Diskuse Elektrika.cz

Jaký je rozdíl mezi napětovým a proudovým zdrojem?
Protože co si pamatuju tak elektrický proud je dusledkem rozdílu potenciálů, takže nevím jak funguje proudový zdroj (protože podle této definice by musel být zároven napětový).

Je v tom bor...(nepořádek)
Spousta rádoby odborníků nezná ani správné názvosloví

Správně by napěťový zdroj měl dodávat konstantní napětí, bez rozdílu jak je zatížen. V jistém rozsahu je možné za napěťový zdroj považovat zásuvku 230V, baterii,...

Proudový zdroj by měl dodávat konstantní proud. Tam je to realizovatelné jen pro omezený rozsah zatížení. Nikdo nedokáže vyrobit zdroj, který by dodával proud např. 1A při jakékoliv zátěži... To by musel teoreticky mít napěí blížící se nekonečně velké hodnotě  při zatížení "velkou impedancí blížíci se nekonečné hodnotě"... Prakticky jako proudový zdroj fungují některé nabíječe, kdy teče do baterie konstatntní proud, ale jen do určitého napětí, pak zdroj přechází do úplně jiného režimu.

Samozřejmě napěťový zdroj musí být schopen dodat "proud",  stejně tak proudový zdroj musí mít nějaké výstupní napětí...

Proudový zdroj se používá i při dálkovém ovládání pomocí optočlenů
Smyčkou na diodu LED protékalo 17 mA, ať bylo vedení dlouhé 1m nebo 1km.
Napětí se samozřejmě měnilo, ale důležitý byl proud, aby nedošlo ke zničení diod.

http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=8783
Kapitola 1.

Nijak jsem to nestudoval, ale dle prvních dvou rovnic na str. 9 je to na nevyhověl.  :o

Pročpak? Normální 1. Kirchhoffův zákon. Má to dobře.

V dobách českého vrcholného kutilství byla oblíbeným zdrojem konstantního proudu nabíječka akumulátorů,kde byla regulace výstupního proudu provedena kondenzátorem ( v jednotkách mikroF ),  zapojeným do primáru.
Oblíbená byla trafa se sekundárem 24V.
Ať se připojil aku 6V, 12V, nebo se dal sekundár do zkratu, protékal sekundárním vinutím proud stejné hodnoty.

Jenom má bordel ve znaménkách ±. Vzhledem k tomu, že Kirchhoffa nazývá Kirchhoofem, se ani tak moc nedivím  :D

Tušil, že tam nějaká dvojpísmenka jsou, ale netrefil se.  ;)

Tak úplně normální to není, když jedna rovnice popírá druhou. Kdyby to nebyla bakalářská práce, nebudu si toho všímat.  :(

Nejlepší je, vysvětlit si to na ideálních zdrojích.
Napěťový ideální zdroj (pro zjednodušení stejnosměrný) má nulový vnitřní odpor. Při jakékoli zátěži nevzniká na tomto vnitřním odporu zdroje žádný úbytek napětí, a tak je na svorkách zdroje stále stejné napětí.
Proudový ideální zdroj má vnitřní odpor nekonečný. Proč tomu tak je? Má totiž takovou VA charakteristik u, která zajistí, aby ze zdroje tekl konstantní proud při jakémkoli napětí na svorkách resp. připojené zátěži. U ideálního proudového zdroje může tudíž napětí na svorkách zdroje nabývat jakýchkoli hodnot, no a to když vložím do vzorečku pro výpočet vnitřního odporu Ri=dU/dI vyjde mi nekonečno.

Reálný napěťový zdroj má vždy nenulový vnitřní odpor, a tak na něm zákonitě musí při zatížení vznikat úbytek napětí, který se projeví poklesem napětí na svorkách. Pokud bych svorky zdroje zkratoval, poteče jimi právě takový proud, který vytvoří na vnitřním odporu zdroje úbytek napětí rovnající se napětí na svorkách nezatíženého zdroje.

U reálných proudových zdrojů je to trochu jinak. Nedá se říci, že by měly oproti ideálnímu nějaký hodně vysoký vnitřní odpor. Umí se totiž chovat v určitém úseku VA charakteristik y jako ideální proudový zdroj, resp. dokud má "rezervu" ve zvyšování napětí na svorkách. Jakmile překročím mezní hodnotu, přestává obvod zdroje plnit svoji fukci.

Je to dáno tím, že obvodové řešení obsahuje většinou napěťový zdroj s konkrétním napětím na svorkách a za ním následuje vlastní zapojení proudového zdroje. Snad nejjednodušeji to lze realizovat pomocí obvodu LM317 a jednoho odporu.  Odpor mi definuje proud a přivedené napětí použitelný rozsah.  Mimochodem jedna z možností, jak napájet výkonové LED.

Míra Pech. PS: můj první komentář zde na tomto webu. :)

Kolego, máte pravdu, ale v praxi bychom takový zdroj těžko hledali...