Jak získat paragraf 8 bez toho aby se na 6 let někde zaměstnal?

[Michalo2]

... doložení praxe pro získání paragrafu 6 ideálně 8.
Jeden známý se nedávno vyučil elektrikářem.
Dostal výučák a paragraf 5.
Pracuje v IT oboru na IČO už 20 let a občas se hrabe v počítačích a kancelářské technice na MN.
Podle živnostenského zákona jsou např. opravy tiskáren řemeslná živnost a pokud by to dělal na IČO tak by měl mít údajně paragraf 8, je to práce na MN resp. nn do 230V.
Otázka zní, jde nějak rozumně získat paragraf 8 bez toho aby se na 6 let musel někde nechat zaměstnat?
Může si jako IČař napsat praxi sám, že pracoval se zařízeními na MN což podle zákona může?

[Jirka Š. Svejkovský]

Takto to nepůjde.

Košer řešení je takové, že sepíše smlouvu s někým, kdo §8 už má. Smlouva musí být na dobu neurčitou.

Tento člověk pak bude uveden na oprávnění, které vydá TIČR. Pozor, musí tam být i člověk s §9 (může být tentýž).

Toto osvědčení předkládá při žádosti o vydání oprávnění a nevím, jak by se na TIČRu tvářili na osmičku přiloženou k ještě mokrému výučáku....

[Michalo2]

úplně jsem tomu asi neporozumněl, čeho by se ta smlouva měla týkat a jak to řeší těch 6 let?

[Jirka Š. Svejkovský]

Protože nemáte 6 let praxe potřebných k získání §8, sepíšete s někým, kdo §8 už má smlouvu o zastupování. Pak nic nebrání tomu, abyste získal oprávnění.

[Michalo2]

...aha to by neměl být problém, zeptá se ještě na cechu jak přesně to budou vyžadovat. Zatím díky.

[Miroš Jan]

...aha to by neměl být problém, zeptá se ještě na cechu jak přesně to budou vyžadovat. Zatím díky.

Jakým cechu?

[Lukáš Rotrekl]

Ještě může za 3 roky vystudovat Bc. a pal už jen dva roky praxe 

[Michalo2]

...to Bc. už má 10 let z aplikované informatiky, teď se vyučil elektrikářem jen tak pro radost, ale nemůže prý u zákazníka zapojit ani prodlužovák, protože nemá praxi v sádrování krabic

[Michalo2]

Elektrikářský cech Plzeň

[Lukáš Rotrekl]

A toho Bc. má z oboru, který je elektro, tedy je v seznamu těch co na ně lze udělat 50?

[Jirka Š. Svejkovský]

...to Bc. už má 10 let z aplikované informatiky, teď se vyučil elektrikářem jen tak pro radost, ale nemůže prý u zákazníka zapojit ani prodlužovák, protože nemá praxi v sádrování krabic

Práce na vyhrazeném technickém zařízení není jenom sádrování krabic. Opravdu ne. Proto je nutné nejenom vzdělání, ale i praxe. Bez dobře zažitých návyků jste kandidát na pořádný průšvih. Nejenom, že můžete zrakvit sebe, ale i ostatní. Nebo v lepším případě zavinit škody na majetku.

Můžeme diskutovat o tom, zda je nutná tak dlouhá praxe na kvalifikaci pro podnikání. Ta je daná spíše historickými důvody, dnes bych "Řízení činnosti dodavatelským způsobem" klidně dával už s §6. Obsahově se jedná o pár zákonů a norma 50110.

[Michalo2]

...to samozřejmě, vůbec to nechci nějak zlehčovat, náražel jsem na to posuzování praxe. Bohužel 6 let praxe např. jako údržbář v továrně je pro "opravu PC" dostatečná kvalifikace narozdíl od 15let praxe např. správy sítí pro totéž, bohužel...

[Jirka Š. Svejkovský]

Když vyšla vyhl. 50/78, byl Cray-1 horkou novinkou, u nás frčel obšlehnutý IBM360 (EC1021) a o stolních počítačích se psalo možná v nějaké sci-fi. Tady naší vyhlášce trošku ujel vlak.

[Jan Franěk]

...Tady naší vyhlášce trošku ujel vlak.

Plně s tebou souhlasím. I když Vyhl. 50 byla velmi dobře zpracována, byla a je poplatná době svého vzniku a tedy neodráží současné potřeby v oboru.
Jsem toho přesvědčení že praxe by měla být zkrácena a součástí získání živ. listu, by mělo být i právní minimum. Tedy seznámení s tím co znamená dodavatelská činnost, včetně toho jaké z toho vyplývají povinnosti, případně jaké hrozí postihy za jejich nedodržování.

Tedy by si vyhláška rozhodně zasloužila nějakou revizi, aby se přizpůsobila požadavkům v oboru i novým průnikům do oboru z jiných profesí. Jen se obávám aby to nedopadlo jako mnoho norem a dalších vyhlášek, kdy se původní význam zcela ztrácí, jen těžko se k tomu hledají jednoznačné odpovědi a často bývají změny k horšímu. To je asi hlavní argument odpůrců změn. osobně si myslím že je to i strach z toho, že budou muset "do nových vod",  když už umí v těch současných tak dobře plavat. Pole všeho to nějak bývá takříkajíc ode zdi, ke zdi. Tedy některé verze vše nesmyslně zpřísňují a osekávají, aby další varianty naopak dovolily dělat elektriku pomalu všem, hned po drobném proškolení.

Teď babo raď  

[Jan Bocek]

Elektrikářský cech Plzeň

Tam bude dosti odborníku v legislativě, kteří pomohou problém vyřešit.
K vyřešení je nutné znát odpovědi na některé kvalifikované otázky.
Je to možné řešit několika způsoby.

[Michalo2]

...tak je to ještě složitější, než jsem si myslel. Zjistil jsem, že živnosťáky na "elektriku" jsou dva 1) Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení 2) Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačn ích zařízení. Mělo by to být tak, že na 1) je potřeba par.8 + TIČR a na 2) by mělo stačit ukončené vzdělání. Tím pádem pokud si udělá 2) tak běží doba praxe prakticky okamžitě a za nikým nemusí.

Můžete mi to někdo vyvrátit/potvrdit?

[Miroslav Minařík]

P.S. je obyčejná lednička nebo počítač vyhrazené elektrické zařízení?

Žádné ps. toto téma sem nepatří!

[Michalo2]

...obávám se, že patří, pokud totiž na níže uvedené lze vydat ŽL pouze s doložením vzdělání logicky se nabízí otázka zda lze provozováním této živnosti získat potřebnou praxi viz.

Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačn ích zařízení

Druh živnosti

Řemeslná

Obsah

Výroba, opravy, instalace, oživování, zapojování a zkoušení nevyhrazených elektrických strojů, přístrojů a elektrické výzbroje, zejména elektromotorů, transformátorů, regulátorů, vypínačů, usměrňovačů, elektrických zdrojů světla, akumulátorů a baterií, přičemž jde o zařízení pracující na střídavém napětí vyšším než 50 V nebo stejnosměrném napětí vyšším než 75 V. Výroba a opravy elektrických spotřebičů pro domácnost. Výroba a opravy elektrických částí kolejových vozidel a trolejbusů, elektrických zdrojů tepla, elektrických silnoproudých regulačních, kontrolních a ovládacích přístrojů a spotřebičů. Provádění revizí a kontrol elektrických spotřebičů. Výroba elektronických výrobků a zařízení spotřební, průmyslové, lékařské a investiční elektroniky, kancelářských strojů a počítačů, připojovaných do sítě nízkého napětí, jejich instalace, opravy, údržba, demontáž a montáž. Přestavba elektronických zařízení, řízení demontáží a montáží investiční elektroniky. Montáž, údržba a servis zařízení pro vysílání, přenos a příjem informací jakéhokoli druhu po vedení radiovými, optickými či jinými prostředky využívajícími elektromagneti ckých vln. Základními skupinami telekomunikačn ích zařízení jsou zejména drátová telekomunikačn í vedení v místních sítích včetně kabelových souborů, drátová telekomunikačn í vedení v dálkových sítích včetně kabelových souborů, kabelová vedení s optickými vlákny v místních a dálkových sítích včetně kabelových souborů, telefonní ústředny včetně příslušných kabelových rozvodů (telefonní ústředny veřejné, pobočkové, zařízení pro datovou síť integrovaných služeb),  radioreléová zařízení (analogová, digitální),  přenosové systémy (analogové a digitální včetně linkového traktu, výstavba linkového traktu),  koncová telekomunikačn í zařízení (telefonní přístroje, záznamníky, dálnopisné stroje, faxy, karty faxové, modemové),  kabelové rozvody pro jednosměrné šíření televizního a rozhlasového signálu (společné televizní antény včetně domovních rozvodů, telekomunikačn í kabelové rozvody),  rádiová zařízení pro rozhlasové a televizní vysílání (rozhlasové vysílače s frekvenční modulací a s amplitudovou modulací, TV vysílače a převaděče, distribuční rozhlasová zařízení, anténní systémy, vysílače systému mnohabodového, mnohakanálovéh o distribučního systému),  speciální telekomunikačn í zařízení (klasické signálové rozvody a zařízení, komunikátory pro poplachové systémy),  vysílací a přijímací rádiová zařízení (stanice a sítě pozemní pohyblivé s...