Diskuse Elektrika.cz

Už několikrát jsem se setkal s tím, že u televizí LG dochází k dost výraznému rušení - pruhy, deformace obrazu apod.
Co je zajímavé, že na to má vliv elektroinstala ce. V jednom konkrétním případě dochází k rušení televize v době, kdy je zapnutá pračka, konrétně, když pračka ohřívá vodu. Televize je připojena na satelit. Nejde o problémy s PEN, impedance smyčky je v pořádku, silové vedení a anténa nejsou v souběhu, prostě záhada ...
Navíc pouhé zatížení okruhu (topení - ohmická zátěž) by nemělo mít vliv na rušení obrazu. V úvahu připadá pouze indukce, ale jak, když vedení není v souběhu ?

Jiný případ : V sestavě je připojen jeden obyčejný monitor (LG) a druhý kombinovaný monitor/TV. Pokud je kombinovaný monitor připojen k STA, dochází k rušení u obou monitorů (podélné pruhy). I zde není problém v elektroinstala ci (impedance smyčky),  přitom zatížení v elektroinstala ci má určitý vliv na rušení - po zapnutí určitých spotřebičů se intenzita rušení změní.

V obou případech jde o TN-C instalaci, v obou případech je 1F připojení.

Při diskuzích s lidmi, kteří se zabývají instalací antén, satelitů  apod. mi bylo řečeno, že televize LG jsou prostě na rušení náchylné a že se s tím nedá nic dělat.

Napadá někoho nějaké řešení ?

Řeším doma podobný případ. Dceři se občas na notebooku rozhodí obraz. Když to chci vyvolat hýbáním víkem, nedaří se. Mám podezření na lampu DZ-11, která má tlumivku těsně vedle počítače. Ale ani to se mi nepodařilo zopakovat.

Je televizor LG připojen "dvoudrátově" nebo "třídrátově"?
Neskutečný "bordel" dokáže udělat u nových TV, které mají připojen i PE vodič, vyrovnávací proud, který prochází z PE kolíku v zásuvce, přes televizi, anténní přívod a anténu na zem, resp. HOP.
Záleží na tom, jak je TV uvnitř "uspořádána",  jak jsou "země PE a GND" spojeny,...
Řešení je relativně jednoduché - oddělovací člen do antény. Dá se to koupit, v podstatě jsou to kondenzátory s kapacitou řádově stovky pF, vložené jak do středního vodiče, tak do stínění anténního koaxiálu. Pro frekvence v TV pásmu "téměř nulová impedance",  pro frekvenci 50Hz dost velká impedance aby si proud našel jinou, vodivější cestu.
Někdy jsou problémy např, i při spojení PC a TV, tam je dobré, když je to obojí napájeno z jedné zásuvky, třeba přes prodlužku se "psem".
Nejhorší varianta je společný rozvod satelitního signálu. Tam nejde jednoduše dát galvanické oddělení, protože je třeba vedením "protlačit nahoru" 13-18DC pro napájení a přepínání polarizace a 22kHz pro přepínání pásma LNB a DiseQc. A přitáhnete si do bytu potenciál "země" který nemusí být přesně na potenciálu PE (PEN) ve vašem bytě.

Rozhodně nedoporučuji odpojování vodiče PE od TV (i když je tam především kvůli EMC, napáječ v TV dokáže výrobce udělat ve třídě II)
A nedoporučuji ani to, co se objevilo na bývalém elektrowordu.i nfo (dnes ebastlirna),  kdy se podobné problémy u "audia" někdo snažil vyřešit vložením diod do PE vodiče!

Potvrzuji. Na LCD Philips monitoru PC se mi chvěl obraz. PC má televizní kartu. Při napájení PC přes prodlužku od souseda obraz OK. Zrekonstruoval jsem zásuvkové obvody na TN-S v mědi, ale nepomohlo to. Vydedukoval jsem, že to dělá napájení rozvaděče UPC z jiné fáze. Už jsem i přemýšlel o přehození mého bytu na tu fázi, která krmí UPC. Nakonec jsem vložil ty kondenzátory a obraz jak víno.

Někdy pomůže pouhé přehození L a N, proč, to nevím, ale jako rychlé pomoc to mnohdy funguje.

Setkal jsem se s přesně stejným problémem, příčinou bylo to co popisuje kol. Schwarz ve svém příspěvku.

V  síti TN-C RD byly úbytky na vodiči PEN a vyrovnávací  proudy procházely do třívodičově připojené TV, přes stínící plášť videokabelu do satelitního receiveru a přes koaxiální kabel až na konvertor vodivě spojený s uzemněnou parabolou. Ve zvuku byl silný brum, obraz se kroutil.

Protože v koaxiálu satelitního příjmu nelze použít oddělovací kondenzátory, protože mimo vf signálu jdoucího do přístroje je po něm zároveň veden stejnosměrný napájecí proud do konvertoru, byl upraven držák konvertoru tak, aby byl odizolován od zemnění paraboly. V silových rozvodech domu byly provedeny nejprve úpravy, opravy a dodatečné přizemnění vodiče PEN. To vedlo k podstatnému zlepšení situace, dokonalý výsledek zajistilo až odizolování konvertoru.

Protože jsou výrobci "prasata".

Vnitřní rozvod v telce je zpravidla izolovaný (vzhledem k výskytu větších napětí to nechci přímo zařadit jako SELV).
Izolovaný rozvod se mi ale může dostat na nedefinovateln ý potenciál proti zemi.
Takže dost často výrobce "kostru přístroje" spojí přes "velkou impedanci" s přívodem sítě. Jenže to spojí "pouze" na jeden vodič přívodu, takže to může být L nebo N.
Používají se zpravidla 2 odpory 1,5 - 4,7MOhmu (2 v sérii kvůli napěťové pevnosti) a paralelně k tomu bývá kondenzátor řádově v jednotkách nF.  
Zapojí se to do zásuvky a na anténním konektoru "není nic",  pak vidlice zasune do zásuvky obráceně, na anténním konektoru se dá naměřit citlivým voltmetrem i plné napětí sítě a dotykový proud cca 0,2mA.

Jedná se o klasický případ "zemní smyčky". Kdo se zabýval praktickou audiotechnikou zná... Jak bylo uvedeno výše, odddělit stejnosměrně anténní konektor.

Plně souhlasím a mohu potvrdit, že zemní smyčka umí s televizorem takové věci udělat. Jeden či dva pruhy pomalu se posouvající po obrazovce (frekvence rozkladů není synchronizován a s elektrickou sítí takže se pruhy posouvají v rytmu rozdílu těchto frekvencí) jsou ve většině případů způsobeny průnikem sítového kmitočtu do videosignálu. V extrémním případě může dojít až k rozpadu synchronizace (v okamžiku kdy úroveň rušení přesáhne velikost synchronizační ch pulzů v užitečném signálu). Pro zemní smyčku také hovoří to, že se situace zhoršuje se zvětšujícím se zatížení elektrické sítě.
Pro vyřešení tohoto problému je důležité vědět kudy se smyčka uzavírá. Pokud má televize 3 žilový přívod bude to pravděpodobně jedna větev smyčky, vzhledem k tomu že tuto větev rozpojit nelze (z bezpečnostních důvodů a důvodu splnění požadavků EMC) musíme najít kudy se smyčka uzavírá druhou stranou a buď ji přerušit v bodě kde je to přípustné, nebo zajistit aby přes části smyčky netekly proudy z elektroinstala ce. Nejjednodušší způsob hledání je odpojit od televizoru všechny signálové kabely a po jednoum zkoušet přes který se smyčka uzavírá (na jehož signálu se projeví rušení). Opačný postup, tj. postupné odpojování nemusí vždy vést k cíli (někdy se po odpojení signálového kabelu rušení ještě zhorší).
Ještě jednou opakuji odpojovat pouze signálové kabely, nikdy nezasahovat do napájecích (do vodiče PE) !
Po identifikaci přes který zdroj signálu se smyčka uzavírá začít řešit konkrétní problém. U anténních svodů zajistit stejnosměrné oddělení (dají se na to koupit hotové krabičky které ty dva kondenzátory obsahují). V případě že se smyčka uzavírá přes ochraný vodič zdroje signálu tak zdroj zapojit do stejné zásuvky jako televizor.
Jak zde již bylo uvedeno, tak ve Vašem případě bych ještě prověřil satelitní anténu zda není vodivě spojen plášť koaxiálního kabelu s konstrukcí satelitní antény (parabolou). Vzhledem k tomu že do tohoto kabelu nelze vložit stejnosěrné oddělení (oddělilo by i napájení konvertoru na anténě) je nutno zajistit aby se nikde nespojil s uzemněnými předměty.

Před časem jsem tu zadával podobný příspěvek o rušení TV způsobené zapnutím žehličky a mikrovlnky na stejném okruhu, na kterém byla zapojena televize Samsung s vestavěným DVB přijímačem.
Po spuštění těchto spotřebičů se u TV zastavil obraz a začal "kostičkovat".
Pokud se TV napojila zkusmo prodlužovákem z dětského pokoje, bylo po problému, což bylo velice divné, neboť šlo komplet o jednofázový rozvod ještě v TN-C (stejně jako u Jardy Hasaly).
Byly provedeny veškerá měření a vše v pořádku.
Soused si pak přivezl TV od bráchy (LG) a bylo po problému. Svoji TV tedy reklamoval, nechal si vrátit peníze. Koupil si LG a má klid. Zajímavé je, že to samé dělá sousedovi TV Samsung který bydí o vchod dále.  :o

Tady bych doplnil nebo upřesnil co jsem myslel v prvním příspěvku v tomto vlákně.
Zpravidla je LNB (konvertor v ohnisku paraboly) izolován od držáku (pokud to není nějaký hodně historický exemplář).
Problém nastává v okamžiku, kdy je použit nějaký LNB s více výstupy a je na to připojeno více přijímačů nebo když je v objektu rozvod satelitního signálu. Tam se pak "potkávají různé země" a řešení není jednoduché (kdysi jsem to měl vymyšlené, oddělení signálu kondenzátory, galvanicky oddělený zdroj, přes optočleny řízené napětí (13/17V) a spínání 22kHz. Bohužel tam není dořešeno "rozsekání signálu 22kHz" pro přenos informace DiseQc, ale pokud by si někdo chtěl hrát, ...

Jaký zdroj signálu je použit?  Individuální anténa? STA?
Při příjmu DVB-T musí přijímač ze signálu "získat" dostatečné množství dat, ze kterých složí výstupní signál, něco dokáže dopočítat, něco již ne.
Každý výrobce má trochu jiný SW, každému přístroji vadí něco jiného. Zatímco jeden přístroj "kostičkuje" při drobném rušení, způsobeném jiskřením, jinému to tolik nevadí, ale spolehlivě vypadne při odrazech signálu, kdy mu nějaký packet přijde 2x (v přímém a odraženém signálu...)
Ale to je problematika hodně vzdálená základnímu zaměření tohoto webu

Panelák, klasika....par alelní zapojení STA zásuvek.

Tady mě to svádí k myšlence, že by mohlo jít i o nějaký SW problém, jako kdyby nějaký programu "nutil" displeji snímkový kmitočet, na kterým displej není schopen fungovat.
Nezkoušeli jste něco s nastavením zobrazení?
Asi bych začal hledat ovladač pro grafiku...

Holka se v nastavení nehrabe. Dělá to jenom občas (teď měsíc nic). Ovladač je origoš Fujitsu. Já u toho nikdy nebyl, tak holka udělala ten snímek. Nedokázal jsem závadu vyvolat.

Zemní smyčka to určitě nebude, noťas je za spínaným zdrojem.

Není to sériové ? zapojení .....
(Většinou se používá sériové nebo moderěnjší hvězdicové... :-\)

Jde o průběžné účastnické zásuvky. Hvězdicové zapojení se snad v panelákách před 25 lety ani nedělaly.

Pokud budeme brát klasický pohled na řazení komponentů v obvodu paralelně nebo sériově, tak sériově to zapojené být nemůže, protože odpojením jednoho vývodu by se zbořil celý rozvod.
Klasické paralelní to být také nemůže, protože je třeba dodržet jnemovitou impedanci a ta by se měnila podle počtu připojených účastníků.

Obecně je dnes docela problém pustit do STA signály DVB-T
- při konverzi ze 4. nebo 5. pásma do 1. - 3. pásma zblbneme Set Top Box, protože standartně se v nižších pásmech používá šířka kanálu 7MHz na rozdíl od klasických 8MHz v 4. a 5. TV pásmu, konvertor, který fungoval na analog "na jedničku" nemusí v DVB-T být moc dobrý, stačí větší spektrální šum oscilátoru nebo směšovače a je signál nabořený a některé přijímače se s tím poperou lépe, některé hůře, některé vůbec...
- přímý rozvod signálu v 4. a 5. TV pásmu - některé staré rozvody, především staré účastnické zásuvky, mají velký útlum v tomto pásmu, větší zesílení signálu to nevyřeší, tam je také problém, stačí se dostat málo za hranici, kdy zesilovač ještě funguje přísně lineárně, stačí trochu zkreslit signál a spousta přístrojů si s tím neporadí... A co když jeden silný signál pronikne kam nemá a provede "intermodulační zkreslení? To je pak úplný konec... A v analogu to jelo na stejný rozvod se stejnými komponenty suprově... (zle)

Jiří Schwarz: Pokud se řeší koax. kabely, tak mě jeden odborník tvrdil, že by se měly měnit cca max po 10 letech. Po této době se parametry dostávají pod únosnou mez. Nedávno jsem kupoval nový s Cu jádrem i stíněním. Výrobce garantuje trvanlivost minimálně 15 let.

Ovšem kdo z lidí ty kabely někdy mění "jen tak"? Asi nikdo. Pak se jen lidé diví, že mají duchy (analog) nebo slabý signál s kostičkama (digital) (dance) Ale to už je asi moc OT.

Pokud je to pevný rozvod mezi byty, kde se do kabelu nedostane vlhko, neoxiduje stínění,... tam by to bez problémů mělo vydržet víc než 10 let, pokud se něco nemění v koncepci rozvodu...
Venku je to problém. Staré "české" kabely pro venkovní použití měly jeden plášť zelený a pod ním druhý, něco podobného silonu. Ty vydržely dost. Nové vydrží několik let a začnou se objevovat drobné prasklinky v plášti, začne tam pronikat vlhkost,... Tam je 10 let hodně optimistický termín
Kdo si dnes dělá starost s tím, aby dal kabel na severní stranu stožáru, aby alespoň trochu omezil vliv slunečního záření...?

Lépe je použít "venkovní" koax odolný UV - černý (CB113UV). Ale když se rozhlédnu po okolí, mám pocit, že jsem jediný, kdo ho používá... 

David Hruda: Protože v Baumaxu černej venkovní nemají ;D

Jiří Schwarz: Údajně ten kabel stárne ikdyž není vystaven povětrnostním podmínkám. Ale nemám to ze své hlavy, jen říkám co mi tvrdil člověk, který se zabývá síťařinou (lan, iptv i analogové vysílání atd.)

Moje zkušenost s digitalizací je, že zlobí i malé rozvody v RD, kde bývá pouze rozbočení na 2 až 3 TV, přestože původní analog chodil výborně nebo velmi slušně.

 Koaxiální kabely skutečně stárnou i mimo povětrnostní vlivy, jeden z opomíjených vlivů je vytahání v místech, kde je volně zavěšený nebo vede svisle v trubkách (husích krcích). Vytahání vede ke změně vlnové impedance kabelu, který už pak není 75 Ohmový, což má za následek vznik odrazů, na které je digitál také citlivý, byť se to samozřejmě neobjeví v obraze jako duchy. Problém může vzniknout i při špatné montáži nového kabelu např. nedodržením dovolených poloměrů ohybu, což má za následek vyosení středního vodiče nebo použití příchytek, které kabel příliš deformují.