Diskuse Elektrika.cz

Mám pozmek přímo sousedící s trafostanicí, budu také první odběrné místo za trafem, je nějaká šance donutit EON k montáži přepěťové ochrany do elektroměrovéh o rozvaděče na hranici pozemku? Nebo nemá cenu ani se o to pokoušet a namontovat si SPD na vlastní náklady? ;)

Z připojovacích podmínek EONu:

8.6. Přepěťové ochrany odběrného zařízení
Požadavek na umístění přepěťové ochrany v neměřené části odběrného zařízení musí
být vždy projednán s odpovědným pracovníkem E.ON před započetím elektroinstala čních
prací, tedy ve fázi přípravy projektové dokumentace. Přepěťové ochrany ve vlastnictví
odběratele jsou součástí odběrného zařízení a standardně se umisťují do měřené
části zařízení odběratele.
Přepěťové ochrany se umisťují dle těchto základních zásad:
a) Přednostně se přepěťová ochrana umisťuje do měřené části odběrného zařízení,
b) Umisťovat přepěťové ochrany třídy T1 v neměřené části elektrické instalace objektu
je možné jen tehdy, je-li to nezbytně nutné k realizaci koncepce zón bleskové ochrany.
Přitom je vhodné realizovat kompletní přepěťovou ochranu objektu, to znamená
zřídit vnější ochranu před bleskem (podle ČSN EN 62305) a vnitřní vícestupňovou
ochranu před přepětím. Umístění a provedení přepěťové ochrany v neměřené části
musí být projednáno s odpovědným pracovníkem E.ON před započetím elektroinstala čních
prací.
Přepěťová ochrana nesmí být umístěna v ER. Svodič přepětí bude umístěn v samostatné
skříni. Ve velmi ojedinělých a odůvodněných případech lze umístit po předchozím
projednání s odpovědným pracovníkem E.ON i do přípojkové skříně (při splnění
požadavků na skříň - viz PNE 33 0000-5).
Před elektroměrem lze použít pouze svodiče přepětí typu T1, které obsahují jiskřiště
nebo sériově řazené jiskřiště a varistor, doplněné o předřazené pojistky. Nelze osazovat
svodiče varistorové nebo paralelně řazené jiskřiště a varistor.
Místo montáže v neměřené části instalace bude zabezpečené proti neoprávněné
manipulaci předepsanou plombou. Podrobnosti stanovuje PNE 33 0000-5. Skříň
s omezovači přepětí musí být připravena pro zaplombovaní a musí splňovat předepsané
krytí IP 44.
Lze použít pouze svodiče přepětí, skříně a ER s odpovídajícím schválením pro tento
účel a vyhovující zákonu č. 22/1997 Sb. v platném znění a souvisejícím předpisům.

To zní jako byste chtěl aby E.ON montoval svou ochranu do vašeho rozvaděče (cryi) (cryi) (cryi)

A k cemu tam ty spd budou?

E ON "nedonutíte" k ničemu ! >:D

Spíše, ONI vás donutí ...... (dance)


Namontovat vlastními náklady ale až po schválení od E ONu.....

SPD se montují na hranici zón LPZ. Jakou hranici máte u elektroměrovéh o rozvaděče?

Dovolím si tvrdit, že žádnou. Je celý obklopen LPZ0. Hranice, kde by měl být umístěn svodič bleskového proudu (SPD Typ 1) je LPZ0/LPZ1, tedy vnější plášť budovy. Na odbočkách pak svodiče přepětí (SPD Typ 2). První se obvykle umístí hned u vchodu do budovy, druhý v jističové skříni.

Instalovat SPD do elektroměrovéh o rozvaděče na hranici pozemku je zbytečné.

Děkuji za vyčerpvající odpovědi, mě šlo o to že když už mám mít vn trafo skoro na zahradě, že by se mohl EON trošku snažit zabezpečit nejbližší přípojná místa proti přepětí co přídou po vn a projdou transformátore m. Samozdřejmě při montáži elektroinstala ce počítám s instalací kompletní ochrany SPD  dle ČSN 62305 v domě. 

Je to vaše soutěž. Za přepětí vzniklá atmosférickými jevy distributor neručí. Jiná věc bude, pokud přepětí vznikne závadou na jeho zařízení.

Blízkost trafa toto nebezpečí nezvyšuje. Pokud je vaše přípojka provedena podle norem a řádně odjištěna výkonovými pojistkami, nic vám nehrozí. Kromě toho, že je o něco málo pravděpodobněj ší, že budete volat poruchovku.

Já se ve vn moc neorientuji, z toho důvodu mě napadlo to o té montáži SPD do elměrového rozvaděče, Děkuji za odpovědi. ;)

Distributora nedonutíte nikdy k ničemu. V oblasti zákazníků-domácností funguje stále tvrdý socialismus a můžete tak maximálně žádat, prosit a nosit láhve na správná místa :-)

Nicméně se mi podařilo kdysi získat souhlas s umístěním ochrany s jiskřištěm (samozřejmě vlastní, jistič před ELM také přece dodává zákazník) přímo do ER (JOPka) ... u ČEZu.

V oblasti ČEZ, s tímto již nemám problém. Ba naopak, připojuji do neměřené části, takže vlastně chráním i jejich elektroměr.
Samozřejmě je to vždy o domluvě s konkrétním technikem.
 :)

Jste si jistý, že malá impedance přívodního vedení (kterou lze v blízkosti trafa očekávat) nemá vliv na celkovou energii (a tvar) přepěťového pulsu, kterou musí ochrany být schopny pojmout ?

Sedím v budově, která je vedle trafa, přepěťové ochrany na vstupu do budovy údajně jsou, ale stejně máme slušnou spotřebu spotřebičů, kterým odchází zdroje jako na běžícím páse. Nepřerušitelné zdroje napájení a SPD III jsem se naučil nakupovat podle toho, jakou mají udanou rázovou energii, protože ty slabší nevydržely fungovat ani rok.  >:(

To mne zajímá, nechcete to zkusit vyřešit?

To je slovo do pranice!

Kdyby to byl můj soukromý objekt, tak bych to vyřešit chtěl. Zatím se snažím dosáhnout toto, že změříme co se v síti skutečně děje, jenomže čekání na přepětí je jako čekání na  Godota a měření, které jsem zařídil, trvalo pouhých 24 hodin, během kterých se nic nestalo a tím pádem je vše v pořádku.

Zatím jsem ve stavu, že problém oficiálně neexistuje a tedy s tím nejde nic dělat. Ale děkuji za nabídku.

Na vysvětlenou  - problémy zřejmě nesouvisí s přepětím po úderu blesku. Má hypotéza je, že nějak souvisí s náběhem napájení po jeho výpadku - během přechodového děje asi něco "zakmitá" a výsledkem je děj, který nemá charakter klasického normovaného přepěťového pulsu, ale energie přepětí je dostatečná na to, aby spotřebiče končily na smetišti. Jestli je původcem problému náběh napájení (moje hypotéza),  nebo naopak to, co se dělo v síti těsně před výpadkem, je také otázka. Časem snad problém změříme a uvidí se co se v síti děje. Každopádně v jiných lokalitách jsem nic podobného nepozoroval, jediné, čím si to dokáži vysvětlit, je právě blízkost trafostanice a s tím související nízká impedance přívodního vedení. Každopádně  se nám spotřebiče na šrot měnily pravidelně po té, co došlo k nějaké formě "blackoutu".

Ještě k původnímu dotazu tazatele - v materiálech GE Electric jsme našel zmínku, že podle lokality je potřeba volit  ochranu s ohledem na špičkový proud, který přepěťové ochrany snesou. Domnívám se, že  impedance přívodního vedení mohou mít na velikost špičkového proudu celkem zásadní vliv a tedy "vzdálenost od trafostanice" může být při návrhu ochrany proti přepětí relevantním argumentem (v podobě nestandardně nízké impedance přívodního vedení). Ostatně, pokud se nemýlím, tak i jističe a chrániče se dimenzují s ohledem na špičkový proud a impedanci sítě v místě instalace. 

Ale já jsme v tomto amatér a rád se nechám poučit. Co vy na to pane Hájku ?

Výstup z trafačky (hovořme o kabelovém vedení a o solidním provedení trafačky) je většinou prostý nadměrných přepětí, větší nebezpečí pro přístroje či instalaci znamená soused se špatně provedeným ekv. pospojením atd.

Pro mnoho míst je nejhorším nebezpečím soused, který naopak má HOP, SPD I + II, při blesku se mu nic doma nestane, ale pošle tak trochu přepětí po síti (především PENu) do okolních objektů, kde "nikdo nemá nic",  nebo jen nějaká "zázrak z baumarketu"

Tímto způsobem nejčastěji odchází spotřebiče se spínanými zdroji, t.j. TV, počítače, různé sat. a DVBT receivery a jiná podobná drobotina bez ohledu na to, zda blackout vytvoříte sám, pouze tím, že zařízení vypnete ze sítě vidlicí nebo se jedná o skutečnou poruchu většího rozsahu v energetické síti.

Příčinou je použití nekvalitních a poddimenzovaný ch součástek, hlavně kondenzátorů (obvzláště elektrolytický ch) v samotném zařízení. Součástky, které jsou již nějakou dobu v činnosti, jsou vystárlé a v běžném provozu plní nějak ze setrvačnosti svoji úlohu, v okamžiku přerušení a opětného obnovení napájení dochází ke vzniku různých špiček (teď myslím přímo ve zdrojové části zařízení, nikoliv v síti),  které způsobí destrukci zdroje. Lépe propracované konstrukce zdrojů nepropustí napěťové špičky dál do zařízení, takže odejde pouze zdroj, po jeho opravě či výměně zařízení pracuje dál. U levných zařízení jsou použity úsporné konstrukce, které toto nezaručují a většinou odejde celé zařízení.

Výrobci použitím nekvalitních komponentů a konstrukčními vadami řeší životnost svých zařízení. Co jiného např. říct o konstrukci spínaného zdroje jednoho DVBT receiveru, kde elektrolytické kondenzátory byly umístěny ve vnitřku chladiče tvaru U spínacího tranzistoru, který měl za provozu teplotu 70 st. C. Přitom nešlo o problém s místem, do skříňky by se vešel ještě jeden celý zdroj. Filosofie dnešních výrobců je jednoduchá, zařízení nemá vydržet více než několik týdnů či měsíců přes dvouletou záruku.

Pokud vám odchází spotřebiče neobsahující elektroniku (motory, top. tělesa),  tak máte skutečně problém se sítí jako takovou.

Zajímavé je, že v jiném areálu, kde k výpadkům napájení také docházelo, jsme podobný jev nepozorovali a míra úmrtnosti spotřebičů byla standardní. Ano, jednalo se ve všech případech o spotřebiče se spínanými zdroji, ale pokud ve stejném městě na jednom místě mají spotřebiče renomovaných výrobců standardní míru poruchovosti a na jiném místě mají ty stejné spotřebiče míru poruchovosti poměrně extrémní, tak problém nebude ve spotřebičích, ale v tom, co přichází po síti.

Nemyslím si, že by např. nepřerušitelné zdroje napájení formy APC (řada RS) byly produktem, který  by měl poddimenzovano u elektroniku a přesto APC RS 500 (udávaná rázová energie byla cca 180 Joule) zmíraly tempem neuvěřitelným - všech cca 5 postupně nakoupených kusů (tedy nešlo o vadnou sérii) umřelo do roka od nákupu. Problém se vyřešil přechodem na  "silnější" modely UPS APC řady RS  s rázovou energií nad 300 Joule, které bez problémů drží už několikátým rokem. Další dvě APC RS 500 jsem ve stejné době provozoval v jiné lokalitě mnoho  let bez jakýchkoliv problémů.

UPSky jsme začali nakupovat až když se množství zničených různých spotřebičů začalo vymykat našemu chápání.

Nejedná se o přepětí takového rázu, že by ničilo motory a topná tělesa, ale jiné vysvětlení, než přepětí pro to skutečně nemám. Ostatně krátkodobé malé přepětí vám motor ani topné těleso vzhledem k jejich časovým konstantám nezničí (pokud nedojde k průrazu izolace),  ale kondenzátory a varistory to do nebe poslat může.  

Ještě mě napadá, zda zařízení netrpí trvalým příliš vysokým síťovým napětím. Již od r. 2003 může dosahovat napětí v síti 253 V (230V + 10%) a Vy píšete, že jste také hned vedle trafostanice. To by se také mohlo podepsat na vstupních obvodech spínaných zdrojů, na odrušovacích a elektrolytický ch kondenzátorech, varistorech, popř. i na usměrňovacích diodách (popř. můstcích). To by se potom nemusely vyskytovat ani nějaké zásadní špičky.