Diskuse Elektrika.cz

nevite co musim dodrzet za zakony/vyhlasky atd kdyz umistuji antenu na bytovy dum ? Urcite kabel nemuze bezet po povrchu strehy a budovy jen tak halabala. Predpokladam ze se na to vztahuji ruzna narizeni... Nemuzete prosim poradit?

,  
jsem spolupracovník em firmy DEHN+SÖHNE takže za naši problematiku bych vám prioritně spíše doporučil umístit tuto anténu do ochranného prostoru jímací soustavy,ať již změnou umístění této antény nebo úpravou jímací soustavy.
Pro lepší základní orientaci doporučuji články na tomto servru ať již moje, Jiřího Kutáče, Zdeňka Rousa, Wolfganga Markse nebo Dalibora Šalanského.
Další informace můžete nalézt na www.dehn.cz nebo mne přímo kontaktujte. S pozdravem Jan Hájek

Je potreba definovat o jakou antenu jde.Jde-li o beznou,napr.spolecnou televizni antenu (STA)nemelo by to byt extremne slozite.Predne je nutny souhlas majitele domu.Antenni stozar a jeho kotveni by meli splnovat pevnostne CSN EN 50083-1,tedy dostatecnou tuhost a "betelnost" - samozrejme podle poctu anten.Kdysi byl vytvoren jakysi sdandard kotveni a stozaru STA (kotveni tvorila zakladni trubka prumeru 89 mm a do ni se vkladal cca 4m stozar AT1 - trubka prumer 76 mm).V pripade nejakych extremnich antennich sestav (parabol) a jeste vice narocne konstrukce stozaru (ruzne prihradove konstrukce)to muze znamenat stavebni povoleni (viz.stavebni zakon)a projektovou dokumentaci potvrzenou autorizovanym inzenyrem v oboru statika-dynamika staveb (zejmena konstrukce antennich telekomunikacn ich bodu s antenama napr.GSM,DATA aj).Pro male STA je zpravidla dostacujici kombinace trubek 76 mm a 60 mm (at se to ve vetru nevengla jak vlajkove zdravice na 1.maje).Pokud mame stozar,meli bychom ho pripojit na  hromosvodni sit dle CSN 34 1390 a CSN EN 50083-1.Antenni svody k zesilovaci stanici a pruchod strechou osetrit proti zatekani.Na ploche strese je vhodne kabel ulozit do trubek na podpery,aby se teplem nestal soucasti krytiny a dodrzet soubehy ci krizeni s hromosvodem dle CSN 34 1390.
Omlouvam se za zdlouhavy popis a pro bezne STA by melo stacit:
- souhlas majitele domu pro realizaci bezne STA a pripadne vnitrnich rozvodu do jednotlivych bytu.
- dodrzeni mechanickych a pevnostnich vlastnosti stozaru a kotveni dle CSN EN 50083-1 s odpovidajici precizni montazi.
- dodrzeni dalsich zakladnich el.predpisu CSN 34 1390 (hromosvod) a CSN 33 2000-4-41 (napajeni zesilovacu) a v pripade  stanovenych CSN 33 1500 tez provest vychozi revizi elektro.
- pouzit kvalitni anteny.
- pouzit kvalitni stinene prvky ,zesilovace,stinene konektory pro dodrzeni EMC a neruseni dalsich koexistentnich sluzeb (napr.TV kabelovy rozvod).
- realizaci sverit firme s prislusnym ZL (opravy,montaz a udrzba telekomunikacn ich zarizeni).
- nedelat to za 5,50 Kc bez DPH.

jeste je pro anteny vhodne dodrzet CSN 34 2820,ktera je sice neplatna,ale jsou  tam docela vhodne rozpracovane nektere pozadavky.

K připojení stožáru k jímací soustavě.
Rád bych, aby si každý kdo připojuje anténí stožár k jímací soustavě vzpomněl na učivo z druhého stupně základní školy, konkrétně na Ohmův zákon.

Představme si, co se stane v okamžiku zásahu blesku do jímací soustavy.
Nejdříve vstupní data:
Na jímací soustavě mi stoupne potenciál a  pokud mám opravdu štěstí a jímací soustava nemá přechodové odpory na svorkách, hodnota odporu zemnící soustavy je 2-3 Ohmy / je jasné, že takto dobré hodnoty se u běžných objektů reálně zas tak často nevyskytují :-)/. Hodnota bleskového proudu dle IEC 62305  má maximální velikost 200 000 A. Pro podmínky v ČR většina blesků dosahuje a/ výsledky měření ze 70.let 40 000 A až 60 000 A b/ výsledky a upozorňuji že neoficiální z ČHMU a to 80 000 A až 120 000 A.
Hodnota , ,země",  kterou si na stožár a anténu přivleču od té z rozvodné soustavy/ skrz. zesilovač, televzi atd./ má hodnotu 1-2 Ohmy.
Napětí na špičce stožáru mi aplikací Ohmova zákona a těch nejnižších z výše vedených hodnot může dosáhnout cca 80 000 V. Klasická vzdušná vzdálenost mezi koaxiálním kabelem a stožárem je cca 1-2 mm / podle toho jak moc dotáhnete vázací pásky/.
1 mm vzdušné vzdálenosti má izolační pevnost cca 1 000 V ,  k tomu si připočteme hodnotu izolační pevnosti koaxiálního kabelu cca 4 000 V a dojdeme k celkové izolační hodnotě kolem 6 kV proti 80 Kv na jímací soustavě.
Neměli bychom dále  zapomínat, že blesk je jev vysokofrekvenč ní a pro tento odhad byl zjednodušen na stejnosěrný proud.

Takže řešení pro antény na střeše od nejlepšího po nejhorší:

1/Stožár dostat do ochranného prostoru jímací soustavy / dodržet dostatečnou vzdálenost od ostatních součástí připojených k jímací soustavě/ a stožár připojit na hlavní potenciálové vyrovnání. Anténí vodiče ošetřit svodiči přepětí.
2/ Stožár připojit k jímací soustavě / ovšem ne přez jiskřiště, jeho zapal. nap. mi garantuje rozdíl potenciálu/. Anténu umístit do ochrann. prostoru stožáru ,úhel alfa min. 112 stupňů dle ČSN 341390. Anténí vodiče ošetřit svodiči bleskových proudů. Nedivit se ceně a útlumu signálu - pokud se mi ho podaří sehnat.
3/ použít anténu jako jímací tyč a nedivit se pak ničemu.

Vše zde napsané není nic nového a informace jsou k dispozici více jak DESET let.
Pokud máte bližší zájem tak buď na elektrice.cz nebo www.dehn.cz naleznete více. S Pozdravem Jan Hájek.

To: Hájek,
kdyby  blesk dodržoval a řídil se Ohmovo zákonem, asi by to nebyl takový problém jej "zkrotit".
Domnívám se, že zde fungují jiná pravidla.
Kdo je zná ?

Stozar dostat do ochranneho prostoru jimaci soustavy? CSN EN 50083-1 cl.10.1.1 uvadi,ze kovovy antenni stozar musi byt pripojen k bleskosvodove soustave nejkratsim moznym zpusobem,pokud tato bleskosvodova soustava objektu  vyhovuje IEC 1024-1 (neznam a nevim v cem a jak se lisi IEC 1024-1 od CSN 34 1390).Je fakt,ze v cca 95% stare bytove zastavby zadna pripojnice potencialoveho vyrovnani neexistuje i kdyz by to bylo zadouci.Zpusob uje to pak samozrejme pripadne dalsi potize s brumama atd.Malokdy se setkam s kvalitne osetrenymi novymi STA vcetne prepetovych ochran,je to o cene (pripadne
navazne zniceni techniky bude stat jiste vice).Chtelo by mozna nekde doplnit a zverejnit statistiku o jaky pocet znicenych zarizeni STA nebo pres STA se jedna).

Chtěl bych se omluvit za trošku ostřejší předchozí reakci. Ale oddálená jímací soustava je prostě v současné době / minimálně od roku 1965 - vznik ČSN 34 1390, samozřejmě je ještě starší viz. např. Muniční sklady / prostě nejdokonalejší m technickým řešením pro ochranu před beskem .

Myslím ,  že základním problémem je práce s ať již platnými či neplatnými normami. Pokud beru normu jako základní technickou úroveň a ne jako v minulosti nejvyšší možnou, je nutné vědět z jakého důvodu se v normě danná věc vyskytuje. Pak teprve mohu vymyslet řešení kvalitnější. Každá norma, která vyjde, odráží stav techniky doby svého vzniku, který neodpovídá roku vydání.
Je ovšem škoda, pokud se v rámci našeho poradenství dostaneme k objektu, který ač nový, opakuje již dávno překonané chyby. Antény jsou nejčatějším případem. Pokud se rozhédnete kolem sebe, cca 60 % objektů má jako jímač / nejvyšší místo objektu / televizní anténu,  se svodem provedeným koaxiálním kabelem a místem uzemnění v televizi.
To platí i pro investory, mezi projektanty by si měli vybírat specialistu na danou problematiku, jedná se hlavně o jejich peníze.
A co se norem týká a toho co vnich nemůžete nalézt ?
Ještě jsem neslyšel o případu, kdy by někdo hledal lékaře se slovy: , ,  Je mi jedno, jestli umřu, jen ať moje léčba probíhá podle schválených tabulek"

A na závěr : Je pravda, že stoprocentní ochrana před bleskem neexistuje, ale u škod, které jsem měl možnost vidět, se vždy jednalo o zanedbání základních pravidel. Je fakt, že na nás jako zástupce firmy DEHN + SÖHNE se obrací zákazníci s problémy a snahou si aplikaci spolehlivě ochránit.
Úderů blesku s vyšší hodnotou než 200 kA / na tuto hodnotu jsou výrobky D+S koncipovány /je takové minimum, že ani kolega Rous - pracuje pro D+S od roku 92, se nesetkal se škodou způsobenou jinak, než chybou.
 S pozdravem Jan Hájek info@dehn.cz
Pokud máte o uvedenou problematiku zájem, rád vám zašlu  CD ILPC, jedná se o elektronickou verzi učebních materiálů účastníků ILPC.