Diskuse Elektrika.cz

Kto je oprávnený vypracovať stanovenie dolnej prípustnej hranice rizika na ochranu pre bleskom?
Je takýto doklad relevantný pre poisťovňu.

Projektant LPS

Já bych však doporučil stanovovat spíše horní hranici rizika  :D

Pro pojišťovnu není relevantnějšíc h dokumentů než jsou projektová dokumentace a následná kladná revizní zpráva.

Pokud je někdo od pojišťovny vůbec požaduje... ;)

Pokiaľ riziko vypracuje revízny technik a nechá ho overiť u Oprávnenej právnickej osoby (samozrejme za poplatok) ktorá mu nevytkne žiadne nedostatky, môže sa tento výpočet použiť ako podklad pre vypracovanie následného projektu ochrany pred bleskom? Myslím, že kvalitne vypracovaný a overený materiál nesie v sebe menšie riziko ako jednoduchá dôvera okrúhlej pečiatke projektanta.
Uvedené v podstate platí aj na projekty, ktoré nemusia byť overené, a revízny technik po ich realizácii má pri ich schválení hlavu v smútku, keďže projekt (papier) nezabíja, ale perfektne vykonaná realizácia podľa zlého projektu už škodiť vie. Revízny technik sa asi ťažko vyhovorí, že všetko sedí podľa projektu do litery. Zodpovednosť revízneho technika je v takomto prípade určite vyššia.

P.S.  Znižovanie rizika je podľa môjho názoru hľadanie prípustnej spodnej hranice (nulová neexistuje) v kombinácii s realizačnými nákladmi / Kennedy ju tiež hľadal  (zle)/

Přesně tak. A mám informace, že pojišťovny zatím ani neplánují, že by si pojištění nemovitostí podmiňovaly zřízením hromosvodu.
Je to zbožné přání projektantů, prodejců hromosvodných součástí a samozřejmě samotných montérů.

Podmienky v uzatvorenej poistnej zmluve

Mohu potvrdit, mám informace stejné, pokud hovoříme o škodách v budovách pro bydlení, berou to pojišťovny jako jakýcy bonus pro zákazníka - plnit i bez hromosvodu.
Za rok nevznikne v tomto sektoru úderem blesku tolik škod, aby to s nastavenou strategií pojištoven někam pohnulo.

Pokud si pamatruji, chtěl své doby do této problematiky vstoupit i stát, a škody způsobené bleskem platit z veřejných rozpočtů, ale toto asi nějak vyšumnělo.

To je iba konštatovanie, že táto konkrétna zmluva kryje aj škody spôsobené úderom blesku. Nie je to podmienka vyplatenia peňazí za spôsobené škody.

Tak už chápu, proč je pro pojišťovny hromosvod a SPD nepodstatná záležitost. V té smlouvě je krásná vydrbávka. Elektromag. účinky blesku se platí jenom v  případě, že je tam i nějaká např. tepelná škoda. Takže skoro nikdy, snad jenom v případě přímýho zásahu. A přitom si normální zákazník myslí, že to kryje škody po úderu bleskem.

Řekněme, že dům má 400m2 zastavěné plochy. Blesk může způsobit škodu až do 2km2 (plocha 12 560 000 m2, tzn. 31400x větší, než plocha domu). To znamená, že je mnohem vyšší pravděpodobnos t na úder mimo dům, např. do nadzemního vedení nn ve vedlejší ulici. Přepětí vymlátí spotřebiče v domu, ale v domě nehořelo, tak pojišťovna ukáže prostředníček. .. A 99%,  ne-li víc, škod od blesku je pro ně vyřešeno - buďto má majtel přepěťovky a nic se nestane, nebo to stejně nezaplatí.

Pokud je přímý zásah, tak sice podle smlouvy mají platit, ale dá se to okecat chybějícím hromosvodem nebo chybějící revizní zprávou... Ty věci jsou u RD nepovinný a je 99% šance, že je poškozený nedoloží ani u soudu, pokud ho sami do té revize nebudou tlačit. Tím by jenom zvýšili vymahatelnost plnění.

Pro případ bouřky je opravdu lepší v tomhle případě nespolíhat na pojišťovnu, ale na hromosvod, revizní zprávu přepěťovku.

Ještě je u pojištění přepětí taková vychytávka : Omezení ceny spotřebiče na např. max. 15000 Kč a to se ještě sníží o opotřebení.
Nebo poškození bleskem se vztahuje k pojištěnému předmětu /pokud nesete TV do auta a uhodí do ní, tak to proplatí :-).

Nestraš.
Nevíš jaká lobby by zvítězila.
A představ si, kdyby někdo vnutil pojišťovně vizi, že majitel aktivního hromosvodu udělal pro ochranu něco navíc proti majiteli klasického a měl by být zvýhodněn...

Vďaka.
Takže poisťovňa to berie a rozsah úhrady za škody si stanoví sama. Dohadovať zmluvné podmienky, ktoré majú vytlačené na dvoch tonách papiera asi bude ťažké, nie však nemožné, trh je trh, ešte aby o tom vedeli poistenci :-[.
Ale  čo si myslíte o výpočte rizika vypracovanom RT a overenom na OPO (TI, TUV, ...)? Technicky a odborne to bude v poriadku, ako podklad pre projektanta  LPS myslím, že tiež.
Na Slovensku po prijatí vyhlášky č. 508 OPO neoveruje "kto" vypracoval, ale "čo"
Nehovorím teraz o projektoch na stavebné konanie, ale o existujúcich bleskozvodoch, ktoré investor žiada revidovať podľa 62305.
Ak bude stará budova s pôvodnou mrežovou sústavou 20x20 m a zvodmi vzdialenými do 20m zaradená výpočtom do LPS IV, asi nie je ďalej čo riešiť projektom, pokiaľ spĺňa ďalšie podmienky 62305, odpor uzemnenia a pod.
Alebo je ten výpočet rizika naozaj taká veda?

Z těch pojistných podmínek mě ale vychází paradoxně to, že je lepší dojít při úderu blesku k úhoně a to nejlépe bez hromosvodu, aby to bylo vidět. Pokud hromosvod mám, tak nedostanu uhrazeno nic.  :D :D

Něco na tom ale bude. Psal jsem již pro známého posudek na spálený spotřebič zásahem blesku. Pojišťovna chtěla pouze vyjádření že je spotřebič neopravitelný, ani je nezajímalo jestli to způsobil blesk.

Páni najčastejšie alebo vždy to závisí od likvidátora alebo od toho ako ste silný v kramflekoch. Aj o tom by som vedel písať tzv litánie. Veriaci vedia čo to je, ja neveriaci sa na to odvolávam.

Z kuloárních info. ze schůzky s pojišťováky vyplynulo, že mnohem více je "trápí" vyplavené byty od prasklých hadic k pračkám v panelácích, než škody od blesku.

Nezávisle na tomto, nezávisle na tom, jestli se dá či nedá občůrat vyhláška, by přece lidé měli míti vlastní rozum a pud sebezáchovy, který jim vnitřně přikáže mít na domě funkční hromosvod.

Po projednání dědictví.  :D

Už som z toho blázon. Kto teda to riziko má počítať ?
Citát z 62 305:

5.8 Výber ochranných opatrení
Výber najvhodnejších ochranných opatrení musí urobiť projektant podľa podielu každej zložky rizika v celkovom riziku R a podľa technických a ekonomických hľadísk rôznych ochranných opatrení.
Musia sa určiť rozhodujúce parametre na stanovenie účinnejších opatrení na zníženie rizika R.
Pre každý typ straty existuje niekoľko ochranných opatrení, ktoré či už samostatne alebo v kombinácii
spĺňajú podmienku R ≤ RT. Prijaté riešenie sa musí vybrať s ohľadom na technické a ekonomické hľadiská.
Zjednodušený postup pri výbere ochranných opatrení sa nachádza na vývojovom diagrame na
obrázku 3 pre stavby a na obrázku 4 pre inžinierske siete. Vo všetkých prípadoch má montér alebo projektant určiť najkritickejši e zložky rizika a znížiť ich, berúc zároveň do úvahy ekonomické hľadiská.