Diskuse Elektrika.cz

Je správné ( viz přiložené schéma) u staveništního rozvaděče použít tlačítko "test proudového chrániče" ( tedy spínací kontakt se sériovým odporem  7K5 ) jako nouzové stop tlačítko vyvedené na venkovní skříň staveništního rozvaděče?
Díky za odpovědi

#uft#

Není správně. Například nezaručuje funkci STOP při podpětí v síti nebo při výpadku té jedné fáze, ze které se test chrániče aktivuje.

U staveništního rozvaděče obvykle funkci nouzového vypnutí plní zásuvka. Proč to chcete řešit podivným bastlem?

Tohle schéma není moje řešení

Právě že mě tohle schéma ( převzaté z www stránek firmy vyrábějící rozvaděče ) překvapilo.   Spíš bych očekával nějakou kombinaci vypínací spouště mechanicky spojené s hlavním vypínačem . Je to tak ?  Jaké jsou nejpoužívanějš í prvky pro toto tlačítko ?

Nebo není povinné a jak píše pan Svejkovský stačí vypnutí obvodu vytažením přívodu ze zásuvky ? Mám na mysli běžnou stavbu v normálním prostředí ( rodinný dům ) .

To : Jirka Š. Svejkovský
Pro funkci nouzového vypnutí se nesmí použít vidlice a zásuvky ČSN 33 2000-5-537,čl. 537.4.2  (norm)
To : Miroslav Škop
To schéma je špatně.  Jak může firma dostat papíry na výrobu rozvaděčů to mě teda hlava nebere ! V ČSN 33 2000-5-537, čl. 537.4.6 se uvádí, ovládací prvky přístrojů nouzového vypínání musí zůstat v poloze „vypnuto“ nebo „stop“,  atd.,takže ten ovladač s rozpínacími kontakty ! >:D

 

A je to vůbec Česká firma? Ten vtipně použitý proudový chránič  ;D umístěný v prostoru měření by se ČEZu (atp.) zřejmě moc nelíbil.

Je to česká firma . Nezlobte se že ji neuvedu, schéma jsem si "bez dovolení" vypůjčil z jejich www stránek z listu ke konkrétnímu rozvaděči a to ze studijních důvodů.

Testovací tlačítko proudového chrániče slouží k otestování proudového chrániče. Tedy se asi předpokládá, že proudový chránič může občas i selhat a jeho testování se doporučuje v určitých intervalech už jenom proto, aby se občas pohnuly jeho mechanické části a nezůstaly v případě potřeby viset.
Takže už z tohoto důvodu používat chránič jako nouzový stop je trochu ujeté.

Tipoval bych to na názorný příklad konkurenčního boje v praxi a neustálý tlak na ještě levnější než nejlevnější. V takovém prostředí je už zřejmě použití vypínací spouště za cca 200 Kč luxusem  (zle)

Myslím, že to tlačítko tam není primárně jako nouzové, alespoň nevím který článek normy by to nařizoval. Staveništní rozvaděč musí být vybaven prostředky pro odpojení a spínání na straněn napájení a umožnit zamčení HV ve vypnutém stavu, nebo krytem.

Tlačítko nouzového vypnutí musí mít hřibový tvar, čevenou barvu a musí být umístěno ve žlutém poli. Ale to hlavní je, že musí vypínat v rozpínacím režimu. Tj. po rozpojení kontaktů tlačítka nikoliv při jejich spojení. A na včech stavbách musí správně být také, nelze jako nouzové vypnutí použít vytažení vidlice ze zásuvky. To, že se to na stavbách rodinných domů tento požadavek normy většinou nedodržuje je věc jiná. Navíc na stavbách (staveništích) musí být ještě hlavní vypínač uzamykatelný ve vypnutém stavu.

To tlačítko tam není ve funkci nouzového stopu. Tak jak je to zapojeno je to orientační test funkce proudového chrániče. Pokud je to originál výrobek tak se zeptejte výrobce co tím myslel nebo dejte odkaz (klidně soukromě) a já se zeptám za vás.  ;)

Zapojenie je vhodné na nomináciu nejakej technickej maliny.

Ak je zapojenie paralelou k testovaciemu tlačítku, tak autorovi ušlo, že testovacie tlačítko u FI nikdy nevybavuje voči PE.
Tiež si myslím, že uvedený obvod nespĺňa jednu so základných bezpečnostných požiadaviek - zabrániť dotyku živej časti s neživou. Tu sa to deje úmyselne. Aj keď len krátkodobo a aj keď je tam zaradený odpor.

Zapojení proti PE je chyba. Smysl by to snad mohlo mít v testu existence spojitosti obvodu PE. I když budeme počítat, např. v případě přerušení PE, že lidské tělo by bylo 2kOhmy do serie tomu odporu, tak při testu a dotyku proteče 24mA a to na těle udělá úbytek 48V. Na staveništi by se mělo počítat 25V. I tak je to blbost zapojit proti PE.

Teď mě tak napadlo, že jsem ještě vlastně neviděl proudový chránič, který by měl testovací tlačítko mimo vlastní krabici?

Ale ano, to existuje.
Jedná se o přídavné moduly k RCD typ Z-FAM a Z-KAM od Moellera (http://www.eatonelektrotechnika.cz/produkty-domovni_instalace-instalacni_jistici_pristroje-ostatni).
Nasazené této aplikace není nijak masové, ale občas se používá. Vypínací proud je zde tuším okolo 29mA, ale účelem není testování RCD. Dálkové "testování" by nedávalo smysl, protože k zapnutí se stejně musí jít do rozvaděče.  :-\
Používá se to v případě, kdy je RCD použit i jako hlavní (nouzový) vypínač.

Dovolil bych si to malinko zkorigovat.
Vypínací modul Z-FAM/Z-KAM se vyrábí v jednotném provedení pro RCD s jmenovitým reziduálním proudem od 10 mA po 300 mA, a tedy ten vypínací proud musí být min. cca 300 mA. Vzhledem k předepsanému jištění ovládacího obvodu 4 A bych očekával, že tento (ovládací,  vypínací) proud bude ve skutečnosti ještě vyšší,  např. 3 A (o těch se také hovoří u provedení příslušného ovládacího tlačítka).
(P.S. Moeller v katalogu uvádí,  že je tam zabudovaný odpor dokonce jen 1 ohm, ale tomu se mi nechce věřit - leda že by to byl termistor s kladným teplotním koeficientem příp. žárovka, což by dávalo smysl)

K dálkovému testování RCD slouží jiná spoušť,  dávající vypínací proud odpovídající jmenovitému reziduálnímu proudu chrániče, a sice typ Z-FW. Ta dává smysl ve spojení s motorovým pohonem (nahazovačem) chrániče Z-FW-LP.

Tedy, je - li účelem testování,  používá se proud odpovídající jmenovitému reziduálnímu proudu chrániče. Je-li účelem vypínání chrániče, používá se proud podstatně větší (aby došlo k vybavení i při podpětí).

P.S. za povšimnutí stojí,  že všechny 3 uvedené typy spouští obsahují také rozpínací kontakt vodiče N, takže při doporučeném zapojení je zajištěn beznapěťový stav ovládacího obvodu.

Páni kolegové dí.... Již jsem to nastudoval.  Ve skutečnosti jsem to ještě neviděl.  :)