{{html imgtag}}

${perex}

${title}

${perex}

Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  Veřejnost, spotřebitelé, neodborníci, kutilové, laici
| |-+  Plánování, úvahy, vysvětlení, pochopení principu, rozhodování o tom, co si přeji, potřebuji, chci ...
| | |-+  Jaký zvolit zdroj tepla? Přímotopy, přímotopy s akumulací, olejové radiátory?
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 Dolů Poslední příspěvky Poslat téma Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb. Vyhláška zde ...

Autor Téma: Jaký zvolit zdroj tepla? Přímotopy, přímotopy s akumulací, olejové radiátory?  (Přečteno 69937 krát)
Miloslav Říha
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« kdy: 03.09.2008, 11:04 »

Situace: Nový slušně zateplený dům / zdi 45 cm beton tvárnice + 15 cm rockwool, střecha 20 cm rockwool/ Vnitřní prostor propojené přízemí s prvním patrem. Výška až k hornímu stropu 7 m.
Celkový objem 900 m3. Příprava pro topení elektřinou, přímotopy. Jednotlivý bod topení snese 3000 W. Rada kamaráda- je jedno čím budeš topit, prostě ty kilowaty tam dostat musíš, aby ti bylo teplo.  Teplo pro mou ženu znamená 24 st.  Další rada: vykašli se na drahé přímotopy s akumulací, / Mirava, Kopřiva/  připoj levné olejové radiátory. Nebude se přepalovat prach jako na přímotopech a naakumulované teplo v domě lehce překoná dobu, kdy tě odpojí a nebudeš 4 hod. topit. Už jsi ušetřil cca 300 000 Kč za instalaci topení- Kotel, rozvody, radiátory, ušetři ještě díky použitím olejových radiátorů. *** Namítám a co tam dát infra topení. Prý se ušetří 60% nákladů na elektřinu?? Odpověď pana profesora, kamaráda- " prostě nesmysl, to už by tím topil celý svět.  Vyhozené peníze!"

Otázka zůstává: Přímotopy, Přímotopy s akumulací nebo olejové radiátory?
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Michal Souček
« Odpověď #1 kdy: 03.09.2008, 12:39 »

1/ V domečku 9 x 10 metrů, v obci bez plynu, s obyvatelným zatím pouze přízemím, celoročně provoz "chalupa", plná cihla 45 cm po obvodu, okolo rozumně blízká zástavba či stromy, přímotopné Ecoflexy (1000 + 1000 + 1500 + 500 W) s 0,1 °C elektronickým regulátorem, z nichž dva po 2,5 letech "odešly", a tak nahrazeny AEG s mechanickým termostatem 1°C, v zimě při přítomnosti lidí zásadně přitápěno v kuchyni 6 kW sporákem Wamsler na dřevo a uhlí, cca od prosince do února běžící temperace nezámrzná nebo kolem 10 °C. Roční úhrada cca 8000,-- Kč za paušál D 45 či D46 (tehdy jsem sice rozhodnutí podporoval grafem v Excelu, abych si zjistil, od jaké spotřeby a jejího rozložení do obou tarifů, výše se mně vyplatí dražší paušál, ale ČEZ mně to může každý rok změnit a já jen jednou za rok, takže dál to neřeším) přímotopné sazby (přímotopy + zatím nezapojený bojler) a cca 14 tis. Kč za spotřebované kW v obou tarifech. Tepelný komfort, resp. příjemnost jen a jen tehdy, topí-li se nejméně 3 dny stále v oněch kuchyňských kamnech a nejen sálající příspěvek těchto kamen se stane podstatným, jelikož je vyhřáta celá kuchyň, obrovské těleso komínu a přiléhající stěna na chodbě a v koupelničce. Také se trochu pere proudění vzduchu z přímotopů s kamny. Prachu je do vzduchu přímotopy zdviháno citelně dosti, ikdyž se do domu přezouváme. Okna špaletová + dveře = žádná těsnost. Nejdražší rok byl druhý, celkem cca 21 tis. Kč před 6 lety, kdy byla el. energie podstatně levnější a my si chtěli vyzkoušet, co obnáší, když teplota v domě neklesne pod 12 °C. Plán do budoucnosti říká: Půdorys domu bude zvětšen o poctivou stavařinu, k obýváku a chodbě bude přiléhat kotelna a další nové místnosti, tamtéž čtyřprůduchový komín vnitřkem domu,  topit se bude zpočátku elektrokotlem, po osídlení natrvalo kotlem na tuhá paliva či plynovým, event. podpořeno výdobytky viz na konci. Se zateplením domu vyčkávám, až si technologie poněkud sednou a začnu jim důvěřovat (protože tam také zatím nemusím bydlet).

2/ V panelákovém nezatepleném bytě 88 m2, nová plastová okna Rehau s ventilačkami, radiátory, dálkově vytápené, zatím bez individuálního měření - nic laciného, ale pohodlí a příjemný vzduch stále, možnost sušit na topení ručníky, nechat proschnout svlečené oblečení, apod. Žena stále důsledně "poučována", co je to rosný bod, jak větrat, co je to setrvačnost vytápěného prostoru a prodlení při zahájení topení.

3/ V činžovním domě u rodičů, stěny 60 až 90 cm plná cihla, okna východ + západ, zvýšené přízemí nad sklepy, cca 75 m2, po rekonstrukci na ploché vodní radiátory + karmokotel Junkers v koupelně. Každý °C nad 20 °C je silně pocítit na spotřebě plynu. Metalická regulace z jednotky v jediné, hlavní místnosti, kuchyni, t.j. nic moc. Při návštěvě u rodičů mě skoro vždy studí nohy.

4/ Do mých 25 let byl mým domovem poctivák činžák 4+1, zdi 45 až 90 cm, okna jih+sever v centru HK, špalet.okna, 100 m2, s litinovými vodními radiátory, pod bytem prodejna = paráda i v době, kdy měly vchody vlastní kotelny

Můj závěr - na trvalé bydlení jedině poctivé radiátory, raději "tlustší", ať již podpořené elektrokotlem, plynovým k. či tepel. čerpadlem či solár.panely či krbem či krbovými kamny s vložkou. V koupelně vždy i kus vytápěné podlahy, byť i elektricky, a infrazářič, jsou-li malé děti. Na bydlení s necelotýdenní přítomností a požadavkem temperace - přímotopy, nejde-li o panelák apod. Rozhodně to znamená horší vzduch. Chata či chalupa, která snese promrznutí - kachláky, krby, krbová kamna, kamna na tuhá paliva, apod.. Chata či chalupa, která nesnese promrznutí a je ztotožnění v nevýhodách přímotopů - elektro nebo plynový kotel, popř. tepel. čerpadlo.

Sálavým panelům nejsem ochoten důvěřovat m.j. ze zdravotních důvodů (škodlivost pro oční sítnici, gradient na dráze hlava-noha, celková nepřirozenost).

Až se účinnost finančně dostupné fotovoltaiky přehoupne přes 18% (to očekávám zhruba v roce 2025), ochotně se vyřádím na její inkorporaci do vytápěcího systému.

Tolik můj čistě subjektivní názor.

Zdravím a přeji mnoho zdaru, Michal Souček
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Jirka Š.
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #2 kdy: 03.09.2008, 13:48 »

...teplo pro mou ženu znamená 24 st...
Tady bych si dovolil upozornit na častý omyl:
Teplo vám bude ne tehdy, když je v místnosti určitá teplota (to by platilo pro pobyt v nekonečně velkém prostoru), ale když je součet průměrných teplot všech předmětů v okolí (stěn, radiátorů....) a teploty vzduchu roven určitému číslu. Jinými slovy, máte-li teplotu stěn o stupeň nižší, musíte mít teplotu vzduchu o stupeň vyšší. Aby vám bylo stejně teplo. Jeden stupeň C je asi 6% nákladů navíc. Takže toto zkuste do svých úvah zahrnout.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
kokeš jiří
Neverifikovaný uživatel @2
*
Offline Offline



« Odpověď #3 kdy: 05.09.2008, 08:09 »

telo jinak posuzuje pocit salaveho tepla a treba teploty sdilene vedenim ci proudenim. Salavou slozku nicim nenahradime, proto taky u kamen je dobre a v proudicim vzduchu, i kdyz ohratem , mame jine pocity. To zaprve. Za druhe- mnozstvi tepla nicim neosidime. Mam na mysli to, ze kdyz k udrzeni 20st v dome potrebuji 12kW, tak uz je v podstate jedno z pohledu vypoctu zda zapalim autogen, plynovy kotel a nebo treba zapnu primotopy. S prihlednutim k bodu 1 to ale jedno neni. Treti bod- Akumulace tepla do materialu je take dulezita. Vsichni to znaji- prijede se na chalupu v patek, topi se jako o zivot a prijemne je v nedeli odpoledne, kdyz uz se jede domu- zde jde o materialy s velkou akumulaci, ale neni prakticky potreba zadna regulace. Druha krajnost- moderni dobre zateplene domky(orsil, polystyren)- po zatopeni je hned teplo, minimalni akumulace tepla, ale je potreba presna regulace, protoze tepelnou pohodu snizi caste pretopeni mistnosti. Setrilek narazi na dalsi problem- kdyz vypne topeni pri odchodu z prace tak po navratu sice vzduch ma treba 24st, ale predmety jsou jeste dlouho vychlazene a tedy na dotyk mene prijemne, s pocitem jako by z nich "salala zima", i kdyz toto je fyzikalne nesmyslne. Takze to tak zas jednoduche neni. Hlavne neverte halogenovym ci podobnym topidlum z ruznych akci. 1000W je prece jen malo.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Miloslav Říha
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #4 kdy: 05.09.2008, 08:39 »

Přihlédnu-li k domům s velkou akumulací je tedy vhodné tyto domy, v případě, že jsou obývány tři dny v týdnu, vytápět například na 19 st a při příjezdu dotopit na cca 23. Než je nechat vychladnout na 5 stupňů a tři dny topit jako o život abychom dosáhli nejen 23 stupňů, ale také dobrého pocitu? Prosím má někdo zkušenost zda jsou náklady na topení  nižší v prvním, nebo v druhém případě?  Domnívám se, že podobnou otázkou se zabývá spousta lidí, ale doporučení jsem nikde nenašel.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Miloslav Říha
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #5 kdy: 05.09.2008, 09:58 »

Oběma  pánům, Jirkovi Š. i Jirkovi  Kokešovi díky!  Díky za odpovědi, které vyjadřují váš odborný a střízlivý pohled na věc. Znamená to opravdu, že je jedno, čím  do prostoru  teplo naženu. Tedy v čem spotřebuji požadovanou elektrickou energii, ale jde o to aby také byly trvale potřebně teplé předměty, zdi a stropy, v případě, že máme cihlovou i když zateplenou stavbu. Z toho plyne, že bych měl zvolit nejlevnější zdroj tepla-  např. olejový radiátor Delonghi, / cca 3500,-/ který nepřepálí vzduch a jeho účinnost je dostatečná. Tedy je zbytečné použít přímotopy s akumulací / 13000,- kus/  když akumuluje kámen 30000,- kus/ . *** Za ušetřené peníze za teplovodní rozvody a kotel, za další dražší topidla mohu topit, je-li rozdíl mezi topením elektřinou a plynem na rodinném domě cca 15000 ročně, mohu topit cca 18 let. Po 18 letech už bude elektřinu vyrábět slunce, prostřednictví m panelů na střeše, nebo kdoví co bude. Mimochodem, byl jsem ve stanu americké armády, který prostřednictví m tkaniny, ze které byl vyroben, produkoval elektřinu  potřebnou pro všechny přístroje v něm i na vaření a klimatizaci.
*****
Další otázky a úvahy mám v dalším příspěvku a už toho nechám, slibuji.
Mylda
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Michal Souček
« Odpověď #6 kdy: 05.09.2008, 10:06 »

... než vychladne náš vyhřátý dům na 5 °C - to by musel být mimořádně silný vítr a zima venku. Prakticky by vyhřátý dům z příkladu 1 vychladl zcela za 4,5 dne bez vytápění cca tak na 7 - 8 °C. My ovšem, vědomi si integrálu (plochy pod křivkou) topíme po 5 dnech "nebydlení" tak, že celý první den jsou regulátory přímotopů na teplotě odpovídající cca 18 °C a ona velká část energetické injekce na vrub 4. mocniny snižujícího se teplotního rozdílu a prosté nutnosti tu počáteční dardu energie dodat se děje kuchyňskými kamny na dřevo či uhlí. Teprve po 24 hodinách topení, které z valné části kryjí kamna na dřevo či uhlí a zhruba 1/3 energie darují přímotopy, ladíme přímotopy na 21 až 23 °C podle okolností.  Vycházíme m.j. z prostého faktu, že při takovém režimu ne/bydlení není ani finančně, ale v podstatě ani prakticky možné dokonalou tepelnou pohodu mít. Počáteční přetopení kamny na dřevo snášíme lépe jak tělesně a psychicky, tak finančně.
Ani trochu bych nechtěl nikoho přesvědčovat - za sebe mám však pro moji konstelaci domu jasno v tom, že přímotopy tam nebudou a že ihned po rozšíření domu chci poctivé radiátory. Zda bude kotel plynový, elektrický či jiný nepovažuji za veledůležité proto, že jsem přesvědčen, že tak "chytrý" jako, já jsou dodavatelé energií nejméně také a vždy mně to nakonec spočítají, zregulují, marketingově a mým blahem zdůvodní, že nakonec zaplatím totéž. Mluvím o modelovém středním případu, kdy nemám truhlářskou dílnu a tudíž si nemůžu vyrábět dřevěné brikety, topit dřevem za hubičku, netopím 6 let dřevem z broukem prolezlé stodoly, apod.
Teorie, moderní i klasické, zahrnují poznatky objektivně známé, dostupné. V konkrétním případě mně před 6 lety nikdo nemohl dobře poradit. Tak jsem si 6,5 let vedl grafy spotřeby vt/nt a dnes mám nejen proto výše uvedený názor. Změnit jej jsem ochoten odůvodněně kdykoli. Za hlavní nevýhodu přímotopů považuji 1/ zvýřený a přepálený prach 2/ nemožnost na radiátorech dosušovat či sušit 3/ hanebná platba ČEZu za paušál (to nemění nic na faktu, že za topení bez paušálu dám nakonec totéž - jde jen o tu drzost nechat si onen rozdíl platit - nevěřím, že ono navýšení paušálem je zdůvodnitelné náklady dvoutarifní distribuce) 4/ nezanedbatelné chladnutí místností v době vt (jistě s dopadem na rozhoupanou křivku teploty a tím i na onen milý integrál - plochu pod křivkou) 5/ potíže s větráním při zapnutých přímotopech 6/ nutnost mít dekorativní doplňky bytu v uctivé vzdálenosti od přímotopů 7/ nebezpečí vřelých těles přímotopů pro malé děti (nejen vlastní) 8/ nutnost vést další metalická vedení pro kvalitní elektronickou centrální metalickou regulaci a náklady na ni, protože v mém případě elekronická zabudovaná regulace selhala a výrobce se od ní odklonil (takže se nejednalo o náhodu) 9/ náklady na FM i metalickou inteligentní centrální regulaci činí z celého záměru zajistit s malými náklady vytápění poněkud jiný projekt 10/ nutnost čistit vdechy, výdechy i žebrování konvektorů častěji (a také složiteji, než běžné radiátory), než bychom očekávali, pokud je naším přáním zachování účinnosti .
A to se nerozepisuji o tom, co vše vydávají někteří výrobci či prodejci za konvektory - jaký je asi podíl konvekčního / sálavého vytápění u konvektorů, které, ktará mají namísto přibližně laminárně obtékaného jemného žebrování změť do ruda rozpálených (a i kdyby ne do ruda) spirál, apod.
S dodatkem, že vytápění a regulace není má obživa a tudíž mně nelze podezírat z poplatnosti, a s přáním mnohého zdaru

Michal Souček
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Michal Souček
« Odpověď #7 kdy: 05.09.2008, 11:22 »

... nesouhlasil bych bez výhrad, že je jedno, čím energii do domu dostanu. Pro ideálně umístěný a regulovaný zdroj tepla pro dům, kde nejsou lidé a jediným sledovaným parametrem je teplota místností, snad. Avšak podíly složek sáláním/konvekcí/vedením považuji pro případ domu živého za stejně důležité jako samotné kvantum tepla.
Konkrétně jsem se dosud nedotkl olejových radiátorů jako jediné myslitelné náhrady za konvektory proto, že
1/ jsem se zatím ve svém bezbřeze omezeném prostoru nesetkal s olejovými radiátory k zavěšení na zeď
2/ s takovými, které na sobě nemají značku či nápis nezakrývat (byť jen např. část radiátoru s elektronikou či obyčejným regulátorem, t.j. je třeba poctivě promyslet, jak vlastně bude tento radiátor regulován, pokud na něm bude dosušován ručník či utěrka či dětské oteplovačky a jak se tím změní poměry u čidla teploty, byť by to byl bimetalový pásek v tom nejhorším možném případě)
3/ s radiátory, jejichž příkon jde spojitě, t.j. např. elektronicky, nebo pseudospojitě, s přiměřenou diskretizační chybou, měnit

Potenciálně spornou účinnost olejového radiátoru zatím neuvažuji.

Znovu vše uvádím čistě subjektivně a pokud někdo ze čtenářů víte o výrobci, který mé výhrady k olejovým radiátorům překonává, děkuji zdvořile za odkaz. Tehdy bych také možná přidal infrareflexi na stěnu za radiátor, u poctivě zateplených domů patrně okrajovou.

S pozdravem Michal S.


 
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Michal Souček
« Odpověď #8 kdy: 05.09.2008, 12:43 »

... abych doplnil cele, dodám ještě: Požadavek spojité regulace s event. nastavením maximálního příkonu je zcela na místě a to kvůli souběhu odběrů a z toho vyplývajícího dimenzování hlavního jističe domu a paušální platby za něj jakož i použití jističů pro topná tělesa. Považme, kolik výkonu ukrojí z hlavního jističe topná tělesa s celkovým příkonem 10 kW a máme jasno, kolik zbývá na ostatní spotřebiče a že řešení souběhu musíme nějak řešit. Ne, že by to nešlo, ale uvažme, kteří výrobci a prodejci nám bez matení poskyují potřebné technické specifikace (nejen k topným tělesům) a jaké jsou v nich rozpory či nedostatky. Narážím např. na nemožnost používat přednostní relé při elektronickém spínání nula/plný výkon, a to i 100x za hodinu stejně regulovaným spotřebičem, životnost přednostního relé, stejně jako na skutečně plynulou regulaci, ale bez možnosti omezit maximum. A pokud je pravdou, že účinnost olejového radiátoru bude horší, než u konvektoru, jsem nazpět u předešle uvedených důvodů, proč jsem dosud olejové radiátory jako náhradu konvektorů zavrhoval.
Také se bavíme o řešení pro život a ne "mámo, skoč prosím vypnout radiátor v obýváku, budu teď psát s dětmi v pokoji úkoly")

Zdraví M.S.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Lubomír Jindra
Revizní technik E2/A
*
Offline Offline



Elektrikář. Hlavou i rukama.


WWW
« Odpověď #9 kdy: 05.09.2008, 12:50 »

  Krásné příspěvky pana Součka  Palec vzhůru Možná by nebylo na škodu zavést na základních školách předmět "energie" což bude to nej čím se bude lidstvo v blízké době zabívat až spálí to, pro co se stačí jen sehnout na zem (ropa) a který by hned od začátku vychovával lidi, aby by pak nepodléhali obecně rozšířeným bludům, přeci jen vývoj jde dopředu a průměrní rodiče s prarodiči  Mrknutí v tomto směru na výchovu nestačí.

  Z hlediska týdeního cyklu obývání pouze o víkendu jsem vždy slyšel od "rozumných" lidí, že se finančně vyplatí udržovat sníženou teplotu víc, než netopit vůbec. Lidi kteří šetří tak, až jim popraská zamrzlé topení neuvažuji.

  Není to sice odpověď na otázky pana Říhy, ale pěkné porovnání nákladů na různá vytápění je zde
http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=269

  Řešil jsem před lety toto: Starý dům, nezateplený, 3,3m do stropu, zdi silné skoro 1m. Zjistil jsem že během celé zimy zdi pomalu ale nezadržitelně prochladají, takže venkovní teplota -15 v únoru znamenala vnitřní teplotu u země 16 a u stropu 28! Zjistil jsem že stěny jsou tak studené že kolem nich vzduch doslova padá k podlaze. Venkovní zateplení nemožné - státní památka. Vyřešeno vnitřním zateplením, obávané tepelné mosty se naštěstí nekonají, pohoda teploučko úspora a žádná plíseň   Super! (topení vlastní plynový kotel)
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Revize, instalace a opravy elektrických zařízení
Liberecký kraj
www.elektroins talace-jablonec.cz
jindra@elektri.cz
Radek Červený
Žij a nechej žít
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #10 kdy: 04.10.2008, 10:08 »

Souhlasím s názorem popsaným výše, že přímotopy přepalují prach, neusušíte na nich prádlo a spoustu předmětů musíte držet v uctivé vzdálenosti. Vzhledem k tomu není vždy možné jej osadit tam, kde ho potřebujeme.
Řešil jsem to u sebe kombinací kotle na dřevo a elektrokotlem, v době přítomnosti topím dřevem, po odchodu a vyhoření dřeva termostat v kotlině kotle na TP vyhodnotí ochlazení a přepne systém do zálohy na elektrokotel, který brání celkovému vychladnutí topení a domu. Samozřejmě elektrokotel jede na D45, a jde o únosnou alternativu.
Další zajímavé řešení by bylo vytápění pomocí topné rohože v podlaze, celá flígna spočívá v tom, že teplo ženete už od podlahy, a nehromadíte ho pod stropem, jako u běžného teplovodního systému. Subjektivně vnímáte teplo již od noh a díky tomu vám stačí vytápět o několik stupňů níž, což v součtu je již poznat. Ale i tato varianta má svá malá proti, například nesmíte na vytápěnou část podlahy postavit skříň, protože by docházelo k přehřívání topné smyčky.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Slušnost je kouzelný nástroj, který otevřel mnohem více dveří než jakýkoliv doposud vynalezený klíč.
www.elektrikab rno.cz
info@elektrikabrno.cz
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #11 kdy: 04.10.2008, 10:26 »

Pár drobných poznámek na okraj:

A pokud je pravdou, že účinnost olejového radiátoru bude horší, než u konvektoru...

Nějak nerozumím. Nižší účinnost by měla znamenat, že se někam ztrácí elektrická energie, aniž by se přeměnila v teplo?

...přímotopy přepalují prach, neusušíte na nich prádlo a spoustu předmětů musíte držet v uctivé vzdálenosti.

Existují i přímotopy bez těchto negativních vlastností: klasické vodní radiátory s el. topnou patronou  Úsměv
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Radek Červený
Žij a nechej žít
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #12 kdy: 04.10.2008, 10:34 »



Existují i přímotopy bez těchto negativních vlastností: klasické vodní radiátory s el. topnou patronou  Úsměv

To máte pravdu, problém u tohoto systému je v tom, že patrona musí být ponořená ve vodě, aby se nezničila. Voda musí být v radiátoru, a po ohřátí se někam musí dostat přetlak vzniklý roztažením kapaliny. To řeší expanzní nádrž, a už se dostáváme ke klasickému teplovodnímu systému, takže jsem si toto řešení nedovolil nazvat přímotopem.
Někdo to řeší tak, že napustí radiátor pouze z poloviny, a horní polovinu nechá zavzdušněnou, aby se měl kam cpát přetlak kapaliny. Toto řešení není vhodné, protože tím klesá výkon radiátoru a dochází k vnitřní korozi na přechodu hladiny voda-vzduch.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Slušnost je kouzelný nástroj, který otevřel mnohem více dveří než jakýkoliv doposud vynalezený klíč.
www.elektrikab rno.cz
info@elektrikabrno.cz
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #13 kdy: 04.10.2008, 11:25 »

To máte pravdu, problém u tohoto systému je v tom, že patrona musí být ponořená ve vodě, aby se nezničila. Voda musí být v radiátoru, a po ohřátí se někam musí dostat přetlak vzniklý roztažením kapaliny. To řeší expanzní nádrž, a už se dostáváme ke klasickému teplovodnímu systému, takže jsem si toto řešení nedovolil nazvat přímotopem.
Někdo to řeší tak, že napustí radiátor pouze z poloviny, a horní polovinu nechá zavzdušněnou, aby se měl kam cpát přetlak kapaliny. Toto řešení není vhodné, protože tím klesá výkon radiátoru a dochází k vnitřní korozi na přechodu hladiny voda-vzduch.

Není to tak černé. Např. radiátory Korado snesou provozní přetlak 10 bar, takže stačí nechat tam vzduchovou kapsu cca 5% objemu radiátoru. Ne polovinu  Mrknutí U deskových radiátorů také trochu pruží stěny, takže by stačilo ještě míň.
Koroze by byla problém, kdyby se tam vzduch vyměňoval. U uzavřeného systému to problém není - nemluvě o tom, že se dá do vody přidat třeba INHICOR nebo TOPEKOR apod.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Radek Červený
Žij a nechej žít
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #14 kdy: 04.10.2008, 11:55 »

Naše diskuze se začíná dostávat do akademické roviny, a to nemluvím o tom, že se odkláníme od původního tématu  Úsměv
Provozní přetlak 10 bar je již slušná pevnost, možná by bylo dobré zkoumnout, jaký názor by měl na toto řešení výrobce.
Zkušenosti z praxe jsou takové, že málokdo si do systému dá přípravek proti korozi, a když někdy rozeberete radiátor, který takto fungoval, tak ty stopy hladiny jsou na něm patrné. I když je uzavřen. Nemluvě o tom, že pokud budu ohřívat patronou vodu, a vodou posléze vzduch, tak už se nemůže konstrukčně jednat o přímotop, ale to je už slovíčkaření bez podstaty řešení problému  Mrknutí
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Slušnost je kouzelný nástroj, který otevřel mnohem více dveří než jakýkoliv doposud vynalezený klíč.
www.elektrikab rno.cz
info@elektrikabrno.cz
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #15 kdy: 04.10.2008, 12:51 »

Naše diskuze se začíná dostávat do akademické roviny, a to nemluvím o tom, že se odkláníme od původního tématu  Úsměv
Provozní přetlak 10 bar je již slušná pevnost, možná by bylo dobré zkoumnout, jaký názor by měl na toto řešení výrobce.
Zkušenosti z praxe jsou takové, že málokdo si do systému dá přípravek proti korozi, a když někdy rozeberete radiátor, který takto fungoval, tak ty stopy hladiny jsou na něm patrné. I když je uzavřen. Nemluvě o tom, že pokud budu ohřívat patronou vodu, a vodou posléze vzduch, tak už se nemůže konstrukčně jednat o přímotop, ale to je už slovíčkaření bez podstaty řešení problému  Mrknutí

Já myslím, že se naopak k tématu vracíme  Úsměv
Ale je fakt, že obvyklejší je takové řešení v kombinaci s klasickým teplovodním rozvodem, jako volba pro automatické temperování apod. Ale třeba topné žebříky do koupelny se takhle používají bez expanze naprosto standardně.
Když si tam necháte vzduchovou kapsu 10% objemu radiátoru, tak vyhřátím na 100°C stoupne tlak na 1 bar a na to výrobce nemůže říct ani popel :-)
(P.S. je rozdíl mezi "stopami po hladině" a prorezlým radiátorem  Mrknutí A že si málokdo dá do vody antikorozní přípravek? To přece, při ceně např. TOPEKORu 70 Kč/400 l vody, není argument).

Jestli to je přímotop nebo ne - záleží na tom, co se tím slovem míní. Přímotop ve smyslu podmínek pro přiznání sazby D45d to je.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Zdeněk Smutný
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #16 kdy: 28.10.2008, 18:30 »

Dotaz zní trochu nešťastně. Není pravda, že nezáleží na druhu vytápění, není pravda, že je stejně potřeba nacpat potřebné kW do domu aby bylo teplo.
Základní myšlenkou pro vytápění by mělo být, za co nejméně dostanu nejvíce tepla a uživatelského komfortu. Ideální by bylo aby vytápění bylo zadarmo, ale to není až tak možné. Nižší náklady lze například dostat buď použitím nízko nákladových zdrojů paliva jako je např. dřevo. Případně užít tepelného čerpadla kde 1 kW příkonu vám dá cca 4 kW tepelného výkonu, u toho bych navrhl nikoliv použít zdroj ze země nebo vody, ale použití vzduchu jako investičně a provozně nejméně nákladného zdroje. Další ještě lepší možností je užití takových možností vytápění které jsou zadarmo nebo skoro zadarmo- První podmínka je zateplení domu včetně podlah a střech.
Existuje ještě jeden zdroj tepla - Teplovzdušné vytápění. Kolem domu se vyhloubí zemní rýha a položí se PVC potrubí cca o průměru 200 mm do hloubky 1,5 metru až 2 metrů a délce nejméně 25 metrů ideální je 40 metrů. Tímto zemním kolektorem proudící vstupní čerstvý vzduch se na vstupu do domu oteplí (v létě ochladí) o teplo země ze vstupních -12 na cca 0 stupnů. Tento vzduch projde rekuperátorem tepla kde odváděný znečištěný vzduch ohřívá tento čerstvý vzduch. Dále tento vzduch se dohřívá pomocným zdrojem tepla (jen cca 5-10% spotřeby tepla) např. tepelným čerpadlem. Upravený vzduch se rozvádí do jednotlivých místností pomocí vzduchovodů (spiro potrubí) uložených v podlaze, stropu nebo stěně. Odvody vzduchu jsou z WC, koupelny a kuchyně. Mezi přívodem vzduchu a odvodu ovšem musíme vzduchu umožnit proudění (podříznout dveře, mřížky ve dveřích nebo stěnách apod.). Odvodní vzduch z těchto sociálních místností jde zpět jako znečištěný do rekuperátoru kde předává své teplo přívodnímu čerstvému vzduchu (účinnost cca 80%) a odchází jako odpadní vzduch mimo dům. Když to shrneme, tak zemní kolektor ušetří cca 10% za vytápění, rekuperátor 80%, tepelné čerpadlo cca min. 5 %, tak máte náklady za vytápění skutečně zdarma. Navíc máte zařízené větrání domu, stálý přívod čerstvého vzduchu, již žádné pachy, rosení a srážení vody, plísně po zdech atd. Lze podotknout, že lze i zapojit přípravu TUV do systému včetně solární energie a docílit i teplou vodu mít skoro zadarmo. Navíc použitím tepelného čerpadla a soláru lze dostat dotaci a především docílit nejnižší sazby nikoliv jen na vytápění, ale i na celý dům (D56), tzn. 22 hodin nízkého tarifu a 2 hodiny vysokého (bez HDO).
Takže závěrem na způsobu a zdroji tepla pro vytápění strašně záleží a je nutno hledat vždy to nejlepší a nikoliv to co vám nabízejí v reklamách.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Fuk Tomáš
*
Offline Offline




« Odpověď #17 kdy: 28.10.2008, 18:55 »

To: Smutný
S celkovým závěrem Vašeho příspěvku souhlasím, ale s některými dílčími argumenty ne.
Uvádíte roční průměrný COP tepelného čerpadla 4 - to je hodně optimistické, realita je spíš 3.
Uvádíte, že pasivní rekuperátor má účinnost 80% - to bývá při redukovaném průtoku, skutečnost při plném výkonu bude spíš 75%.
Uvádíte, že rekuperátor ušetří 80% energie - ale neuvádíte, že se jedná o procenta z tepelných ztrát větráním, které tvoří jen část tepelných ztrát. Z tepelných ztrát okny, stěnami, střechou a základy ten rekuperátor neušetří nic.
Zemní registr je prima, ale zase - tak výrazný předehřev udělá jen při malém průtoku vzduchu, a taky se v průběhu času vybíjí. Takže celkově - spotřeba energie se sice výrazně sníží (ne na 5%, jak by vycházelo vám, ale např. na 25%) ale rozhodně nelze tvrdit, že to je zadarmo, nemluvě o investičních nákladech.
Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Když vím, rád poradím: fyzika, elektronika, IT, ale i obchod a právo. Když nevím, ptám se anebo držím ústa.

Jen ten, kdo něčemu stoprocentně rozumí, to dokáže vysvětlit tak, aby tomu nikdo jiný nerozuměl. (Murphy)
Stran: [1] 2 Nahoru Poslední příspěvky Poslat téma Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

 Poradíte mi s opakovanými změnami hlavního jističe?
 Co soudíte o kogeneraci?
 Kolik el.měrů se u ČEZ instaluje při sazbě D56 - tepelné čerpadlo pro jeden RD?
 Musí být el. topná rohož zapojena přes samostatný jistič ?
 Podle čeho mám vybrat topné těleso?
 Co je příčinou výpadku přímotopů?
 Jakou životnost mají elektrické přímotopy?
 Jak výkonný přímotop zvolit do dětského pokoje?
 Jak si poradit s hlučným elektroventilem plynového kotle?
 Jaky zvolit kabel pro propojeni plynoveho kotle a regulatoru?
 Co doporučíte koupit za elektrický žebřík do koupelny?
 Co je lepší volba přímotop nebo elektrokotel?
 Víte někdo něco o Gewotherm - infračervené podložce?
 Jak správně umístit topný žebřík v bytové koupelně?
 Existují kombinované sušiče ručníků (řebříky) pro zónu 2 v koupelnách?
 Jaké mohu použít topné těleso do koupelny?
 Jak elegantně pospojit otopný žebřík v koupelně, připojený na plastové potrubí ?
 Nesel by do okruhu bezdratoveho spinace vřadit zpožďovač startu topeni?
 Jsou infrapanely topením budoucnosti či ne?
 Kde koupit topné spirály (do konvic, kamen...)?
 Môže byť plynový kotol napájaný z UPS?
 Jak ohřívat přívod vody aby nezamrzla?
 Kde sehnat tento typ kabinkového teplometu?
 Je možné nějak snížit výkon přímotopu 1kW?
 Jaké z možných vytápění si máme vybrat?
 Jak snížit příkon ohřivače 3kW, abych ho připojil na předřazený jistič 10A?
 Jak použít elektrokotel jako záložní zdroj kotle na uhlí?
 Je topení na principu kavitace opravdu výhodné?
 Jaká je účinnost a rozdíl mezi přímotopy, konvektory, sálavým, keram panelem?
 Jaký je výhodnější způsob vytápění v malém bytě ?
 Jak zapojit elektrotermické hlavice a spuštění kotle nebo čerpadla?
 Jakým zdrojem bezpečně topit v garáži?
 Jaký zvolit nejvhodnější průtokový ohřívač?
 Čím vytopit 1 místost, používanou 2x do týdne?
 Je možné takto zapojit elektrokotel?
 V čem může být problém pokud HDO nespíná pravidelně jen v určitou dobu?
 Je možné tieto panely montovať do sádrokartónu?
 Jaký byste mi doporučili elektrokotel?
 Jaký samostatný elektrický zdroj tepla s termostatem pořídit do jejího pokoje?
 Ako mám zapojiť termostat Salus T105RF ku kotlu Protherm Panther condens 25kko ?
 Jak poznám, že mám bojler správně zapojený na HDO (že nejede i na vt)?

Aktuální slova (1)

Aktuální slova KUTIL (2)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.367 sekund, 24 dotazů.