Co asi způsobuje probíjení antény?

[Tomáš Jelínek]

Montuji antény pro wifi na stávající anténní stožáry a už se mě párkrát stalo, že jsem dostal po dotyku stožáru "ránu". Naposledy jsem málem spadl o víkendu. Když jsem se dotknul hromosvodu, tak jsem cítil mírné brnění a po doteku druhou rukou stožáru už to byla celkem síla. Jednou nám to pěkně usmažilo konektor na koaxu, připojeném do PC. Zajímalo by mě, jak se tam napětí může dostat, když je vše uzeměno, rád bych se toho příště nějak vyvaroval.

[Miroslav Janča]

Příčinou může být rozdíl potenciálů mezi kostrami PC, modemu, anténou Wifi a potenciálem anténního stožáru, který, pokud je uzemněn má zemní potenciál.  Důvodem je úbytek napětí na vodiči PEN v soustavě TN-C. Myslím, že i při malém rozdílu potenciálů (řádově do 10 V) je těch pár miliampér při plošném dotyku cítit. 
Co se týče uškvaření anténního konektoru, příčinou je totéž, vyrovnávací bludné proudy mohou být vzhledem k malému odporu vodičů (stínění koax. kabelu) i při malých rozdílech potenciálu značné. Již jsem to v některé diskusi zde na Elektrice zmiňoval, v některém z posledních vydání časopisu Elektro popisuje pracovník firmy Vatech měření indukovaných proudů ve vodiči PE. Překvapilo mne jak velké proudy zde naměřil.

[Petr Bryks]

Stává se mi pravidelně, že dostanu "kopanec" od antény, ale nejčastěji je to od typu síto. už si na to dávám pozor, protože je to opravdu někdy na spadnutí.

[Tomáš Jelínek]

Příčinou může být rozdíl potenciálů mezi kostrami PC, modemu, anténou Wifi a potenciálem anténního stožáru, který, pokud je uzemněn má zemní potenciál.  Důvodem je úbytek napětí na vodiči PEN v soustavě TN-C. Myslím, že i při malém rozdílu potenciálů (řádově do 10 V) je těch pár miliampér při plošném dotyku cítit. 
Co se týče uškvaření anténního konektoru, příčinou je totéž, vyrovnávací bludné proudy mohou být vzhledem k malému odporu vodičů (stínění koax. kabelu) i při malých rozdílech potenciálu značné. Již jsem to v některé diskusi zde na Elektrice zmiňoval, v některém z posledních vydání časopisu Elektro popisuje pracovník firmy Vatech měření indukovaných proudů ve vodiči PE. Překvapilo mne jak velké proudy zde naměřil.

Takže pokud bych odpojil veškeré napájení spotřebičů, které jsem připojeny na antény, pomohlo by to? BTW. neměly by být stožáry vždy uzeměny?

[Miroslav Janča]

To Bryks

Zářič antény typu síto je stíněním koaxiálního kabelu spojen s šasí TV.
To by mělo být galvanicky odděleno od sítě i při používání dnes používaných spínaných zdrojů v TV. Jedině by se mohlo jednat o kapacitní proud přes transformátor spínaného zdroje. Mezi zářičem a vlastním reflektorem (sítem) na uzemněném stožáru nebo mezi dvěma zářiči od dvou TV může být pak nějaký rozdíl potenciálů, který "kope".

To Jelínek

Pokud by jste odpojil tyto spotřebiče před montáží, tak zcela jistě uvedené problémy odpadnou.
Co se týče uzemnění stožáru antény, je povinné při realizaci hromosvodu podle současné normy ČSN 341390. Nicméně pokud není realizován hromosvod, což není např. u rodinných domů povinné, tak uzemnění být zřejmě nemusí.

Poznámka: podle nové připravované normy EN 62305 však již anténní stožár nemusí být vodivě spojen s jímací soustavou hromosvodu.
Jímače budou realizovány tak, aby anténní soustava byla v ochranném prostoru jímače.


 

[Jiří Schwarz]

Pánové, tohle je asi trochu složitější a těch vlivů je tu víc. A do příspěvků "proniklo" několik nepřesností:
1) PC je uzemněno, anténa také a přesto je mezi WiFi anténou a stožárem antény rozdíl potenciálů - především tam, kde je alespoň část instalace v TN-C je normální, že potenciál země může být jiný, než potenciál vodiče PEN, pokud je to ale tolik, že to "tluče",  stálo by to za kontrolu. To jsou průserové záležitosti, když se např.přeruší PEN vodič a proud teče "někudy" do země. A pokud to poteče přes propojení PC s WiFi anténou, může to být to, co "uškvařilo konektor"
2) televizní přijímače, videa,... Co říkají odborníci na unikající proudy u těchto zařízení? Jestli teď někdo vyskočil a zařval něco na protest proti měření unikajících proudů u spotřebičů třídy II, dovolil bych si jej vyzvat k jednomu pokusu. Podle normy si připravte odpor 2 kiloohmy, vezměte AC ampérmetr, jeden konec dejte na zem (klidně PE potenciál) a přes odpor se zkuste dotýkat částí na přístroji jako je např. antenní vývod, konektor Scart,...
Teče tam něco? Je to jen 1 nebo 2 mA? Kombinace TV, video a satelit bězně kolem 5 mA vykazuje, to už je "cítit",  to vás nezabije, ale leknutí to je.
3) televizory mají jeden pól síťového přívodu spojen přes velkou impedanci na "kostru",  to je spojeno s anténou, Scartem,... Je to tam i když vypneme TV do stavu StandBy! Pokud montujeme něco na anténě, je dobré ji odpojit od TV nebo TV vypnout "úplně".
4) pan Janča píše, že podle ČSN 62305 nebude muset být anténa spojena vodivě s jímací soustavou hromosvodu. To je naprosto špatné pochopení normy! Na střeše se opravdu nebude anténa spojovat na hromosvod, aby antenní svod nefungoval jako další svod pro bleskový proud, ale dole se vše, tj. hromosvod, antény, PE vodič, voda, plyn,... spojí na ekvipotenciáln í sběrnici.
5) antény v provedení "síto" - kdysi se vyráběli české, kde od výrobce bylo cosi, co fungovalo jako symetrizační člen a současně to propojovalo zářič s reflektorem. Bylo to z drátu s malým průřezem a mělo to být především ke svedení statické elektřiny indukované v zářiči.  Běžně se to vyhazovalo, protože to v krabičce "překáželo". Dnes se vozí "síta" z Polska a tam asi problémy se statickou elektřinou nemají, když to neřeší.

[Tomáš Jelínek]

Ještě mě napadlo, zda by to nemhl způsobovat třeba anténní zesilovač nebo satelit, kde se napájí motorek přes koax. Jinak to kopnutí nebylo žádné mírné brnění, ale solidní kopanec.

[Miroslav Janča]

To Schwarz:

nevím jak jste vydedukoval, že jsem špatně pochopil novou normu. Já jsem prostě p. Jelínkovi sdělil neoddiskutovat elný fakt, že anténní stožár bude podle nové normy izolovaně uložen, což je podstatný fakt vzhledem k jeho dotazu.
Souhlasím s Vámi, že je to složitější problematika a nelze jednoznačně na dálku zjistit bez znalosti toho, zda je stožár uzemněný, jaké antény jsou instalovány, mezi kterými částmi došlo k dotyku atd. přesnou příčinu.
Jinak k obdobné problematice vyšel docela zajímavý článek na pokračování v magazínu ETM 8-9/ 2006  "Proud v PE vodiči" od Ing. Vintra z firmy Vatech.

To Jelínek:

Napájení zesilovačů, konvertorů, motorků apod. jsou z odděleného bezpečného napětí, možné únikové proudy by měly být nepatrné, pod prahem citlivosti vnímání. Jak píše p. Schwarz zřejmě větší problém z hlediska únikového proudu jsou videa a TV.
Nezbývá než být opatrnější a pokud to jde odpojovat od sítě spotřebiče, které jsou spojeny s anténami a jinými spotřebiči na stožáru.

[Zdeněk Hruška]

Použil jste při realizaci wifi bleskojistky?Pokud ano zajímal by mě proud proutékající bleskojistkou do PE.
Pokud ne tak se po bouřce nedivte,ktyž vám něco shoří(ani do toho nemusí uhodit).

[Tomáš Jelínek]

Použil jste při realizaci wifi bleskojistky?Pokud ano zajímal by mě proud proutékající bleskojistkou do PE.
Pokud ne tak se po bouřce nedivte,ktyž vám něco shoří(ani do toho nemusí uhodit).

Bleskojistky jsem nepoužil, protože to klienti nechtěli, takže proud změřit nepůjde a popravdě, ani mě to neláká, tam lézt znova. Bleskojistky montuji vždy co nejblíže k anténě a uzemňuji na hromosvod. Stínění koaxu na vstupu do AP ještě připojuji na zem v zásuvce. Nevím, zda je toto řešení nejlepší možné, nicméně zatím s tím problémy nebyly. Připomínky rád uvítám. Jinak děkuji všem za příspěvky, byly na mě občas trochu moc odborné, ale to je můj problém a budu si to muset ještě trochu nastudovat. Hlavně mě šlo o to, abych se toho nějakým způsobem vyvaroval a to, dle p. Janči, by se mělo vyřešit odpojením všech přístrojů, které mají něco společného s anténní soustavou. Jinak co se týče anténních stožárů a jejich propojení s hromosvodem: když se podívám na hromosvody, které se teď objevují na většině novostaveb (taková krátká tyčka  nebo jen konec lanka otočenej o 90 stupňů nahoru) a jsou ve většině případů daleko níže než anténní stožár, tak i když jsem v tomhle naprostý laik, přijde mě, že to prostě nemůže fungovat. A o nějakém ochranném protoru jímače nemůže být přece ani řeč.

[Patrik Augustin]

to Jelinek:
S tema otocenejma koncema o 90 stupnu bych Vam vrele doporucil zkuste si sehnat normu 341390 a prostudujte si typy hromosvodnych soustav :-)
Jinak nejaky podobny problem resim na jednom sile.Obcas se mi nekde na PE objevi nejaky bludny proud a odpali to sitovku v PC.Obcas si technici stezuji ze dostanou od konzoly kopanec.Vse je podle norem spojeno se zemi,konzoly i nepouzite spojeny s hromosvosnou soustavou sila a presto se tam nekde neco bere.Svodice prepeti jsou funkcni a v poradku.Zatim sem na to nejak neprisel ale spis to prisuzuji nejakemu problemu treba i na jinem zarizeni.V hlavnim rozvadeci je pouze PEN na ktery jsou svedeny jak pracovni tak ochranne vodice.Typuji si ze mi to tam leze po PE neboli nekde se vraci po PEN moc velke napeti.Budu zrejme muset PE vodic vest az na ekvipotencial. Ale to jsou pouze teorie :-)
Vse proslo merenim a revizi (nemam opravneni na provadeni revizi B prostoru)takze to bylo provedeno nestranym kolegou a vse je zapojeno v poradku a presto to nekde blbne.

[Zdenek Hejčl]

Jen bych měl dotaz, jsou všechny TV připojeny na stejnou fázi?
Může při připojení TV na jiné fáze dojít k rozdílovému potenciálu zemí jednotlivých anténních svodů na střeše?

[Patrik Augustin]

potencialy jsou vseobecne problem.Vetsin ou to dela problemy pri pripojeni PC a TV.Musely se do koaxu vkladat kondenzatory aby se snizilo ruseni mezi PC a TV antenou :-)