v instalaci co dělat, nepoužil minimální povolený průřez 10 mm2.

Ano, to je ten problém. Spojením vodičů N a PE do PEN jste část proudu poslal mimo chránič.

??

Jak píší kolegové.

Navíc tam může být problém s tím, že je "vinutí N" proudového chrániče tak trochu vyzkratováno a to může mít výrazný vliv na snížení citlivosti chrániče! V tomto se chrániče různých výrobců nechovají úplně stejně.

Otázkou je, jestli je ta instalace opravdu provedena v TN, nebo zůstsala v TT. Už jsem se s tím setkal, že někdo tu v našem kraji, dělal rekonstrukci a nechal to v TT, aniž by věděl co dělá.

Podstatná informace od Vladana Bednáře nezazněla. Je to opravdu zapojeno jako TN? To by za tím chráničem chyběl pochopitelně jeden drát. Pokud je ZŽ vodič v CYKY 4x6 zapojen opravdu jako PEN a je zapojen za chráničem, tak je to opravdu blbost. Ale pokud je tento vodič zapojen jako N, a do rozvaděče vede ještě jeden vodič samostatně, který je zapojen jako PE, tak by to funkčně nemuselo být špatně.

Asi 1/4 hodiny si to teď kreslím, a představuji si jak je to zapojeno. Asi tuším. Ale nebylo by od p. Bednáře schémátko?

Přikládám malůvku jak si myslím, že je to zapojeno, ale stejně mě to moc nedává smysl, proč tech chránič vybavuje. Ještě budu dumat...

Pokud je to tak, jak nakreslil p. Rotrekl, tak je to jasný. To 100mA FI má N přemostěný odporem mezi zemničema. Udělá to pěkný proudový dělič. Pokud ten dělič vychází tak, že řekněme 79/80 proudu jde chráničem a 1/80 jde mimo mezi páskama v zemi, tak při 8A centrální chránič letí a při 4A zaručeně drží.

2kW je nějakých 8,7A...

A pokud to není ono, tak zbývá už jenom jedna možnost. Že je tam tak vysoký odběr (nízký impedance N-L) a tak dobrý rozfázování spotřebičů do Y, že ty 2kW způsobí rozdíl v N jenom 100mA. Tomu moc nevěřím...

Na té malůvce by N neměl být spojený s PE, jinak to může způsobovat vybavování hlavního proudového chrániče před elektroměrem při připojení spotřebiče s větším odběrem.

Právě to se řeší, při 2kW flexe nebo vysavačí vyskočí centrální chránič...  (norm)

Já jsem pochopil, že padá chránič v suterénu... Proto mě to moc nedává smysl, kdyby ten propoj nebyl.

Ano o té propojce jsem uvažoval jestli tam je nebo není.

Jo a en křížek na přívodním PEN (N),  jsem si jen kreslil a představoval nějakou poruchu. A kudy by se uzavíral ten okruh který vyrazí chránič v suterénu.

Za místem rozdělení vodiče PEN, na PE a N, už nemá další PEN co dělat. Ve vašem případě kabel 4x6, je špatnou volbou a porušením platných předpisů. Rozhodně by to měl být kabel s pěti vodiči.  V tomto případě to zachraňuje chránič tím, že omezuje vlastní využívání tohoto bastlu.  o:-) (norm) (dance)  ALe bez schématu zapojení, se můžeme jen dohadovat, kde je chyba.
Doporučil bych obrátit se na zkušenějšího kolegu ve vašem okolí a za jeho pomoci najít skutečnou příčinu a odstranit problém. NEní to žádná ostuda. Dodnes oslovuji některé ze svých zkušenějších kolegů tam, kde nemám dostatečnou jistotu a znalosti.  Třeba ohledně strojů, motorů a podobně.
JIndy se zase mě podaří pomoci někomu jinému s problémem, se kterým se na rozdíl ode mne tak často nesetkává. Jako "mladý RT",  jsem často protelefonoval celý kredyt, s některým ze zkušenějších kolegů. Pořád je co se učit.

Ze strany tazatele je nutné doplnit další informace.
Bez toho můžeme jen něco předpokládat, což nemusí odpovídat skutečnému stavu.

Z tohoto:
bych usuzoval, že se nejedná o ten nový chránič v suterénu.

Pro tazatele:
Můžete nám nakreslit jak je to zapojeno? Pokud jste to udělal, tak jak se zdá z popisu, tak sdílím pochybnosti Jirky Svejkovského o vašich znalostech problematiky proudových chráničů.
Kam je připojený N (PEN) toho 4x6mm2 co vede do suterénu na straně zdroje? Na N nebo PE,  co je s ním provedeno na straně suterénu? Je rozdělen na PE a N a uzemněn, nebo je rozdělen a neuzemněn, případně je PE někde ze zemnící tyčky s ze země?
Bez tohoto se těžko takhle na dálku hneme dál.
Ale začal bych asi tím, že bych zkusil odpojit ten vývod do suterénu jestli bude ta flexa ten chránič pořád vyhazovat. V tom případě bude chyba nejspíše tam.

Já mám asi nějakou poruchu, při chápání/pamatování psaného textu. Četl jsem to asi 4x a nevím proč jsem si myslel, že vybavuje chránič v suterénu  :-[ :-[ :-[

Dobrý  den  pánové,
(Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) vám za cenné rady a poznámky - odpovím na dotazy a přikládám i schéma zapojení.

Prvně se omlouvám za moje neúplné informace, bez kterých jste jen těžko mohli stanovit problém.
Dnes jsem byl na místě a důkladnou prohlídkou a měřením jsem se utvrdil v tom, že síť TN, resp. TN-C-S, tam opravdu není, přestože mi majitel tvrdil, že je, protože mu to prý řekl jeho známý elektrikář, který mu dělal přípojku do garáže a taky vybavení hlavního rozvaděče tomu nasvědčovalo (chránič, můstek N a PE). Takže omlouvám se - je tam opravdu síť TT.

• Za hlavním chráničem samozřejmě "chráněná Nula" a PE již spojeny nejsou - to by ten chránič tam pak byl k ničemu.
• Na jištění 20A zcela vyhovuje průřez 6mm (konzultace s místním technikem E-ON).
• CYKY 4×6mm jsme zvolili právě z té informace od majitele objektu, že má síť TN a chtěli jsme se přípojkou do suterénu hlavnímu chrániči vyhnout - záměr byl, aby suterén nebyl závislý na "hlavním" chrániči, což si myslím, že je rozumné řešení.
• Na místě jsme pak zjistili, jaký že ten typ sítě tam teda vlastně je a přípojka do suterénu nešla udělat jinak než zapojením ZA hlavní chránič. Takže dolů šlo L1/L2/L3+N.

Po názoru pana Petra M a otázkách pana Rotrekla jsem se tedy zaměřil na můstky N a PE a zemnění jako takové. Důkladnou prohlídkou jsem přišel na naprosto hloupou chybu  (fool) (fool),  která se nám bohužel podařila udělat při zapojení rozvaděče v suterénu, pravděpodobně díky tomu, že jsme se s kolegou špatně pochopili - VIZ přiložené schéma zapojení (jistič pro suterén není zakreslený).
Nula, která byla dotažena do suterénu, byla před chráničem suterénu rozdělena tak stejně, jako se to dělá při použití chrániče v síti TN-C-S. Jediný spotřebič, který má se suterénem co do činění je kotel a jeho ochranné pospojení. Kotel prozatím v provozu není, tak stejně jako vše ostatní, protože se v suterénu zatím pořád provádí stavební úpravy a ani strojky zásuvek nejsou v krabicích namontované.
Nicméně po konzultaci s kamarádem elektrikářem (revizní technik přenosného nářadí) jsem došel k závěru, že kotel už jenom tím, že je namontovaný svým kovovým šasi na "uzemněném" zdivu vlastně přizemňuje onu již hlavním chráničem chráněnou nulu, přivedenou dolů do suterénu. Pokud se tedy v patrech nebo v garáži zapne spotřebič nad určitý výkon, tak proud vracející se nulou zpět do sítě se u odbočky do suterénu částečně rozdělí a malá část proudu odteče přes suterén a pospojení kotle do země, čímž dojde k vybavení hlavního chrániče. Vytvořil se tím jakýsi "dělič napětí/proudu".

Informaci o tom, v jaké pracovní fázi se suterén nachází nebo i uzemněný kotel, jsem neřekl, protože jsem si nemyslel, že to s problémem bude nějak souviset.

Problém se vyřešil tak, jak je črtnuto propiskou ve schématu - odstranila se klema z přívodu chrániče suterénu na PE můstek a ze svorkovnice hlavního pospojení, která byla od rozvaděče zhruba 2 metry daleko se navedl CY 10 přímo na PE můstek.

Vše tedy nyní funguje jak má (vysavače vysávají),  měřením se žádný další problém nezjistil. Snad jen že flexa při zapnutí nezpůsobuje vybavení chrániče, ale nárazem rozběhového proudu vždy shodí jistič (bude patrně řešeno výměnou za jistič jiné charakteristik y).

Pánové, (Zde někdo nečetl pravidla! To musí někdo opravit a opozdí to zveřejnění!) vám všem za váš čas strávený nad mým problémem i za všechny vaše rady a poznámky.

Proto jsem se nejprve obrátil na zde na vás, zkušenější - pročítám zdejší diskuze pravidelně a vím, že jsem mezi odborníky. Přiznávám, že nejsem žádný starý mazák, ale snažím se k práci přistupovat zodpovědně a než něco udělám, raději se poradím :).

Ještě jednou díky, snad tato diskuze taky někomu pomůže při hledání problému.

Si nejsem úplně jistý, jestli lze tímto způsobem z TT udělat TNS. Nějak mi ta funkce TNS pak nedává smysl, když přestane fungovat HOP

Použité zapojení je stále pro síť TT - je zde čtyřvodičový přívod, přičem zeleno/žlutý vodič je použitý jen jako N.
V určitých oblastech JM a JČ, zejména na venkově, je takto stále připojeno mnoho RD.

V současné době je naprostá většina distribučních sítí TN-C, k tomuto zapojení už není žádný důvod.
Pokud se provádí nějaká rekonstrukce elektroinstala ce, měla by se provést i rekonstrukce elektroměrovéh o rozvaděče.

Nejsem znalec sítí TT. Na to tady máme jiné, mnohem zkušenější kolegy.
Ale vlastně jsi mi Jardo potvrdil moje podezření,  že použitý kabel CYKY 4Bx6mm, není pro podobnou rekonstrukci vhodný. Mělo by jít minimálně o CYKY 5Cx6mm, nebo 4x10mm.
Nebo se pletu?

Vůbec se nepleteš. Využití kabelu CYKY 4Bx 6 je vůbec v současné době dost omezené, v podstatě mě ani žádné nenapadá ...
Snad jen jako přívod pro nějaký větší motor (tři fáze a PE).

U sítí TT bývá problém s uzemněním, které není nijak spojené se sítí.
Ve většině případů je tvořeno jen jednou zemnící tyčí, typicky umístěnou někde poblíž elektroměru. Někde u elektroměrovéh o rozvaděče je potom umístěna nějaká krabice (KO 125),  kde propojeno uzemnění.
Vzhledem k tomu, že toto provedení je obvykle minimálně 20 let staré, hodnota uzemnění nemusí být už moc dobrá a celý systém ochrany tím může být nefunkční.   

Jen poznámku k přechodu TT na TN
Přechod sítě z TN na TT občas děláme tam, kde z nějakých důvodů nechceme nebo nemůžeme nějakou "místní zem" spojit s PE (PEN) potenciálem.

Ale přechod TT na TN by byl velký problém, protože udělat takové uzemnění, abychom splnili všechny požadavky ČSN 33 2000-4-41, ed.2 pro síť TN, by bylo docela složité a drahé!

No já nevím jestli má ten PE nataženej z N nebo platěj ty červený křížky. Jestli to má z N tak je to podle mě blbě. To schéma je takové nejednoznačné. Je jasné, že pokud to měl z obou směrů že mu to chránič u elektroměru muselo vyhazovat.

Chápu to správně, že byla udělaná propojka z PEN(ve skutečnosti z N) na PE a nebyl propoj PE na SHP?

To Franěk: Honzo, tím, že po tom kabelu vede N a ne PEN, tak je průřez v pořádku (myslím si).
Ale to nic nemění na tom, že osobně bych natáhnul 5x6 + CY 10 z PE v suterénu na SHP. A elektorměrovej rozvaděč předělal do TN.

Mimochodem jak bezpečně poznám, že síť je TT nebo TN. Jedině snad, že si projdu nejbližší skříně a sloupy a mrknu jestli je PEN uzemňovanej. Nic jinýho mě nenapadá.

Šetři kroky a změř L-N a L-PE.

Jestli jsou správně zapojené všechny obvody, i v prvním a druhém patře, v garáži, aj?

L-PE - změřím "smyčku" na domu
L-N - změřím smyčku na síti
OK, ale když jde do domu zelenožlutej drát z TT sítě ,  tak z tohodle měření pravděpodobně nepoznám jestli je to TN nebo TT.
Pokud nebudu na nějakým šíleným konci sítě tak bude L-N do 1 Ohm (nejčastěji do 0,6Ohm). L-PE bude naopak, dle kvality uzemnění, úplně v jinejch číslech.

Takže z toho moc moudřejší nebudu. Nebo jsi to myslel jinak?

Když oba výsledky nejsou v relaci, L-PE je o hodně větší, tak máš budto velký přechoďák ve vodiči PE v TN, nebo jsi v TT.
Ten zeleno/žlutý do domu nejde z žádný TT sítě, ale ze země :)
Nicméně jsou situace, kdy máš baráček v TT, "ale jen do té doby",  kdy HUP spojíš pomocí jiné ing. sítě s baráčkem souseda v TN, PEN je pak nahrazen nějakou trubkou atd.,  tam to skutečně nepoznáš bez rozpojování, samozřejmě se pohybuješ pořád v TT.

Asi si nerozumíme.
Mám rozvodnou síť v T? - v našich opičích horách, ještě tak před 10-15ti léty bývala. Do domu mě vede přívod 4x (L1, L2, L3, N) v barevné kombinaci černá, hnědá, černá a zeleno/žlutá. V elektroměrovém rozvaděči, kterého součástí je i vývodová část s jisitiči a N a PE můstky, je vyveden ještě vodič PE z uzemnění objektu.
Ze zaplombované části, kde je osazen chránič mě lezou dráty černá, hnědá, černá a modrá. Fáze na jisitče, N na můstek.

Před chráničem naměřím smyčku L-N řekněme 0,6Ohm. Na PE změřím "smyčku" 5Ohm.

Domeček samostatně. Do domu nevede žádný metalický vedení. Voda je v plastu. Plyn není. Tudíž se dá vyloučit propojení se sousedem.

Jak poznám, že síť je TN nebo TT? Já mylsím, že jinak než průzkumem sloupů ne.

Pokud máš impedanci sítě 8x nižší, nežli impedanci ochranné smyčky, tak jsi velice pravděpodobně v TT.

Možná jsem měl napsat L-N(PEN),  protože nevím jestli je to N nebo PEN.... Nevím, jestli to někdo nepropojil PE a N záměrně, nebo prostě okopíroval starý zapojení, který už nemusí být pravdou.

Moc špekuluješ, pokud bys zažil několik hodně veselých večírků za sebou a pak to dva měsíce nedostal, je skoro jistý že z důvodu těhotenství, nikoli úleku :)

Pro mne bude asi prvním znamením, že se jedná o síť TT, chránič na vstupu do objektu. Těch jsem moc v sítích TN nepotkal.
Normálně se v TT sítích nepohybuji, ale díky osvětě, především kolegů Milana Hudce a Jirky Schwarze, jsem něco málo přece jen pochytil. Přesto bych velmi tápal a pokud by měření neprokázalo o mnoho vyšší hodnoty PE, asi bych měl s určením sítě problém. Díky tomu že se ve svém okolí se sítěmi TT nepotkávám, bych hádal, že jde o problém na vodiči PEN.
Když se ale podívám na přiložené schéma, mám problém s kabelem CKY 4Bx6mm, nejen kvůli tomu, že bych normálně vyžadoval plný počet vodičů, stejně jako v síti TN, ale možná především proto, že je využit jako N vodič, právě zeleno/žlutý. Sice to bude fungovat, ale dělá to celou instalaci velmi nepřehlednou a je to porušením několika článků norem. Úspora na těch 5m, je velmi směšná a v žádném případě ospravedlňujíc í.

To je právě to oč tu běží, pokud máš síť TT tak není spojeno N a Uzemnění, v momentě, kdy to propojíš uděláš z toho TN. (Hodně zjednodušeno a za předpokladu, že je uzel napájecí sítě spojen se zemí, pokud není, tak z toho uděláš v podstatě IT při nespojení a TN paskvil při spojení).
A jestli to někdo vyrobil úmyslně nebo z blbosti na věci moc nemění......

Jak už jsem psal, v síti TT není žádní část sítě přímo spojená s uzemněním, připojení objektu je tedy L1, L2, L3, N.
V elektroměrovém rozvaděči je prvním prvkem proudový chránič, u hodně starých instalací i napěťový chránič.
Celkem bezpečně lze rozeznat sítě TT právě podle měření impedance L - PE.
Uzemnění bývá obvykle dost mizerné, jak jsem psal, typicky je to jedna zemnící tyč, naměřené hodnoty bývají klidně i 50 Ohm.
Pro funkčnost proudového chrániče ovšem tyto hodnoty stačí.
 
V současnosti je naprostá většina distribučních sítí TN-C, téměř všude byly sítě nějakým způsobem rekostruovány. Snad jen někde na nějakých zapadlých vesničkách.
Obecně se dá říci, že pokud jsou v místě použité betonové sloupy, pravděpodobně už jde ze strany distributora o síť TN-C.
Nebyl bych si jistý jen v místech, kde jsou stále ještě použité dřevěné sloupy.
Relevantní informarce o sítích by měl mít distributor.

Další věcí je to, že i když byly rekonstruované sítě ze strany distributora, zapojení elektroměrovýc h rozvaděčů a další instalace mnohdy zůstalo původní, tedy pro sítě TT.

Jen dodávám: Na straně spotřeby.

Na straně zdroje je přizemněn uzel sítě.

V síti TT žádný PEN vodič není. To je problém této instalace (byl),  že jej (něco v tom smyslu) tam někdo vyrobil....

Za trafem se nějaký PEN najít může, pozor na důvod použití chrániče, nejen kvůli vysoké hodnotě smyčky ale bez něj může nastat v podstatě trvalá závada N-PE.

Řekl bych, že jediná správná cesta je administrativn ě-formální přístup.  V prvé řadě se má vycházet z dokumentace skutečného provedení. Z té má být zřejmé, o jakou síť jde. Proto jsou sítě formálně dány už od zdroje, nezávisle na  tom, kdo kterou část zrovna provozuje. Z měření nelze s jistotou nic usuzovat. Pokud vezmeme v úvahu chyby měření a všechny další vlivy (např. možnost extrémně nízkého odporu uzemnění v síti TT) tak v některých případech z měření nelze zjistit, o jakou síť jde. Např. v pravověrné síti TN-S (tj. pětivodič už od trafa) bude někde přerušen vodič PE a já to mohu podle měření chybně vyhodnotit jako síť TT.

V podstatě to všichni každý den děláme špatně. Chodíme po barácích ve městě a jenom si myslíme, že se nacházíme v TN-C-S. Jistotu ale nemáme žádnou, protože jsme žádnou dokumentaci od provozovatele distribuční soustavy neviděli.

Takže kdybych náhodou někdy zabrousil na Moravě do "asi sítě" TT, neváhal bych oslovit EON. 

Ano. Také jsem to tam psal. PE a PEN. JEn na začátku nevím, o jaký vodič se vlastně jedná a někdy mohu mít problén s jeho určením.


 (jednicka)

Tak a jsme zase na začátku u, pro některé kolegy sprostých slov, projektové dokumentace skutečného provedení. Tedy se stále točíme v kruhu. Jak by se nám usnadnila práce, kdyby se opravdu dodržovaly alespoň základní požadavky.

Vyrůstal jsem v domečku s připojením TT (a bydlel jsem tam i během elektro průmky),  takže několik postřehů:

1. V zásuvce mezi N a PE bylo malý napětí kolem čtyř voltů AC. Dáno rozdílem potenciálů u trafa a v místě lokálního zemniče. Měřeno mým prvním PU-500. Tento jev je ale závislý na mstních podmínkách. Je to dáno tím, že v místě není jeden vodivý spoj - přizemnění PEN v bodě rozdělení.
2. Tento rozdíl napětí dělal rozdíly plynařům, museli vkládat izolační kusy k plynoměrům.
3. Rozdíl je i v tom, že impedance N-L odpovídá TN, ale impedance PE-L je v TT součtem impedance N-L + odporu obou zemničů. Takže když je síť zemněná přes 0,5 ohmu a odbejk přes 5 Ohmů, je rozdíl impedancí 5,5 Ohmu (PE-L je vyšší).
4. Pozor na přepěťovky, v TT musí být o jednu víc!

Můžete rozvést čtvrtý bod?

Asi myšleno, že na přívodu do domu musí být čtyř pólová, tedy určená pro TT. např DV M TT 255, kat.č.951310, nebo menší kanón DSH TT 255 kat.č.941310 :)

Lépe asi mělo být řešeno bleskosvodiče pro "pospojení" na rozhraní zón LPZ0-LPZ1

V TN-C a TN-C-S vstupují zvenku čtyři vodiče, protože PE je spojený s PENem. Nepředpokládám, že uvnitř dobře vydrátovanýho rozvaděče s bodem rozdělení bude mezi PE a N při zásahu několik kV. S klidem se dá vynechat. A protože jsou všechny dráty elektricky svázány (skrz zdroj a spotřebiče),  má rozdíl potenciálů takový příjmenější průběh.

Oproti tomu v TT,  kde rozvodná síť plave proti místní zemi, budou ty kilovolty rozdílu mezi N (L) -PE při bouřce tak nějak normální...  (norm) Takže rozhodně zařadit i kousek mezi N-PE a rovnou první jakost!

Jenom doplním, že tady lze předpokládat přepěťovky za chráničem, takže by se nemělo zapomenout na tento článek:

Mě by spíše zajímal ten druhý bod, s tímto jsem se nikdy nesetkal a ani mi není jasné, proč by to tak mělo být ...

Kolegové mohli by jste nás mladší poučit o tom jaké jsou vlastně výhody sítě TT a proč se vůbec používala třeba na jižní moravě.

Ono nešlo ani tak ani o nějakou výhodu, spíše o nutnost. Kvalita sítí byla zejména na vesnicích dost bídná - jednoduše řečeno velké vzdálenosti a slabé vodiče. Typický byl jeden transformátor někde uprostřed vesnice a z něj paprskovitě vývody k jednotlivým domům. Poměrně častým problémem bylo také kolísání napětí v těchto sítích.
S uzemněním to také nebývalo moc slavné - u transformátoru bylo provedeno uzemnění uzlu zdroje, ale po trase už uzemnění moc často nebývalo.

U takto provedených sítí nebylo možné zaručit podmínky pro sítě TN-C, proto tedy TT.

Slyšel jsem, že TT byla specialita jižní moravy, kde z důvodu písčitého podloží nešlo dosáhnout dostatečně nízkých hodnot zemního odporu pro TN.

Na dráze především na tratích, kde je elektrická trakce, nejde ani tak o výhodu jako o nutnost.
Mám napájecí stanici, tam je spojeno "vše se vším" a dobře uzemněno.
Koleje představují zpětné trakční vedení. Čím dále od napáječky a čím větší odběr z trakce, tím větší rozdíl napětí mezi zemí u napáječky a potenciálem koleje.
Pokud mám někde v kolejišti zařízení, na jehož neživou část se mi může přenést potenciál kolejí, nemohu použít síť TN. Protože kdyby se mi potenciál kolejí dostal na zařízení, asi si umíte představit co by se dělo, když u trakce je nejmenší průřez 50mm² Cu a tady by nemalá část zpětných trakčních proudů hledala cestu po PE (PEN) vodiči...

Nemám fotky abych ukázal co se bude dít.... Ale z CYA16 mizí izolace za cca 5-6 vteřin..... Mezi přírubami na potrubí skáčou jiskry.... Zásuvka přes kterou se to dostávalo do sítě byla roztavená za cca 10 vteřin....

Taky jsem na to koukal.

Bylo to v ulici, kde byla většina baráků v TT. Rozvod plynu byl v oceli s asfaltovou izolací, v domech ocelový nebo Cu trubky. Každý dům na trochu jiným potenciálu PE a srovnávalo se to skrz plynový přípojky. Tehdy jsem nějak extra nezkoumal, čím to je.

Každopádně minimálně pro unikající proudy z filtrů spínaných zdrojů je při návratu do trafa volba mezi dvojicí zemničů v sérii řádově v Ohmech (po desítkách let na pár metrech FeZn klidně i víc) a plynovou trubkou do objektu v TN docela jasná... A nedivím se plynařům, že tam ty proudy nechtěli. Při zkratu L-PE by tam tou trubkou teklo docela dost...

Když o tom tak zpětně přemýšlím, v místech, které jsem popisoval, většinou nebyl plyn zaveden.

Z požadavku plynařů si vybavuji pouze požadavek na propojení plynoměru vodičem min. CY6.

U nás ho zaváděli tak kolem roku 94/95, problém se projevil až za pár let. Izolační vložku dával pracovník distributora plynu, přece nebude chtít po elekktrikáři, aby vypnul plyn, vzal hasák a kuchal armatury u HUP. Samozřejmě s tlakovou zkouškou (STL přípojky)...

Je to v podstatě stejné opatření jako izolace u plynoměru. V začátcích plynofikace byly veškeré distribuční sítě i rozvody v domácnostech ocelové. Každý to doma pospojoval a tím vlastně propojil celou oblast společným zemničem, protože minimálně u regulačky je potrubí spolehlivě uzemněno.
Trubky jsou v zemi spolehlivě odizolovány od zeminy, tekže je jedná o pěkný náhodný zemnič. Využití jako náhodného zemniče je zakázáno, pro účel pospojování je to ale nutné. A tak tímto potrubím i přes vodivé plynoměry tečou proudy. Pokud dojde k nějaké manipulaci s plynoměrem, rozpojuje se proudový obvopd a může dojít k zajiskření a štěknutí nahromaděného plynu. Tím přemostěním plynoměru se plynaři brání rozpojení proudového obvodu při demontáži plynoměru. Stejně tak to lze přerušit plastem u plynoměru. Ten neuzemněný konec ocelového přívodu ale může podle místní podmínek i kopat...
Měření odporu uzemnění nebo smyčky jako celku při připojeném kotli nebo pospojování ZP se tváří v síti TT jako výborná hodnota impedance smyčky a může vést k omylu v určení druhu sítě. I pospojování zvonkovým drátem se totiž při měření tváří jako výborná smyčka...