Diskuse Elektrika.cz

Ve vyhlášce 73/2010sb. zařízení třídy I. Skupiny B je uvedeno: , ,  Zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů, …
Opravdu zde patří všechny prostory  zvlášť nebezpečné z hlediska úrazu elektrickým proudem ?
Jde mi o to, že dle bodu 4 je povinnost oznámit zahájení montáže zařízení třídy I organizaci státního odborného dozoru. Těch zařízení je dost a k čemu to oznámení má sloužit?
A týkalo by se to třeba i výměny svítidla, protože taky jde o montáž, vycházím li z návodu výrobce.

#112#

Hledám jako blázen, ale nic nenacházím, tak opráším již existující téma.

V jakých případech spadá nějaký prostor do definice třídy I, skupina B podle vyhlášky č. 73/2010 Sb?

Spadá tam jakýkoli prostor uvnitř objektu, který je pracovištěm?
Anebo jen prostor, kde je opravdu vykonávaná samotná práce?

Mám objekt, který je pracovištěm (jsou v něm zaměstnanci). V něm mám místnost, která má kovovou podlahu. Což je podle mě vliv BC4 (nemám možnost přerušit kontakt). Což je prostředí zvlášť nebezpečné. Jenže ta místnost slouží jen jako chodba, žádná práce se v té místnosti nevykonává. Vlastní pracoviště je až v další místnosti (ale tam zas nemám vliv zvlášť nebezpečný).

Zařadit do třídy I či nezařadit? :-)



PS: Pomůcka pro stavební úřady (http://www.mmr.cz/getmedia/a9b56b07-6514-4356-b976-d2aebbaabf34/pracovni-pomucka-text.pdf?ext=.pdf%20) mi v tom moc nepomohla.

PPS: Nepomáhá ani hledání pojmu "pracoviště",  viz např. zde (http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d1254v1230-pozadavky-na-pracovni-misto-pracoviste-zamestnncu-ii-cast/?search_query=$index=615): Definice pojmu "pracoviště" ani "pracovní prostředí" žádný právní předpis neupravuje. Je proto třeba si pomoci výkladem podle kterého pod pojmem pracoviště rozumíme místo výkonu práce a pod pojmem pracovní prostředí místo, které obklopuje zaměstnance v pracovním procesu. ... které obklopuje zaměstnance ... podle toho bych to tam zařadil, ale zas mi uniká smysluplnost

Ano ano, sypu si popel na hlavu, neb BC4 není zvlášť nebezpečný  :D

Nicméně problém s definicí co je to pracoviště je stále otevřený.
Něco málo jsem k tomu našel v CODEXIS

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2461/2008
Čili ta definice pracoviště je poměrně široká. Taky mě napadlo, že kdyby tam zaměstnanec náhodou utrpěl úraz, tak to nepochybně bude pracovní úraz, tudíž bych daný prostor do definice pracoviště zařadil.

Pokud bude někdo montovat nějaké zařízení venku, tak se ten prostor po dobu práce stává pracovištěm, protože tam plní nějaký úkol podle pokynu zaměstnavatele .
Sporné pak je, když se výrazně zhorší povětrnostní podmínky a prostředí by se mohlo stát velmi nebezpečným pro práci na el. zařízení, jestli to musí zaměstnavatel sledovat a dát pokyn k přerušení práce, nebo jestli to už považovat za práci na zařízení I-B

Pokud je to chodba, mohli by tou chodbou přinášet/odnášet materiál apod.
To s pracovním úrazem je asi správný indikátor.

Dle mého názoru chodba v uvedené budově je součástí pracoviště jakožto komunikace používaná pracovníky k přesunu mezi svými přímými pracovišti. Jestliže si vezmu hliníkové štafle a půjdu měnit světelné zdroje ve svítidlech, pak se stává prostor chodby pracovištěm. BC4 je opravdu na místě.

Je zde uvedena spousta nesmyslů. Vyhl. 73/2010 Sb. hovoří o "zařízení pracoviště" a o tom, že nebezpečí musí vyplývat z projektové dokumentace. Takže žádná chodba, kde přišel někdo se štaflemi. Dále, při stanovení prostoru jako zvl. nebezp. záleží na posouzení schopnosti lidí, viz ČSN 33 2000-4-41 ed.2/Z1, Tab. NA.6.
Takže žádné hlášení na TIČR o výměně svítidla na venk. sloupu.   :P

Já to teda chápu tak, že stačí,  aby v projektové dokumentaci (jejíž součástí je i protokol o určení vnějších vlivů) bylo uvedeno, že jsou někde prostory zvlášť nebezpečné (včetně uvedení proč). Čili v okamžiku, kdy se mi ve vnějších vlivech objeví vliv zvlášť nebezpečný,  tak musím začít dumat nad tím, jestli jde o pracoviště nebo ne. Ne?

Příklad. Na chodbě bude vlhkost AB6. Nebo bude AB7, to je jedno.
Je to prostor zvlášť nebezpečný. Jde o vyhrazené zařízení třídy I nebo ne?
Chybí mi tu nějaká pořádná definice toho pracoviště ...
Schopnost lidí s tím nebude mít nic společného.

Schopnost lidí, myšleno kvalifikace, s tím má společné to, že se předpokládá, že ten kvalifikovaný člověk umí posoudit zvýšené nebezpečí, např. za deště a proto není nutné daný prostor s výskytem (časově omezeným) tohoto vněj. vlivu klasifikovat za zvl. nebezpečný, ale jen za nebezpečný.
Jinak řečeno: "On ví, že tam za deště nemá lézt".

Já bych chodbu jako pracoviště bral, pro uklizečku je to jistě pracoviště a v případě, že jde pracovník tou chodbou, zakopne a způsobí si úraz, je to úraz pracovní, takže také pracoviště, když si tam dám panáka, dostanu padáka takže také pracoviště.

Ale o tom se v uvedené vyhlášce snad nejedná. :o

Nene, absurdum vzato se to hlásit musí vyhláškotvůrců m zřejmě ujela ruka.

Čekal bych lepší argument. :(

Tak hlava.

V čem lepší argument?
Pracovištěm nemusí být jen "výrobní dílna".
Pracovištěm se stane jakýkoliv venkovní prostor, kde "elektrikáři" přidělí práci zaměstnavatel nebo kde ji provádí např. jako OSVČ na základě smlouvy, objednávky...
Venkovní prostředí se stává za jistých okolností velmi nebezpečným.
Když chce někdo seriozní provozovat zařízení venku, předpokládám, že má dokumentaci, jejíž součástí je Protokol o VV, ze kterého plyne zařazení prostředí mj. i podle počasí
A jsou práce, které když za začnou, je třeba to "dodělat".
Takže umím si představit situace, kdy by se to hlásit orgánu státního technického dozoru mělo... Souhlasím s tím, že asi tvůrci zákona cosi "nešťastně vyhodnotili".

Přesně tak.
Logicky se musí stát pracovištěm každý prostor, kde se začne vyvíjet nějaké pracovní činnost a to třeba i ve velmi krátkém časovém úseku.
Kovová podlaha na chodbě je pak zcela jistě BC4 a to taky bude uvedeno v Technické zprávě PD, víte pane Ilku?

Uvedl jsem citaci z vyhlášky a odkaz na normu a tady se pořád vedou dohady o pracovišti. Jenomže vyhláška mluví o "zařízení pracoviště",  což může být např.  stanoviště s ovl. prvky elektro, plnicího zařízení siláže do fermentoru, umístěné venku. To pak dává nějaký smysl. Ale pokud chce někdo hlásit na TIČR výměnu výbojky na sloupu, neboť zjistil, že je to pracoviště, protože se to samo neudělá, tak mu v tom nic nebrání.  ::)

Namísto jedna bába povídala na to pojďme trochu vědečtěji ...

Vyhláška č. 73/2010 Sb.

ČSN 33 0010 ed. 2

mezinárodní elektrotechnic ký slovník

Čili i jednotlivé svítidlo spadá do definice zařízení.


Tudíž mám v projektové dokumentaci někde řečeno, že jsou vlivy zvlášť nebezpečné? Mám v daném prostoru jakékoli elektrické zařízení? Je daný prostor pracovištěm?
Pokud zní na tyto otázky odpověď ANO, pak to spadne do třídy I.,  skupina B.

Zeptám se jinak.
Který předpis dnes rozděluje vnější vlivy na normální, nebezpečné a zvlášť nebezpečné?
Nromy, které to jednoduše určovaly a třídily jsou zrušeny.
V 33 2000-5-51ed.3 jsem to nenašel?

Už 6 let to najdete v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 Z1, tabulkách č. NA 4, 5 a 6.

Na stranu druhou lze použitý obrat zařízení pracovišť chápat coby odkaz výlučně se vztahující k pracovní činnosti tj.nahlásit použití třebas ruční vrtačky použité při montáži.
To nic ale nemění na skutečnosti povinnosti hlášení.

Bohužel to není tak vědecké. Není možné v té projektové dokumentaci  jaksi pominout, co tam bude za osoby.
Již ČSN 33 2003/Z2 v Pozn.1 bylo stanoveno, že venkovní prostory s AD2, AD3, AD4 mohou být posouzeny za prostory nebezpečné, když se zařízením nemanipulují osoby bez odborné kvalifikace.
Nyní v ČSN 33 2000-4-41/Z1 je obdobná poznámka, ale jinak řečená. Takže vědecky...musí m se zabývat sjednocením množin požadavků, ne jejich rozdělením.  :-[
Shrnuto: Nestačí jen určit vlivy zvlášť nebezpečné. A to, že nebezpečí musí vyplývat z projektové dokumentace, neznamená jen stanovení VV.

Tak na to snad jenom: Čest práci!

To že ve venkovních prostorách lze za určitých klasifikovat vliv pouze nebezpečný, je známá věc. To, že s venkovním zařízením bude manipulovat osoba s kvalifikací je ovšem ale pouze jedna z podmnožiny vlivů zvlášť nebezpečných. Navíc tato podmínka je uvedena přímo v tabulce NA.6 pro vlivy AD2 až AD4. Pro všechny ostatní vlivy zvlášť nebezpečné už ale tato "úleva" uvedena není.

Když je to známé, tak je třeba hlásit výměnu výbojky na sloupu na TIČR, jak se tady tvrdilo nebo ne?

Výměna výbojky na rozdíl od ýměny svítidla spadá spíše do činnosti údržby.

Výměna výbojky je právě tou činností, kdy se mohu rozhodnout, jestli to udělám právě teď, nebo jestli počkám na příznivější povětrnostní podmínky. Podobně i výměna celého svítidla nebývá tak akutní záležitost, aby to "pár hodin nemohlo počkat".
Tam bych právě očekával, že to montér rozumně vyhodnotí a nebude při výměně světla "bojovat s bouřkou, vichřicí a průtrží mračen".
Ale jsou důležitější, akutnější opravy a další servisní činnosti, kdy to "nepočká".   

Z tohoto kontextu to vypadá že se hlásí proto aby inspektor držel nad montérem deštník (dance)
Nicméně obdobných nejednoznačnos tí jsou v právním řádu stovky a mnohdy k nim dotyčné úřady provedou metodický pokyn věřím že tomu v tomto případě nebude jinak.
Celkem zajímavý problém nastane při porovnání právní váhy takového pokynu a textu vyhlášky.
Jak to vidí např. p.Hlavatý?

Po prostudování celé diskuse vidím v praxi 5 pohledů  na vyhlášku 73/2010 Sb.

1. pohled provozovatele EZ při údržbě EZ ( o nějaké vyhlášce nemá ani šajn)
2. pohled dodavatele EZ ( ten s tím nejvíce někdy bojuje)
3. pohled projektanta ( bud to značně "přítáhne",  anebo se na to zcela vykašle)
4. pohled normotvůrce ( tomu to je jedno a důsledky jej v praxi nezajímají)
5. pohled TIČRu ( často kroutí hlavou nad některými hlášeními)

Jak málo někdy stačí, aby se prostředky zaměnily s cílem.

Já mám dojem z jejich šetření kvůli Vyh.73/2010 jsou jen rádi, že mají nějaké příjmy bokem....takov á kontrola 1 hodinu cca celkem 7 000.-Kč !
Některé názory jsou zajímavé, ale příjem je příjem. ;D
To je pro ně jak se říká "zlatý důl"....!

Bylo by něco jiného, kdyby tyto kontroly mohl provádět třeba soukromý TIČR TUV a pod...

Ach jo. Nevím, že by to tu někdo tvrdil.
Můj původní dotaz zněl zcela jinak, vlivů AD se vůbec netýkal.

Dotaz zní, zda v projektu kvalifikovat třídu I/B i v těch prostorách, kde jsou sice vlivy zvlášť nebezpečné (a je teď jedno jaké),  ale žádná práce se tam přímo nevykonává (např. ona chodba),  nicméně v daném prostoru jsou nějaká elektrická zařízení a prostor je součástí objektu, kde jsou zaměstnanci (čili je to pro ně s největší pravděpodobnos tí součástí místa výkonu práce, např. v pracovní smlouvě).

Dozvěděli jsme se zde už ledacos, ale odpověď na tuto otázku zatím nikoli ... :-)

Honzo, Tvoje otázka zůstane nezodpovězena. Dozvíš se zde spousty osobních názor, které si každý udělá zase jen po svém díky hodně nekvalitně zpracovaným zákonům normám a vyhláškám. Papír přece snese všechno.

Pokud se v dotyčném prostoru pohybují pracovníci při plnění svých pracovních úkolů, pak je to ve smyslu ZP a BOZP bez nejmenších pochyb součást jejich pracoviště.

Dokonce si myslím, že i kdyby se jednalo o prostor, kde mají zaměstnanci vnitřním předpisem nařízeno tamtudy nechodit, ale přesto by tamtudy chodili, a vedení, přestože by to vědělo, by s tím dlouhodobě nic nedělalo, tak u soudu by uspělo tvrzení, že se jednalo o jejich pracoviště.

Řešíme Vyhl.73/2010.....
Zacházíme do velmi malých podrobností, ve zkutečnosti je ohlášeno podle této vyhlášky max. 50% elektromontážn ích věcí...
Mám zkušenost ze zdravotnictví, že polovina firem neví, že se má před zahájením montáže a po jejím ukončení něco někde nahlásit. Při tom je to více jak jasné, že zdravotnictví je bez diskuze zda ohlásit nebo ne. ;)
A když ví že elektroinstala ci ,  tak neví že se mají ohlásit i hromosvody a statiku ! (zle)