Jak zapojit hladinové relé aby při znovu dosažení hladiny znovu spojilo obvod?

[Michal2020]

Ve vrtu mám jako ochranu chodu čerpadla na sucho hladinové relé (RM35RL).
Vzhledem k  poklesu vody se mi stává, že relé rozpojí obvod, protože dojde k vyčerpání vody z vrtu (to je správně).
Hladinovému relé je předřazen vypínač, kterým prakticky ovládám čerpadlo.

Nastane-li stav, že relé rozpojí obvod na základě poklesu vody, mělo by ho AUTOMATICKY zase spojit při dosažení hladiny?
Stává se mi, že s časovou prodlevou když vypnu a zapnu vypínač voda teče, ale samo se to nespustí.

[Jiří_Hrubý]

Jestli je to Schneider (to RL mě mate),  může být chyba v nastavení do mezipolohy.
O zpoždění coby funkci zřejmě víte.
Rovněž pozor na kontakty relé, ať přes ně nejde proud ponorky, jsou jen na 5A zátěž a to na běžnou ponorku není dostatečné.
Chtělo by to zkouknout elektrikářem přímo na místě.

[Dominik Ludvík]

Najděte si dle modelu katalogový list a podívejte se nastavení všechna hladinová relé by měla umět opět sepnout výstup záleží ovšem zda tam není nějaká další elektronika. já třeba osazuji ještě i omezení doby chodu. A zatím  jsem nepotkal relé které by po návratu hladiny nesepnulo výstup. Spíše se mi stává, že některé relé pak. tzv. cyklují tzn. čerpadlo spíná třeba v pětivteřinovýc h intervalech. Je pak dobré pokud to relé umožňuje nastavit prodlevu než se vrátí zpět do provozu nebo za ně dát zpožďovací relé. jedno z toho může být i váš případ. těžko soudit bez znalosti zapojení

[Martin Kurka]

Hodně by řekly fotografie relé, jak je nastaveno a kolik má zapojeno přívodů.
Z toho by se dalo vydedukovat, máte-li ve studni 2 nebo 3 elektrody.

Pokud je relé chybně nastaveno pro 3 elektrody a ve studni jsou instalovány jen 2 (COM a pro dolní hladinu),  relé čeká na stoupnutí hladiny k elektrodě horní hladiny, která neexistuje.

Stejný problém je, jsou-li správně ve studni elektrody 3, ale je-li horní elektroda uhnilá, nebo když hladina k ní pro nedostatek vody nikdy nestoupne, nebo stoupne pomalu a jste moc žízniv. Relé je totiž uzpůsobeno tak, že je-li po obnově napájení relé hladina alespoň na dolní elektrodě, pak relé sepne.

[Michal2020]

Vyfotil jsem relé a jeho nastavení. Elektrody jsou od Mave Nymburk
Ponorná sonda PSV-2 do vrtu dvojitá - tedy tři elektrody.

[Martin Kurka]

Nastavení pro 3 elektrody máte dobře. Jestliže opravdu motor naskočí až po resetu napájení je několik možností.
V podstatě motor smí nastartovat až po dosažení MAX hladiny. A to jak po poklesu pod minimální hladinu, tak po restartu napájení relé. Jak vidíte v příloze, v tomto zapojení elektrod tedy výstup relé nenastartuje mezi horní a dolní hladinou, ponejprv musí vždy být horní elektroda zaplavená.

O okamžiku zaplavení horní max. elektrody tudíž dává informaci rozsvícení nejspodnější ledky na relé označené R.
Jestliže se ledka rozsvítí, je povolen chod čerpadla.  Jestliže se ledka rozsvítí a motor nestartuje je problém v kontaktech tohoto relé (opálení kontaktů hladinového relé pro chybějící odrušovák stykače = nové drahé hladinové relé),  nebo v kontaktech stykače či jeho obvodu spínání tlakovým spínačem.
Obojí je práce pro elektrikáře.

Jestliže se ledka na horní hladině nerozsvítí ale elektroda je fakt zaplavená a reset napájení ji rozsvítí, bude problém v elektrodách. Krátkodobě si lze pomoci, nebo potvrdit tento problém zvýšením  nastavení citlivosti snímání, ale tam je riziko, že nastavíte tak vysokou citlivost, že čerpadlo nikdy pod dolní hladinou nevypne. Správně je udělat kontrolu a údržbu elektrod.

Vodivostní elektrody trpí na povrchovou korozi a na úsady, pravidelná údržba je nutná. Periodicky je dobré provádět tzv oživování elektrod - opatrné vyleštění povrchu bez porušení galvanického povlaku elektrod, nebo u nerezových elektrod jemné abrazivní čištění.   
Velmi trpí i spoj elektrody a kabelu. A zalití tohoto spoje. Zde se extrémně projevuje kvalita plastů, jejich navlhavosti a poréznosti a kvalita výběru materiálů. Při začínajících problémech tohoto druhu je nejlepší elektrody vyměnit.
Na různé problémy trpí někdy více mokré, stále zaplavené elektrody (MIN a COM),  na některé suché vzdušné elektrody (MAX) omyté jen občas.

Vodivostní elektrody se z těchto důvodů nízké spolehlivosti nepoužívají tam, kde se vyžaduje bezúdržbovost a nebo je kapalina agresivní či zdravotně závadová. Nebo, kde se vyžaduje vysoká spolehlivost a cena je až druhé měřítko.
Při domácím použití hodně záleží na provedení  a údržbě a na typu snímané vody.

[Michal2020]

A ještě si dovolím jednu modifikaci. Když si představím, že bych měl tyto konkrétní relé dvě a dvě samostatné sady sond a sběrnou nádrž k tomu. Dle manuálu má mít relé dvě sady kontaktů. 
Představím-li si, že mám druhé čerpadlo, které zapojím stejně na druhé relé a dám ho do nádrže - budu mít tak zajištěnou ochranu proti chodu bez vody při práci s nádrži.
 
Vnímám dobře, že když propojím tyto dvě relé mezi sebou tak, že druhé relé bude spínat to první (jedna sada NC a jedna sada NO)dosáhnu toho že: studna napouští sběrnou nádobu s ochranou chodu na sucho a druhé čerpadlo vypouští nádrž rovněž s ochranou na sucho? A toto se děje cyklicky?

[Martin Kurka]

Jestli myslíte mít tuto nádrž jako vyrovnávací vodojem pro velké krátkodobé odběry, protože má vrt malou akumulaci, pak použití dvou těchto relé je nevýhodné, protože jedno čerpadlo bude čekat na dokončení cyklu druhého. Čerpadlo studně totiž musí být blokováno jak proti chodu na sucho, tak proti přeplnění vodojemu. Ale v zapojení tohoto relé proti chodu na sucho se relé vodojemu nahodí na horní hladině. To je chvíle, kdy se povolí čerpání ze studny. Ale čerpadlo vodojemu nemusí běžet, protože nemá sepnutý tlakový spínač - signál o potřebě dodávky vody. Jenže čerpadlo studně se rozeběhne a vodojem přeplní.

Vy byste potřeboval třetí relé a třetí sondu pro blokování čerpadla studně proti přeplnění vodojemu. Což je ekonomický a technický nesmysl. Na to se používají jiné prvky, třeba ultrazvukové sondy s volně nastavitelnými úrovněmi spínání a dvěma výstupy.

Dále je dobré na tuto úlohu již využít nějaké "inteligentní relé",  protože v praxi nestačí jen mít pevnou logiku danou sériovým a paralelním řazení kontaktů. ale praxe a konkrétní uspořádání a délky potrubí vám dají najevo, že budete potřebovat nějaká 2-3 časová zpoždění a nějaká poruchová hlášení, že čerpadlo dostalo povel jet, ale hladina dlouho nestoupá nebo neklesá apod.
Při použití "inteligentního relé" a analogových ultrazvukových hladinoměrů (stejná cena jako se 2 spínacími výstupy) můžete nastavovat úrovně hladiny na displeji relé přímo v centimetrech hladiny, nebo přepočítaně v litrech objemu a nemusíte lézt k čidlu do studny, nebo do vodojemu a mačkat na něm tlačítka při správné hladině, na kterou si musíte počkat. Zároveň vidíte na displeji i aktuální výši hladiny či aktuální objem studny i vodojemu.


 

[Michal2020]

Děkuji vám za odpovědi, jen ještě poprosím doporučíte nějaký příklad (konkrétní) toho "inteligentního relé"? Děkuji.

[Martin Kurka]

Já vám mohu doporučit leccos, ale bude vám to houby platné. Základem je programovací SW těchto relé, někdo jej dává zadarmo, někdo prodává. Nesmí se zapomenout na cenu nezbytného programovacího kabelu.

Třeba prodávaný od Siemense umí plnohodnotnou simulaci a největší výhoda Siemens Logo! je, že se dá koupit jako nový díl LOGO! ve verzi 20 let staré, nebo použít 20let starý program pro naprogramování nového typu LOGO! relé.
Zase je Siemens díky placenému programu pro jednotlivou aplikaci nejdražší.
Ovšem po bazarech se potulují velmi výhodné nabídky starších firmware verzí těchto automatů a cena programovacího SW není tak závratná, aby celková cena pro soukromníka nevyšla špatně.

Jiné firmy buď dávají SW zdarma, nebo jen za registraci.
O tom, že se někdo prsí naprogramování m z panelu nějakými 4 tlačítky, tomu se jen smějte. To je výborné na modifikaci parametrů na místě (časů časovačů, předvoleb počtu cyklů apod.) ale naprogramování tímto způsobem je něco mezi sadismem a masochismem.
Velké firmy jako Schneider se svým Zelio a Eaton s Easy jsou se Siemensem v ceně HW zhruba srovnatelné.

Také se dají koupit laciněji velmi dobrá relé od menších seriózních firem, například české TECO Foxtrot.
I některé méně známé značky jako Taiwanské TECO (s Tecomaty z Kolína nic společného nemá) jsou za svou cenu a stálou kvalitu pro začínajícího soukromníka slušná volba. U nás prodává Papouch na e-shopu.

Některé klony jsou 100% identické se staršími firmware verzemi LOGO!,  dají se programovat pomocí jeho SW přepnutého na starší verze LOGO!.
Některé čínské značky jsou sice velmi laciné (Smart Realy apod) ale kvalita nás kdysi tvrdě zklamala. O omezené programovací paměti, klopotném nedodělaném SW, nutnosti programování displeje v jiném programu apod. nemluvě.
Co mi prošlo rukama, nebylo z hlediska vývojáře lepšího programování něž pro LOGO!.  Kupodivu napsané v Javě, ale roky vývoje jsou tam vidět. Jenže pokud se chcete věnovat smart relay jen jednorázově, nedává to smysl.
Obecně se nedá říci, že je nějaké inteligentní relé to nejlepší. Velmi záleží na aplikaci, kolik potřebuje kterých vstupů a kterých výstupů, jak má být ukecaný displej, jestli má komunikovat někam dál atd.
Obecně platí, že více vstupů a výstupů schovaných do jedné krabice vychází na 1 vsup/výstup levněji, než laciná centrálka s expanzními moduly.
Obdobně integrovaný displej vyjde levněji a externí displej dráž. Nejlevněji vyjdou verze bez displeje, ale diagnostika poruch a modifikace parametrů na místě je nemožná - pokud data neposíláte po síti někam vejš, třeba až do mobilu.
Některá i dražší relátka s Modbusem nebo Ethernetem vyjdou levněji než lecjaké vzdálené periferie velkého PLC a ještě navíc mají displej.