Diskuse Elektrika.cz

Včera jsme jeli s kolegou na montáž a po cestě jsme projížděli kolem vedení vvn (podle počtu izolátorů to bylo 400kV).
Trasa byla tažena trojsvazkem, proto jsem ho přesvědčoval, že je to 400kV  a kolega se mě zase vzápětí snažil přesvědčit o tom, že tento způsob je kvůli účinnému chlazení vodičů........ .. ;D.

Nejsem v tomto oboru zrovna kovaný (jsem obyčejný SŠ),  ale něco mi říká, že je to spíše kvůli eliminaci ztrát koronou, snížení rušení, pak snad ještě příznivý vliv na množství námrazy apod. (něco mi o tom svého času po večerech vyprávěl otec místo televize)

No a pak následovala velká pře, když jsem si dovolil tvrdit, že na konci nezatíženého vedení vn může být větší napětí než na jeho začátku. Prý jsem blázen a to přece nemůže být pravda.

Tak jakpak? Mám se příště zase hádat nebo kajícně sklopit hlavu?


#105#

P.S.
Je mi jasné, že trojsvazek bude mít taky nižší indukčnost.

http://web.telecom.cz/tyrbach/vvn_parametry.pdf

Viz strana 7.

Pro: J. Š. Svejkovský
Díky za šikovný odkaz......... ............ :)

On ten starý kuliferda měl s tím chlazením vlastně taky pravdu........ . :-[

Je to logické, že několik dílčích průřezů obtékaných vzduchem se chladí lépe než jeden vcelku. Jenže to bral jako hlavní důvod a to se mi nezdálo vzhledem k tomu, že se jedná o přenosovou soustavu vvn jako pravda (nebral jsem jako stěžejní proudové zatížení).
No a já zase podle toho odkazu střelil kozla s tím příznivým vlivem na námrazu.
Určitě jsem měl před 20 lety hodně absence na hodinách energetiky.
S tím svým posledním tvrzením jsem měl ale pravdu, už jsem to našel.
Jmenuje se to Ferrantiho jev a projevuje se u dlouhých nezatížených vedení.

Tak s ním teda tu flašku vymlasknu napůl......... .... :D

Jakékoliv nedení, nezatížené jmenovitou impedancí na na konci  dvojnásobné U. Napětí naprázdno...

blbost

Ale kdepak, blbost to není. Berte v úvahu délku, která činí i mnoho set kilometrů. A i přes přeskupování jednotlivých vodičů pracujete s dost velkou kapacitou a indukčností. A to i vůči zemi. Také jsem na vysoké škole "čuměl" jaká je věda kolem třech natažených drátů...

Predpokladám, že hovorite o VF vedení a nie o vedení VVN, tam to určite neplatí. To by sme mali teda veľmi veľké problémy s prepätím u vedení naprázdno.
U vedenia VVN je asi ťažko možné hovoriť o zaťažení menovitou impedanciou.   

Ne skutečně hovořím o vedení VH a VVN. To má impedanci, jako cokoliv jiného. A skutečně u nezatíženého, vedení je možno naměřit na jeho konci vyšší napětí, než na jeho začátku. Najděte si na googlu "Petersenovy cívky",  " Bauchův paradox" či "Ferantiho jev" a budete se divit co umí tři dráty ...

Zvýšené napätie na konci vedenia naprázdno je samozrejme normálny jav, ale dvojnásobné napätie, ako uvádza p.Plhal ?
Pri ferorezonancii na vedeniach ZVN, ktorá môže vzniknúť v dôsledku sériovej rezonancie PTN a sériovej kapacity vypínača môže dôjsť k prepätiu 1,5Un až 2,5Un čo je už veľmi nebezpečné a stávali sa prípady, že došlo v tedy k poškodeniu niektorých prvkov sieti. Ale pri vedení naprázdno? V sieťach VVN 110kV, sú takéto stavy bežné, ale dvojnásobné napätie tam určite nie je. 

Rozhodně to neplatí obecně pro každé vedení, záleží na parametrech vedení, kmitočtu ,  délce ........

Tak to zkusíme: namětí baterie 1,5V naprázdo, a pak napětí na téže batrii za předpokladu, že Ri=Rz. kolik naměříme? a kde se kmitočet? A chcete říci že na výstupu  Hifi věže pro reproduktory pro Rz=0 je Ux. Kolik je tam při Ri=Rz tedy připojené reprobedně  o jmenovité impedanci? nebo to zatežujte pomocí odporů tak abyrste dostal Uo=1/2, pak je Ri=Rz. a to máte pod nosem doma...a to platí pro cokoliv. Ještě to může být horší, když se dostanete do napěťové kmitny!!
Ale mohu se mýlit...
Zkuste to u akumlátoruk kdy vám klesně napětí naprázdno na polivinu, pak je optimální výkonové přizpůsobení.. .

Dvojnásobné může být nejen na konci nezakončeného vedení, záleží to na vztahu kmitočtu a délky. Nezakončené, neob špatně zakončené vedení je pro vlnu jako schod, od kterého se odrazí a putuje zpátky. Cestou se její amplituda sečte s amplitudou napájecího napětí. Při zkratu se vlna také odrazí, ale má opačnou polaritu. Je to dáno tím, že rychlost elektronů v drátech není nekonečná.

U stejnosměrných zdrojů se s tím můžete setkat pouze při přechodovém jevu během připojení. Když bduete mít dost dlouhé vedení a dobrý osciloskop, uvidíte, co se tam děje.

Kolegovia neporovnávajte prosím silové vedenia s VF vedeniami, napr. koax, kde sa energia nešíri vodičom ale sa šíri ako elmag. vlna v izolante koaxu. Aj keď je pravda, že každé vedenie, aj silové má svoju vlnovú impedanciu, pri 50Hz sa však tieto efekty neprejavia. Podľa tvrdenia Pavla Plhala by sme museli mať aj na konci nezaťaženého nn kábla dvojnásobné napätie. Dúfam, že to nemysli vážne? Veď každý z vás aspoň raz také napätie určite meral. 
Čo sa týka toho nezaťaženého VVN vedenia, pred týždňom so také vedenie meral a verte mi, že tam nebolo dvojnásobné napätie. Aj keď tam nejaká min. záťaž bola (PTN).   

Jo, jenže to "optimální výkonové přizpůsobeni" v tomto případě znamená dvě věci:
1) do zátěže se dodává maximální možný výkon,
ale současně 2) polovina energie se ztrácí na vnitřním odporu zdroje.

Silové distribuční rozvody se určitě nenavrhují tak, aby se v nich ztratila polovina energie  :D
takže zde to srovnání trochu kulhá.


Kde jsou ty časy, kdy zesilovače měly výstupní odpor řádově srovnatelný s impedancí reproduktorů. Ty dnešní ho mají mnohem, mnohem menší (0,1 ohm apod.),  takže tohle si doma už nevyzkoušíte - leda že byste chtěl testovat zkratovou odolnost.


Čím více se to vedení blíží čtvrtvlnnému pahýlu (zde vlnová délka = cca 6.000 km),  tím dramatičtější nárůst to může být. Letmým odhadem ( sin(30°)=0,5 ) mi vychází potřebná délka pro "dvojnásobek" na 500 km.

Pro Pavel Plhal:
S Vašimi bateriemi a akumulátory jste bohužel tzv. "mimo mísu". ::) >:D

Nejsem sice elektrikář teoretik, ale co si pamatuju z terorie elektromagneti ckého pole, tak všeobecně u všech vedení tedy i  nn a i SS (DC) vedení se energie nepřnáší "drátem",  ale dielektrikem, které ho obklopuje. ALe jak říkám na magnety (jak jsme s notnou dávkou odporu přezdívali elektromagneti smu) sem byl dost blbej, tak mě dyžtak někdo opravte....

A co se týče původní otázky - je to všechno se vším: přenosová kapacita, mechanické vlastnosti, možnost montáže (místo 3 např 400m2 by musela být jedna třeba 2000mm2 - jak by se montovala),  lepší parametry s ohledem na koronu,......
Jen tak co si pamatuju z přenosů, ale tímto se neživím, tak už sem toho dost pozapomínal.
 

Tuto teorii zřejmě aplikovali prodejci startovacích (auto)kabelů o průřezu 1,5 mm² a méně  :D

Každopádně nosiče energie - elektrony "tečou" drátem, a běda mu, když jim klade moc velké překážky.

Pro odpověď na původní otázku se podívejte sem: http://web.telecom.cz/tyrbach/vvn_parametry.pdf, strana 6 a 7.