Diskuse Elektrika.cz

Jak se správně zapojují zásuvky v páskovém tangu, kde je rámeček se dvěma, třema - až pěti zásuvkama?

Správně je to za a) či za b)?

a) Třížilový vodič přivedu k první 5ti-zásuvce v pásku (pěti zásuvkové páskové tango) a poté pokračuji k další první zásuvce 3-zásuvkovému pásku (tří tangovému pásku). Od prvních zásuvek poté paralelně rozvedu vodiče do ostaních zásuvek pásku.

b) Třížilový vodič přivedu k první 5ti-zásuvce v pásku (pěti zásuvkové páskovém tango) a poté pokračuji na druhou až pátou zásuvku v tomto pásku - vše zapojím paralelně a od poslední zásuvky pak dále pokračuji k dalšímu pásku v mísnosti.

Správné řešení je takové, které obsahuje nejméně spojů.

To je tak trochu sporná věc - pokračovat z první zásuvky k další "sestavě" podle bodu A je lepší z hlediska počtu spojů, ale pak vychází na první zásuvku 3 vodiče. A je to správně podle doporučení výrobce zásuvky?
Lepší nějaký spoj navíc, pokud jsou kvalitně provedené, než nějaká prasárna.

Coby první zás. bych osadil šroubovou, příchod a odchod bez přerušení vodiče a zbude druhý šroubek pro napojení zásuvek v rámečku.

Lze použít přívod do wagosvorky a odtud na zásuvku a další větve?

Lze.

Jenom doplním Jirku: Lze a každý rozumný elektrikář to tak snad i běžně dělá. Velmi doporučuji pod tuto "první rozbočovací" zásuvku instalovat hluboké krabice KPR68.

Osobně doporučuji variantu za "B" z důvodu pozdějšího hledání závady ve špatném spoji atd...,   rozhodně bych do zásuvkového okruhu nedával krabice odbočné a wago svorky, navíc na jeden jištěný okruh můžete mít max. 10 zásuvkových vývodů přičemž dvojzásuvka se bere jako jeden vývod ale nevím co udává výrobce této sestavy, to by jste musel mít sólo okruh pro každé dvě tyto sestavy po 5ti zásuvkách.

Pak asi nejsem rozumný elektrikář. Já zásuvky zapojuji dle varianty B, stejně jako když se zapojují jednotlivé zásuvky na společném okruhu.
Variant je samozřejmě víc a nemyslím si, že by byla nějaké špatná.

Také používám variantu "B" .  Variantu s WAGOvkami považuji spíš za nouzovku v případě, kdy se "něco semele" a já už nemám jinou možnost. To ovšem neznamená, že je to špatně. Jen mi více vyhovuje varianta B a příjde mi i přehlednější a tím řemeslně čistější ( podle mého názoru  o:-) )

Za nejřemeslnější považuji provedení s min. možným počtem spojů zejména při použití některých novodobých zásuvek (at šroubových, či bezšroubových),  kde se o řádném spoji dá pochybovat.

Jestli se nepletu, tak na začátku byl dotaz na zásuvky Tango. Ty jsou i v případě šroubových zásuvek určeny pro 2 vodiče a připojení 3 vodičů je dost problémové. Lze tak připojit PE, ale oba procovní vodiče se připojují pod jeden šroub. Takže za mne B. Sice víc spojů, ale rozhodně spolehlivějšíc h. (I když variantu s WAGO nezavrhuji, jen mi příjde pracnější a míň přehledná)

Příchozí/odchozí vodič je třeba bez přerušení upravit do očka pod jeden šroub, kde spoj doplním podložkou přesnou a pérovou.
Ze zbývajícího šroubku napojím ostatní zásuvky v rámečku.

Tak to je podle mne mnohem pracnější a navíc  v rozporu s návodem výrobce.  Ten jistě s úpravou svého výrobku nepočítá a negarantuje spolehlivost a zatížitelnost takového spoje. Nehledě k tomu, že se to nechá provést jen u některých typů zásuvek. Zůstávám u varianty B  (dance)

Pokud budu šroubové Tango zapojovat přesně dle výrobce, tj. jednostraně a bez nahnutí třmenů (úprava výrobku) tak s 1,5 neuspěji vůbec a s 2,5 tak 50/50.

Pane Hudec,zajeďte do nejblizšiho kšeftu a podivejte se na jednozásuvku Tango pořadně,žádný třmen tam neni,a pod tim šrobkem s čtveratou podložkou drží spolehlivě třeba i UTPčko

S tím také nemohu souhlasit, stejně jako anonimus Montér 88.
Nemám tolik času, abych se babral s propojením několika zásuvek pomocí jednoho nepřerušeného vodiče. To si prostě nemohu dovolit a kdybych to tak měl dělat, určitě by se zvedla moje cena, což je v našem regionu naprosto nepřípustné.
Jak jsem již psal, zapojuji zásuvky dle vzoru B a za 22 let aktivní praxe jsem nezaznamenal, že by si někdo stěžoval na to, že jsem prase, že zásuvka lehla popelem.
Zásuvky se zásuvným zapojením zavrhujete a svorky typu Wago opěvujete. Proč? Oba způsoby držení jádra vodiče jsou na stejné technologické bázi. Problém je jen v tom, že se montéři nedrží potřebné doporučené délky oholení vodiče a při tlačení strojku do krabičky použijí pomalu kladivo. Každá montáž má svůj jasný postup, systém a ten je potřeba praxí vychytat. Kolikrát stačí titěrná maličkost, kterou může být třeba ucvaknutí úchytu trnu připraveného pro případnou montáž víčka na zadní stěně instalované krabičky (KU68-1901) a vědět, jak naohýbat vodiče při instalaci strojku.

Ad varianta "B": No nechci se hádat, ale řetězení (smyčkování) těsně vedle sebe sousedících zásuvek v případě vícenásobného rámečku je mi zkrátka proti srsti. Dle mého je to zbytečné přidávání spojů a žádnou výhodu v tom nějak nemohu nalézt. Tedy pokud se bavíme o sestavě, kam je možné osadit hlubokou krabici. V dnešní době je max počet 10 zásuvek v případech tzv. zásuvkových hnízd např. pro domácí AV či nejen kancelářské PC sestavy velmi omezující. Jsem toho názoru, že by v normě neměl být uveden počet zás. vývodů, nýbrž počet po sobě jdoucích spojů.

To by pak mohl být dost extrém: tři krabice KO 125 a na ní pověšeno cca 30 zásuvek....
A to se prosím držím při zemi.
Spoje jsou dodrženy, ale maximální zátěž v součtu spotřebičů je asi někde jinde. A český vychcánek a šetřílek to využije třeba v kuchyni.  (zle)
Pak by to muselo být přesně pro jisté použítí. Kdo to pak dodrží a bude kontrolovat?
Vyjímky, to je živná dobrá půda pro experimenty ......
Tak to si nedovedu dost dobře představit.

To montér88 - ano ustřelil jsem mimo téma, většinou zapojuji šroubové dvojzásuvky, tak jsem situaci popsal dle nich bez ohledu na dotaz.

To Horský - někdo raději vdolky, někdo holky, já po zapojení bezšroubové průběžné zásuvky (6x2,5) nemám jaksi pocit dobře odvedené práce, jen ji pak nacpat do krabice je problematické, zvláště pokud nejsou vodiče dostatečně dlouhé, tak aby šlo udělat pod zásuvkou "esko".
Ještě doplňující dotaz:
Jak se v praxi vypořádáváte se starou instalací (tři kroucené spoje Cu vodičů v krabici, ke kterým chcete přidat další, vodiče krátké a pomuchlané, takže Wago použít nelze)? 
Já to řeším jejich opatrným rozmotáním, očistěním, znovuzkroucení m, propájením a smršťovačkou.

 
Měřením jsem si ověřil, že s každým spojem (tedy každou zapojenou zásuvkou) se zhoršuje impedance smyčky. Tedy požadavek na 10 zásuvek je opodstatněný.
Co se týče hnízd výše zmiňovaného typu KO125 + 30 ks zásuvek souhlasím s výkonovým omezením a šťouralstvím kutilů vedoucím k požáru.
Samosvorné zásuvky používám a je to opravdu jen o "jiné" montáži, kterou je potřeba se naučit. Pečlivě připravit vodiče a natvarovat podél strojku do předznačených drážek. Za strojkem elegantní lehce pružné S a netlačit na tlačítka spojů.
Pájené spoje podle mne nemají v instalaci co dělat.
A/ použít lisovací dutinky
B/ použít svorky pro slaněné vodiče - např WAGO s páčkou
C/ ve staré instalaci používám šroubové zásuvky, právě kvůli zohýbaným koncům vodičů, případně Al vodičům

Já dávám řádně provedený (prohřátí+kvalitní pájka) pájený spoj na nejvyšší místo, ano je to pracnější a metoda spíše když dělám "pro sebe",  jinak běžně používám WAGA.

O pájených spojích v instalacích nn tu bylo napsáno již tolik, že bych se nerad opakoval. Stačí použít vyhledávač. Dle mého soudu nemá pájený spoj v instalaci co dělat. Ale jak píši, je to můj úsudek a nikomu ho nenutím.

Čistě teoreticky: Když budu mít dejme tomu 6 zásuvkových hnízd po pěti zásuvkách, může být pomocí řešení metodou WAGO svorek v této "cestě" maximálně jen 8 spojů  (1x rozvodnice, 1 až 6x WAGO, 1x zásuvka). To je méně, než normou povolených 10 zásuvkových vývodů (1x rozvodnice + 10x zásuvka). A pokud jde o zásuvková hnízda, v čem je problém ve větším počtu, než je 10. V přehlednosti?? Proč se takto omezovat malým počtem hnízd na jeden okruh?
Já třeba takto řeším v bytě RD zásuvky tímto způsobem: 1. okruh - univerzální pro cokoliv, 2. okruh - TV, PC, AV, 3. až 5. okruh pro kuchyň. 1, 3 a 5. okruh 4p. chránič, 2. okruh jističochránič . No a pak samozřejmě další okruhy, (pračka, mrazák atd...). 2. okruh jsou právě ta hnízda v obýváku, pracovně, ložnici, dětských pokojích, trucovně  :) atd.
Rozvod bude samozřejmě standardně veden kabelem ... 3Jx2,5 a jištěn jističem B16A, pak kde je jaký prostor pro vychcálky? V čem je rozdíl, když vychcánek bude zatěžovat stejný počet spojů u zásuvek smyčkovaných? Ten jistič to asi řešit nebude a vypne si to tak, jako tak, i v té kuchyni. Tam je to snad ale jiná kapitola.
Kde bylo zde psáno o K125? I když je to jedno, princip je stejný, uváděl jsem ale KPR 68 jako jednu z řady krabic v "pásku".

Jen jedna nevýhoda řešení s wagovkami mě napadá: Když bych zatížil např. tři vedle sebe smyčkované zásuvky hnízda 1kVA spotřebiči, snáze se teplo z kontaktů zásuvek vyzáří do okolí, než z jednoho tepelně více zakrytého plíšku ve wagovce. Ale na druhou stranu, na smyčkovaných zásuvkách se na prvním kontaktu bude přenášený výkon sčítat také, na druhé bude o jeden spotřebič menší atd. Takže to zas tak velký rozdíl nebude a stejně je ztrátový výkon dán přechodovým odporem, takže dutinky budou hřát nakonec různě.

Při mých pokusech se na Wagu zvedla teplota po 1hod nepřetržitého průchodu proudu 25A o cca.7st.C, pak již byla konstantní.
Wago pro průřez max. 2,5, vodiče použity 2,5mm.

Pájený spoj?
1) nevýhoda je problematická rozebíratelnos t
2) je třeba jej udělat kvalitně, aby se nehřál. Ač to zní jednoduše, pro někoho to zdaleka jednoduché není. Pokud se cín opakovaně ohřeje, nemusí se teplota přiblížit teplotě tavení a časem se cín stává křehkým, rozpadá se.

Ale já "pájet umím",  takže bych se takovému spoji nebránil, kdyby byl problém udělat to jinak.

 

Troufnu si tvrdit, že taky dovedu trochu pájet, ale přesto bych spoje nepájel nikde a hlavně u sebe doma ne. Použil bych klasicky wago, nebo stáčecí konektor.  Metoda pájením je zastaralá, ale nejsem si jistý, jestli není i dle normy zakázaná. (jistě nám to někdo ještě doplní).
Navíc právě třeba v případě hledání případné poruchy, beru možnost rozebrat některé spoje, za úplnou samozřejmost. Jinak by se hledání závady pěkně stížilo a mnoho závad by to i znemožnilo jednoduše objevit. Třeba takový spoj mezi PE a N. Pokud budu hledat konkrétní místo a v krabici se mi potkají třeba 4 světelné vývody, neměl bych v případě pájení jinou možnost, než to opětovně ohřát a rozebrat. Navíc tam může být i víc krabic za sebou v řadě.  :-[  Samozřejmě to samé platí o zásuvkách.

Loni v testu, vydžely, v podstatě všechny myslitelné spoje, takovou zátěž, že první odešla izolace na vodičích. První spoj, který se přerušil, byl právě kroucený a to zřejmě díky mechanickému poškození vodiče skroucením.

Pájené spoje nejsou problém (http://www.foerch.cz/product.aspx?p=abade829-95ac-44de-a752-bdec74c5003a&g=54897ac8-97bd-4bc3-85e2-b6ed2ef18910&js=1),  občas je používám.

OK.
To by mě docela zajímalo, kde používáš pájení u zásuvek, nebo světel v instalaci. Nechám se poučit. Třeba dělám chybu, že jsem proti tomu zaujatý. Pořád se učíme. Můžeš mi napsat příklad prosím?

Osobně používám pájení jen u slaboprudých kabelů, třeba u EZS a tak podobně.

Honzo, mluvíš mi z duše  (poklona)

V normách se s pájeným spojem počítá.
Ten test byl parametry dle mého názoru mimo mísu.
V obvyklé instalaci je důležité, zda spoj dlouhodobě vydrží mírné přetěžování a občas zkrat, nikoli do 2,5 hulit 100A až něco umře.

Či už A alebo B - dáva projekt elektrikárovi možnosť voľby? Zapisuje sa tento detail do skutočného vyhotovenia?

První spoj, který se při testu loni přerušil byl právě letovaný kroucený spoj.  o:-)
 

To bych netvrdil. Myslel jsem si to také a chtěl jsem to tu napsat. Než jsem se k tomu odhodlal, raději jsem oslovil Petra Doležala, který sekundoval celému testu. Já tam byl sice také, ale nějak jsem již zapomněl umístění jednotlivých spojů.
Bylo mi řečeno, že tento letovaný, kroucený spoj "zařval" jen z důvodu neopatrného odstranění izolace. Učni, kteří připravovali vodiče, vodič odizolovali obkroužením vodiče nožem kolem dokola, místo podélného odizolování. Tím narušili samotnou žílu, která pak ještě utrpěla při samotném kroucení. Spoj vlastně vydržel....... .začali se tavit samotné žíly v místě nešikovného řezu těsně pod spojem a pak to šlo už jako lavina.

To se mýlíte. Zátěžový proud se zvedal postupně a termokamerou se sledovalo chování jednotlivých spojů. 100A tam šlo až po nějaké 1-1,5h pokusu.Už si nevzpomínám od jaké hodnoty jsme začínaly, ale bylo to pod dovolený zátěžový proud udaný výrobci svorek.

Ano s Petrem Doležalem jsme debatovali, proč odešel právě kroucený letovaný spoj. Mohlo také být tím, že vyhřátá měď od letování tomu také dost napomohla, protože měď nebyla tak čistá na povrchu po přerušení, jako u jiných svorek, ale dost zoxidovaná. V místě spoje prvního dotyku vodičů a cínu byla jakoby vyžraná - zeslabená oxidací a teplem.
Ale pokud se pamatuji snad existuje video z pokusu mohl by ho mít Mirek Minařík.

Krátke video je na stránke elektrika.tv. Dlhší záznam ešte nie je. Tiež ho očakávam a veľmi rád by som ho zhliadol.

Aha, díky za upřesnění.
Při mém soukromém dlouhodobém pokusu je na tom nejlépe právě pájený spoj, poté věneček s vodičem do očka+pérová podložka, pak na cca. stejné úrovni WAGO, čokoláda, kroucený spoj bez letování a věneček s jednostranným zavedením vodiče pod hlavu šroubku a nejhůře je na tom věneček s vodičem do očka bez použití pérovky.
Používám 2,5mm vodiče, zatěžuji cca.25A po dvě hodiny a měřím teplotu.
Sestavu mám ve vlhkém sklepu aby spoje dostaly zabrat, měření provádím cca. vždy po půl roce.