Diskuse Elektrika.cz

Koupím si el. sporák s příkonem 8kw a lze ho do sítě zapojit na 1x230V, 3x230V, 3x400V.
3x400V v kuchyni nemám, pokud ho zapojím na 1x230V, nevydrží mi hlavní jistič při plném chodu, takže nezbýva než 3x230V!
Jakým způsobem 3x230V přivedu ze stávajícího rozvaděče ke sporáku?

Původní otázka: Zapojení el. sporáku  do sítě 3x230V?
 

Upřesněte, zda máte 3f elektroměr. Pokud ne, vše marno, leda byste hlídal, aby sporák "nejel na plné pecky".

Plný výkon sporáku je při 230V okolo 35A. Tak velký jistič před elektroměrem zřejmě nemáte. Tyto desky se zapojují obvykle třífázově na napětí 3x400V, kdy proud v jedné fázi poklesne na třetinu při stejném výkonu.

Napětí 3x230V se v naší distribuční síti nevyskytuje.

Podle mého vám nezbude nic jiného, než zažádat o změnu připojení z 1x25A na alespoň 3x20A. Po zaplacení poplatku za rezervovaný příkon (20x500 Kč - 25x200 Kč = 5.000 Kč) následuje výměna jističe před elektroměrem, provedení přívodu z ER do bytu (kabel Cu 4x6) a úprava bytové rozvodnice (rozfázování). Dál budete potřebovat třífázový kabel až k varné desce (Cu 5x2,5).

Je výhodné, aby měla deska vlastní jištění (jistič 3x16A).

By mne zajímalo, co lidé na tak výkoných sporácích doma mohou vařit :)

Jednoduchá odpoveď. Od Vášho distribútora elektrickej energie.

Mohl byste mi prozradit, který distributor v ČR takovou soustavu nabízí? Asi mi něco uniklo ... Pokud ovšem nemáte na mysli soustavu 3x400V, o které už tady řeč byla.

Omlouvám se, ale pak tedy nechápu, proč je všude uvedeno 3x230/400V. Pokud chápu dobře, tak při zapojení tří fází proti N mám napětí 3x230V a u motoru je to 400V mezi fázemi. Tedy podle zapojení. Rád se nechám poučit, protože v tom mám trochu nepořádek, dík :-\

Předpokládám, že se jedná o sdružené napětí 3x230V. Pak je sporák zapojen do D (3x230V - USA, myslím, že Japonsko) nebo do Y (3x400V - Evropa).

Leda že by ČEZ ušetřil na trafu 22 kV / 0,4 kV a nevyvedl lidem střed vinutí :)
V běžné síti pro domácnosti se mimo 3x400 VAC zároveň vyskytuje 3x230 VAC a díky toho středu vinutí označovaném N.

Důležité je, jak těch 3x230V chápe výrobce.
Obrázek z jednoho podobného tématu.

Naše běžná distribuční síť je správně označena 3x230/400V a to znamená, že každá fáze má proti vodiči N nebo PEN napětí 230V a mezi jednotlivými fázemi je 400V. Tomuto zapojení se říká hvězda a označuje se Y.

Sítě označené 3x230V (120, 220, 240, 400, 500, 660, 690V) jsou sítě zapojené do trojúhelníku, označují se D a nemají vodič N. Spotřebiče se zapojují mezi dvě nebo tři fáze. Pokud je v těchto sítích použit vodič PE (ne všude ve světě tomu tak je),  tak slouží pouze k ochranným účelům - zemnění. Pražáci možná pamatují tuto síť jako 3x120V, která se vyskytovala částečně např. v Nuslích,  Karlíně, Holešovicích, Dejvicích,  Vinohradech, Smíchově, Žižkově a možná i někde jinde, ale pouze v Praze. S ohledem na dobu vzniku, obvykle mezi roky 1920 a 1930, to byla síť třívodičová bez vodiče PE. Sítě s napětím od 400V včetně a výše se používají pouze v průmyslu ve velkých komplexech jako jsou doly a hutě.

P.S. Kolegové prominou určitá zjednodušení, která snad umožní laikům se zorientovat v situaci, jak lze připojit větší spotřebiče jako jsou např. sporáky.

Elektrický sporák s příkonem 8kW není nic velkého, skolkeramické desky mívají až 10kW (v obou případech myšleno společně s troubou bez ohledu na to, zda je součástí samostatně stojícího sporáku nebo se jedná o vestavnou verzi rozdělenou na dvě samostatné části).

Příkon klasických litinových plotýnek je 1000 a 1500W, rychlovarné verze mají 1200 a 2000W. Ve sporáku bývají dvě obyčejné a dvě rychlovarné, celkem tedy 5700W.
 Pro srovnání plynové sporáky Mora mají příkon jednotlivých hořáků 900W, 2ks jsou 1600W a největší 2600W, celkem tedy 6700W.

Trouba elektrická má největší spotřebu při provozu grilu a to 2000W.

(údaje převzaty z dokumentací sporáků české nebo českolslovensk é výroby, dovozové kusy se mohou lišit)

Pražáci možná pamatují tuto síť jako 3x120V, která se vyskytovala částečně např. v Nuslích,  Karlíně, Holešovicích, Dejvicích,  Vinohradech, Smíchově, Žižkově a možná i někde jinde, ale pouze v Praze.
Václave 3 dovolím si nesouhlasit 120V bylo také v Hradci Králové, kde se předělávalo staré město v okolí Velkého náměstí. Také jsem se toho účastnil kolem roku 1975. Když se rekonstruovalo bývalé KNV, teď je to tuším Úřad práce a kasárna s Vojenským soudem. Také stará radnice, bylo toho víc......

Když se vrátíme o nějakých 80 let zpátky, asi těch míst s takovou sítí bylo víc.
A byly jednofázové sítě, kde se jistily oba vodiče.
Já jsem se před ještě několik léty setkal s instalací, která kdysi byla pro rozvod 120V. Domeček používaný k rekreaci, majitel zjistil podivné chování instalace, tak scháněl radu.
Nějaký "odborník" dokázal nechat na desce (něco jako Premix, ale stará černá) pojistky v obou vodičích, L i N (resp. PEN!!) a jen tam přivedl nový kabel od elektroměru a ona po jedné zimě pojistka "uhnila stářím"

Jenom doplním kolegu Hejčla. Také u hlavního vlakového nádraží, blok domů proti poště. :)

Milan, viete určite, ako to chodí: tí s najväčšími, najdrahšími a najlepšie vybavenými  kuchyňami najčastejšie jedávajú v reštauráciách a hoteloch.

Pánové, jaký byl dříve rozvod v Brně, také jsem našel u kamaráda na dřevěné elektroměrové desce dvě pojistky (jedna samozřejmě na PEN),  podle něj ale 120V nikdy neměli. Přívod z RIS (umístěna na ulici ob dům) 2x10,  Elektroměry (2x) umístěny v 1.patře. Vše původní !!
Také mě překvapilo, že v této řadové vilce byly u lustru zaslepené plynové trubky a za dveřmi nádherný ventil, kterým se plyn do lustru pouštěl (na adresu se mě však neptejte).

o s jištěním L i PEN jsem v brně v jedné vilce taky potka. Bylo to na žluťáku. Nicméně jsem se s tím setkal i u nás na dědině. Nemyslím si, ale že by to mělo souvislost s napětím napájecí soustavy.

Za mého mládí na Oltecu. Sice 2 pojistky, ale také ochranný vodič vedený do sklepa a uzemněn na vodovod.
K zásuvkám tedy 3 vodiče, v podobě hadrové mědi. Baráky z 1.republiky stavěné jako sociální, nyní I.kategorie. Jsou to škatule na bývalé Švancarce, nyní Renneská

Omlouvám se, o síti 3x120V v Hradci Králové jsem nevěděl, že by pan Křižík expandoval i tam? Vždy a všude se hovořilo a  psalo pouze o Praze a bylo to presentováno jako jeho zkušenosti přivezené z USA.

 Nebyla to původně nějaká stejnosměrná síť 110 až 120V, těch bylo v Čechách i na Slovensku hodně za c.k. mocnářství a některé vydržely poměrně dlouho a některé byly přepojeny v období kolem druhé sv. války bez zásadnějších úprav na střídavou síť. Obvykle se tyto sítě vyskytovaly v okolí továren, které si vyráběly proud pro svoji potřebu a elektrifikoval y zároveň nejbližší obytné domy, kde bydleli převážně jejich zaměstnanci.



S přesně stejným zapojením jsem se setkal několikrát, ovšem vždy na dubových deskách s keramickým pojistkovým dvojlůžkem. Deska tvarově a provedením velice podobná premixové, ovšem je černá, je vyrobena z tzv. gumonu, což je materiál, který se při vrtání lepí na vrták a je vyztužen síťkou z režných provázků, což umí také pěkně znepříjemňovat práci. Tento materiál se vyráběl zhruba od konce I. republiky do konce padesátých let.

V Praze ještě na konci 80 let existovala také síť 3x220V zapojená do trojúhelníka, vyskytovala se v několika blocích prvorepublikov ých činžáků na Vinohradech, jinde o ní nevím (možná mě pamětníci opraví) a tam byly samozřejmě také použity pojistky v obou vodičích (fázích).

Ne, ne Václave 3 omlouvat se nemusíte, nemůžete znát všechny lokality, kde se vyskytovala tato síť.  ;)
Ani já je neznám, jen jsem se tam vyskytl... :)
Pamatuji, jak jsme tahali ven převodní trafo 220/380V na bývalém KNV, které tam bylo instalováno kvůli nějakému zařízení co tam bylo.
V té době taky bylo instalováno vedle budovy vn/nn trafo, jako provizor a myslím, že je tam dodnes.  o:-)
Ano, Křižík tam opravdu expandoval a jeho litinové skříně si pamatuji.
Možná jsou ještě zabudované právě na Velkém náměstí....