Jak propojit dvě zemnící soustavy vzduchem?

[Trojan]

S ohledem na rekci stareho domu typu OKAL, byla na vstupu do domu instalovana prepetova ochrana (Dehnsield 1+2) pred bodem rozdeleni. Dum je z roku 82 a postrada zakladovy zemnic, chybi rovnez ochrana pred bleskem. V miste rozdeleni na fasade domu kdysi byly nozove pojistky, ktere se v roce 96 presunuly i s elektromerem do plotu. Je zde stale ovsem existence propoje FeZn min 10-12? mm k nozovkam na PEN listu v plotovem rozvadeci. My jsme s ohledem na instalaci svodice prepeti vytvorili nove (dodatecne) uzemeni skladajici se ze zatlucenych tyci 3x (krizovy profil) vse je v nerezu + se na dome udelala MET svorkovnice tak, aby bylo mozne prizemnit stavajici bod rozdeleni, resp. uzemnit samotnou prepetovku. Plocha tohoto uzemeni je maximalni mozna, co nam dovolily mistni podminky, odpor jeste zmereny neni, ale i pokud bude vyssi, nez pozaduji normy, stejne z toho vice nevymackneme. Chceme "vyhledove" pristoupit k instalaci hromosvodu, coz bude skytat vystavbu noveho zemnice na protejsi strane domu (dum 10x10m),   kde jsou nasobne lepsi prostorove podminky pro jeho vybudovani (vcetne vhodneho typu pudy a predevsim trvale vlhkosti (overeno jiz nekolika vykopy kolem domu).

A ted k me otazce, uvazujeme, jakym zpusobem propojit dve takto vznikle zemnici soustavy (hromosvod/rozvadec),   ktere jsou od sebe vzdaleny 10 metru (oddeleny domem). S ohledem na mistni podminky je cesta zemí zavrzena. Napada me pouze  moznost propojit uzemeni rozvadece "vzduchem" primo s hromosvodem (k uzemeni rozvadece by vedl dalsi (3.) svod ze strechy, ktery by tento propoj vytvarel. Dale by bylo mozne vest podel domu HVI vodic, ktery by tento propoj pripadne rovnez mohl zajistit.

Jakym zpusobem by se toto resilo v praxi? Jeste neni jiste, jestli a kdy se do instalace hromosvodu nakonec pustime, uvidime, jaka bude cenova kalkulace, projekt samozrejme nechame udelat, ktery by mj. snad na tuto otazku mel odpoveded. Hromosvod bychom urcite chteli izolovany.

Moderátor - Původní nesmysl zněl: "Zpusob propojeni dvou zemnicich soustav (vzduchem)?".

[Jan Hájek]

Pokud provedete propojení , ,vzduchem,,  bude to řešeno vlastně vodičem, který bude mít násobně vyšší impedanci, než kdyby byl veden zemí (samozřejmě vodičem bez bez izolace). Pokud uzemníte vnější ochranu na zemnič, který bude dalším propojem spojen s uzemněním svodiče, mělo by to vést ke zvýšení dostatečné vzdálenosti, protože úbytek napětí na impedanci tohoto propoje bude významný. Schválně si to rozkreslete jako odporové/impedanční schéma.

[Peter Lovacký]

S ohledem na mistni podminky je cesta zemí zavrzena. Napada me pouze  moznost propojit uzemeni rozvadece "vzduchem" primo s hromosvodem (k uzemeni rozvadece by vedl dalsi (3.) svod ze strechy, ktery by tento propoj vytvarel.

V podstate popisujete LPS s dvoma samostatnými zemničmi...,  kde je celkom možné, že sa s obidvoma spolu dostanete pod 10 ohm...
Usporiadanie typu A je vhodné pre existujúci RD,.. skúste sa teda s odborníkom na LPS a SPM vydať v úvahách napr. aj touto cestou...

[Hyblos]

O svodu HVI jsem také uvažoval. Pak jsem si ale říkal kolik ten kabel asi vydrží? Vysokofrekvenč ní koaxiální kabel od antény k TV taky časem ztrácí vlastnosti. Jednou jsem musel cca 20 let starý koax vyměnit úplně za nový - poté co k nám přijela měřící stanice z ČTÚ, protože jsme si mysleli že nás někdo v okolí pořád ruší. Výsledek byl "vyměnte koax",  což jsme udělali a bylo po problému. Logicky jsem se tak zeptal přímo v DEHN jaká je životnost a záruka tohoto drahého vysokonapěťové ho koaxiálního kabelu. Pak přišla odpověď:

",

v případě vodičů HVI, stejně jako u ostatních nekovových komponent, jako jsou podpěry z plastu  nebo distanční vzpěry DEHNiso z GFK, pokud je montáž provedena podle montážního návodu, lze na základě vykonaných zkoušek očekávat životnost minimálně v rozsahu 10-15 let."

Takže můj závěr je ten, že se může za 20 let klidně stát, že kabel nemusí fungovat a přeskočí to z něj kamkoliv jinam....

Nakonec jsem vynaložil hodně úsilí a provedl hodně výpočtů, abych S raději dodržel, než šel cestou HVI koaxiálního kabelu s nejistou životností. Samozřejmě u plechové střechy s obytným podkrovím je ten HVI asi jediné řešení, ale doma bych to nechtěl.

[Jan Hájek]

Ohledně životnosti materiálů (veškerých elektrotechnic kých, ale i stavebních) panuje na straně laických spotřebitelů představa, že vše musí vydržet do smrti jejich vnoučat. Problematika je složitější.
 
Vámi uvedený text odpovědi jsem bohužel neformuloval dostatečně laicky pochopitelně, za což se omlouvám a snad to tady rozvedu více:

Doporučuji si pozorně přečíst, jak probíhají zkoušky odolnosti vůči vlivům prostředí jednotlivých výrobků (z hlediska působení prostředí se používají různé postupy a jejich kombinace) a jak se vše pak projevuje v praxi.

Vlastnosti vodiče HVI musejí být deklarovány pro celý rozsah teplot a nepředpokládám, že byste měl objekt permanentně v prostředí -30 nebo +70°C. Jeho vlastnosti jsou ověřeny v souladu s požadavky IEC/TS 62561-8 – kapitola 5.5.5 a podrobnosti viz příloha A .
 
Vodiče HVI jsou požívány v šířce Švédsko – Jižní Afrika od roku 2003 a zatím mnou ani nikým známým není evidován jediný případ, kdy by se na vodičích projevilo stárnutí, ale si i nevybavuji nějakou výraznější korozi FeZn materiálu DEHN obecně – mají obdobnou část zkoušek.

Nicméně se lze opřít o zkušenosti z jiné oblasti:
Směsi a technologie použité na vodičích HVI jsou obdobné, jako se používají na vn kabelech, a i ty zkoušky vlivu prostředí jsou podobné. Zatím jsem a nikdo mně známý nezaznamenal, že by v posledních dekádách docházelo k jejich výměnám kvůli stárnutí i když jsou uloženy v daleko vlhčím prostředí než vodiče HVI. Obecně je u této technologie (vn vodiče) uvažována výměna z důvodů rekonstrukce a technického zastarání po 40-50 letech s čímž lze uvažovat zřejmě i u  sortimentu DEHN.

   Vlastnosti lze u vodičů HVI, stejně jako vn vodičů kromě visuální kontroly ověřovat zkouškou elektrické izolace.