Proc je oddeleni uzemneni bleskosvodu a elektroinstalace nebezpecny mytus?

[josef hovorka]

Proc je oddeleni uzemneni bleskosvodu a elektroinstalace nebezpecny mytus?

Me naopak prijde spojeni techto dvou zemi jako pozvanka pro blesk do vnitrni
instalace v baraku.

[Jan Hájek]

Odpověď je jednoduchá.
Hodnota zemně hromosvodu bude vžy vyšší než hodnota odporu PEN z distribuční soustavy, takže cestou hromosvodem  se hromu zdá zkratka skokem na něco co je pospojované na PEN daleko atraktivnější. A pak když doputuje na zemn. soustavu, co dál ? Není náhodou v blízkosti nějaká lepší zem ?
Takže je to ve výsledku obdobné jako v případě jiskřiště na střeše mezi klima jednotkou a hromosvodem, když není nic se neděje, výsledek je stejný a jsou menší škody.
Ale pokud je na domě hromosvod, tak jsou třeba svodiče bleskových proudů SPD Typ 1, pokud chcete omezit škody.
A navíc i v případě, že zapomeneme na blesk, kdo by chtěl mít na domě nepřipojenou kovovou konstrukci ?
Proto je to nebezpečný mýtus, i když přiznávám, že v některých případech to má opodstatnění, ale to jsou už složitější věci.

[Jaroslav Ratiborský]

Obě řešení tzn.spojení uzemnění pro svedení bleskového proudu do země  s PEN vodičem elektroinstalace a jeho  nespojení s  uzemněním pro svedení bleskového proudu do země  jsou možná a v souladu s platnými normami stačí si jen vybrat a splnit příslušné podmínky ,které jsou dány normou.
Přitom je vhodné si uvědomit,že velké nebo značné procento budov vodič PEN s uzemněním bleskosvodu nemá spojeno a existují bez problémů .

[Jan Hájek]

 
Ano, každý si může vybrat, jestli se bude chovat jako pan Ratiborský, nebo jako někdo se základním vzděláním. Pokud chcete zemřít bolestivou smrtí, mrkněte se i na další rady pana Ratiborského.  

[Jaroslav Ratiborský]

Co se děje při úderu blesku do stavby je popsáno v katalogu jednoho výrobce přepěťových ochran srozumitelně a jaké nebezpečí při galvanickém spojení zemniče bleskosvodu vzniká.
Dále jen část textu z katalogu:
V tomto případě je přepětí indukováno na vodičích díky
jejich impedanci a protékajícímu bleskovému proudu. Proč
v tomto případě dosahuje bleskový proud tak vysokých hodnot?
Je to díky galvanickému spojení jímací soustavy a vlastní
elektroinstalace. Část bleskového proudu se „prožene“ nechráněnou
částí elektroinstalace a může napáchat rozsáhlé škody. Aplikačně
řadíme do skupiny – Velké ohrožení instalace.
A proto musíme takto nechráněnou elektroinstalaci chránit právě přepěťovými ochranami .
Cudně se přitom zamlčí možnost nespojovat vodič PEN s uzemněním pro svedení bleskového proudu do země a dodržet mezi nimi vzdálenost 5 m .

[Jan Hájek]

Ano, taky tomu nerozumí, ostatně proto používají termíny, které nemají normativní oporu. S těmi si můžete notovat  .

[Jaroslav Ratiborský]

Ano, každý si může vybrat, jestli se bude chovat jako pan Ratiborský, nebo jako někdo se základním vzděláním. Pokud chcete zemřít bolestivou smrtí, mrkněte se i na další rady pana Ratiborského.  

Já bych to zas tak černě neviděl lidé přemýšlí a ne všichni se řídí dogmaty.

[Pavel Horský]

Dále jen část textu z katalogu:
 

Výborně, velice jste mě potěšil. Již nebudu utrácet peníze za přístup k online normám a nebudu se po večerech vzdělávat u lampičky z tištěných norem. Objednám si kvanta katalogů, ty jsou přece zadarmo, a budu studovat už jen jejich obsah. Za nějakou dobu pak budu katalogový specialista a budu na sebe hrdý, jak jsem to vše vyřešil.
Do technické zprávy pak budu psát odkazy na katalogové články. Už se na to těším. Výhoda je i v tom, že budu moci katalogy k projektové dokumentaci vždy přiložit. Pak to zákazníkovi dovezu na rudlíku a ten katalogy jistě rád použije při případném dodělávání vzdělání v oboru elektro.

[Kamil Novák]

Do technické zprávy pak budu psát odkazy na katalogové články. ...

Jenom bych i za ostatní kolegy prosil, abyste uváděl přesně název katalogu, rok vydání případně verzi a číslo stránky odkud jste čerpal.
Abychom to mohli přesně psát i do RZ. 

[Pavel Horský]

Provedu, heer comandant! 

[Radek Červený]

 Pokud chcete zemřít bolestivou smrtí, mrkněte se i na další rady pana Ratiborského. 

  moc hezky napsané 

[Jiří Schwarz]

Cudně se přitom zamlčí možnost nespojovat vodič PEN s uzemněním pro svedení bleskového proudu do země a dodržet mezi nimi vzdálenost 5 m .

To je sice jakási možnost, ale jednak na to všude asi nebudou vhodné podmínky z hlediska prostoru (co bych si musel dát nad barák za obludu, aby byla minimálně 5m od všeho vodivého v baráku) a pak je otázkou, jestli při přímém zásahu opravdu "nepřeskočí" blesk i na 5 metrů vzdálený vodivý uzemněný předmět...

[Jirka Š.]

V jedné věci ale má pan Ratiborský jednoznačně pravdu: velké množství domů (přinejmenším do určitého data výstavby) opravdu propojení hromosvodu s elektroinstalací nemá.

Pak by tedy otázka spíše měla znít: Dodělat či nikoli? Za jakých podmínek?

[Jan Alin]

Pak by tedy otázka spíše měla znít: Dodělat či nikoli? Za jakých podmínek?

To je to samé jako kdyby jsme tu diskutovali o tom jestli stará auta musí být upravena na poslední platné Emisní limity pro nová auta.

U starých staveb je mnohdy taková změna zásahem, který by při dodržení všech předpisů znamenal její stržení a znovupostavení. U nové stavby by naopak neprovedené řádného zemniče a nespojení soustav bylo, jak demontovat u nového auta posilovač brzd.
Možná jsem to trochu přehnal ale určitě méně než ten kdo tvrdí že je třeba vše předělat nebo ten kdo tvrdí že je lepší nedělat nic ani u nové výstavby.

Diskuze opět sklouzla k boření báboviček 

[Jirka Š.]

Vaše srovnání silně pokulhává. Zatímco u starého modelu auta jednak nesmím, ale ani technicky dost dobře nemohu dodělávat například 18 airbagů nebo ABS z modelu novějšího, u domů, sloužících často po několik generací, dochází k rekonstrukcím elektroinstalace i jímací soustavy hromosvodu poměrně často. A bez demolice.
A to je přesně ten případ, kdy se objeví problém změny provedení podle současných norem. To nemluvím o zohlednění dalších úprav, jako je vyvložkování komínů, zavedení plynového potrubí apod.