Diskuse Elektrika.cz

Potřeboval bych poradit s výpočtem u elektromotoru, u kterého vím tyto parametry (napájení 24V DC, výkon 600W, proud 33A, otáčky 3.600ot./min.) jakou zátěž dokáže utáhnout.
Ve výsledku mi jde o pohon vozíku.
U tohoto motoru bude předpokládám potřeba ještě převod na menší otáčky a s tím souvisí jak to změní výsledný výpočet.
Pro jistotu jsem našel ještě motor s převodem s těmito hodnotami: napájení 24V DC, moment 0,2 Nm, proud 0,5A a otáčky 140ot./min.

Právě z toho krouticího momentu se dá vycházet.
0,2Nm znamená, že když tam dáte nepř. řemenici o poloměru 1m, bude mít motor na "obvodu" sílu 0,2N, pokud tam dáte řemenici o poloměru 10cm, bude mít sílu na obvodu 2N.
Pokud použijete převodovku, bude za převodovkou krouticí moment tolikrát větší, kolikrát se sníží otáčky (převodovkou, ne zabržděním motoru větší zátěží!),  v praxi o něco menší (nějaké tření a podobné mechanické ztráty v převodovce)
Kroutící moment motoru se nedá "lineárně přepočítat" podle jiného motoru. Krouticí moment se dá vypočítat podle proudu, počtu závitů, velikosti (průřezu) polů rotoru a statoru, podle provedení motoru a z toho plynoucích magnetických vlastností,...
Na to ale u běžného morotu nebudete mít dostatečně seriozní informace.

Možná sem někdo dá "návod" jak to vypočítat z výkonu, mělo by to alespoň přibližně jít, i když přesnost a serioznost takové hodnoty nebude největší.

Myslím, že z týchto údajov sa to nedá.

Ak zanedbáte trenie, odpor vzduchu a iné straty (všetko neznáme hodnoty),  tak každý motor - aj 600 wattový - dá do pohybu ľubovoľnú záťaž, ide len o správne sprevodovanie. Pre pohyb po rovine sa dá pre vybranú záťaž vypočítať zrýchlenie a pre pohyb hore rýchlosť stúpania.

Jde to
Podle vzorce P = (m*n)/9550
U vás konkrétně
P = 0,6 kW
m = ? Nm
n = 3600 1/min

Takže převedeno
m = (P * 9550)/n = (0,6 * 9550)/3600 = 1,592 Nm

Dosazované hodnoty jsou správně (tak jako u vzoru)-
Pokud tam bude převodovka, tak kolik krát sníží otáčky, tolik krát zvýší kroutící moment.
Ještě každé ozubené kolo dá asi 2% ztrátu, takže pokud by jich tam bylo mnoho, tak s tím počítat. U šnekového převodu to bude jinak...
Konstanta platí pro 3 f asynchronní motory s kotvou na krátko.
Už přesně nevím čím je ta konstanta tvořena.
Tajně doufém, že výpočet platí i pro typ motoru, který jste uváděl.

Můžete doufat veřejně - vzorec platí obecně i pro spalovací nebo třeba vodní motor.
9550 nebo 9545 je převod mezi otáčkami za minutu a radiány za sekundu a ještě jsou tam zohledněny kW na W. Přesně je to 30000/Pí.
Jinak pokud pan Radan neudá buď požadovanou zátěž, nebo požadovanou rychlost a požadovanou stoupavost, tak žádnou trakci nikdo ani neodhadne a pokud neudá valivý odpor (typ, zatížení a počet kol) tak ani nespočítá. Když tak stačí pohledat na Internetu, tohle je čistá fyzika pro střední školy.

 

Šel bych na to z opačného konce.
Zjistěte si, jak velkou silou (F, měřenou v Newtonech) je třeba vozík táhnout, a jakou rychlostí (v, měřenou v m/s).
Součinem F*v dostanete potřebný výkon na hnací nápravě, něco přihoďte na třecí ztráty v převodech, a máte potřebný výkon motoru. Vhodné zpřevodování pak spočítáte podle jmenovitých otáček vybraného, dostatečně výkonného motoru.

P.S. normálně by bylo třeba zvažovat i potřebný výkon pro dostatečně svižný rozjezd, ale pokud předpokládám ss motor mající obrovský rozběhový moment, a nepředpokládám extrémní hmotnost vozíku s nízkými třecími ztrátami (např. železniční vagón na kolejích),  tak tento výpočet není nezbytný.

To se nedá tak jednoduše říci. Už jsem viděl i kolejové pojezdy stavebních jeřábů o váze mnoha desítek tun, kde s tím hejbal třebas jen motor(ek) o výkonu 1,5kW. Je to skutečně hodně individuální záležitost.

Záleží hlavně na valivých odporech spojených s pohybem (zda se to bude hýbat po kolejnicích (ideální stav),  po rovném asfaltu, po dlažbě,... rovina, převýšení, hrboly...) a taky na tom, jakou rychlostí (a zrychlením) se ten vozík má hýbat.