Diskuse Elektrika.cz

Bleskozvodari mi robili doma bleskozvod a hlavnu ekvipotencialn u svorku (EQI).
Odbocku na EQI urobili priamo zo skusobnej svorky bleskozvodu asi meter nad zemou.
Skusobna svorka spaja zemniaci vodic gulatina FeZn 10mm priemer so zvodicovym drotom AlMgSi 8mm priemer a hlavny uzemnovaci vodic na EQI je CYA 16mm2 a spojili ho tak, ze na mosadznu matku skusobnej svorky dali dalsiu ocelovu matku, podlozku, omotali lanko, ktore rozdelili na dva pramene okolo skrutky, dalsia podlozka a dotiahli dalsou matkou.

Nemala by sa tato odbocka urobit niekde v zemi?
Napr. v strede medzi dvoma zvodmi?
Som laik, na prvy pohlad sa mi to zda byt ok, vodivost tej FeZn gulatiny je pomerne vysoka, takze napatie pri udere blesku by malo byt +- rovnake bez ohladu na to, ci je ta odbocka v zemi alebo tak ako ju mam urobenu teraz.
Na druhej strane, napatie vznika hlavne prechodom bleskoveho prudu a v zemi teda moze byt podstatne nizsi potencial ako na skusobnej svorke, cez ktoru tecie bleskovy prud.

Nebolo by lepsie nakrimpovat kablove oko na CYA vodic a spojit vejarovkou a pruzinovou podlozkou, pripadne este pridat ochranu proti korozii (vazelina) alebo pouzit nerezove podlozky?

Určitě je prasárna rvát lanko rovnou pod matku bez "nějakého" rozumného konce - lisovací očko.

To napojení na hromosvod je taky špatně. Spojení by mělo být v zemi, tam se ten bleskoproud "rozplyne do země". Kdežto takhle je riziko, že se na pospojených částech instalce objeví při úderu nějaké napětí. I když malinko nechápu, jak to, že když to bude spojené v zemi tak ne  :o. Prostě to beru jako fakt a tak k tomu přistupuju.
Ale určitě s tu najde někdo kdo to smysluplně vysvětlí...

Skusim to vysvetlit, ako to chapem ja. Zem je v podstate obrovske mnozstvo pomerne velkych odporov paralelne pripojenych k zvodicu, cize ked sa takto paralelne zapoja, vyjde pomerne nizky zemny odpor, dajmetomu 5 ohmov (v mojom pripade to vychadza pekne necele 2 ohmy). Pri udere blesku je napatie na zvodici prud * zemny odpor (zanedbame odpor vodica a napatie vytvorene indukciou) cize napr. 50kA * 2 ohmy = 100 kV. Napatie v zemi je v jednom bode, cez ktory netecie prakticky ziaden prud (ten je rozdeleny medzi tie vsetky odpory) je takmer nulove. Cize podla mna je naozaj velmi zle zapojit ekvipotencialu na zvodic - privedie sa tym velmi vysoke napatie rovno do domu. Na druhej strane neviem ako urobit tu odbocku, aby mala stale kvalitny prechodovy odpor v zemi.
Ak je to naozaj takto, potom to nie su bleskozvodari ale fuseri. A kto sa podpise pod takuto reviziu by mal ist rovno do basy.

Ale zasa nemam celkom pravdu asi ani ja, lebo ak zrovna si najde cast bleskoveho prudu (moze byt pomerne vysoka, napr. 1/10 celkoveho) cestu do zeme prave v tom bode odbocenia na ekvipotencialn u svorku v zemi, tak to treba vynasobit urcite vacsim odporom ako celkovym zemnym odporom zemnica, co moze vyjst stale pomerne vysoke cislo a nie prakticky nulove napatie, ako som napisal. Ale urcite bude nizsie ako napatie na zvode, uz len preto, ze ten prud sa rozdeli do zeme. Treba pockat na vyjadrenie odbornikov.

Myslím, že to chápete naprosto přesně.

A jak zajistit kvalitní spoj v zemi? Kvalitní svorkou s kvalitním provedením. Popřípadě, vývodem na svorkovnici vdrátem FeZn a ten mít k zemniči přivařen.

Takze je velka chyba odbocit hlavny uzemnovaci vodic zo skusobnej svorky bleskozvodu?
V podstate nas mohlo vsetkych pozabijat pocas burky, ak by nam udrelo do bleskozvodu. To uz je pomaly vseobecne ohrozenie. Volal som s majstrom a vraj sa spyta nejakeho odbornika, ale vraj to takto robia vsade a ze norma nehovori nic o tom, ako ma byt prevedena odbocka na ekvipotencialu .

Fotečka by nebyla?

Ked budem doma odfotim, ale myslel som, ze som to popisal dostatocne zrozumitelne. Skratka asi meter nad zemou, na stene domu je krabica, a v nej je spojena FeZn 10 s AlMgSi 8 zo zvodica, spojene skusobnou svorkou a z tejto svorky (s mosadznymi matkami) ide odbocka dovnutra domu (do pivnice) na EQI svorkovnicu.
zvody su na tej stene dva, po oboch stranach, FeZn je v zemi v jednom kuse vyvedeny asi ten meter nad urovnou zeme po oboch stranach, a v zemi su na FeZn pripojene 4 zemniace tyce dlhe 1.5 metra, zemny odpor vychadzal pod 2 ohmy.

A jste si jistý, že to byli hromosvodáři?

Ja ich nechcem hned kritizovat, ked tomu sam nerozumiem, snazim sa to pochopit. Ale stale mi to nedava zmysel, ak je odbocka na EQI v zemi, tak rozdiel potencialov pri udere blesku je stale najvyssi vtedy, ak by celym vodicom tiekol bleskovy prud, a ak sa oddeli cast prudu v zemi, tak rozdiel by mal byt este mensi (ak beriem ten vodic ako seriove zapojenie velkeho mnozstva rezistorov s velmi nizkym odporom),  a odpor toho kusku zvodica od sucasnej odbocky po tu odbocku v zemi (asi 4 metre) mi vychadza na 0.005 ohmu, co je pri bleskovom prude 50kA asi 250V, a to si myslim nie je problem. Potom to znamena, ze ak je oproti zemi na sucasnej odbocke napr. 100 kV oproti zemi (50kA * 2ohmy zemny odpor),  tak ak ju dam do zeme, bude len o 250V menej, co je pri 100 kV uplne zanedbatelne (99.75kV).
Proste intuicia mi vravi, ze na takom kuse zeleza sa drzi rovnaky potencial, alebo su tam len male rozdiely (spominanych 250V pri obrovskom prude 50kA).

Odkiaľ ste? Ak by to bolo blízko možno by som k vám zašiel pozrieť.

Len nechápem tomu, že keď už mali čosi odkopane, prečo to tam v zemi nenapojili povedzme svorkou SS a drôt by dotiahli až do domu na tú eqvipotenciáln u.
Dajte si vypracovať revíziu, revíkaza na toto upozornite, nech si to poriadne preverí a podľa jej záveru to dajte opraviť danej firme.
Nepáči sa mi to, že keby som chcel odpojiť skúšobnú svorku odpojím aj uzemnenie v dome. A ako ste sám napisali, bolo by vhodné použiť očko, keď už použili CYA. Dokonca neviem, či sa vôbec CYA moze použiť ako uzemňovací vodič, ale nie som si isty, či som si to nepoplietol s niečím iným.

blizko Trencina byvam.
Oni praveze reviziu maju priniest zajtra, ale revizak to ani nevidel, asi mu veri. To sa mi tiez nepaci.
Hodim sem foto ako to vyzera.
Okolo domu mame taky murik, mozno sa im nechcelo v tej vyske zeme prevrtavat dalsich 20 cm betonu do pivnice - uz len stena je 50 cm betonu :),  asi nemali ani taky dlhy vrtak.
Na druhej strane, jednu vyhodu to ma, je ten spoj kontrolovateln y a menej nachylny na koroziu, pokial nie je v zemi. A keby ju pripoja na dolnu cast svorkovnice, tak staci rozpojit hornu cast a uzemnenie sa da merat bez toho, aby sa odpajalo.

Fotku som pridal + celkova situacia (fotil som to v noci na mobil, ale snad bude vidno ako to asi vyzera):

To je strašný, pověste autora za  pohlavní orgán.

nic v zlom, ale zatial mi nikto nenapisal, PRECO to tak nesmie byt...
ja sa to snazim hlavne pochopit, v com je riziko takehoto riesenia (ak vobec je).
Preco sa dava odbocka na EQI do zeme a nemoze sa odbocit takto zo zvodu - to ma hlavne zaujima. Teda zaujima ma fyzikalne vysvelenie toho, co sa moze udiat ak tam trafi blesk, co je na tom zle, alebo ked uz nie vysvetlenie, tak aspon norma, ktora to zakazuje takto riesit, alebo prikazuje ako to riesit.

ČSN EN 62305 - 3 Ed.2.


6.2.2 Ekvipotenciální pospojování proti blesku pro kovové instalace
V případě izolovaného (oddáleného) vnějšího LPS musí být ekvipotenciáln í vyrovnání proti blesku provedeno jen na úrovni terénu.

Pro vnější LPS, který není izolován, musí být ekvipotenciáln í pospojování proti blesku instalováno v následujících místech:
a)   ve sklepě nebo přibližně v úrovni terénu. Vodiče pospojování musí být připojeny k přípojnici pospojování, která je konstruována a instalována tak, aby byla lehce přístupná za účelem revize. Přípojnice pospojování musí být spojena s uzemňovací soustavou. U velkých budov (například s délkou nad 20 m) může být použita okružní přípojnice pospojování nebo může být instalováno více přípojnic pospojování; předpokládá se přitom vzájemné spojení;

E.6.2.2 Ekvipotenciální pospojování vnitřních vodivých částí
Přípojnice pospojování by měly být umístěny tak, aby byly připojeny krátkými vodiči k uzemňovací soustavě nebo k vodorovným obvodovým vodičům.
Přípojnice pospojování je přednostně instalována na vnitřní straně vnější stěny v blízkosti úrovně terénu, hlavního rozvaděče sítě nízkého napětí a připojena krátkou trasou k uzemňovací soustavě zahrnující obvodový zemnič, základový zemnič a kde je použit náhodný zemnič jako vzájemně spojené ocelové armování.


Pokud tam není nasazen svodič bleskových proudů je to provedení na nic, pokud tam je, je to také na nic, protože při jeho reakci by mělo dojít k vytržení spoje. Velká vzdálenost mezi svorkovnicí a uzemněním bude mít za následek obrovský úbytek napětí a tak opět bude svodič na nic.
To že je svod udělán špatně, je použitá špatná krabice, úchyty atd. by pro rozsudek pověšení za k... mělo bohatě stačit.

No ak sa uzemnovacou sustavou rozumie aj zvod, tak ta pripojnica je spojena s uzemnovacou sustavou.
Zvodic bleskovych prudov mame. Myslite vytrhnutie toho zltozeleneho kabla z reviznej svorky? Preto, ze je ohnuty a bleskovy prud by sa ho snazil vyrovnat?
Co sa tyka vzdialenosti, mate na mysli vzdialenost medzi reviznou svorkou a zemnicom? Tam je vzdialenost asi 4 metre a odpor vodica by mal byt 0.005 ohmu, co je pri bleskovom prude 50kA "iba" 250V. Zemny odpor je asi 2 ohmy.
Krabice, to je mozno tak trochu moja vina, pretoze som im povedal, ze planujeme zateplovat dom, preto dali aj husie krky na zvod.
Od reviznej svorky po EQI svorkovnicu je tiez asi 4m CYA 16mm2 tahanych cez mur do pivnice.
Ja sa snazim pochopit, aky je rozdiel, ak sa odbocka na EQI urobi v zemi, a ak je robena tak ako teraz, zo zvodu.

No sice jsem si řekl, že už na takovéto diskuse nemám, ale toto mi nedá.
Na těch 250 V jste přišel jak? To jste uvažoval DC proud a ohmický odpor?
Strmost je 10 mikro s a svod je indukčnost, ale jestli chcete s tím provedením žít, tak žijte, až do zásahu byste mohl být spokojený.

ano, tak som to ratal. pri 50kA bleskovom prude a 0.005 ohm odpore asi 4 metrov FeZn 10mm. Prave preto sem pisem, aby mi to niekto vysvetlil, preco je nespravne urobit tu odbocku tak, ako ju urobili oni.

Ako môžte usúdiť všetko sa odohrá veľmi rýchlo. Prepätie na indukčnosti eqipotencialne ho prepojenia môže ohroziť aj život.   Zvodič bleskových prúdov nezaberie a prepätie od blesku vám odpáli elektroniku ( možno aj susedom ). Zateplovaciu hmotu  blesk rozmätá ( neodporúča sa dávať zvod pod zateplenie ).

Ja netvrdim ze usudzujem spravne. Ja to chcem pochopit, preco je taky velky rozdiel odbocit na ekvipotencialu v zemi a zo zvodica, ked asi aj bleskozvodari to beru tak, ze intuitivne je to stale ten isty kus drotu, ktory by mal mat rovnaky potencial, ci uz z neho urobim odbocku vo vyske 1 metra nad zemou, alebo v zemi. Nevravim, ze je to tak spravne, preto prave pisem sem, aby mi to pomohol niekto vysvetlit. Keby ma to netrapilo, tak tu ani nepisem, ale nieco mi vravi (asi tiez intuicia),  ze to tak asi nie je dobre.

Tak kolik bude na tom drátu, který odbočí do svorkovnice, i když to vezmem čistě ohmicky, tak to bude při 50kA bleskového proudu a 2Ohmech uzemnění 100kV. (Těch 250V nebo kolik jste se dopočítal úbytku na drátu je fakt zanedbatelných).

Navíc připojíte ochrannou přípojnici a tu propojíte s PEN sítě, která bude mít odpor k zemi kolik? 0,5 - 1 Ohm

Ved prave preto, ze tych 250V je zanedbatelnych, znamena to, ze napatie na odbocke v zemi by bolo namiesto sucasnych 100kV iba 99.75kV. Spravne? Ak to tak je, potom naozaj vyhovuje aj odbocka meter nad zemou.
A ano, je to prepojene s PEN.

Chybou vášho uvažovania je, že stále beriete bleskový prúd  ako jednosmerný a nie ako krátký impulz, kde rozhoduje indukčnosť vodičov na velkosť napätia oproti zemniacemu napätiu pri hodinách. Už vám to tu p. Hájek povedal. Vy tomu ako laik ani nemusíte rozumieť, ale dobre tušíte, keď ste tuto tému založili, že je to zle.  Rozumieť by to mali tí, čo to pripojenie urobili 1 m nad zemou. Možno si chceli uľahčiť prácu.

No, viem ako vyzera bleskovy prud (8/20us a 10/350us),  chybou je, ze to ratam podla vzorca pre jednosmerne napatie a neuvazujem indukcnost vodicov.
Laicky, ak sa prud v zemi rozdeli do viacerych vetiev, tak napr. v tom jednom bode, kde bude odbocka na EQI, nemusi tiect ziaden prud do zeme, alebo len velmi mala cast a teda nevytvori sa taky ubytok napatia voci zemi, ako na zvode, kde su vsetky tieto prudy zosumarizovane . Samozrejme treba vziat do uvahy aj to, ze v zemi bude urcite zvyseny potencial v okoli zemnica pri udere blesku, ale aj tak by asi mal byt ten potencial na odbocke nizsi, ako keby sa urobi odbocka na zvode. Proti logike mi len islo stale to, ze na kuse kovu je +- rovnaky potencial ( a myslim ze takto uvazovali aj bleskozvodari) a preto mi to prislo jedno, kde na tej casti drotu sa urobi odbocka. Podobne ani na uzemnovacom/nulovacom mostiku neuvazujem, ze by tam bol nejaky rozdiel potencialov.

Pri takomto uvažovaní si treba uvedomiť aj skinefekt, kedy vf zložky prúdu sa tlačia k obvodu vodiča a potom treba rátať s vyššími hodnotami jednosmerného odporu.

Dakujem za nakopnutie, tusil som ze to bude prave kvoli tomu, ze je to v podstate reakcia RLC obvodu na skokovu zmenu napatia/prudu, a ze preto maju tie krivky bleskoveho prudu taky priebeh aky maju. Cize nestaci ratat iba realnu zlozku odporu, ale aj induktanciu a preto sa obocka v zemi sprava inak ako na zvodici, lebo odchodom prudu do zeme sa rapidne meni aj derivacia prudu a teda aj indukovane napatie. Aj ked ta realna zlozka odporu je stale vysoka a napatie indukovane je mensia cast toho celkoveho napatia na zvode.
Nasiel som anglicky clanok, kde je to pekne popisane: http://www.researchgate.net/profile/Miguel_Martinez20/publication/236952092_Models_of_grounding_systems_under_lightning_discharges_simple_electrode_configurations/file/72e7e51a60bcb2471c.pdf
Nastudujem a snad budem z toho mudrejsi.

No já to vysvětluji laikům takto: mějme vedle sebe dva stromy,  přičemž vyšší není vzácný a slouží pro nižší i coby hromosvod, čím výše nad zemí tyto svážeme ocelovým lanem, tím spíše bude poškozen bleskem vzácnější ze stromů, vědecky založeným kolegům se omlouvám za zjednodušení.

dava to logiku

tak som si to trochu nastudoval. Typicka induktancia FeZn 10mm gulatiny je asi 10^-6 H/m. Rychlost zmeny prudu moze byt az 200kA/us = 200000000000 A/s. Takze ubytok napatia na zvodici moze byt az 200kA/us * 10^-6 H/m = 200 kV / m!
Takze je poriadny rozdiel, ked bude odbocka v zemi a ta bude mat rozdiel potencialov od vzdialenej zeme par tisic voltov, a je rozdiel, ak to bude 200 000 voltov, ako je to urobene teraz. Toto by malo byt posudzovane ako trestny cin vseobecneho ohrozenia, aj ked z nevedomosti - ale oni na to maju predsa mat vzdelanie.

Moje řeč.

Trestné činy obecně ohrožující

§ 272 Obecné ohrožení
(1) Kdo úmyslně způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo takové obecné nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let.
(2) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin opětovně v krátké době,
c) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu, nebo
d) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt.
(3) Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 úmyslně smrt, nebo
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(4) Příprava je trestná.
§ 273 Obecné ohrožení z nedbalosti
(1) Kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví,
b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) škodu velkého rozsahu nebo těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 2 písm. b) smrt.

Ked si pomyslim, ze   tomu pri udere blesku mame 50kV (delene na 4 zvody) na vsetkom kovovom v dome: radiatory, vodovodne trubky, plyn, kazdy kolik v zasuvke a tym padom aj kazdy zapojeny kovovy spotrebic. Nevraviac o tom, ze to komplet ponici vnutornu elektroinstala ciu.
Toto je krasny priklad toho, ze zly bleskozvod je horsi ako ziadny.

Je to pravda, Hromosvod o několik desítek metrů zkrátí dráhu blesku, takže je vyšší prvděpodobnost, že vás blesk navštíví, než kdyby tam nic nebylo. A v okamžiku výbojese ukáže, jak jste na jeho návštěvu připraven... Takže raděj žádný, než špatný.

Potenciál v domě není zas takový problém, pokud nevedou sítě ven. Pokud bude na jednom radiátoru 235kV a na druhým 235kV, nepoznáte to,ani když se budete obou držet. Ale jak tam bude něco z venku, tak máte malér. 235 230V mezi PE a L v zásuvce není žádná hitparáda...

A za  to provedení by zasloužili kastraci po zednicku (dvě cihly a prásk). Krabice pod omítku přišroubovaná na omítku, navíc neschválená pro hromosvody. V ní spojení FeZn, AlMgSi a Cu  (zle) A krytí takový, že při první přeháňce z ní poteče voda... Dejte si do googlu elektrochemick ou korozi, ale raděj až ráno, jinak se vám bude blbě usínat...

Na to ani nemusí být bouřka, aby s tímhle byly problémy.

Skoda, ze nedbalost nie je to iste co nevedomost. V pripade bleskozvodarov je to skor nevedomost. Nedbalost by to bola, keby vedeli, ze je to nespravne, ale z nejakeho dovodu to tak neurobia. Na druhej strane odoborna skuska, ktoru by mali mat zasa znamena, ze by to mali vediet. Neviem, ako sa taketo nieco moze stat, ak maju platnu vyhlasku.

A to, ze stojim na zemi v dome, a drzim sa rukou radiatora, tam nie je rozdiel potencialov? Alebo podlaha v dome ma rovnaky potencial ako radiator? To by potom radiator ani nekopal ak by sa tam dostalo 230V, ved tych 230V by sa prenieslo aj na podlahu a vsetko by bolo ok...
Mame prepatovku, ale ci je stavana na preklenutie 235kV, neviem... Hlavne, ked ju montovali oni.
Vravel som im, ze budem zateplovat, asi preto tam dali tieto krabice. Podla coho viem zistit, ze je neschvalena?
Co je elektrochemick a korozia viem... Nastastie za ten mesiac co to tam je nestihla prebehnut, lebo toto riesenie tam dlho nebude.
Asi by sa uz patrilo aj napisat, co je to za firma, nech si ludia daju pozor.
A udat by sa ich asi patrilo, mozem tym zachranit tych ludi, ktorym uz montovali bleskozvod a (podla vyjadrenia bleskozvodara) - takto to robia vsade a zatial nebol ziaden problem.

Este skuste poradit nejaky rychly fixup, aby som sa nemusel pocas burky tak velmi bat.
Ja navrhujem odpojit ten spoj z reviznej spojky a vybrat cely ten zltozeleny kabel co ide na EQI svorku. Z eqi svorky taktiez vsetko poodpajat, kedze tymto prichadzam o prizemnenie a pri poruche PEN vodica mam fazu na vsetkom v dome. Skratka docasne sa zmierim radsej s 230V na spotrebicoch v pripade nepravdepodobn ej poruchy PEN vodica, ako s 50kV vsade pri zasahu bleskom. Prast jak uhod :)

Mýlíte se. Pokud se jedná o odborníka, který by měl tyto podrobnosti znát, automaticky se dostáváme k vyšším trestům, v případě soudního přelíčení. Jde o nedbalostní trestní čin, kde se pak přihlíží ke všem okolnostem, které vedly ke škodě, úrazu, či smrti. V určitých případech by se to možná mohlo překvalifikova t i na úmyslný trestný čin, kdy si byl montér vědom všech rizik a přesto je pro svou lenost, případně pro svůj vyšší zisk, vědomě opomenul.
Na toto téma, jsem nedávno vyslehl zajímavou přednášku přímo od právníka. Bylo to v rámci jednoho semináře.

A k těm zkouškám. Často je to jen taková fraška, kterou ani nebudu komentovat.

Este by som prihodil jednu otazku, pripadne mozem zalozit aj novu temu ak bude treba:
Vnutorne instalacie (kurenie, voda, plyn) mozu byt na ekvipotencialn u svorkovnicu pospajane aj seriove? Teda na EQI je jediny kabel a na nom je pripojene kurenie, odtial pokracuje kabel ku trubke na vodu, a odtial ku trubke na plyn. Trubku na kurenie ani neocistili od zakladnej farby, vraj to netreba, iba na plynovej trubke oskriabali farbu.
Nema toto byt zapojene paralelne, teda ku kazdej trubke jeden vodic zvlast?

A jsem opět na začátku. Co myslíte?

BUde lepší cestou samostatný vodič, bez přerušení, nebo 10 spojů?
Co na to délky a průřezy? Je to opravdu praktické?
Už jste si to zde jednou počítal.

Nerozumiem odpovedi.
Na jednej strane je urcite prakticke mat iba jeden vodic (aj ekonomickejsie),  ale obavam sa ze nejde vcelku ale na kazdej bernard svorke je rozpojeny, takze spoje su 3, to je zasa v prospech paralelnych vodicov.
Prierez je myslim 6mm2. Dlzka asi 2-3 metre.
Mne ide iba o to, aby to bolo bezpecne, proti seriovemu vravi minimalne to, ze ak sa prerusi, tak nie je uzemnene uz nic.
Osobne by som dal paralelne vodice a este medzi sebou aj pospajal trubky, aby to zlyhalo, tak by sa museli prerusit vsetky paralelne vodice. Moj nazor.
Mne teraz ide len o to, ci tak, ako je to teraz, je v sulade s normou.

Kde berete tu jistotu? Elektroinstala ce sahající až na půdu zkracuje vzdálenost stejně jako hromosvod, tak nevím, proč by měl hromosvod zvyšovat pravděpodobnos t úderu.

Sice to nie je otazka na mna, ale myslim si, ze ma pravdu, pretoze bleskozvod je vzdy vyssie ako elektroinstala cia na "pude" takze vzostupny leader ma kratsiu cestu k zostupnemu leadru. A o tom su aj bleskozvody, ze oblast pod nimi je chranena, teda ak je tam kvalitne uzemneny bleskozvod (jimac),  uz neudrie do nicoho ineho, ako do neho.

Jak moc se ta pravděpodobnos t zvýší? Bude to alespoň statisticky rozpoznatelné?Myslím, že ne....
I blbý hromosvod je lepší, než žádný, protože i když bude blbě, tak se vám do domu nevydá celý bleskový proud, ale jen část.  Ale když už něco dělám, tak pořádně a je zbytečné opatření, která provedu shodit takovouto pitomostí....

Jinak se vám omlouvám, protože včera dopoledne jsem vás málem definitivně zavrhnul. Debata mě připadal stylem " Něco jsem si tady sám zmastil, aby to nevypadalo blbě, hodím to na externí firmu a zeptám se, když mě budou říkat, že je to špatně, budu si stát za svým...." Po návratu z prasete je pro mě příjemným překvapením, kam to dospělo....

To ste akoze mysleli, ze som si to sam zmastil? To nie, toto robila firma, ktora ma v popise montaz bleskozvodov a sice sa do tejto problematiky trochu rozumiem, ale chcel som aby to urobili profesionali, lebo ja nemozem vediet vsetko. Ale ze to budu taki amateri, to som necakal. Mne sa to spociatku zdalo v poriadku, ved je to ten isty kus drotu, ako zemnic, preco by malo vadit, ze je to pripojene meter nad zemou, je to ten isty potencial. Az ked som zacal premyslat, ako tadial pojdu bleskove prudy a ako sa budu v zemi delit, tak som prisiel na to, ze dobre to asi nebude.

Hromosvod zvyšuje riziko asi jako bezpečnostní pás v autě, díky své hmotnosti zvyšuje hybnost a prodlužuje brzdnou dráhu (dance)
Co se týká pospojení potrubí není odpověd jednoduchá, někdy bude lépe použít vodiče dva, někdy jeden od trubky k trubce, osobně většinou volím kompromis, do blízkosti trubek umístím ekv. Svorkovnici, příchozí zž k této připojím bez přerušení a pokračuji k "důležitější" z trubek, druhou pak k ekv. svorkovnici přiipojím zvlášť.
Nicméně neexistuje odborník který by ppřipojil svorkovnici na zkušebku hromosvodu, z tohoto důvodu doporučuji provést revizi mimořádnou, bůhví co tam ještě "odborná" fa provedla.

S tou podlahou je to dobrý postřeh. Pokud je dobře udělaný základový zemnič, tak energii rozhodí prakticky rovnoměrně po ploše podlahy. A EPS má být připojená právě na ten potenciál podlahy... Proto se používá vývod základovýho zemniče mimo svod.

A podlaha nebývá vodivá. 100MOhmů se jinak projeví při těch 230V, jiný proud tam bude při rozdílu 200kV...

Zakladovy zemnic nemame :) je to starsi dom a bleskozvod sa robil az teraz, a pozostava iba z troch zemnicov, jeden tvoria 4 1,5m tyce spojene gulatinou 10 FeZn a na oboch stranach jednej steny vyvedene na zvody, na protilahlej stene presne to iste. Treti zemnic su len dve taketo tyce z jednej strany vyvedene na zvod.
Ista cast domu je podpivnicena, zvysok nie. Takze co teraz? 100MOhm pri 200kV je stale len nejake 2 mA :) Preco potom faza v zasuvke kope, aj ked je to daleko pod 2mA, ktore by ani nemalo byt citit?

Takže si to shrňme: máte tři samostatné zemniče, z nichž jeden je spojený s PEN nad úrovní země.

Takže nemáte v podstatě nic, co by mohlo chránit, schválně si to nakreslete a spočítejte, kudy poteče bleskový proud po zásahu, bude úspěch, pokud do domu nepoteče více než 90% bleskového proudu.

Podezření, že jste si to vyrobil sám a pak s odvoláním na odborníky hledal co je špatně, by nebylo poprvní ani zde na fóru ani v realitě.... Takže asi tak...

Abych řekl pravdu, trošku jsem se v tom ztratil. Dům má 5 svodů hromosvodu?
Při čemž jsou dva a dva propojené a jeden samostatný?

Nešlo by obejít celý dům zemničem dokola? Udělat obvodový? U svodů nechat tyče, ty vzájemně propojit? Někde u vstupu nn do objektu osadit HOP, tu připojit na obvodový zemnič a u jejího napojení hodit další zemnící tyče, cca metr od připojení na jednu a druhou stranu. Na HOP pak připojit bleskosvodiče?

   

Mam prepatovu ochranu B+C, 25kA s iskristom. To by mohlo stacit.
Trochu som pozeral na nete, a vyzera, ze napatie na zvode a v zemi je +- par 100kV, cize z tohto pohladu by bolo naozaj v poriadku zapojit to takto, ale co sa tyka prudov, tak urcite nie - ked bude odbocka v zemi, vacsia cast prudu stihne uniknut do zeme a nebudu mat "pokusenie" ist hned cez ekvipotencialu . Takto to chapem laicky.

Ano takto je to, a zial obehnut by to asi neslo, je to dost komplikovane (uz tam mame pristresok, chodniky atd, odvodnovaci kanal na dazdovu vodu, prilis komplikovane by to bolo.
Presumpcia neviny tu na fore neplati? :) Nemam problem povedat, ak by som to robil sam, napr. elektroinstala ciu som robil v dome sam.

Nejlépe pro vás by bylo odvést zemniči případný bleskový  proud respektive jeho energii mimo dům. Pokud spojíte PEN el.instalace domu se zemničem, který je použit pro vnější ochranu před bleskem pak vám nezbývá nic jiného než použít 3 stupně pro vnitřní ochranu před bleskem .
Jen si zároveň uvědomte, že PEN máte pravděpodobně přizemněn někde vně objektu v například u pojistkové skříně, kde je napojen přívod pro váš dům........... ...... 

A co přizemnění bodu rozdělení, to nebude?

To se zeptejte tazatele.

Pan Ratiborský, dakujem za nazor, zial nefunguje mi odpoved na sukromnu spravu, tak to napisem sem:
Takto som povodne aj ja uvazoval, mat separatne zemnenie pre vnutorne rozvody a pre bleskozvod. Ale dakde som sa docital, ze ani to nie je zrovna najvhodnejsie riesenie.
PEN nemame prizemnene nikde - PEN prichadza vzdusnym vedenim do rozvadzaca na dome a prizemnene uz nie je nikde, co vidim ako potencialne riziko, pokial sa nieco stane s privodom.
Inak mame ochranu B+C a na citlivu elektroniku dam aj D.

Bod rozdelenia PEN je v rozvadzaci na dome, do domu idu 4 vodice, L1-3 + PEN vzdusnym vedenim. Momentalne tento bod nie je prizemneny, pokial to majstri neprerobia - mali by prist zajtra. V rozvadzaci je uz nainstalovana aj prepatova ochrana B+C s iskristom, 25kA.
SJBC-25E-3N-MZS, http://www.oez.sk/produkty/sjbc

Jenomže je tady ještě jedna zrada, Kirhoffovy zákony. A ty platí i pro impulsy  (norm)
Pokud máte dva zemniče (hromosvod a přizemnění PEN),  mezi nima "tenkou nitku" v instalaci a do jednoho pustíte pár set kA, tak se proud snaží využít oba a máte problém...

Na tom připojení zemniče se rozdělí proud na cestě z jímače. A čím výš po svodu se napojíte, tím větší úbytek napětí na svodu od napojení do země a větší část proudu vletí do rozvodné sítě a přepěťovek...  (zle)

Přerušení vodivé cesty mezi zemniči je taky docela pitomý nápad. Tyč v zemi na 0V (potenciál PEN) a o pár metrů dál pár set kilovoltů udělá u zdi pěkný gradient napětí. Tak pěkný, že si to klidně nějakou cestu (do CYKYny uvnitř domu) najde...  (zle)



Záleží na okolnostech, tu hodnotu odporu jsem střelil jenom tak od pasu pro hotonou podlahy (mimo dlažbu). Záleží totiž na té podlaze - konstrukce, vlhkost, armování... Beton je na tom při těch 230V úplně jinak, než koberec  ;) Ale u blesku je to jedno, buďto je podlaha vodivá a jste v pr...,  nebo je jako dielektrikum a stovky kV za desítky uS nejsou žádná překážka...

Zemnice su tri, a prepojene su cez zvody a zvodovu sustavu na streche.
Z EQI svorky islo na bod prizemnenia PEN CYA16mm2 tahane po obvode domu, kusok nad urovnou zeme. Dlzka cca 8m. To by snad mohlo byt v poriadku?
Pokial viem, uvazuje sa s bleskovym prudom max. 200kA (pozitivne blesky do nas snad netrafia, tie maju 300kA a viac),  ktory by sa mal +- rovnomerne rozdelit do 3 zemnicov a 5 zvodov, cize cez jeden zvod ratam max. 40kA, prakticky asi menej. Velka cast z toho pojde asi do zeme a ta CYA16mm2 by mala pocas tych par mikrosekund tento napor zvladnut. Samozrejme som za to, aby odbocka na EQI svorku bola v zemi - to som im uz avizoval a tvaria sa, ze suhlasia a ze to pridu prerobit. Taktiez som im povedal, ze chcem oddialit zvod o 25cm od steny, kedze v stene idu pod omietkou kable pre vonkajsie osvetlenie domu. To by taktiez mohlo stacit.
Podlaha v celom dome je zelezobeton, krytina rozna, podla miestnosti (dlazdicky, koberec, PVC krytina)
Ak tomu dobre chapem, aj keby sa na vnutornych kovovych instalaciach zvysi napatie hoci aj na 100kV, stale bude aj na podlahe gradient a nie 0V a plny rozdiel potencialov, teda krokove napatie, ktore, kedze radiatory su v kazdej miesnosti, by sa mohlo dostat na relativne bezpecnu uroven. Nefunguje prave takto vyrovnanie potencialov v dome? Ak do kazdej miestnosti na radiator pride par 100kV, tak gradient na podlahe nebude dosahovat take velke krokove napatie, ako keby privediem par 100kV na jediny radiator v dome a zvysok ma povodny potencial. Som laik, tak ma hned za to neukamenujte :)

Není nikde obecně požadováno, také z toho důvodu, že k němu může dojít ve starší instalaci např. v krabici v obývacím pokoji.

Ale instalaciu mame komplet TN-S od bodu rozdelenia PEN v rozvadzaci. Aj keby to nebolo pozadovane, uz len pre dobry pocit by som to urobil, staci, ze nieco stane s PEN privodom a mame fazu na kazdom spotrebici ktory ma zemnenie na kostre a nezafunguju ani chranice ani istice. To vidim ako dost velke riziko.

Pen v distribučnímu rozvodu uzemněn s největší pravděpodobnos tí máte zkuste pohledat.

A jen pro informaci a nevím jak u vás toto platí a u vašeho objektu je toto realizovatelné .

P.S.Dle ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 je možné také použít  NA.12.4.2 Uzemnění hromosvodu a silového zařízení se nemusí spojovat, je-li vzdálenost mezi oběma uzemněními v zemi větší než 5 m.

toto by bolo u nas tazko realizovatelne, povedal by som az nemozne. Jedine riesenie je to zemnenie spojit. Ale ja to ako velky problem nevidim, pokial je tam prepatova ochrana.
A k tomu prizemneniu v distribucii, to je sice fajn, ale co ak sa nejako porusi spoj, ktory je na stlpe, na dome, v poistkovej skrini? pripadne zlyha zemnenie u distributora?
Je pravda, ze 30 rokov sme to takto mali, nikomu to nevadilo a nic sa nestalo, ale stale si myslim, ze ked je to 2x poistene, nemoze to uskodit.
Tiez sa obavam, ze ak by aj bolo uzemnenie do 5 metrov od hromozvodu, zemny potencial by tam bol stale dostatocne vysoky a zaroven, ak sa bleskovy prud nejako dostane do domu, tak medzi nimi bude aj dost velky rozdiel na to, aby to urobilo nejaky problem.

Akorát to neplatí pro ČR  (dance) (dance) (dance)

Já mám jen strach, že blesku bude úplně jedno kterou normu již která země přijala a jestli k tomu má svoji národní vyjímku.
----------
Realita z naší ulice: Rozvod po sloupech, u sloupu uzemněno, převěs přes ulici na dům. Tam jsme v pohodě cca na 10 metrech, nemusím uzemnění hromosvodu spojit s uzemněním silového zařízení.
Ale jak daleko musím mít hromosvod od všech částí spojených se silovým přívodem? 2 - 3m?

Uškodit to nemůže, to je pravda.
A jistit to můžete a vícekrát záleží jen na vašem rozhodnutí.

Ta vzdialenost kvoli preskoku z hromozvodu? To podla mna staci aj pol metra. Aj tak neviem, ci horsi efekt nenastane vtedy, ak udrie blesk do vedenia na stlpe a tadial sa do domu dostane bleskovy prud, a s tym sa neda robit nic, len na to byt pripraveny nejako (prepatova ochrana napr.). A to iste sa tyka aj pripadu, keby bolo vedenie v zemi tahane zo stlpu, ako to je teraz povinne tahat (aspon myslim ze na novostavbe uz vzdusne vedenie do domu nie je povolene, a zda sa mi aj zbytocne),  ale zaroven existuju stlpy na ulici, kde hrozi priamy zasah do vednia.

Tak tohle bylo hodně náročný čtení, cizí jazyk bez diakritiky dá zabrat  :(

Kde berete jistotu, že se proudy rovnoměrně rozloží? Sám píšete, že jsou tři svody, u dbou z nich čtyři tyče, u třetího jenom dvě a další má vodivou zkoušku na PEN. A to na jedné straně může být ipou zaizolovaný sklep a ty tyče  písku, na druhá zaražená v původním jílu... Takže vaše realita je taková, že se to nikdy nerozloží rovnoměrně. Konečně si to přiznejte.

S tím vyrovnáním potenciálu jste se trefil. Normálně se volí jako "nula" napětí na zemi, právě proto, aby gradient na podlaze byl co nejmenší. Vá tu "nulu" zvolili pár desítek/stovek kilovoltů nad úrovní země a to už je problém.

Možná by bylo vhodné vždy uvést zdroj (ČSN) stejně tak, jak to má být při uvedení závady v R.Z.

Odpověd nalezneme ve vyhlášce o stavbách stavebního zákona, neuváděl jsem proto, ž jsem myslel že toto téma je již stokrát zodpovězeno.

Zvodov je 5, zemnice su 3. Pisal som +- rovnomerne a usudzujem to podla zemnych odporov (1.7 ohmu, 1.5 ohmu a 2.5 ohmu)
Pri udere blesku bude aj na zemnici v zemi napatie niekolko 100 kV, to, co urobili oni bolo iba privedenie bleskoveho prudu, nie napatia. Dobre tomu chapem?

Ty hodnoty jsou tak podobné a pro běžně provedené zemniče tak nízké že bych jim moc nevěřil.

Bol som pri merani, je tam dobra poda.
Na druhej strane nerozumiem, preco by nemali byt podobne. Tie 2.5 su tie, kde su len dve tyce.

Takze zajtra su tu, chystaju sa napojit FeZn 8mm na EQI svorku. Spytal som sa, ci nie je lepsie dat 10mm, ked aj zemnic je 10mm, a vraj sa to nevojde do EQI svorky. Nehovori norma o tom, aky minimalny prierez musi mat hlavny uzemnovaci vodic?
Nema to byt 14mm2 Cu, comu je viac-menej vodivostou ekvivalentna FeZn gulatina 10?

Samostatné tyčové zemniče nemohou mít takto nízké zemní odpory. Jsou to z větší části přechodové odpory svorek v měřicím obvodu a už je jen otázkou, z jaké části jsou ty přechodové odpory v elektrické síti anebo čistě v hromosvodovém drátu. Každopádně země je z měřicího obvodu vynechána. Pokud si vezmete například dva paralelní tyčové zemniče délky 2 metry, tak jejich zemní odpor 2,5 ohmu může být dosažen v půdě s rezistivitou 10 ohm*m, což je nesmysl. Hodně kvalitní ornice má od 50 ohm*m výše. Navíc ještě předpokládám, že těch 2,5 ohmu je hodnota zobrazená přístrojem, takže tam máme hodně desítek procent hodnoty, které se zemí nemůžou mít nic společného, takže se dostáváme do ještě nesmyslnějších méně než 10 ohm*m.

Bol som pri merani a meral sa IBA zemnic, pozostavajuci zo 4 tyci spojenych FeZn 10. Nic ine nebolo pripojene, ziaden PEN ani elektroinstala cia. Bud meria zle merac, alebo je zrada niekde inde. Kazda tyc ma 1.5 metra a poda je velmi kvalitna.

Inak ak ste tych 2,5 ohmu dostali ako 10 ohm-meter delene dlzkou tyci, tak dost pochybujem o spravnosti toho vysledku, kedze rozhoduje aj stycna plocha a teda zavisi od obvodu tyce (obvod kruznice pri gulatine a pri T-profile je to po obvode profilu). V tomto pripade by bola na tom platna dlha jeden meter (lubovolne siroka a hruba) rovnako ako tenka tyc dlha jeden meter a to si myslim nemoze byt spravne.

I kdyby ty zemniče byly tak dobré, pořád na to rozdělení bleskového proudu má velký vliv i délka svodu, oblouky v cestě,... Ostrá náběžná hrana prezentuje dost vysoké frekvence a každé zvýšení "indukčnosti" tak trochu nutí blesk hledat si cestu, která je pro něj vodivější.

Pritom, ako som ich vykreslil za fuserov, si budete mysliet, ze tie droty ohybali do praveho uhla a vsetko urobili zle. Ale nie. Snazili sa, obluciky maju velky polomer, a kde sa dalo snazili sa to viest co najrovnejsie a najmenej zatacat. S hornou castou bleskozvodov som relativne spokojny. Dlzka zvodov je viac menej rovnaka, obluciky su rovnake a kazdy zvod ma jeden oblucik pri prechode okolo odkvapu na stenu. Samozrejme vzdy je pripojeny bleskozvod na odvkap a odkvapy su nitovane dokopy.
Tyc pri komine je 1.5 metrova pozinkovana asi 2cm hruba a okrem toho mame este asi 4 pomocne jimace. Vsetky rozdelenia do T su 2x poistene (teda 3 ss svorky).

Je vidět,že máte výdrž to mnohé určitě potěší.

Minimalne bleskozvodarov to netesi :),  pretoze uz by to chceli mat za sebou, samozrejme aj ja. Ale vzdy sa po nich najdu nejake chyby. Aj ked skor mam pocit, ze tie chyby robia preto, ze sa im nechce to urobit poriadne (komu by sa chcelo vrtat cez stenu na urovni terenu, ked to mozu urobit vo vyske 1 m napr.) - bolo vidiet, ze sa ponahlali. Tiez sa im nechce ohybat gulatina 10mm, ale chcu to robit z 8mm, ale to im nedovolim.
A mne sa tiez nepaci, ze im musim vraviet, ako to maju urobit, a ze to stale nemam hotove.
Najhorsie na tom je, ze vela ludi, ktori tomu nerozumeju a daju si od nich urobit bleskozvod, su vystaveni podobnemu nebezpecenstvu ich fuserskej prace.

Netřeba laborovat s tvary profilů tyčí, protože interval skutečných možných odporů uzemnění je ve srovnání s nimi dost široký a hlavně je potřeba se posunout aspoň o řád; od jednotek ohmů k desítkám. Počítat lze třeba podle ČSN EN 50522 nebo ČSN 33 2000-5-54 ed. 3, viz přílohy. U tyče s odporem 2,5 ohmu a tedy zaražené v jakémsi kompostu bych měl docela obavu o její brzké rozpuštění.  :)

Platí rovnice: Hlupák + klešťák = 0,1 ohm zemní odpor

T profil se počítá mnohem složitěji než p.Kyselica uvádí, zjednodušeně řečeno zanedbat dolní vzdálenosti stříšky písmene T.

Tak kompost to urcite nie je, je to hnedozem, v podstate orna poda. A to meranie som si vyskusal aj sam. Jedna tyc vo vzdialenost asi 10m, druha na opacnu stranu a tretia svorka na uzemnenie. Skusal som premerat aj klinec zatlceny do zeme a tam to bolo niekolko 100 ohmov. Inak pristroj je ET 3000.
Nevravim, ze nemate pravdu, ale potom sa niekde musela stat chyba - bud zly pristroj, zly postup merania, alebo jednoducho mame taku dobru zem.

Hřebík (klinec) pro mě není termín, ze kterého by se dalo cokoliv usoudit, když netušíme jak byl velký...
Stejně tak "dobrá zem" je z hlediska techniky výraz naprosto nic neříkající! To je výraz, který ocení snad zahradník.
Jaký máte měrný odpor země? Je tam rozdíl pokud použijete krátké a dlouhé měřicí elektrody? Je tam rozdíl pokud použijete vzdálenosti sond na horní a spodní hraně rozsahu měřícího přístroje?

klinec asi 100. Merny odpor zeme netusim, premerat to nemam ako, kedze uz odisli.
Je naozaj take nepravdepodobn e, ze ten zemny odpor ma pri danej konfiguracii zemnicov spominane hodnoty?

Asi tí vaši hromozvodári nebudú bohužiaľ jediní.
Odpor uzemnenia PA na stomatológii pripojený na jeden z 13-tich zvodov bol v tomto prevedení vskutku vynikajúci. :(

Mozno to robili oni :)

My uz tu odbocku mame nastastie v zemi, ale bleskozvodar nezabudol poznamenat, ze tak, ako to urobili povodne, tak to robia vsade a este dodal, ze to vzdy preslo reviziou...

My to tak děláme už X let .....
Náš elektrikář říkal, že ....

a pár podobných formulací, jsou ty, které mě okamžitě budí k vyšší ostražitosti a upozornění investora, že já to tak dělat nebudu a jejich elektrikáře budu poslouchat jenom potud dokud nepřejde na věty já to tak dělám už X let... :)

Este jedna oblubena veta, ked som sa pytal, aka vzdialenost sa ma dodrzat: Kazdy vam povie inak...

Asi uz viem, preco tie hodnoty vysli take dobre: ten pristroj nemeria cistu rezistivitu ale impedanciu pri urcitej frekvencii, aspon tak som to pochopil z tejto specifikacie: http://www.industrial-needs.com/technical-data/resistace-meter-pce-et-3000.htm
Aj ked teda nechapem, ak impedancia v ohmoch sa mysli absolutna hodnota komplexneho vektora impedancie, tak by nikdy nemala byt mensia ako cista rezistivita DC... Cinny odpor sa frekvenciou nemeni, iba sa meni imaginarna zlozka (vplyvom induktancie a kapacitancie) a teda by to malo byt v absolutnej hodnote vzdy viac ako cinny odpor.

Nemusí. Nakreslete si náhradní schéma zemniče. Tam, kde se dotýká kov vlhkýho zrníčka půdy, je činný odpor. Jinde (suchý zrníčko, mezera,...) je paralelně kapacita. A v několika vrstvách... jak se chová paralelní obvod LC, když zvedáte frekvenci? (norm)

Tak si zase pročítám tuto diskusi a nemůžu se zbavit dojmu, že je zde zase jedna realizace bez projektové dokumentace, kterou má nahradit tato diskuse. A pak za to může realizační firma, která to bez projektu dělá tak, jak je zvyklá. Pokud se mýlím, je možné sem tuto dokumentaci vložit?

Se vší pravděpodobnos tí máte dobrý postřeh.
Toto mohlo být jasné od počátku této diskuze každému z účastníků.

Ono je to jedno, ona by ani ta dokumentace nebyla zárukou správného provedení..... .

Záleží kdo by tu správnost posuzoval a z jakého úhlu pohledu.
Jistota je někdy dosti relativní pojem, to máte pravdu.

KOnečně jesm to přelouskal. přesné to jsem měl na mysli.
Poslední dobou, nejen u hromosvodů, se rozmáhají firmy, které předpokládají, že zákazník je pitomec, nějak to splácají a nechají si zaplatit fušeřinu...
Pan Kyselice se zde zabývá výpočty, které sice umí spočítat, ale nechápe, že špatně je to od začátku. No a co?? Jsou to jeho peníze.
Stavím dům. Už jsem 2 party zedníků vyhnal, když nepochopili, že dveře budou 80 a ne něco kolem metru, nebo jsem jim položil otázku zda umí zacházet s tím svinovacím (říká se tomu metr) atd.
Za předpokladu, že tito hromosvodáři fyzicky existují, tak je pošlete hodně daleko (u vás je to riti),  nechte si od nich zaplatit zničený materiál a s kompletní zakázkou (projekt-realizace-revize) se obraťte na někoho jiného, pokud možno na někoho kdo ví a umí. Když vidím odbočení od hromosvodu, tak nechci vědět co všechno kde poku.vili.

Hrozná kombinácia je generálny dodávateľ, ktorý zadáva prácu ďalším. Zákazník nie je s fušermi v priamom zmluvnom vzťahu a tak má proti sebe zrazu dvoch. Zažil som to práve pri hromozvode (zle). Ani mi nechceli prezradiť meno tej "renomovanej špecializovane j firmy",  ktorá napr. dáva pásovinu do betónu na dno výkopu na ležato. (zle)

Dokumentaciu vraj prinesie spolu s reviznou spravou.

Tak to musim nastudovat, nie som elektrikar :) Aj ked na vyske sme to brali, ale to bolo uz davnejsie, musim oprasit vedomosti.

Tak este je sanca aj to, ze to odbocenie zo zvodu je jedina, resp. jedna z mala chyb ktore robia. Bleskozvodov vraj uz urobili dost, a zasa nema vyznam ich odsudzovat za to, co este nevieme, ci urobili zle alebo nie (tym si ich ale ani nechcem zastavat).
Projektova dokumentacia aj revizia vraj budu.
A ano, viem ze dokumentacia ma byt na zaciatku, a podla nej sa ma robit :)

Tak u nas sa generalny riaditel splhal na strechu a robil hrozmozvod, zatlkal zemniace tyce a ostatni mu pomahali :)

Trochu mimo temy, ale zaujimalo by ma, preco nesmie byt na lezato... neberte to, ako ze tvrdim, ze to tak moze byt, iba ma to zaujima.

Protože se pod něj špatně dostane beton.

Více-méně jsme se všichni shodli, že napojení vodiče pro HOP z uzemňovací svorky není správné.
OK.

Jak ale postupovat v případech, kdy samostatný vodič z uzemnění (základového zemniče) není připraven ??
Elektrikáři se většinou dostanou na stavbu, až když stojí hrubá stavba a na to, jak je připraveno uzemnění nemají žádný vliv.
Hlavně mi nikdo netvrďte, že rozbíjíte základy a hledáte základový zemnič. 
 

to ano, to znie logicky... dakujem.

Pokud jste připustil tento postup, kdy vám to dělají bez projektu a ten si pak načrtnou podle sebe, jste podle mého jasný spoluviník. Jako investor, máte za své peníze vyžadovat bezchybnou službu. O tu jste se sám okradl, výběrem nejlevnější firmy, která vám zbastlí hromosvod, včetně revizní zprávy. Osobně bych na tuto hru nikdy nepřistoupil. Na konci je pouze jeden poražený/okradený. Investor a to v každém případě.



Nejen logicky. Navíc jde o požadavek normy  (norm)

Je to tak trochu věc investora. Jinou otázkou je, kdo ho na to má upozornit.

Ale podle mě je správné, když to bude v projektu a investor si přímo nebo prostřednictví m stavebního dozoru zajistí, aby tyto kroky na začátku stavby byly splněny, zdokumentovány, zaznamenány do stavebního deníku.
A když investor ví, kdo bude dělat revizi, vůbec není špatné, když to RT vidí i ve fázi příprav. Samozřejmě tam asi RT nestráví X hodin "za děkuju".
Ale pořád ta návštěva RT je lepší a levnější řešení, než pak na konci něco řešit nějakým složitým náhradním způsobem.

Z ktoreho mojho vyroku vam vyplynulo, ze som nasiel najlacnejsiu firmu? Alebo pouzivate nejaku mne neznamu logiku a postup uvazovania? Napr. z vesteckej gule? Napisal som niekde, ze nereklamujem to, co urobili? Ja ten okradnuty nebudem, stale este zvazujem ake kroky podniknut a moznosti je dost.
Oni tu budu chodit, kym to nebude v poriadku, je ich problem, ze to robia naopak, nakoniec realizacia bude taka, aby bola v poriadku a je mi jedno, ci podla nej urobia projekt alebo na to pojdu v tom spravnom poradi. Zatial som im este vsetky peniaze nevyplatil a ak ich chcu, tak sa budu musiet posnazit. V pripade, ze RT zisti nedostatky, budu ich opravovat dovtedy, dokedy to nebude v poriadku.

Nejen logicky. Navíc jde o požadavek normy  (norm)
[/quote]
Měli by sa u nas po slovensky povie mali by, a nie je to to iste ako musia.

Tu samozřejmě nemám, ale za to dost zkušeností s podobným přístupem. Vybral jste firmu (nemluvím o penězích) která na to jde od začátku špatně. Namísto její výměny,  hledáte správné řešení v diskusích. To stojí moc času a tedy i peněz. Buď jste jich na začátku dost ušetřil a máte na to rezervu, nebo to nějak nechápu. Kdo by někomu platil a ještě za něj dělal práci? Nevěřím tomu, že by do toho takto šel příčetný člověk, stejně tak jako nevěřím na vodní víly, šmouly a jiné skřítky. Pokud jste tedy příčetný a tom vůbec nepochybuji (vaše příspěvky dokazují že nejste blb),  půjde o první případ. Tedy levnou firmu, kterou teď "vodíte" za ruku. Na druhou stranu, čím víc je "proškolíte" tím větší pozor si na příště dají a jistě zvednou trochu i cenu, aby pokryli další případné "vícepráce" u podobných zákazníků.
Přiznejte si prostě vaše pochybení a jistou spoluúčast na stávajícím stavu. Není v tom nic osobního. Jen se to snažím pojmenovat tak, jak to čtu v diskusi i mezi řádky. Nebo je zde někdo, kdo si myslí, že je to jinak? Že se mohu i mýlit ,  samozřejmě připouštím. Potom přijměte mou omluvu.


To je pravda. Musí, není to samé, jako mělo by se. Ale každý odborník, který pochopil, že má tento požadavek rozumný základ, tedy svou logičnost, o tom bude jen těžko diskutovat a prostě to tak udělá. Stejně tak, jako dá fázi vlevo, i když jde jen o doporučení a tak dál. Podle toho se nakonec pozná správný řemeslník.

Jenže RT už měl skoro vydanou RZ bez závad, nebo i bez toho skoro?

Nechtělo by to spíše nezávislého RT?

Bohuzial firiem, ktore tu v okoli robia bleskozvody nie je az tak vela. Nemal som ani nejako moznost overit si, co su zac. Sami si robia zle meno, lebo ja ich nikomu uz neodporucim. Je pravda, ze ja, ako laik som ani nemal ako posudit, ci to urobili odborne alebo nie, pretoze to nemusim ovladat. K tomu vsetkemu smerovali drobne indicie, ze to nerobia az tak poctivo, pedantne. Je pravda, ze nie je moja uloha zistovat, ci to dobre zapojili, ale napriek tomu to robim. Ale prislo mi ako lacnejsie riesenie nechat ich to prerobit, ako od nich vymahat peniaze, hadat sa s nimi (asi by si chceli rozobrat to co urobili) a davat to znovu robit dalsej firme, kedze neviem posudit, nakolko zle urobili tie ostatne veci. Je mozne, ze ten zvysok az tak zle urobeny nie je.
Mna tiez nebavi mat rozvrtanu stenu po tom, co oni odtial vsetko zoberu a budu do toho vrtat dalsi, ktori mozu byt este horsi. Skratka nie je to az take jednoduche.
A nemam pocit ze som spoluvinnik, tak ako podla mna nie su ani ti, ktori si to od nich dali urobit a maju to zle, pretoze oni tomu rozumiet nemusia. Skor si myslim, ze to, ze sa zaujimam o to, ci je to spravne prevedene je polahcujuca okolnost, ked uz som v pozicii obvineneho. Samozrejme mate z velkej casti pravdu, lenze ja ako laik nie som povinny rozoznat, ci si odviedli poctivu pracu. Tiez som to bohuzial zistil az neskoro, ked to mali hotove.
Teraz, ked mi donesu reviznu spravu a revizak sa na to ani nepride pozriet, mozem robit dalsie kroky - nahlasit ho na TI napr.
Vy ma posudzujete podla seba, ako odbornika. Ja odbornik nie som, i ked sa o taketo veci zaujimam, takze to vnimam trochu inak.

S druhou castou samozrejme suhlasim, ale to pre pripad, ze by sme sa chceli hadat o slovicka. Skor ma zaujimal prave ten technicky dovod, preco sa to tak musi robit a na to som odpoved dostal. To, ze je to v norme, je len dobre.

PS: zobral som prvu firmu, ktora to bola ochotna urobit, takze sa neda hovorit, ze som vybral najlacnejsiu. Je to bezpredmetne.
Necakal som, ze sa fuseri mozu udrzat na trhu nejakych 6 rokov alebo cca tolko oni posobia.
Tato diskusia mi hlavne pomohla v potvrdeni domienky, ze su to fuseri.

Ano, nad tym uvazujem... a o.i. este aj nad podanim podnetu na TI. Ale este nemam ziadnu reviznu spravu. Mozno sa zlakne, ked mu bude bleskozvodar rozpravat, ze to musel prerabat, a uraci sa mu prist osobne a aj to skontrolovat.

Ak tomu spravne rozumiem, impedancia je najnizsia pri rezonancnej frekvencii, pri nizsej alebo vyssej frekvencii impedancia postupne narasta. Ale urcit realnu rezonancnu frekvenciu pody si netrufam :) Ak je blizko skusobnej frekvencie toho pristroja, je mozne, ze preto dava nizke vysledky. Ale rezonancna frekvencia moze byt kludne niekolko radov inde ako meracia frekvencia. Netrufam si to odhadnut ako laik/amater.

P. Kyselica.
Používate správny postup pri hľadaní vlastnej istoty, že ste v bezpečí. Dodávateľ rešpektovaním Vašej námietky a následnou opravou uznal svoju chybu. Zadržanie poslednej splátky sa vždy oplatí. Dotiahnite dodanie služby do čo najlepšieho výsledku vo váš prospech. Držím vám palce.
Len sa nesnažte o úplnú dokonalosť, lebo sa to celé môže otočiť proti vám.

P.S.: Nemusíte mi veriť, zaplaťte si konzultácie u H.H.,  on urobí všetko preto aby si odmenu zaslúžil a Vy pravdepodobne začnete od znova.  ;)

Zapomeňte na rezonanci. Rezonance by vás dostala na hodnotu činnýho odporu - indukční a kapacitní složka se vyruší. Navíc to je u obvodů LC nebo RLC  (norm)

Zemnič je paralelní spojení L a C. Paralelní znamená, že se sčítá admitance (vodivost) obou cest. Admitance je převrácená hodnota impedance.
Takže 1/Z = 1/Xc + 1/R.
Pravou stranu dáme na spol. jmenovatel 1/Z = (R+Xc)/(Xc * R)
Převrácená hodnota: Z = (Xc * R) / (Xc + R)
Příklad: R = 100 Ohmů, Xc = 100 Ohmů, pak Z = 50 Ohmů  (norm)

A pro úplnost - Xc = 1/(2 * PI * f * C) - klesá s frekvencí, a to po hyperbole! Už při velice nízké frekvenci (řádově zlomky Hz) se tak impedance RC článku dostane pod činný odpor!  (norm)

Vydávejte impedanci na vhodné frekvenci za odpor a máte špičkový uzemění i ze šroubováku píchnutýho do hromady písku. A pro laika jsou ohmy jako ohmy  :'( Holt každou nepozornost ve fyzice na základce a na střední škole si dneska člověk, ve snaze ušetřit, hodněkrát zaplatí... (viz spořiče energie, zemniče, hromosvody,...)  (norm)

Vím, že svým příspěvkem poněkud odbočím, ale napadlo mne, jak asi vypadá beton v okolí základového zemniče při průchodu bleskového  proudu.
To už nikdo neuvidí pokud neodkope základy a na to se někdo spoléhá.

To P.M. s tím rc obvodem bych byl opatrnější, jednak bude zazkratovaný místy s uvažovaným odporem, jednak je třeba počítat s konkrétním složením horniny.

To byla reakce na p. Kyselicu, který myslel, že impedance musí být vždycky větší než činný odpor. Není. Tohle je nejjednodušší případ co do pochopení.

Neuvádím konkrétní čísla, právě proto, že to závisí na mnoha okolnostech přes zrnitost, rezistivitu pochchu tyče až po vlhkost.

Zkratovaný kondenzátor = paralelní RC článek.

A kapacita začne snižovat impedanci v okamžiku, kdy je přivedená frekvence nenulová  (norm)

Pravda, je to zjednodušení, ale myslím, že by na tomhle fóru nemělo moc smysl komplexní impedaci elementu plochy ještě integrovat přes plochu pláště zemní tyče  >:D

V pohodě, souhlas, mimochodem kdepak čerpáte informace o problémech zemění, máte přehled (poklona)

Ano, dakujem, teraz uz chapem. Chyba bola, ze som uvazoval iba seriovu kombinaciu a nie paralelnu, kedy sa impedancia moze aj znizit. Myslim, ze pri seriovej je pravda to, co som napisal, teda ze v seriovej kombinacii RLC nemoze byt absolutna hodnota celkovej komplexnej impedancie nizsia ako cinny odpor.

Dakujem za rady, suhlasim s nimi, a keby som chcel taku dokonalost, tak by som asi musel postavit novy dom, kedze nemame zakladovy zemnic ani pasovinu okolo celeho domu :)

Jedna z možností by mohla být spojení dvou svodů těsně nad zemí a ve středu propoje připojit rozvaděč.

Mal by som este jednu otazku, ak treba, mozem spravit aj novu temu vo fore.

V norme CSN 62305 sa uvadza bezpecna vzdialenost bleskozvodu od elektroinstala cii a inych neuzemnenych kovovych casti, aby nedoslo k preskoku (tzv. vzdialenost "s"). Toto ma dost dlho trapilo pri vonkajsom osvetleni, vedenom pod vonkajsou omietkou (asi 2-4 cm hlboko). Preto som dal prerobit aj oddialenie bleskozvodu, teraz je asi 7 cm nad omietkou. Detektorom som vyhladal, kadial vedu kable - su asi 1,5 metra nad zemou a teda podla vzorca v norme by malo 7cm vzduchu a 3 cm omietky stacit. Problemom vsak je privod k svietidlu na vonkajsom rohu budovy, ktory je vo vyske 4 metre nad zemou a od bleskozvodu je sice dostatocne daleko (asi 20 cm),  ale je velmi blizko k odvapu (4 cm),  ktory je vodivo spojeny s bleskozvodom. Zaujimalo by ma, ci sa bezpecna vzdialenost vztahuje aj na tento pripad, alebo staci uvazovat so vzdialenostou od bleskozvodu.

Inak bleskozvodar pride zajtra a vraj prinesie aj reviziu. Som zvedavy ako to dopadne, asi sa pekne pohadame :) Musel som po nich prerabat este aj to, ze uchyt na bleskozvod navrtali asi 1mm od kabla vonkajsieho osvetlenia (keby mali detektor kablov, tak sa to nestane, bolo len stastie, ze ho neprevrtali).

Pripadne ak by existovali nejake izolacne dosky proti preskoku, ak by oddialenie nebolo z nejakeho dovodu mozne.

Kovový okap ,  ktorý nie je územnený ( podľa normy by mal byť ),  nesie napäťový potencial miesta, kde je vodivo spojený s bleskozvodom.   Vidím, že narábate s čislami, tak si to teraz už ľahko spočítate.
 

To bohužel ještě dlouhou dobu nebude možné. Zkuste část okapové roury nahoře nahradit umělohmotnou nevodivou v délce , ,s,,  při Km=0,5. To bude určitě nejlevnější řešení.

Takze okap pripojeny na bleskozvod je vlastne nebezpecnejsi, ako samotny bleskozvod, pretoze aj tesne nad zemou ma potencial taky, ako bleskozvod vo vyske napr. 4 metre?!

Sklenena doska o hrubke cca 1cm a rozmermi sxs by nestacila? :) Sklo je pomerne dobry izolant, ak sa nemylim. Alebo porcelan.
Asi nahradim celu ruru plastovou, aj ked to posunutie odkvapu o par cm by tiez nemalo byt az take problematicke

Prave citam toto: http://www.kniska.eu/kniska/clanky-1/okapy_zabijaci
Ak mi zajtra dojde revizia bez obhliadky, hlasim toho revizaka na TI. Nech si s nim urobia oni poriadok.

Nechcete se podělit o tu revizní zprávu?

A jak probíhalo předání?

Asi tak nějak to může být.
 
A jsou i jiná nebezpečí, např. okap na přístřešku před vchodem, stačí procházet pod tím v okamžiku blesku a můžete vlastním tělem "zkrátit" blesku cestu do země... A ještě si to můžete vylepšit použitím deštníku...

Právě se pokouším dořešit problém, který všichni během stavby opomněli.  Stožár od ESE, vede do podkroví, kde končí nedaleko kovového rastru pro sádrokarton. V tom jsou světla a vede tudy trasa kabelů, pro celé podkroví.
Nebudu ani komentovat pouze jeden svod od bambule a další věci. Na otázku jestli věří v boha a ESE, jsem byl poslán do ... ,  montážní firmou. Už vědí, že revize na „hromosvod“ nebude ode mne.      Stačilo seznámit je s cca 5 problémy, jen po prvních 5 minutách, bez hlubší prohlídky. Více jsem se o to nezajímal a věnoval se řešení slepého svodu (to uznali i tito montážníci) a pracím, na které jsem byl původně pozván

PS: může zrovna tak jít o stožáry antén a podobně. Na to velký pozor (norm)

Prelozili to na utorok 16:00. Mam z nich coraz horsi pocit, uz len to, ze zemnice su samostatne 3 a nie su v zemi prepojene, si myslim nie je najlepsie riesenie (i ked mozno akceptovatelne).
Napisal som im mail, v ktorom ziadam o upravy, mozem prilozit, ak ma niekto zaujem. Napisal som tiez na Technicku inspekciu, ci sa da overit, ci ma dotycna osoba vobec platnu vyhlasku na vykonavanie bleskozvodovyc h instalacii, zatial som nedostal odpoved.

nastastie toto nas problem nie je, jedine, co ponad strechu trci je komin a na nom je 1,5 metrovy "jimac". Ja som trval na to, ze revizneho technika vyberieme spolu, aby bol nestranny a nezavisly. A asi tu vlozim ten mail, alebo aspon cast...

Spominany mail:

 pan *****,

  tu je zoznam minimalnych ukonov, ktore pozadujem doriesit na vami vykonanej instalacii bleskozvodovej sustavy:
- oddialenie zvodu od steny v miestach, kde sa krizuje so silovou elektrickou sustavou, na vzdialenost 0,2 metra (STN 34 1390 - bod 115, tabulka 4) - to sa tyka dvoch zvodov z pravej strany domu (pri pohlade z ulice),  staci navarit cca 12 cm distancne tyce na uz existujuce uchytenie ochranneho uholnika (4 kusy drziakov) a upravit spoje v reviznej svorke. Na lavom zvode sa krizuje iba privod do vypinaca na svetlo, ale na pravom zvode sa krizuje s privodom do vypinaca na svetlo, 3f privodom do pivnice a s uzemnovacim vodicom prepajajucim ekvipotencialu a hlavny rozvadzac. Co sa tyka vzdialenosti od steny 20 cm, nevadi mi to, lebo zateplenie bude v hrubke 10-12 cm, takze po zatepleni to bude vyzerat priblizne rovnako ako teraz bez distancnych tyci.
- oddialenie odkvapovej rury, pripojenej na zvodovu sustavu, jej pospajanie proti iskreniu (napr. nitovanie) a jej uzemnenie aj na dolnej strane (STN 34 1390 - bod 113) - oddialenie sa tyka jednej rury na rohu, kde sa nachadza vonkajsie osvetlenie domu a rura je nebezpecne blizko steny (4 cm),  v ktorej je silova elektroinstala cia - okrem hore spomenutych troch kablov aj privod do svetla (staci oddialit na 20 cm od steny, 15 cm distancne tyce),  uzemnenie na spodnej strane sa tyka vsetkych odkvapov na dome (3 ks). Odkvapy nitovane uz su (pripadne to prekontrolujte),  takze prenitovat staci len tu cast po oddialeni toho jedneho zvodu. Pripojenie na zvod je mozne urobit tesne nad zemou a kde je to mozne, skryt napr. do omietky. Nepozadujem, aby ste kopali a pripajali sa na zemnic v zemi, staci pouzit krizovu svorku na zvode bleskozvodu tesne nad zemou a svorku na dazdovy zvod na druhej strane FeZn gulatiny. Bolo by vsak vhodne nechat rezervu na gulatine na oddialenie dazdovych zvodov, ktore sa budu oddalovat pred zateplenim. Pripadne mozte oddialit zvysne dve dazdove rury o cca 10 cm od steny a prenitovat a nemusi sa riesit ponechanie dodatocnej rezervy na gulatine.
- prerobenie zvodov, ktore mali byt skryte, na zvody oddialene (2 zvody na lavej strane domu pri pohlade z ulice). Tu ste navyse pouzili obycajnu trubku FX32 a nie netriestivu, aku vyzaduje norma na skryte zvody. Na tejto strane domu nie je ziadna skryta elektroinstala cia pod omietkou, kedze sa tu vsak bude zateplovat, postaci navarenie rovnako dlhych distancnych tyci (12cm) ako na opacnej strane.
- dodatocna ochrana spojov v zemi proti korozii zaliatim (STN 34 1390 - bod 81) - minimalne pre pripojenie uzemnovacieho vodica (odbocka na ekvipotencialu),  ale mozno by sa to malo aj pre kazdu uzemnovaciu tyc, uz len vzhladom na mechanicke poskodenie pozinkovania pri zatlkani. Necham na Vase zvazenie, ale minimalne to odbocenie na ekvipotencialu ziadam osetrit pred koroziou. Ci je to potrebne na kazdej zemniacej tyci necham na vyjadrenie RT pri revizii.
- pripojenie kostry satelitneho prijimaca na ekvipotencialn u svorku (STN 34 2820) + overenie bezpecnej vzdialenosti satelitneho prijimaca od odkvapovej rury (pripojenej na zvod bleskozvodu). V pripade, ze nie je dodrzana dostatocna vzdialenost, riesit izolaciou (oddialenim) bud odkvapu alebo satelitu.
- cislovanie zvodov, to ma netrapi, ale aj to vyzaduje norma (STN 34 1390 bod 82). Nemusite robit.
Ci bude treba prerabat aj nieco ine, zavisi od vyjadrenia revizneho technika.
Co sa tyka nastrojov, mam k dispozicii detektor kablov v stene a zvaracku, ktore mozem zapozicat. Nitovacku nemam.
Hrubo zvyraznene cinnosti povazujem za kriticke na funkciu a bezpecnost bleskozvodu, preto ich ziadam vykonat urychlene co najskor. Ostatne veci kludne pockaju, kym sa vratim zo zahranicia, aj ked si myslim, ze pre vas je vyhodnejsie to urobit vsetko naraz.

Tolko som zatial prediskutoval so znamym reviznym technikom, na dalsom stretnuti chcem este prejednat:
- minimalna hlbka ulozenia zemnica pod zemou (nie som si isty, ci je naozaj 0,5 metra, mne sa zda, ze to bolo menej, to este overim)
- vedenie zemniaceho vodica "pod chodnikom" (myslim, ze to by nemal byt problem, ale pre istotu sa ho na to spytam)
- zemny odpor sa mu zda pri danej sustave zemnicov podozrivo nizky (lepsi ako v raseline)

Predpokladam, ze tieto veci (zistenie vedeni v stene, naplanovanie bezpecnych vzdialenosti a pod.) sa mali riesit v projekte, takze vzniknuta situacia vznikla pravdepodobne len preto, ze sa robilo bez projektu alebo sa projekt dorabal podla realneho prevedenia. Budte si isty, ze ani mna netesi, ze to este nie je uzatvorene, ako vidite, drobnosti ma netrapia (oznacenie zvodov a pod.),  ale bezpecna vzdialenost od bleskozvodu je pre mna pomerne dolezita vec a nedal som si robit bleskozvod preto, aby som sa citil este horsie ako bez neho.

Ak by bolo potreba este pred uskutocnenim prac vykonat obhliadku situacie, nevahajte ma telefonicky kontaktovat a dohodneme sa. Ocenil by som, keby sme to uz uzavreli este pred tym, ako pojdem do zahranicia, teda najneskor do stvrtku 26.6. vecer.
Pravdepodobne si dam reviziu urobit nezavislemu reviznemu technikovi, ktoreho mozme spolu nejakym sposobom vybrat, aby neboli pochybnosti o zaujatosti a aby bol nezavisly.

S pozdravom
Kyselica

Kovovy pristresok nad vchodom mame neuzemneny. Mal by byt v ochrannom pasme jimacov a od kovovej strechy je snad 20 cm vzdialeny. Pytal som sa ich na to, povedali, ze to netreba pripajat na bleskozvod. Tak ci tak by mi to na dobrom pocite nepridalo :) vzhladom na diskusiu o nebezpecnosti okapov dolu neprizemnenych

Osobne si myslim, ze kovovy pristresok by sa mal uzemnit, a teda uzemnit tak, ze sa uzemnovaci drot potiahne co najnizsie k zemi a pripoji k bleskozvodu. Tym bude mat potencial zeme (alebo velmi blizko zeme). Takto ked je uplne neuzemneny, to moze byt nebezpecne (pod pristreskom asi 30 cm mame poistkovu skrinu, ktora je spojena s PEN a uz som videl, co to urobilo po zasahu blesku ked okolo skrine sli kable)
Dalsia vec, ktoru by bolo dobre prerobit je obvodovy uzemnovac, aspon v tvare U (nie je take jednoduche urobit plny obvodovy, kedze mame okolo domu chodniky a pod. - tie by sa museli rozkopat).

Môžte si prečítať úvahu z posledného príspevku:
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11670.msg167872.html#msg167872

a odpoveď #71
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,19175.msg135889.html#msg135889

Takze klasicka vyhovorka, pokazilo sa im auto, vraj pridu zajtra, som zvedavy.
Pre pokojnu dovolenku pred odchodom aspon vymenim zvislu odkvapovu ruru za plastovu, a budem dufat, ze ak tu blesk trafi, tak prepatova ochrana zvladne ten bleskovy prud. Do telefonu som mu povedal, ze chcem obvodovy zemnic, minimalne do U, idealne do kruhu, lebo impedancia toho jedneho zemnica, ktory je pripojeny na ekvipotencialu je v porovnani so zvysnymi dvoma ovela nizsia, takze vacsia cast bleskoveho prudu pojde prave cez PEN a cez prepatovku. On mi na to povedal, ze tym, ze to spojim v zemi, si nepomozem, lebo tie odpory zvysnych dvoch zvodov su okolo 2 ohmov (comu uz prestavam verit) a ze spojene s PEN to bude aj tak, aj ked bude obvodovy zemnic. A ze pripajat uzemnenie na spodnej strany odkvapovej rury sa nerobi, lebo tym by vytvorili nahodny zvod a to sa z odkvapovych rur nerobi. Tak som sa ho spytal, ci je lepsi nahodny alebo slepy, nevedel odpovedat, iba, ze sa o tom porozpravame zajtra...

Ani nedostanete. Toto je vec Inšpektorátu práce.

Nie tak celkom. Odpoved dosla na treti pracovny den.
---
 

 V zmysle § 15 zákona č. 124/2006 Z. z. v znení neskorších predpisov, nie je pre montáž a inštaláciu elektrických zariadení povinnosť preukazovať oprávnením odbornú spôsobilosť dodávateľa tejto služby. (Pre odborné prehliadky a odborné skúšky už táto povinnosť platí.) Pracovníci, ktorí vykonávajú takúto činnosť však musia mať platné osvedčenie na činnosť na technických zariadeniach elektrických v zmysle § 16 uvedeného zákona. Osvedčenia aj oprávnenia vydávajú viaceré subjekty, odporúčam preto obrátiť sa s Vašou žiadosťou na Národný inšpektorát práce.

Neviem ci som to prehliadol, ale nikde som sa tu nedocital o tom, ktora norma a ktory clanok urcuje miesto napojenia PEN vodica na uzemnovaciu sustavu. Viete to niekto specifikovat? Nevidim v zasade rozdiel v mieste pripojenia PEN na uz. Sustavu. Ide v skutku o to, aby vsetku nezive casti a pen boli na jednom potenciali. Vtedy mozme hovorit o zaisteni bezpecnosti pri zavleceni napatia na nezivu cast. Problem vidim v spominanej situacii niekolkych zemnicov, ktore niesu navzajom prepojene. Ked sa dobre pamatam tak v norme sa uvadza spolocna uzemnovacia sustava. Vid.http://www.kniska.eu/kniska/clanky/jizerka

Ak sa pýtate, či to musí byť pri vstupných dverách alebo pod oknom, tak je to jedno.
Norma 33 2000-5-54 špecifikuje iba spôsob pripojenia hlavnej uzemňovacej svorky k zemniču (čl. 542.3 a 542.4). Pripojenie musí byť vyhotovené pod úrovňou terénu (prípadne na úrovni terénu). Uzemnenie nesmie byť odbočené zo zvodu bleskozvodu nad úrovňou terénu.

V popisanych clankoch uvadzanej normy sa mi nepodarilo najst deklarovane znenia. Pripojenie hl.uz svorky na uz sustavu je vyobrazene v prilohe B. V norme sa mi nepodarilo najst to, ze je zakazane pripojit hl. Uzemnenie v skusobnej svorke. Prosim o upresnenie resp. Presne citacie noriem.

Na to abych připojoval na potenciálu země nepotřebuji normu, postačí základy fyziky (norm)

aj podla vas odbocenie zo skusobnej svorky nie je problem?

To skutečně není problém, nýbrž je to hovadina.
PEN se připojuje na zemnič,  ne kamkoli na hromosvod.

Pokud to z mé odpovědi nevyznělo jasně, tak ještě jednou, uzemňuje se na úrovni země.

Po dlhsom case sa vraciam k tejto teme, podarilo sa mi od kamarata pozicat pristroj PU 183 od Metra Blansko a aby som bleskozvodarom nekrivdil aspon v tom, co sa tyka hodnoty uzemnenia, tak na tom zemnici, z ktoreho je (teraz uz v zemi) odbocka na ekvipotencialu som nameral odpor 1.88 Ohmu, samostatne, odpojeny od ostatnych zvodov aj od ekvipotencialy, cize splna to normu aj ako spolocny nn zemnic + bleskozvod. Frekvencia merania je 128Hz, podla manualu k PU183. Hodnota na zvode aj na ekvipotenciale bola rovnaka, takze spoj v zemi je kvalitny. Po pripojeni ostatnych zvodov dosiahla hodnota odporu cca 0.88 Ohmu (prepojene cez strechu s ostatnymi zvodmi). Ked som nakoniec pripojil na ekvipotencialu aj PE, kurenie, vodovod, plyn a pod.,  tak som vyskusal premerat odpor a poskakoval medzi 0.3 az 0.5 (asi bludne prudy z elektrickej siete),  takze pri udere blesku by to nemalo byt take katastroficke, ze vacsina bleskoveho prudu pojde cez PE a skoro nic do zeme, myslim, ze su to velmi pekne hodnoty uzemnenia a bleskovy prud sa snad rozdeli tak, ze aspon 50% sa zvedie do zeme, co je ocakavany priebeh. Celkovy pocet tyci je 10, poda je v hlbke ilovita, pristroj mam este nejaku dobu pozicany, ak budem mat cas, mozem vyskusat premerat aj odpor pody. Hned sa mi lepsie spava :)

Hm, ale to jste měřil ohmický odpor, ale v případě zásahu bleskem bude hrát větší roli impedance jednotlivých cest, která je mimo jiné závislá na strmosti výboje.

Cim inym to uz mam merat? :) To je certifikovany pristroj na meranie uzemnenia a verim tomu, ze hodnoty 10 ohm a 2 ohmy, ktore su v norme sa vztahuju prave na hodnoty namerane tymto alebo podobnym pristrojom. Nie je to rozhodne merane jednosmernym prudom, ale 128 Hz. Tieto hodnoty vysli dokonca vyssie ako pristrojom ktory to meral pri 820 Hz (ak uvazujem, ze odpor sa za ten cas nezmenil, co nie je celkom dobry usudok, ale inu moznost nemam),  tak dufam, ze pri este vacsich frekvenciach bude ten odpor este lepsi.

Doufat můžete jak chcete, ale bude to přesně naopak. Při vysokých frekvencích se začne projevovat vlastní indukčnost vodičů a skin efekt.

Jedno mi ale není jasné. V úvodu vlákna jste psal, že je vodič od ekvipotenciáln ího pospojování přiveden na zkušební svorku hromosvodu, teď zase že je spoj až v zemi. To mi nějak neladí dohromady.

lebo je to uz prerobene

s tymi vodicmi asi uz nic nespravim, ze? :) pokial nestaci 8mm AlMgSi zvody a 10mm FeZn uzemnenie, tak nema vyznam ani robit bleskozvod
poda naopak znizuje impedanciu s rastucou frekvenciou, aspon tak som sa dozvedel tu: http://www.jmu.edu/cisr/journal/17.1/RD/takahashi.shtml
Inak o tom, ze je to prerobene som pisal uz davnejsie v diskusii - odbocka je uz v zemi a do pivnice je prevrtana diera cez stenu - vsetko 10mm FeZn gulatina

Ovšem velmi drobně, zatímco impedance vodičů roste dramaticky.

moze byt, ale to je vec, s ktoru sa vela toho urobit neda. Postriebrovat zvody nebudem, ani robit z hrubsieho drotu, a ohyby su len tam, kde je to nevyhnutne a maju co najvacsi polomer ohybu. Co viac sa este da robit?

Povídání o tom, že to máte předělané, jsem nějak nenašel - před rokem jste psal, že po nich chcete (skoro)obvodový zemnič - je nebo není?

Dá se udělat třeba to, že se to napojení ekvipotenciáln ího vodiče udělá uprostřed na propoji mezi dvěma zemniči/svody. Případně se dá do toho místa natlouct ještě jedna zemnicí tyč. Ale třeba to už máte v pohodě - dokumentace skutečného provedení by leccos ukázala.

obvodovy zemnic nie je, ale ekvipotenciala uz nie je napojena na zvod bleskozvodu ale spoj je v zemi (2 svorky). V podstate tri nezavisle zvody, ako to je teraz urobene, odpovedaju norme, bol som prekvapeny, ale je to tak, aj to, ze iba jeden z nich je pripojeny na ekvipotencialu . V pripade potreby mozem dat referenciu odkial som cerpal tento zaver, je to z knihy od Ing. Meraveho, Elektrotechnic ka sposobilost pre elektrikarov, 2011.