To: Hasala
Asi vypadám jako kverulant, ale v tomhle
U ovládání 230V se obecně pracuje s nižšími proudy než u např. 24V.
souhlasím, pouze pokud porovnáváte 230V 50Hz s 24V 50Hz.
Ale u 230V 50Hz a 24V ss je to jinak.
Když stojíte před pořádným 2x2m řídícím rozvaděčem nějakého stroje , kde mlaskají stykače a srkají relé jako když mlaskají a srkají děti, kterým po třech týdnech tatínkova vaření přijela z lázní domů a uvařila mamča, tak soudobý odběr zdroje řídícího napětí z trafa 230V nebude o moc větší, než proud ze stejnosměrného zdroje 24V shodného stroje vybaveného stykači 24Vss.
Příčinou jsou velké rozběhové proudy střídavých cívek - 30VA přítah a 4,5VA držení proti 3W přítah i držení. Proud 130mA při přítahu 230V cívky a 125mA při přítahu 24V cívky.
Důkazem jsou bohaté zkušenosti z doby předpolovodičové. Staré telefonní ústředny a reléové stanice na nádražích. Stejnosměrné cívky asi tak na 60V jsou asi nejspolehlivější a nejúspornější ovládací obvody v reléové a stykačové technice. A i když tehdá jedinými slušnými usměrňovači pro napájení těchto zařízení byly komplikované selenové a cuproxové desky, přes to se v hromadném nasazení relé a stykačů šlo na stejnosměrné cívky.
A ještě jedna poznámka: zapojení, kde můžete vzít ovládací napětí 230V přímo ze sítě dramaticky ubylo požadavkem použití transformátoru ve všech řídících obvodech strojního zařízení. A jestli už tam musíte dát trafo takové či makové, pak už o velikosti a druhu napětí cívek stykačů rozhodují i jiné výhody a nevýhody.
Doby průhledných a jednoduchých zapojení řídících obvodů, jsou pryč. Parafrázováno s tímhle Jiránkem, 9. dne stvořil ďábel normy.
Autor
