Diskuse Elektrika.cz

Dostal se mi do ruky na "snadnou opravu" údajně spálený elektromotor, který měl nakonec jen zadřená ložiska, motor vydržel. Majitel s ním ale prováděl samo domo úpravy, rozpojil původní zapojení, vyměnil vačkový spínač 0 -1 za 1- 0- 2 atd. Jedná se o nějakou neznámou průmyslovou nebo domácí brusku bez jakéhokoliv štítku, značně staršího data výroby.
Vačkový spínač jsem předělal na 0-1, ale mám problém s vinutími motoru. Změřil jsem si dvojice drátů patřících k sobě, aneb mám vinutí jednotlivých cívek, našel jsem si návod jak určit začátky a konce vinutí, ale je mi tam nejasná jedna věc: vezmu první dvojici, určím si zkoušeckou jeden konec plus a druhý mínus, pustím si do další dvojice SS napětí 9V a určím zase začátek a konec. Toto vinutí má být pólově obráceně vůči prvnímu.

Tady končím, protože návod je nejednoznačný. Třetí dvojice drátů aneb třetí vinutí má být zase opačné vůči druhému vinutí nebo prvnímu? Nemíním to řešit systémem hokus - pokus - pojistky - vinutí - restart.

Díky za pomoc, motory v praxi nedělám a jak jsem zjistil, nikdo z mého okolí.

Není to náhodou motor třífázový?

Fotka by nebyla?

Podle popisu mi to příjde taky jako trofázový motor. V takovém případě by podle geometrie trojfázového vinutí mohlo fungovat toto :

Do jednoho vinutí pusťte např. z laboratorního generátoru, stačí i kolem 1 V, střídavé napětí. Na zbývajících dvou vinutích by se mělo objevit totéž napětí, zhruba poloviční, ale v opačné polaritě. Zjistit lze nejlépe osciloskopem (pak je nejlepší použít obdélníkový průběh),  nebo skládáním napětí (tj. sériovým spojováním vinutí, zde je lepší sinus).

Nejsem si jistý, zda to platí pro různé motory obecně (různý počet pólů, ...),  pohonáři jistě doplní správné informace.

Já jsem takto úspěšně identifikoval vývody as. 2-pól. motoru, ze kterého čnělo poze šest stejných bílých vodičů.

Pokud je motor rozebraný, je ve většině případů možné zjistit začátky a konce vinutí vizuálně, zbytek se již zjistí ohmmetrem.

Ještě mi napadá, pokud není do vinutí dostatečně vidět, lze vyzkoušet smysl vinutí jednoduše pomocí malého stejnosměrného napětí (bohatě stačí 12V) a kompasu.  Kompas položte nejlépe na dřevěný stůl vedle motoru tak, aby byl v rovině kolmé k ose motoru zhruba ve středu statoru a osa motoru ukazovala směr S-J. Po připojení proudu se střelka vychýlí do téměř kolmého směru oproti přirozenému magnetismu, podle polarity zdroje a smyslu vinutí se bude otáčet na jednu či druhou stranu, takže pokud si na jednotlivých vinutích označíte vývody na kterých byl připojen pól plus v okamžiku, kdy byla výchylka stejným směrem, máte rozdělené vývody na začátky a konce.

Když je nejhůř, pomůže i  ručkový voltmetr.
V okamžiku připojení stejnosměrného napětí na vinutí, ručka voltmetru na vinutí sousedním "cukne" dík derivační špičce. Pozor, při odpojení napětí "cukne" logicky na opačnou stranu.

On to Standakladivo přesně tak dělal


Jenže skončil na třetím vinutí, které u jednofázového motoru "tam být nemělo"

Takže se přikláním k variantě
 Protože staré průmyslové brusky jiné než třífázové nebývávaly.

Je tu možnost, že jedno z vinutí je odporové pro posun fáze. Ale na to odpoví slušný ohmetr jednoznačně. Jsou-li odpory všech vinutí shodné (+/-10%),   je to motor třífázový, jsou-li rozdílné, je to jednofázový motor. Pokud je jednofázový, je třetí vinutí odporovým vodičem  vinutá sekce pomocné fáze, nebo je to jednofázový motorek s přepínáním pólů a ten vačkový přepínač 2-0-1 je originál a ne výmysl laického opraváře. Ovšem potom by se měl někde povalovat kondenzátor, nebo na malém motorku by mohl být měděný závit nakrátko na části pólu.

A proto:

Když se vrátíme do historie, tak jednofázové motory z 50. a začátku 60. let měly třífázovou svorkovnici (6 šroubů)  na které byly samostatně vyvedeny vývody hlavního vinutí, pomocné fáze a kondenzátoru s odstředivým kontaktem. Můstky se používaly tři a měnil se jimi smysl otáčení.

Motor jste měl rozebraný. Zda je 1 či 3-fázový lze poznat podle symetrie vinutí. 1-fázový elektromotor bude mít pomocné rozběhové vinutí uložené na hlavním z vodičů odlišného průřezu než vinutí hlavní nebo zkratové závity podélně přes část pólového zubu. Z vinutí vedou 4 (2) vývody. Zatímco 3-fázový motor má vinutí zcela symetrické a má 6 vývodů.

Není mi jasné, proč hledáte zapojení cívek. Cívky jsou spojeny ve věnci vinutí a ven by měly vést práve jen uvedené vývody.

Tomu nějak nerozumím. Buď jsou spojeny ve věnci a není co řešit a "jednofázový" motor má v tom případě 3 vývody. Nebo spojeny nejsou a pak je nutné znát začátky a konce (zvlášť u trojfázového motoru, u "jednofázového" se dá experimentovat - mění se jen smysl otáček).

A proč by jednofázový motor nemohl mít 3 vinutí?? Může se např. jednat o dvojotáčkový motor nbeo motro s děleným pomocným vinutím a odpojovačem. I s tím jsem se setkal u motorů východní provenience - čína apod. A u brusky by to nebylo nic zvláštního. A ted k začátkům a koncům vinutí. Dělám motory již poměrně dlouho, ale jak najít spolehlivě začátek nebo konec vinutí pomocí ohmetru, žárovky apod. podle mě nejde. U některých vinutí by to šlo rozpoznat podle věnce, ale pokud je to pořádně zabandážované, tak ani tam to nejde. A pro zapojení motoru to není až tak podstatné! Podstatné je správné zapojení jednotlivých vinutí. Takže pokud máme jednofázový motor s klasickým vinutím tj. pomocné a hlavní vinutí, zjistím které vinutí je hlavní a které pomocné. Hlavní vinutí musí mít menší odpor. Pak jednoduše spojím jeden konec hlavního vinutí a jeden konec pomocnoho. tam příjde zapojit fáze. Druhý vodič napájení příjde zapojit na druhý konec hlavního vinutí a mezi tento konec a druhý konec pomocného vinutí příjde kondík. A musí to běžet. Pokud chci otočit směr točení přehodím pouze konce pomocného vinutí mezi sebou. Pokud by se jednalo o 3 fázový motor, tak tam je zapojení u jedootáčkového motoru také jednoduché i když neznám začátky a konce. Spojím jedny konce tří vinutí mezi sebou a na volné konce připojím napětí. Pokud se motor neroztočí, a vše ostatní je v pořádku, tím myslím izolační stav, mechanicky apod.  přehazuju jednotlívé tzv. začátky a konce mezi sebou. Takže maximálně 3 pokusy a musí běžet. A motor se nemůže spálit pokud se postupuje ohleduplně a opatrně. Pokud by to ale byl motor dvojotáčkový pak by mohl být trochu problém. Ale zase je to jen otázka několika měření odporů cívek a zkušebního zapojení. V případě zájmu mohu zasalt i zapojení. Ale tyto pokusy a zapojování nedoporučuji pro amaterské opraváře!! Hrozí nebezpečí úrazu! Je lepší motor svěřit do odporného servisu. Tam vám ho za pár korun rádi přeměří a zapojí hnohdy i na počkání.

Jistě máte pravdu, ale přeci jenom u 40 W motorku bych to neriskoval. (Měl jsem takový v ruce a úspěšně jsem vývody identifikoval výše popsanou metodou s generátorem a osciloskopem.)

Jinak, na ty max. 3 pokusy nevěřím, dovedu si představit situaci, kdy 3 pokusy stačit nebudou. Naznačím :

-+-
++-
+--
+-+

Jestli naměřím vinutí shodného (+-) odporu, měl by to být 3f motor.
Zeptejte se majitele do jaké zásuvky strkal kabel od zařízení s tímto motorem ;),  případně na doby, kdy tam měl spínač 0-I
Jestli při rozběhu při spínání nepřetahoval spínač na chvilku do další nearetované polohy.To by odpovídalo  kondenzátoru pro rozběh.
Oblíbené zapojení brusek, kosoklepů atd. v dobách 1f českého venkova.
A taky pračky zn.Perobot.
Čas od času se vačkový vypínač vysypal a nastal problém.

Jinak, na ty max. 3 pokusy nevěřím, dovedu si představit situaci, kdy 3 pokusy stačit nebudou. Naznačím :

-+-
++-
+--
+-+

   ¨Já tuto metodu mám vyzkoušenou dlouholetou praxí na motorch od 40 W po 200 kW a vždy bezpečně fungovala a fungovat bude. Je to rychlá a spolehlivá metoda. A navíc ve svých úvahách jste se spletl. Tady nejde o pořadí fází, ale i zjištění začátků a konců. A to je docela rozdíl. Pořadí vinutí pro určení směru není podtstaný, protože u zákazníka může být jiný sled fází než na dílně. Takže směr točení se určí přímo u zákazníka. Tedy mimo 1 f motorů.
 

Ale právě o tom jsem psal. Zkusim to ještě jednou :

původní stav :
L1:konec-začátek
L2:začátek-konec
L3:konec-začátek

1. pokus :
L1:začátek-konec
L2:začátek-konec
L3:konec-začátek

2. pokus :
L1:začátek-konec
L2:konec-začátek
L3:konec-začátek

3. pokus :
L1:začátek-konec
L2:konec-začátek
L3:začátek-konec

A motor se pořád netočí ...


To je jistě pravda, ale jsem na tenhle čurbes alergický. Pokud má zákazník opačný sled, tak ať si dá zásuvky do pořádku. Zvláště pokud to jsou průmyslové, na těch je sled fází určen a je na nich přímo vyznačen.

Ale právě o tom jsem psal. Zkusim to ještě jednou :

původní stav :
L1:konec-začátek
L2:začátek-konec
L3:konec-začátek

   Pane Kelbich, v žádném případě nechci snižovat vaši inteligenci, ale vy o motorech,jejich vinutí a zapojování nevíte skoro nic. tedy možná trochu ano ale to jen teroreticky. Pokud by jste navinul pár desítek motorů a zapojoval je, přišel by jste sám na to, že nemáte pravdu ani v jednom z toho co píšete. Pokud budete mít zájem, klidně přijeďte za mnou a já vám to vše mohu předvést prakticky. A bez osciloskopu a podobných věcí které uvádíte. A bude to otázka velmi kátké chvíle a motor je správně zapojen. Pokud nemáte dostatek provozní praxe, nepouštějte se raději do praktických rad. A to je bohužel případ většiny elektrikářů. Umí zapojit vypinač na žároivku, vyměnit žárovku či pojistku, ale správně zapojit a provozovat elektromotor je nad jejich síly. Mnozí elektrikáři nebo rádoby elektrikáři ani neumí přečíst štítek motoru. A ještě jednou vám zopakuji nabídku na předvedení či odborné školení zdarma na téma elektromotory.

Krinda, omlouvám se, co jsem to tam napsal: samozřejmě že motor je třífázový!!! Díky za opravu, pánové. Jsem to lama.

Motor mám rozdělaný, vidím jak jdou dráty do vinutí ale z toho nepoznám lautr nic. Žádnou svorku to nemá, jen šest vyvedených konců vinutí. Po třech ve dvou bužírkách.

Proměřil jsem všechny konce proti všem koncům ohmmetrem: tři dvojice mají odpor 40 Ohm, zbylé kombinace 20 Ohm. CCa. Žádná dvojice není obsažena v jedné bužírce. Z toho usuzuju, že v bužírkách jsou jednotlivé konce všech tří vinutí.

Osciloskop nemám, leda tak multimetr, Megmet, okruhovku a žárovičku.

Nemíním dělat machra, dělám většinou stavební elektrikařinu, do toho nějaké sem tam naprosto šílené opravy všemožných soustruhů z padesátých let a CNC a vrtaček a CNS vrtaček, ani se neptejte za jakých podmínek. Jakmile končí možnosti mých vědomostí a jednoznačná jistota že to mám dobře, nic nezapínám ani nezapojuju.

Předvčerem jsem si řekl, že jsem naprostý debil. Když budu mít první vinutí plus vlevo a mínus vpravo, druhé musí být opačně a třetí opačně druhému, stačí si to nakreslit. Teď jen metoda, jak to bezpečně zjistit.  Díky pánové.

No vida, jak se vyjasnilo. Začátky a konce jsou v jednotlivých bužírkách, někdy v minulosti to převíjel inteligentní člověk. Pokud budete měřit vinutí, žádné vývody mezi sebou nespojujte a musíte naměřit tři zhruba stejné hodnoty odporu a nic víc.  Vývody v jedné bužírce spojte dohromady  a dál je už nikam nezapojujte,  vývody z druhé bužírky zapojte na spínač a přívodní čtyřžilový kabel zapojte na druhou stranu spínače, nezapomeňte zapojit ochranný vodič na kostru a zkuste to spustit.