Diskuse Elektrika.cz

Jsou po úderu blesku do hromosvodu znatelné stopy průchodu bleskového proudu na jímači, svodech atd?

Podle meho urcite.Ale zalezi jak velky blesk (v kA) tim projede a jak kvalitne je hromosvod udelany.Vzdyck y ten blesk neco poskodi a urcite to bude na necem videt. A pokud ne tak po kontrole nemusite opravovat a dal uzivat hromosvod.Prot o se v normach pise ze po kazdem primem uderu blesku do hromosvodne soustavy je nutno provest jeho prohlidku pripadne revizi.

,  zde názor odborníka na slovo vzatého:

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,9137.msg64171.html#msg64171

Tato problematika je dobře popsána, nicméně by mně velmi zajímaly informace o stavu základového zemniče po zásahu blesku do objektu (Kvalitní zemnič, 4 svody, odpor pod 5 ohm)? Může dojít k fatálnímu poškození zákl. pásů? Mnoho mých známých odrazuje od připojení hromosvodu k zákl. zemniči právě tato obrovská energie blesku.

Jak píší kolegové přede mnou a je to i v normě, že po zásahu blesku se má provést revize hromosvodu.

Ale jistě, o revizi nikdo nepochybuje, jenže součásti revize je i vizuální kontrola. U základového zemniče ji nelze provést, že? takže v revizi bude uvedeno, že základový zemnič byl proměřen a byly zkontrolovány uzemňovací přívody. OK.
Mně ale zajímá, zda - li někdo viděl poškozené základové pásy po zásahu blesku do hromosvodu, jenž byl připojen na základový zemnič. Může dojít k roztržení betonu nebo podobné poruše?

TO:sniper76
To se bude muset vyzkoušet jen měřením..ještě jsem neviděl nikoho kdo by po úderu blesku odkopával základové pásy a zemnění...to je vcelku dost pracné....

Porušené základové pasy po zásahu blesku asi nikdo neuvidí, ale osobně jsem viděl paseku, kterou napáchal zásah blesku a sjel do země ,dnes moderním, skrytým svodem ve fasádě objektu. Majitel se asi chytal za hlavu......... ..novostavba, zateplený objekt, těžce opravitelná fasáda........ .............. ..Taky skryté svody vymlouvám každému, kdo mě osloví s vyprojektování m nebo samotnou montáží hromosvodné soustavy.

Logická úvaha při provedení revize je vzít pneumatické kladivo, obkopat dům a začít rozbíjet základy RD :D. Nicméně, mnoho mých známých od připojení hromosvodu k základovému zemniči odrazuje právě ta možnost roztržení betonu a opravdu si myslím, že ta možnost tu je. Samozřejmě nikdo nebude strhávat tepelnou izolaci zákl. pásu, aby zjišťoval, je-li v betonu nějaká trhlinka. Narušená statika základů se však nemusí projevit hned, že? Takže, může dojít k poškození těch základů? Zajímájí mě jakéko-li myšlenky. Co si myslíte o myšlence připojit k zákl. zemniči hlavní a doplň. pospojování + přepěťovky a hromosvod připojit na samostatný zemnič dostatečně oddálený od RD?

nejfundovanejs i je Honza Hajek ten by mohl poradit.Podle meho kdyz udlate 2 zemnice mel by jste je propojit.Zakla dnovy s tim pridavnym.Ale budete muset pres jiskriste.Je to mam dojem popsane v knisce 2.0

Knisku 2.0 mám docela dobře prolouskanou, je možné, že jsem ale něco přehlédl.
Je zmiňováno, že rozdělení zemničů není vhodné z důvodu přeskoků ,  vzniku oblouků a zavlečení "blesku do objektu se stejně nevyhnu. V různých schématech se tam počitá, s bleskem a průchodem proudu 200kA. Z toho 100kA do zákl. zemniče a zbytek přes DEHN ventil M do sítě (100kA).
Mohu se mýlit, ale napadá mne, že pokud budou obě zemnící soustavy o přibližně stejné odporové hodnotě (nebo pokud zemnící soustava hromosvodu lepší),  pak zemnící soustava hromosvodu svede oněch 100kA. Oblouky a přeskoky do zemnící soustavy objektu se zákl. zemničem a s použitím DEHN ventilu M by způsobily menší škody. (zákl. zemnič by svedl proudy jen v desítkách kA a zbytek by šel do sítě) Poškození základů by tak mohlo být docela úspěšně eliminováno.

Obávám se, že problém ani tak nevzniká při vedení bleskového proudu solidně dimenzovaným vodičem, nebo při přechodu ze zemniče do země, ale právě při těch obloucích a přeskocích. Tehdy právě dochází k těm pyrotechnickým efektům a následným škodám.

OK.
Takže pokud provedu z RD 10x12m čtyři svody, připojím je k zákl. zemniči v zákl. pásech v obvodu RD, k tomu připojím vzájemně provařené betonářské pletivo v desce, bude zajištěna dostatečně velká kontaktní plocha pro přenos blesk. proudu do země?Jistě, beton v základech je pořád vlhký, ale pořád se nemohu zbavit pochybností. Asi jsem paranoidní.

K tomu by se měl asi vyjádřit někdo kompetentnější, jak má být z tohoto pohledu proveden základový zemnič, aby se minimalizovalo riziko poškození.

Já bych se s dovolením zeptal obráceně :
Na základě čeho se vaši známí obávají poškození základů ?  ??
Jsou někde publikovány případy poškození tímto způsobem ?  ??

Určující asi bude kvalita provedení. Jestliže se podaří rozdělit bleskový proud co nejvíce rovnoměrně do co největší plochy, pak by výsledná absorbovaná energie neměla představovat problém.

Poškození základů se obávají mí známí ,  ale také já.
-výkon přenesený zemničem se počítá v MW. V práci máme el. pec s výkonem několika MW a proudy přes 100kA, takže asi mám představu co dokáže blesk.
-otázku jsem z počátku položil tak, zda-li někdo viděl nějaké poškození zákl. pásů po úderu blesku. To, že ne mě trochu uklidnilo.
-kvalita provedení je nutná vždy

Roztržení betonu ??
Pokud jde o beton B20 - základový,tak to nepřipadá v úvahu.Pokud provedete pospojení zemničů s roštem a armováním základové desky můžete v klidu spát.
Na rozměr budovy 10x12 metrů se mi zdají 4 svody moc.Dle normy stačí jeden.

Můžete prosím sdělit podle které normy ?  :o

4 svody považuji za ideální.

Možná, že máte nějaký výklad normy, podle něhož by mohl stačit jeden. Možná.
Většina lidí si ale myslím pořizuje hromosvod ne pro to, aby měli štempl, ale pro ochranu.
Při svádění takových proudů do země je snad každému zřejmé, že více svodů znamená lepší funkci, a projektovat takovéhle věci na hraně normy je šetření na nepravém místě.

To Novák:
Omlouvám se,stačí dva svody,pokud jde o jednopodlažní budovu.. ČSN 34 1390:1970 čl.64.

Norma, která právě přestává po více jak 40 létech  platit!  Co takhle IEC 62 305  1-4 ?

Nebo nastudujte KníŠku 2.0 kolegy Jana Hájka - již zde zmíněnou

A co hromosvody na budovách provedené dle ČSN 341390 ty také nebudou platit nebo je někteří odbornící a prosazovatelé ČSN EN 62305-1 až 4 budou ignorovat ?

 (fool) (doh)

"Čoveče",  vy v tom máte asi dobrý zmatek. Bylo by dobré si občas něco prostudovat, než plácnete něco takového. Co takhle KníŠka 2.0 volně šiřitelná na netu a nebo osobní návštěva některého z mnoha školení v hromosvodářské m centru v Chomutově?
Doporučuji.

Pokud bych se měl vrátit k původní otázce - už jsem prováděl nějaké revize hromosvodů na objektech, kde došlo k zásahu bleskem.
Na svodech nebylo patrné žádné zvláštní poškození, někdy bylo patrné ožehnutí, někdy ovšem ani to ne ...
Celkem časté bylo uvolnění podpěr na svodech, někdy byly vyloženě vytržené ze zdi, hlavně tedy na vyšších budovách. Nejčastěji bylo poškození na svislé části vedení, zejména potom v horní části.
V jednom případě došlo k dost zásadnímu poškození fasády na RD (polystyren + skrytý svod, mizerně provedený).

,
omlouvám se za oživení "mrtvého" tématu, ale podobnou novější diskuzi jsem zde nenašel.
Chci opět oživit problematiku vzniklých škod na základových pásech po úderu blesku do objektu. Nezpůsobí úder blesku do objetu škody na betonovém základovém pásu ve kterém je uložený zemnící pásek?
Nepomohlo by pro lepší svedení bleskového proudu do země zatlučením zemnících tyčí délky např. 1,5m po jedné v každém rohu vykopaného základového pásu a na tuto zemnící tyč by byl připojený zemnící pásek který by byl uložený v betonu?
Mělo by toto řešení nějaký smysl nebo naopak by mohlo být spíše nežádoucí?
Děkuji za odpověď

Jak byste ošetřil tyč na přechodu beton/země?
Poku byste použil tyče nerez, bylo by vše v pořádku a vy byste tyčemi zcela jistě zlepšil odpor zemniče.
Na druhou stranu, byste vše zbytečně předražil, neboť ve většině případů je hodnota odporu základového zemniče vyhovující s velikou rezervou.
A mechanický ráz?
Ještě jsem neslyšel případ, že by se někomu při úderu blesku do objektu poškodily základy do té míry, že by to majitel zjistil na prasklém zdivu. Projevit by se to někde určitě muselo.

No já bych začal úvahou jakou vodivost má" hlína" kolem základového betonu.
Něco jiného bude písčité dno moře kolem Hodonína a něco jiného černozem na Hané.

OK. Když jsem v oblasti teoretických úvah, zkusím taky jednu.

Mokrý beton a špatně uložený zemnící pásek (naplocho) který má pod sebou dutiny. Prudké ohřátí průchodem proudu by mohlo uvolnit dost energie na to, aby se nějaká prasklina mohla (teoreticky) objevit. Ale rozhodně bych se nebál nějakého významnějšího poškození základů.
NA druhou stranu zde na tom budou lépe odfláknuté, tedy špatně uložené zemniče na dně výkopu pod základy. Zde rozhodně nemůže nic základy poškodit. Bohužel to  bude takto fungovat jen velmi krátce a pak se začnou objevovat škody naopak v nadzemní části.  ;)  A  to bez ohledu na složení půdy. To by mělo vliv maximálně na dobu ureznutí zemniče, tedy na čas "přesunu škod" ze zemniče na samotný dům.  Tedy čistě teoreticky.  :)

Děkuji za odpověď. Tyč by šla před natlučením ošetřit v místě kde bude přechod beton/země a následně ještě ošetřit po natlučení spoj zemn. tyč/zemnící pásek. Tedy pokud by zemnící tyč nebyla ošetřena na přechodu beton/země tak by časem nejspíše urezla, ale dostala by se po zemnící tyči rez na zemenící pásek v betonu? 

Pokud ta tyč nebude masivní nerez, ale FeZn, tak tu zinkovou vrstvu velmi rychle sežere elektrochemick á koroze, a co pak udělá holé železo, to si jistě dovedete představit.

Jak projektant předem zjistí že jím navrhnuté zemění v základech bude z hlediska dosaženého odporu v pořádku?
A připravuje nějaké zadní vrátka či spíše slepé vývody pro tetu náhodovou?

To je teorie, se kterou jsem se už také setkal, bylo to prezentováno tak, že se pod páskem může vytvořit dutina, kde se drží voda a její odpaření může vytvořit velký tlak, který může způsobit nějaké poškození

Jirko a kdy dojde k onomu odpaření?  ??

Není potřeba. Vždy se dají použít zemní vývody určené k napojení vrchní jímací soustavy.
Mimochodem, ještě nikdy se mi nestalo, že by základový zemnič vykazoval nějaké špatné hodnoty. Vždy je to spíše naopak. Vykazuje hodnoty s obrovskou rezervou.