Diskuse Elektrika.cz

Který předpis určuje kde musí být provedena hromosvodní ochrana?

Musí být hromosvodní ochrana  na ubytovně kde  bude shromážděno max.20 osob. Střecha sedlová krytá pálenou taškou. Kde je limit pro větší počet osob.

Vyhláška 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, § 47

To Kopecký: vše co vás zajímá je uvedeno v ČSN EN 62 305-1 a 62 305-2. Je třeba si tyto ČSN prostudovat a pokud jim neporozumíte ( uvedený text a termíny jsou většinou pro vědce- podle mě je to dost nešťastně napsané),  pak se s celou záležitostí obraťte na projektanta elektro, který vám jistě rizika vypočítá a navrhne i vhodnou ochranu.
Počítejte s tím, že na ubytovně bude hromosvod určitě třeba. Zde jde především o ochranu ubytovaných osob a  ochranu majetku. Nedodržení ochran osob a případný průšvih zaviněný touto nedbalostí pak nese na bedrech plnou měrou samotný provozovatel ubytovny. Ten pak bude s doživotními výčitky ubytován na Pankráci. Nic moc za těch pár ušetřených korunek.

Možno odvodit z ČSN 33 2000-1, čl. 131.6.2:
Osoby, hospodářská zvířata i majetek musí být chráněny před poškozením v důsledku přepětí, která mohou zpravidla vzniknout z příčin (např. atmosférické jevy..., , ),  kdy je riziko nepřijatelné.

No a právě na toto určení je takzv.  analýza rizika dle ČSN EN 62305-2, kde zjistíte, zda je potřeba hromosvod a jak kvalitní.
Vše potřebné k ochraně před bleskem a přepětím naleznete na www.kniska.eu (http://www.kniska.eu) ,  včetně SW pro analýzu rizika.
PS: Vše je tam zdarma  8)

Normy jsou pořád jen normy a někdo může argumentovat, že jejich platnost není obecně závazná a tak bych se držel požadavků vyhlášek a zákonů týkajících se stavebnictví, které nařizují ochranu osob a majetku. Tam je to bez diskuse.

http://web.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/150hori/2001/prosinec/normy.html (http://web.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/150hori/2001/prosinec/normy.html)

Znění normy je uplatňováno v trestním právu z pohledu porušení obecně známého pravidla, kdy nedodržení takových zásad má za následek chybné - nedbalostní jednání osoby. Jsou to zejména škody na zdraví nebo majetku způsobené nekvalifikovan ou prací, případně vadným výrobkem. Je možno prokázat v nejednom případě, že trestný čin by nebyl spáchán a dalo se mu předejít dodržením obecně platné normy. V ustanovení § 5 zákona č. 140/1961 Sb.,  trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů se uvádí:

Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel:

věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo
nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.
Obecně lze říci, že technické normy jsou platnými dokumenty, jejichž obsah vyjadřuje minimální společensky únosnou mez rizika (tzv. bezpečnostní minimum) ve vymezených souvislostech. Odchylky od norem jsou pochopitelně přípustné. V praxi to však znamená, že je-li zvolen způsob technického řešení odlišný od řešení normového, musí být vždy spolehlivě prokázáno, že se jedná z hlediska základních požadavků o řešení z bezpečnostního hlediska minimálně srovnatelné s řešením normovým.