{{html imgtag}}

${perex}

${title}

${perex}

Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
Novinky:               PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


+  Diskuse Elektrika.cz
|-+  HYBRIDNÍ zóna
| |-+  JAK TO MÁ BÝT? - projekty, návrhy, rozpočty
| | |-+  Ako je to s uzemnením vodiča PEN a kovového osvetľovacieho stožiara verejného osvetlenia pri káblovom rozvode?
0 uživatelů a 2 Hostů prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] 2 Dolů Poslední příspěvky Poslat téma Tisk

Upozornění!
Odpovědi na témata nejsou právně závazné!
Na elektrickém zařízení smí pracovat pouze osoba s příslušnou kvalifikací dle vyhlášky 50/78 Sb. Vyhláška zde ...

Autor Téma: Ako je to s uzemnením vodiča PEN a kovového osvetľovacieho stožiara verejného osvetlenia pri káblovom rozvode?  (Přečteno 12959 krát)
Marián Nomilner
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« kdy: 30.08.2005, 18:48 »

Kovové osvetľovacie stožiare verejného osvetlenia sú obvykle vybavené vnútornou poistkovou rozvodnicou (napr. GURO) a tiež svietidlami, ktoré vyhovujú triede ochrany II. Pri káblovom rozvode v sústave TN-C sa preto ochranný vodič nesmie vodivo spojiť s konštrukciou osvetľovacieho stožiara. Telesá osvetľovacích stožiarov sa uzemňujú podľa čl. 185 STN 34 1390 iba na ochranu pred atmosferickou elektrinou obvykle pásovým uzemňovačom FeZn 30/4 mm, ktorý sa uloží na dno káblovej ryhy podľa STN 33 2000-5-54. Podľa národnej prílohy NB.2 STN 33 2000-4-41 treba vodič PEN v sieti TN-C pri káblovom vedení uzemniť:
a) na konci káblového vedenia dlhšieho ako 200 m od predchádzajúce ho uzemnenia,
b) pri prípojkových skriniach, ak sú vzdialené od najbližšieho miesta uzemnenia viac ako 100 m.
Jednotlivé uzemnenia vodiča PEN v sieti TN-C majú mať najviac 15 ohmov, na konci vedení a odbočiek najviac 5 ohmov. Zaujímalo by ma, ako v káblovom rozvode popisovaného verejného osvetlenia prakticky uzemňovať vodič PEN a aký má byť odpor uzemnenia tzv. spoločnej uzemňovacej siete (pre uzemnenie kovových osvetľovacích stožiarov a vodiča PEN)?
Domnievam sa, že:
a) hodnota takéhoto uzemnenia by mala byť max. 5 ohmov (hodnota 2 ohmy po zrušení STN 33 2050 je podľa môjho názoru diskutabilná),
b) vodič PEN v takomto káblovom rozvode je možné podľa potreby najjednoduchši e uzemniť napr. pomocou poistkovej istiacej skrine, zapojenej do káblového obvodu.
Aký je váš názor na takéto technické riešenie?

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Petr Doležal
*
Offline Offline



emeritní projektant z Brna (prostě důchodce)


« Odpověď #1 kdy: 01.09.2005, 23:32 »

Jako projektant VO ve městské zástavbě mám stanoveno několik zásad:
1. Blesk je nevypočitateln ý a proto všechny stožáry VO připojuji na zemní síť i když jsou v ochranném pásmu sousedních hromosvodů.
2. Odpadne tím zkoumání a rozhodování, zda do takového stožáru může uhodit blesk či ne.
3. Zemní vedení je po celé kabelové trase, od posledního stožáru až k rozepínací skříni (např. k nebližší křižovatce, kde se vedení téčkuje).
4. Vzhledem k ceně kabelu, chráničky, zemních prací a konstrukce povrchů je cena zemního drátu  zanedbatelná.
5. Toto zemní vedení je minimálně ze tří směrů  připojeno ve skříni na přípojnici PEN
6. Takto je vytvořena rozsáhlá, několik desítek či stovek km zemnící síť, u které nemá smysl nic počítat.
7. K vámi uváděným odporům ČSN praví, že však není třeba klást větší délky než 20, resp.50 metrů, což bod 3. splňuje.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Na zdraví a abychom byli lidmi
to vám přeje celoživotní projektant nn, vn, někdy i vvn rozvodných zařízení
Marián Nomilner
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #2 kdy: 02.09.2005, 09:44 »

Čo sa týka uzemnenia osvetľovacích stožiarov na ochranu pred bleskom úplne s Vami súhlasím a uzemňovací pás navrhujem automaticky ako súčasť rozvodu VO. Pre mňa je však podstatný iný "problém". Ako prizemniť vodič PEN v káblovom rozvode VO dlhom napr. 400 m v súlade s STN 33 2000-4-41, keď kábel sa v celej trase iba priebežne slučkuje v jednotlivých osvetľovacích stožiaroch cez poistkové rozvodnice GURO a osvetľovacie stožiare ako celok spĺňajú pomienku ochrany pred úrazom el. prúdom ako zariadenie s triedou ochrany II. Podľa čl. 714.413.2 STN 33 2000-7-714 v súlade s čl. 413.2.5 STN 33 2000-4-41 sa v takomto prípade nesmie zriadiť nijaký ochranný vodič a vodivé časti stĺpov osvetlenia nesmú byť zámerne spojené s uzemňovacou sústavou. V prípade, že osvetľovacie stožiare nie sú zariadením s triedou ochrany II ale I, ochranný vodič sa musí pripojiť na vodivú časť stĺpa, a keďže tento je vodivo spojený s uzemňovacou sústavou (na ochranu pred bleskom), súčasne je prizemnený aj vodič PEN.
Moja otázka znie: V prípade káblového vedenia VO dlhého napr. 400 m s osvetľovacími stožiarmi, ktoré sú zariadením s triedou ochrany II stačí, keď je splnená podmienka samočinného odpojenia podľa čl. 413.1.3.3 STN 33 2000-4-41? (Samozrejme, táto podmienka musí byť splnená aj pri zariadení s triedou ochrany I...) Alebo treba považovať poistkové rozvodnice v jednotlivých stožiaroch za "prípojkové skrine" a potom zohľadňovať aj  ustanovenie národnej prílohy NB.2.1 STN 33 2000-4-41, podľa ktorého treba vodič PEN v sieti TN-C uzemňovať pri prípojkových skriniach, ak sú vzdialené od najbližšieho miesta uzemnenia viac ako 100 m a tiež na konci káblového vedenia dlhšieho ako 200 m od miesta predchádzajúce ho uzemnenia?

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Milan Selezan
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #3 kdy: 03.09.2005, 00:00 »

Podľa môjho názoru názov poistkovej rozvodnice sa nazýva stožiarova svorkovnica a má charakter niečo ako HDS u budov. Preto PE, resp, PEN podľa rozvodu vždy uzemňujem. Zatiaľ som nemal tak veľkú vzdialenosť, aby mi nevystačil pás FeZn30x4 po celej dĺžke medzi stožiarmi. Pre pár metrov naviac sa neoplatí uzemňovať stožiare samostatným zemničom a ako už spomína kolega, vytvorí sa tým dostatočne dobrá sieť bez potreby ďaľším prepočtov, resp. dolňovania zemničov alebo iných spôsobov vylepšení zem odporu.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Marián Nomilner
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #4 kdy: 07.09.2005, 10:27 »

Vážení kolegovia, ďakujem za vaše odpovede, ale obávam sa, že sme si "nerozumeli".

Čo sa týka uzemnenia samotných stožiarov, situácia je jasná: stožiare navrhujem uzemňovať pomocou uzemňovacieho pásu, položeného na dno káblovej ryhy v celej trase - na ochranu pred bleskom. "Problémom" je, ako prakticky uzemniť vodič PEN, keď kábel je v jednotlivých stožiaroch priebežne zaslučkovaný v poistkovej rozvodnici GURO, pričom celý osvetľovací stožiar spĺňa podmienku zariadenia s triedou ochrany II, a teda na uzemnenie vodiča PEN nemožno využiť uzemňovací prívod stožiara. Dôvody vyplývajú z ustanovenia čl. 714.413.2 STN 33 2000-7-714, podľa ktorého sa nesmie zriadiť nijaký ochranný vodič a tento sa nesmie ani vodivo spojiť s kovovou konštrukciou osvetľovacieho stožiara!

V prípade, že nerešpektujete toto ustanovenie a i napriek tomu vodič PEN spojíte s uzemnenou konštrukciou osvetľovacieho stožiara, podľa môjho názoru sa dopúšťate zásadnej chyby!

Alebo sa mýlim?

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Milan Selezan
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #5 kdy: 07.09.2005, 15:58 »

Keď rozmýšlam logicky, tak stožiar je kovový - čiže vodivý, teleso svietidla na stožiari je tr.I (námatkou som pozrel aby som sa presvedčil a všetky svietidla VO na stožiar u fy Vyrtych a AMI - žiadna tr. II.), tr. sú len svorkovnice GURO, no čo tak od Bečova? tiež nie tr. II.Čiže nič neporuším , ale pospájanie MUSÍM urobiť, alebo dať do svokovnice stožiara prúdový chránič. Tým že musím pospojovať, musím pripojiť aj PEN. Viem že norme je ako píšete , ale keď niekoho to zabije, nik sa ma neopýta na článok v STN 33 2000-714. Preto projektujem zatiaľ klasicky a myslím si žiadnej zázsadnej chyby sa nedopúšťam. Však norma neplatí pre VO na stožiaroch distribučných vedení a asi vedel prečo. Ten čo normu tvoril si to nejak "poplet" s realitou.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Marián Nomilner
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #6 kdy: 07.09.2005, 16:44 »

To: M. Selezan

Teleso stožiara je síce kovové, čiže vodivé a teda tr. I, ale ostatná výzbroj je triedy II: poistková rozvodnica GURO, svietidlá fy Siteco, ktoré napr. v Trnave musím zmluvne navrhovať, káble hlavného rozvodu (napr. CYKY 4B x 10 a tiež prepojovacie káble CYKY 2D x 1,5 resp. 3C x 1,5 bez zapojeného PE) vyhovujú skúšobnému napätiu 4 kV a teda spĺňajú podmienku dvojitej izolácie. Teleso stožiara je v danom prípade iba "krytom", v ktorom sa nachádza el. inštalácia triedy II. Z toho zase ja logicky odvodzujem, že stožiar ako taký tiež spĺňa podmienku zariadenia tr. II. Alebo by musel byť kovový stožiar napr. z vnútornej strany opatrený plastovým náterom, ktorý vyhovuje skúšobnému napätiu aspoň 2 kV, aby aj stožiar bol zariadením tr. II? Skúsim sa obrátiť priamo na tvorcu STN 33 2000-7-714, aby zaujal k tejto problematike jednoznačné stanovisko a potom dám vedieť...

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Petr Doležal
*
Offline Offline



emeritní projektant z Brna (prostě důchodce)


« Odpověď #7 kdy: 08.09.2005, 10:34 »

A co takhle?
1. Nechť je stožár třídy I. V tom nemůžeme udělat chybu
2. Ochranný vodič nemusí být součástí kabelu
3. Tab.41NN v 332000-4-41 uvádí pro fázový vodič Cu16 ochranný vodič FeZnd=8
4. Na obrázku NM1 téže normy by tomuto odpovídalo svítidlo propojené PE na kolejnici
5. Tento propoj by v našem případě odpovídal uzemnění proti blesku.
6. V rozepínací skříni je tento FeZn propojen na PEN a dostávám se na uzel distribučního trafa.
7. Jen je třeba spočítat impedanci poruchové smyčky, kdy se ke trafu vracíme zčásti FeZn, zčásti kabelem VO a zčásti kabelem rozvodných závodů.
8. Pokud budou skříně od sebe víc jak 200 m, tak vyjíměčně v patřičném stožáru propojím PEN v GURO se stožárem, který je uzemněn.
9. Jen jeden problém a prosím o názor: mezi dvěma rozepínáky je na kabelu instalováno několik stožárů s GURO, přes které musím táhnout kabel 4Bx16, který potřebuji pro přípojnici PEN těchto skříní. V GURO  si z PEN vezmu jen N pro svítidlo a na stožár PEN nebudu připojovat, stožár chráním dle 1. až 7.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Na zdraví a abychom byli lidmi
to vám přeje celoživotní projektant nn, vn, někdy i vvn rozvodných zařízení
Petr Doležal
*
Offline Offline



emeritní projektant z Brna (prostě důchodce)


« Odpověď #8 kdy: 15.09.2005, 10:41 »

Protože se nikdo z praxe neozval, zkusím pokračovat.
1. I když by možná "elektricky" bylo v pořádku, co jsem napsal, z praktických důvodů to není dobré řešení. Vnější zemnící svorky jsou přístupné a bývají povolené, odcizené, uražené apod. Tím bychom byli zcela bez ochrany
2. Řešení v předešlém příspěvku bylo motivováno montážníky, kterým se nechtělo každý stožár připojovat na PEN.
3. Používám GURO 2035, které umožňuje připojení až 3 žil do 35 mm2, takže drát PEN se dá v pohodě připojit. Mimo to má GURO na spodní části i průchod pro tento drát.
4. Drát Cu zž se dá použít z odřezků kabelů
5. Zbývá jen dohodnout způsob připojení na vnitřní stěnu stožáru, např. pomocí praporců a pod. Bude se o tom jednat s výrobcem, kdy si k tomu řekne své i montáž (jestli pod Guro nebo nad a pod.)
6. Podám zprávu
7. Závěr je ten, že každý stožár bude připojen na PEN, a PEN je víc než dokonale přizemněn.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Na zdraví a abychom byli lidmi
to vám přeje celoživotní projektant nn, vn, někdy i vvn rozvodných zařízení
Marián Nomilner
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #9 kdy: 16.09.2005, 14:02 »

Ako som uviedol už minule, písomne som sa obrátil priamo na tvorcu  STN 33 2000-7-714 so žiadosťou o vysvetlenie problematiky zaradenia osvetľovacieho stožiara ako celku do príslušnej triedy ochrany (I alebo II) a čakám na odpoveď. Po jej obdržaní vás budem informovať.

Čo sa týka spôsobu pripojenia ochranného vodiča PE na teleso stožiara a teda uzemnenia vodiča PEN, podľa vyjadrenia montážnej organizácie verejného osvetlenia v Trnave, výrobca stožiarov (ELV Produkt a. s., Senec) vo vnútri osvetľovacieho stožiara v blízkosti stožiarovej rozvodnice (GURO)privaruje príslušnú skrutku M. Montážna organizácia osvetľovacie stožiare považuje za zariadenie s triedou ochrany I, i keď svietidlá a poistková rozvodnica sú zariadením s triedou ochrany II. Takže uvidíme...

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Petr Doležal
*
Offline Offline



emeritní projektant z Brna (prostě důchodce)


« Odpověď #10 kdy: 16.09.2005, 20:27 »

Pane Nomilnere, pokud jsou stožáry žárově zinkovány (samozřejmě oboustranně), tak tu matici tam přivaří dodatečně ? A nebo při zinkování nějak kryjí závit, popřípadě tam našroubují dočasný šroub ?
Aplikujete na spoj Cu s FeZn "hromosvodnou normu" ČSN 341390, čl.84 ?

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Na zdraví a abychom byli lidmi
to vám přeje celoživotní projektant nn, vn, někdy i vvn rozvodných zařízení
Kamil Novák
OSVČ
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #11 kdy: 17.09.2005, 17:38 »

To M.Nomilner : ve vší úctě pane kolego,Vy ze své pozice projektanta nemůžete přeci nic dovozovat.Jest liže ocelový stožár nemá označení II.tř.(a takto by ho mohl označit pouze výrobce a byl by to asi blázen),tak II.tř. platí POUZE pro vlastní osvětlovací těleso.Výrobce si toto osvětlovací těleso odzkoušel a následně označil a to platí jen pro něj! Tento výrobce přeci nemůže tušit kdo, jakým způsobem a kam jeho osv.těleso.Tak že vlastní stožár bych do toho vůbec nepletl. I když jsou svorkovnice ve stožáru, jak popisujete, ve II.tř(?) a vlastní vedení ve stožáru provedeno vodiči zkoušenými na 4(3,6)kV, tak kde berete tu jistotu,že se tam nenachází žádná část opatřená pouze pracovní izolací? To jsou přívodní a vývodní vodiče např.k pojistkám vedeny až do samé svorky ve dvojitém opláštění? Přimlouval bych se za použití zdravého selského rozumu,normálně spojil PEN (PE) s kostrou uzeměného stožáru a není co řešit.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Revizní technik E2/A - specializace na přístroje a zařízení ve zdravotnictví.
působnost : zdravotnictví - celá ČR, ostatní revize - Královéhradeck ý, Pardubický a Liberecký kraj
Marián Nomilner
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #12 kdy: 18.09.2005, 12:35 »

To: P. Doležal

Technológiu montáže vnútornej ochrannej svorky osvetľovacieho stožiara nepoznám, viem iba, že ochranný vodič Cu sa na túto svorku (skrutku) pripevňuje pomocou príložkového káblového oka typu 7580 (SEZ a. s. Dolný Kubín). Tieto káblové oká sú určené na pripojenie medených vodičov. Sú z medeného materiálu povrchovo upravené cínovaním. Príložky a skrutky sú oceľové, povrchovo galvanicky pozinkované.

To: K. Novák

Chápem, že každé el. zariadenie triedy ochrany II musí byť od výrobcu príslušne označené. Vo svojich úvahách však vychádzam z dlhoročnej praxe: podľa čl. 46 písm. d) už neplatnej STN 34 1010 kovové rúrky el. vedenia s káblami do 1000 V so skúšobným napätím 4 kV nebolo nutné chrániť pred nebezpečným dotykom (káble sa považovali za rovnocenné predmetom s dvojitou izoláciou). Analógia medzi ochrannou kovovou rúrkou a telesom osvetľovacieho stožiara sa mi v tomto prípade celkom pozdáva. Keďže aj poistková rozvodnica v stožiari je preukázateľne el. predmetom s triedou ochrany II (krytie IP 43) a pripojovacie aj vývodné káble sú do do tejto rozvodnice zaústené cez príslušné utesňovacie vývodky, vaša námietka ohľadne izolácie sa stáva bezpredmetnou. Keďže aj svietidlo je preukázateľne zariadením s triedou ochrany II, domnievam sa, že vlastne celý osvetľovací stožiar by "mal byť" zariadením s triedou ochrany II. Podotýkam, že iba vzhľadom na ustanovenie čl. 714.413.2 STN 33 2000-7-714 ma to núti, aby som (i napriek tomu, že som projektant) takto "špekuľoval". Pretože nie som si úplne istý svojou teóriou, preto táto diskusia, v rámci ktorej som sa už obrátil aj priamo na tvorcu STN 33 2000-7-714. Mimochodom - som projektant, a práve preto by som chcel mať v tejto veci jasno! Zatiaľ čakám na odpoveď.

V každom prípade ďakujem všetkým za doterajšie odpovede.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Marián Nomilner
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #13 kdy: 18.09.2005, 15:00 »

To: M. Selezan

Ešte na upresnenie - Poistková rozvodnica EKM - to je originálny názov rozvodnice GURO, prevzatý zo sprievodnej technickej dokumentácie tohto výrobku. Iný výrobca "stožiarovej svorkovnice" - REMA s. r. o., Poprad, takýto výrobok, ktorý je svojím vyhotovením aj technickými parametrami zhodný s rozvodnicou GURO (má ale vyššie krytie - až IP 54), nazýva Stožiarová výzbroj "ROSA" (opäť podľa sprievodnej technickej dokumentácie). Takže na správnom názve v podstate ani nezáleží...

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Petr Doležal
*
Offline Offline



emeritní projektant z Brna (prostě důchodce)


« Odpověď #14 kdy: 26.10.2005, 21:29 »

To Nomilner:
Protože projektuji i VO, pídil jsem po zmiňovaném výrobci svorkovnic. Na Slov-Netu jsem výrobce Rema Poprad nenašel, ale na www.rosa.pl zmiňovanou svorkovnici ano. Rema jsou zřejmě jen obchodníci, výrobcem je Rosa. Mám pravdu ?

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

Na zdraví a abychom byli lidmi
to vám přeje celoživotní projektant nn, vn, někdy i vvn rozvodných zařízení
Marián Nomilner
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #15 kdy: 27.10.2005, 09:26 »

To: Doležal

Máte pravdu, výrobcom je poľská firma "Rosa", firma Rema tento výrobok iba distribuuje (tento detail som si neuvedomil). Kompletný katalóg výrobkov "Rosa" možno tiež nájsť v slovenčine na www.kovmast.sk.

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Milan Selezan
Neverifikovaný uživatel @1

Offline Offline



« Odpověď #16 kdy: 01.11.2005, 08:38 »

To Nomilner: Odpoveď od tvorcu STN 33 2000-7-714 ste sa zrejme ešte nedočkal, alebo som optimsta?

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno
Tibor Hanko
*
Offline Offline




WWW
« Odpověď #17 kdy: 01.11.2005, 21:35 »

Tá odpoveď by zaujímala aj mňa. Nedávno som pri revízii "dal prizemniť" PEN vodič. Tak dúfam, že môžem pokojne spávať Úsměv

Pravidla diskusí   Nahlásit moderátorovi   Stěžovat si na moderátora   Zaznamenáno

projekty, revízie, termovízia
Stran: [1] 2 Nahoru Poslední příspěvky Poslat téma Tisk 
« předchozí další »
SLEDUJTE PODOBNÁ TÉMATA ZDE!

Příbuzné diskuse a články z Elektrika.cz

 Jaký je nejnižší průřez vodiče PEN v síti TN-C do 1000V?
 Kdy je nutné přeznačení vodiče PEN?
 Kam byste osadili PE vodič v rozvodnici z 50 let?
 Je možné použít stínění kabelu jako PE?
 Kde rozdelit PEN?
 Rozdělení vodiče PEN na PE a N až za měřením v bytové rozvodnici. Proč je tento požadavek energetiky?
 Jak z PEN získám PE a N pro správnou funkci chrániče?
 Mohu rozdělit PEN na PE+N samostatně v hlavní rozvodnici a i v podružné?
 Po rozdělení PEN se objevilo napětí mezi PE a N. Co je špatně?
 Jde udělat kabelová redukce z PEN na PE+N?
 Spojit PEN vodič s PE vodičem na zemnící můstek nebo ne?
 Jak se díváte na rozdělení vodiče PEN na PE a N?
 Može žlutozeleny vodič kopat?
 Co udělat s neznámým zelenožlutým vodičem v zemi?
 Jak by jste udělali přizemnění rozdelení PEN na PE+N ve dřevěné chatě?
 Jaky je rozdil mezi PE a PEN?
 Vystavili by jste revizi na přeznačený PE jako bez závad ?
 Kde se píše o povinnosti zemnit PEN vodič v místě rozdělení na N a PE?
 Aký prierez v rozvádzači by ste určili na vodič N, keď sa rozdelí na PE a N?
 Jaký průřez vodiče použít při pospojení kostry rozvaděče s PEN?
 Musí být sběrna PEN uložena izolovaně v rozvaděči?
 Co by se mohlo stat, pokud se přeruší vodič PEN?
 Jak volit průřez PEN v TN-S při postupné rekonstrukci?
 Jaká je max. povolená hodnota odporu ochranného vodiče?
 Jak správně dimenzovat ochranný vodič PEN?
 Je bezpecne prizemnit PEN na bleskozvod ?
 Je vhodné spojit hromosvod s PEN v PODRUŽNÉM rozvaděči?
 Kdy se jako PEN použije žlutozelený vodič s modrou návlečkou?
 Je skutečně nutné přizemnit bod rozdělení PEN i u starého domu?
 Je možné rozbočit PEN vodič ve dvojvypínači?
 Kde hledat přerušení PEN, který je zřejmě příčinou podpětí či přepětí v RD?
 Mohu propojit 2 PEN vodiče?
 Kde se nachází v elektroměrovém rozvaděči panelového domu svorkovnice PEN?
 Platí stejné podmínky přívodního kabelu min. průřez 10mm na chatu i na barák?
 Jak řešit přepálení přívodu PEN do RD?
 Může plynové porubí nahradit vodič PEN?
 Je možné provést rozdělení PEN až domovním rozvaděči?
 Je bezpečnější zdvojit zž a m vodič coby PEN či instalovat v TN-S?
 Je možné použít bílý vodič s žlutozeleným návlekem jako ochranný?
 Jak správně nazvat a označit vodič, který slouží jako PEN i PE?
 Může být PEN k odečtovému elektroměru připojen na kostru rozváděče?
 Mohu vodič PEN na elektroměr použít z jiného poschodí (cca.3,5m)?
 Jak zjistit na svorkovnici PEN, který vodič je odpojený?
 Je spojení uzemnění hromosvodu s vodičem PEN elektroinstalace výhodné ?
 Které normy stanovují barevné značení vodiče PEN?
 Proč se musí přizemnit bod rozdělení PEN na PE a N?
 Je možné miesto prerušeného pracovného vodiča použiť "zem" ?
 Aký má byť drôt medzi lištou PEN a rámom rozvádzača?
 Mohu rozdělit PEN na PE a N v elektroměrovém rozvaděči E-ON a pokračovat s 5Jx6?
 Jak uzemnit PEN v HDS a PE v domovním rozvaděči ?
 Jak naložit s PEN podle staré normy na rozhraní staré a nové instalace?
 Jak uzemnit bod rozdělění vodiče PEN, když není instalovaná svorkovnice HOP ?
 Doznačuje se PEN v TN-C-S v rozvodnici modře?
 Je rozdělení PEN na obrázku provedeno správně?
 Kde rozdělit vodič PEN pro dílnu?
 Lze propojit kostru rozváděče vodičem PEN?
 Je možné spojiť PE a PEN rôznych obvodov?
 Jak správně rozdělit PEN vodič?
 Nemal by sa rozdelený PEN prizemňovať aj v dome?
 Aká je príčína rozdielneho potenciálu zemnenia a PENu?
 Proč je nulový vodič v zásuvce na kolíku u měděného rozvodu?
 Jak to, že přes elektroměr vede menší průřez PEN než požadovaný 33 2000-5-54?
 Jaký má být průřez vodiče PEN k elektroměru?
 Co děláte s N vodičem v přívodu CYKY 3Jx pro byt (TN-C)?
 Může vodič PEN přes elektroměr?
 Ako zistím ulomený, alebo zle dotiahnutý PEN, alebo PE vodič?
 Je vhodné přivést ž/z vodič od HOP do nulového můstku na elměr.desce?
 Co ještě nevíte o uzemňování ochranných vodičů?
 Je napětí mezi PEN a zemí normální?
 Musí být uzel PEN v HDS připojen i k uzemnění 40 ohmů?
 Jaký smí být nejmenší průřez měděného zemnícího vodiče spojujícího jednotlivé součásti se zemnící so
 Mohu připojit PE odjinud než z hlavního rozvaděče, když odtud nemohu?
 Je nutné vést samostatný ochranný vodič 10mm2 mezi podružnými rozvaděči?
 Měření odporu ochranného vodiče
 Vadí, že žlutozelené vodiče jsou na jedné liště s modrými?
 Měření spojitosti ochranných vodičů a vodičů pospojování
 Je možná náhrada přívodního PEN připojením na zemnič?
 Kdy je nutné při napojovaní obvodu TN-C dodržet u PEN 10mm2?
 Jak nahradit přerušený PEN od hlavního rozvaděče do bytu?
 Jak správně změřit hodnotu Zs PEN?
 Mohu použít PEN v konektoru u slaněného a pevně uloženého přívodu?
 Je minimální průřez vodiče PEN 10mm2 Cu za všech situací?
 Měření proudu protékajícího ochranným vodičem u spotřebiče
 Je povinné rozdělit vodič PEN v elektroměrovém rozvaděči?
 Proč se při 2f připojení varné desky zdvojuje nulový vodič?
 Proč smějí být vodiče PEN pouze v pevné instalaci?
 Bylo kdysi možné použít kovovou konstrukci pro N (PEN) ?
 Proč mám 400V v jednofázové zásuvce?
 Je moźné zkratem dvou fází upálit nulový vodič? Vznikne pak přepětí v síti?
 Vznikne problém při přerušení PEN před domem?
  Jaký průřez použít mezi hlavní svorkovnicí PEN na nové= svorky PE a N.?
 Jak idetifikovat nulový vodič od konkrétního okruhu v rozvaděči bez demontáže?

Příbuzné diskuse a články z Kutil.elektrika.cz

Aktuální slova (1)



Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.21 | SMF © 2006, Simple Machines Validní XHTML 1.0! Validní CSS!
+420 910 100 100
Stránka vytvořena za 0.166 sekund, 22 dotazů.