Prečo sa nič nestalo a bles neuderil?

[Omen]

So záujmom som si stiahol a prečítal "kníšku" (Hájek - Dehn&Söhne) a uvedomil som si, že pri tohoročnej montaží kompresorov klím na strechu sedemdesatročného šesťposchodového polyfunkčného obytného domu ma nenapadlo skontrolovať, ako si montéri poradili s dopadom na  bezpečnosť voči bleskom. Obhliadka dopadla uspokojivo, lebo 70cm od klím stojí čírou náhodou 4m sotžiar s cca 20cm bleskozvodom a bytelným lanom, idúcim po fasáde voľkam do zeme (ešte musím pre istotu zmerať odpor uzemnenia). Stoziar s bleskozvodom je umiestnený v západnom rohu budovy. Najvzdialenejšie časti klím (včítane potrubí) su vo vzdialenosti 170 cm, takže inštalácia vyhovuje požiadavke na oddialené bleskozovdy podľa LPS II (strana 90 kníšky). So weit, so gut. Perlička je ale, že na celej streche 12m x 22,5m žiaden ďaľší bleskozvod nie je a zjavne ani nikdy nebol ! Zatje je cca v strede strechy cca 6-8 m vysoký stožiar spoločnej antény - síce s bleskozovodm - ALE BEZ ZVODU (ktorý tam EVIDENTNE nikdy nebol !!). T.j. jediným zvodom pre prípadný blesk je elektroinštalácia STA (archaické vodiče 220V z roku 1930 (meď+ nejaká smola+textilné opletenie) + zelený koax vedúci do každého bytu. keďže STA už asi 20 rokov nikto nepoužíva (všetci majú UPC), odrezal som ten koax a v svorkovnici odpojil napájanie zosilovačov (kľúče od oboch rozvádzačov sú dávno stratené takže sa to inak nedalo vypnúť PREČO za tie desiatky rokov ale nikoho nezabilo a nič nezhorelo, keď ten vysoký stožiar musí blesky doslova priťahovať ??
(to že "odborníci" v roku 1930 robili elektroinštaláciu tak, že silové vodiče jednoducho skrútili prstami - a drží to do dnes - už ani nebudem spomínať)

[Fuk Tomáš]

Obhliadka dopadla uspokojivo, lebo 70cm od klím stojí čírou náhodou 4m stožiar s cca 20cm bleskozvodom a bytelným lanom, idúcim po fasáde voľkam do zeme ... takže inštalácia vyhovuje požiadavke na oddialené bleskozovdy podľa LPS II (strana 90 kníšky).

váš závěr je chybný  . Pro 6-poschoďový dům s jedním svodem vychází minimální izolační vzdálenost od jímače a jeho svodu (pro LPS II.) 1,6 metru vzduchem. A to ještě za předpokladu, že u země je uděláno vyrovnání potenciálů, jinak by to bylo ještě víc. (Předpokládal jsem výšku budovy 21m). Potřebné vzdálenosti si můžete zkontrolovat třeba tady:
http://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2005-05-14.7231143298/view
nebo na http://www.kniska.eu

PREČO za tie desiatky rokov ale nikoho nezabilo a nič nezhorelo, keď ten vysoký stožiar musí blesky doslova priťahovať ??

Asi něco v nepříliš vzdáleném okolí přitahuje ty blesky ještě líp 

[Jan Hájek]

Co když je to prostě tím, že tam ještě neudeřil hrom?
Ctělo by to vidět.

PS:Projekt KníŠka je mým koníčkem, takže v současné době svůj volný čas do něj investují ještě tito lidé www.kniska.eu/lide , pro firmu DEHN + SÖHNE v současné době pracuji a využívám jejích zkušeností.
PÍŠEME TO S DALIBOREM PO VEČERECH, tak na něj prosím nezapomínejte, samozřejmě  MILAN KAUCKÝ ten SW dělá také ZDARMA na www.kniska.eu/software
Jsem rád, že KníŠku 2.0 používá v současnost skoro 2000 čtenářů a že se k nám přidávají další, snad se nám povede obnovit znalosti problematiky, alespoň na tu úroveň, která byla běžná před 50-ti lety.

[Jaroslav Molák]

   Nevidím v tom faktu, že zařízení na střeše domu přečkalo docela dlouhou dobu, ač nebylo z nejlepších, žádný problém.
   Na vysoké škole jsme na jedné přednášce o tom začátkem sedmdesátých let diskutovali. Prováděl se výskum v této oblasti, tuším ve Švýcarsku byli docela daleko. Prováděli se i pokusy " přitahovat resp. svádět blesky do země" a tenkrát nám náš pan přednášející doktor přes elektroniku,
mimochodem asistent Alberta Einsteina, uváděl jaká procenta výbojů jsou ve sledované oblasti ( čtvereční kilometr) vzájemně a k zemi.
   Domnívám se, že celá teorie výbojů blesků na zeměkouli je sledována statisticky docela pečlivě, takže trošku matematiky, faktoriálů a nemusíte se divit, že dům nebyl zasažen. A to na Zemi je prakticky bouřkouvá činnost nepřetržitě.