Diskuse Elektrika.cz

Specialista ČEZ na ochrany nesouhlasí s použitím odpínačového kompaktního rozvaděče RM6 s médiem SF6 z toho důvodu, že  při zkratu v rozvaděči (třeba při poklesu tlaku) by došlo k vypnutí až v nadřazené rozvodně a výpadku ostatních odběratelů na vývodu.

Tím ale popírá řešení většiny distribučních odběrů vn, provozovaných na smyčce či paprsku přes odpínače.

Např. při zkratu na kabelu přípojky, což je daleko pravděpodobněj ší, by nastal stejný problém i při vypínači v rozvaděči. Trochu z toho čiší účelovost.
Co na to říct?

Myslím, že si ČEZ tímto postoem kryje záda asi víc než je třeba. Přece porucha v rozvaděči může nastat relativně bez ohledu na na jeho výzbroj ne?
Bohužel, je-li on tím kdo rozhoduje, pak bez pádných argumentů zřejmě názor nezmění :(

Myslím si, že jištění na primáru je vhodné i s ohledem na to, že FVE rostou jako houby po dešti.

Možné to je, pochopitelně. Problém vlastně teoreticky neexistuje, uvedl jsem ho tady spíše jako kuriozitu z praxe, s jakým názorem se může člověk setkat a bojovat s ním v reálném světě.  :'( 

Co na to říct? Asi takto. Kdo chce být připojen, kdo něco chce? Ten technik ČEZu, nebo budoucí uživatel té trafostanice? Asi ten uživatel, ne. Takže má defacto pouze 2 možnosti. Buďto se do krve hádat a nebo tam dát místo odpínačů vypínače s ochranama.

Já osobně nejsem příznivcem chránění za každou cenu, v každém místě sítě 22kV. Ano, je pro oko ochranáře lahodící, když mám všude navěšené ochrany a vypínače, ale každý ví, jak to dopadne v reálu za 20 let... Nikoho už pak nezajímá, kde ty ochrany jsou, jak jsou nastaveny, že ty ochrany nefungují (vyschlé kondenzátory na řídících deskách, rozštelované.. .),  apd. Je to vidět dnes a denně všude. Někde hluboko v síti 22kV to šlehne... a vypadne třebas až vypínač na straně 110kV. Přičemž to s klidem projde přes 2-3 poruchová místa osazená vypínači, kde ochrany paradoxně vůbec nezareagují. Ochrany jak na potvoru nefungují, když mají zafungovat - a naopak jak na potvoru rády zafungují, kdy zafungovat nemají.

Každý provozák vám řekne, že čím víc "hi-tech hraček" v distribuční síti má, tím je to na údržbu horší. Občas je zkrátka jednodušší nechat něco někde shořet, než se starat pravidelně o hejno ochran a vypínačů. Zkrátka jít na nějaký rozumný kompromis.
Ze stejného důvodu se likvidují dnes i mřížové sítě v síti nn. Všichni všude chtějí jednoduché sítě, parskovité. Max. jednoduché na správu. Nikdo zkrátka nemá sílu v tom držet pořádek a hlídat místa slabých vazeb - za pár let je v tom vždy beznadějně bordel...

Ona se taky dost blbě nastavuje i selektivita ochran v těchto podružných stanicích, když přímo na napájecích 22kV vývodech jsou vypínací časy pro zkraty obvykle 0,1s - což je extrémně málo, aby se tam smysluplně ještě něco vůbec vmáčklo s kratším časem.
Osobně jsem pro, dávat ochrany a vypínače v každé třebas 6. trafostanici na 22kV smyčce. Nevypadne pak celá smyčka, ale jen část. Stejně to za pár let ale nebude fungovat, přejde to pod patronátem X lidí, a nebo to budou dispečeři provozovat radši ne jako smyčku, ale jako 2 parskovité vývody, takže je to v konečném důsledku z poloviny na nic.

Tím svým názorem samozřejmě nezastávám názor, rezignovat na ochrany úplně. Jsem ale přesvědčen o tom, že je lepší použít ochrany (+vypínače) jen na několika málo vybraných místech sítě, a tato místa zkrátka "s bičem v ruce" pravidelně kontrolovat po stránce funkčnosti a nastavení, udržovat kolem toho dokumentaci a papíry.
Je to lepší, než to mít naflákáno doslova všude, pak kvůli množství a nepřehlednosti na to rezignovat, a po pár letech to mít nefunkční, nebo ještě v horším případě polofunkční.

Apropo. Transformátory nad 1600kVA je již potřeba jistit ochranou, zde se pojistky použít již nesmí (norma).

Nevíme o jakém poli či skříni je řeč. Zda to jsou 2 skříně na smyčce a nebo odbočka na transformátor. Běžně je smyčka na obou koncích zaústěna buď do transformovny 110/22kV a nebo do spínacích stanic 22kV. V těchto napájecích bodech jsou vypínače s dálkovým dohledem z dispečinku. Za normálního provozu je smyčka napájena jako paprsek z jednoho místa.
Na paprsku je několik transformoven 22/0,4kV s odpínači, vybavených indikátory průchodu zemních a vícepólové poruchy (IKA). Při poruše a vypnutí napájecího vypínače stačí objet dané tranformovny (pokud nemají dálkovou signalizaci),  zjistit vadný kabel a odepnout ho odpínači z obou stran v těsně sousedících transformovnác h. Podobně se řeší i porucha na určité trafostanici, zkrat na přípojnicích a pod. Tím se sice odřízne část paprsku, kterou je však možno napájet s druhé strany.
Pro posouzení daného případu nevíme, zda dotyčná transformovna nemá transformátor větší jak 1600kVA (viz kolega Halík),  zda to není současně spínací stanice či nějaké jiné rozpadové místo, zda transformovna neslouží pro průmyslové objekty,atd.