Diskuse Elektrika.cz

Při pravidelné revizi jsem se setkal stímto provedením: vedení hromosvodu a svody provedeny Cu drátem 8mm, svod přerušen zkušební svorkou, do země pokračuje uzemňovací přívod rovněž Cu 8mm, jako zemnič je použit pásek FeZn 100x3mm. Spoj mezi Cu uzem. přívodem a FeZn zemničem je realizován v zemi, spojovací svorkou "t.zv. čtverečkem". Odpovídá toto provedení platným ČSN? 

Kombinace materiálu ocel pozinkovaná ponorem a měď dle také platné normy IEC/EN 62305 není doporučovaná z důvodu možnosti korozí a galvanických článků. Ve vašem případě doporučují kontrolu svorky "čtverečku" zda je v něm použita bimetalová spojka a celkovou antikorozní ochranou buď bandáží nebo nátěrem svorky.
Dle ČSN 341390 čl. 81 musí mít spoj v zemi dvě svorky ošetřeny viz výše.
Dle ČSN 341390 čl. 84 vedení v zemi musí být udělány tak, aby za daných podmínek vodiče i součásti dostatečně odolávaly korozním vlivům - viz výše bimetalová spojka a protikorozní nátěr spojky. Ze zkušenosti bych doporučil od bimetalové spojky vč. antikorozní bandáže ochránit Cu vodič až nad zem k ochrannému uhelníku nebo trubce.

Vzhledem k možnému vytvoření elektrického článku, bych se přimlouval, i když zde navržené řešení by bylo funkční, k nahrazení tohoto spoje např. nerezovým drátem a svorkami. Vyšší cena nerezového drátu by byla vyvážena úsporou času na práci s izolací a investicí do budoucna, protože  u nerezové oceli je daleko vyšší životnost.

Mám takové tušení,že se také mezi FeZn a CU vkládá olovo.

Horský: Tušíte správně, ale osobně bych doporučil tuto variantu spojů páchat někde jinde a ne v zemi.

To máte pravdu.

Co je prosím ta bimetalová spojka ? Znám bimetalové teploměry, termostaty, ale tohle neznám. Bimetal přece pracuje na principu teplotního rozdílu mezi kovy a podle toho se ohýbá. Použití na spojení dvou vodičů v zemi mi uniká.

Bimetal je dvojkov, záleží na materiálu. Nemusí se nutně ohýbat.

Kolegové děkuji, potvrdili jste mi co jsem si myslel a je v podstatě i v ČSN.  Jako perličku závěrem přidám víc podrobností. Celou hrom.soustavu dělala asi před 10 lety jakási odborná hrom firma, výchozí revize ani dokumentace není. Letos si majitel poprvé objednal pravidelnou revizi. Ty měděné svody do země se mi moc nezdály, náhoda tomu chtěla, že jsem cca 2m od objektu zakopl o kus pásku FeZn, tak mi to nedalo a lehkým hrábnutím 15cm pod zem jsem vyloupl ty grandiózní spoje Cu FeZn. Takže to jasně navrhuji k předělání.

To: pan Smolík
Můžete upřesnit Vámi uvedenou normu IEC EN 62305?
V žádném seznamu jsem ji nenašel.
Díky.

Dovolím si zareagovat za pana Smolíka,
prEN/IEC 62305 je norma, která se stane ČSN EN 62305 11/06 - to je zatím poslední termín a měl by platit.
Tento soubor norem se týká oblasti ochrany před bleskem a přepětím a nahrazuje předchozí EN, které byly vydávány od počátku osmdesátých let a díky tomu ,  že byly vydávány postupně, měly různé řazení a občas i různé odborné termíny.
Tímto by mělo dojít k výraznému zpřehlednění této problematiky.
Norma má pět částí:
IEC/EN 62305-1   - Obecné zásady
IEC/EN 62305-2   - Řízené riziko
IEC/EN 62305-3   - Fyzické škody na objektech a ohrožení života
IEC/EN 62305-4   -Elektrické a elektronické systémy uvnitř objektů
IEC/EN 62305-5   -Inženýrské sítě
Vyjma části 5 by měla být v listopadu platná.
  Překlad částí této normy zpracovává kolega Kutáč, takže pokud máte zájem o teorii napiště si na info@dehn.cz a pošleme vám CD s podklady a články .
Kolega také publikuje sérii článků o této normě, zde na Elektrice  byl uveřejněn první díl, jiné můžete naleznout v odborných časopisech.
Pokud byste potřeboval cokoliv z této problematiky konzultovat, jsem vám k dispozici.+420737246347 jan.hajek@dehn.cz .

,  
při použití olova pro hromosvod / dle ČSN 34 1390 / jsme při vzájemné diskuzi s panem Křížem narazili na zajímavou věc, v SRN se olovo nepoužívá s ohledem na životní prostředí. Po dotazu na Min. životního prostředí jsme obdrželi následující odpověď :
V ČR by se dalo mluvit o omezení  použití  olova s ohledem na životní prostředí v souvislosti s likvidací odpadu, anebo v sovislosti s uvolňováním do vody. V české legislativě tuto otázku reší zákon o odpadech č.185/2001 Sb. ve znení pozdejších předpisů - uplné znění je v zákoně 106/2005 Sb. Hlavním legislativním nástrojem v ČR upravujícím zastoupení olova ve vodnim prostredi je nařizeni vlády č . 61/2003 Sb.,  olovo je v Přiloze č .1 zákona č. 254/2001 Sb.,  o vodách, v platném znění, jmenovitě uvedeno jako nebezpečná závadná látka.

Takže raději olovo, i když z elektrotechnic kého hlediska kromě horších mechanických vlastností jeho použití není na škodu, s ohledem na životní prostředí raději nepoužívat, pokud byste nepřišli a nedokázali zdůvodnit, proč by jeho použití nebylo v rozporu s výše uvedenými zákony a vyhláškami.
S pozdravem Jan Hájek.

Dejte tam ten nerez drát jako přechod, jak doporučil p. Hájek. Je netečný vůči oběma materiálům. Já používám "bimetalové" svorky DEHN. To je snad jediný spolehlivý adaptér Cu/FeZn. Překvapilo mne, že je zatím nikdo nezmínil

Na stránce :
http://www.dehn.de/www_DE/frameset_www.html?/www_DE/PAGES_D/produkte/EB/eb_choice.html

je ke stažení PDF s přesnými technickými nákresy dvojkovových svorek  , ,  Klemmen / Zweimetall-Bauteile - Klemmen, Falz- / Anschlussklemm en, Zweimetall-Bauteile (Cu/Al), ,